O hnoji, který nesmrdí

Představte si, že se kdosi rozhodne, že vám před okna každý den vyklopí čtyřicet fůr prasečí kejdy, a když namítnete, že to nepřipustíte, protože kejda přece páchne, vysvětlí vám, že se mýlíte, kejda nepáchne, je možné připustit, že voní, a velkoryse vám nabídne nezávislý odborný posudek, že to, co vám vyklopí pod okna, opravdu voní. A hned na to nelogicky dodá, že je ochoten vám trochu zaplatit, pokud s jeho názorem na kejdu budete souhlasit.

Bydlím na druhém konci Prahy, nežli se nachází ruzyňské letiště. Odhaduji, že vzdušnou čarou vzdálenost činí deset kilometrů. Když v Ruzyni opravovali přistávací dráhu, vedli letečtí dispečeři lety přímo nad domem, kde bydlím. Nemohl jsem pracovat, večer usnout, v noci mě děsivý rámus čtyřmotorových potvor budil, a k ránu se nedalo dospat. Dotazoval jsem se na městském úřadě, jestli mám právo na to, abych mohl aspoň v noci spát, ale utěšili mě, že jakmile ranvej opraví, zase nám všem bude dopřán klid.
Naše rozmařilá a uspěchaná civilizace nám zatím dopřává, že se můžeme přesunovat rychle z místa na místo, spěcháme často, i když nevíme proč a kam. Statisíce spoluobčanů bydlí kolem frekventovaných silnic a další statisíce v blízkosti velkých letišť. Žijeme ve svobodné společnosti a nikdo se neodváží někomu přikázat, aby méně jezdil autem, nelétal aeroplánem anebo netúroval motocykl. Kupodivu nikoho příliš nevzruší, že statisíce občanů nedobrovolně trpí nadměrným hlukem nebo přiotráveným ovzduším. Technokraté vymysleli jakési normy pro množství hluku, které ještě je nezávadné; pokud provoz normy překročí, stejně se nedá nic dělat. Pokud vám hluk vadí, odstěhujte se někam na vesnici a doufejte, že vám tam nikdo nepostaví za humny letiště. A o tom se teď právě jedná.
Společnost, která vlastní malé letiště ve Vodochodech, se rozhodla, že je přebuduje na velké moderní mezinárodní letiště, a hned oznámila své velkolepé plány: odbaví čtyřicet osm letů denně, přepraví tři a půl milionu cestujících ročně. Poskytne tři tisíce nových pracovních míst, tím podpoří turismus, podnikání a přispěje tak k hospodářskému růstu, v jehož nekonečnost věříme a za nějž se co večer modlíme, amen.
Žijeme ve svobodné společnosti a občané z okolních sídel se vzbouřili, uspořádali řadu místních referend, v němž téměř jednomyslně stavbu odmítli.
 

Celý sloupek Ivana Klímy si přečtete v tištěné Xantypě .......

XANTYPA 05/10 - výběr z článků

SOUTĚŽ

SOUTĚŽ

Soutěž o vstupenky na koncert skupiny NO JAZZ (Francie) a "pas"na UNITED ISLANDSUNITED ISLANDS
Mezinárodní pražský hudební festival UNITED ISLANDS proběhne ve dnech 24. až 26. června 2010na Střeleckém ostrově, Slovanském ostrově, na Kampě, v Mánesu, Janáčkově nábřeží, na lodi bratří Formanů na Výtoni a ve smíchovské Meet Factory.Vystoupí na něm např. Tonya Graves, Amparo Sánchez, Čokovoko, Xindl X, Midi Lidi, Justin Lavash a mnoho dalších.
 

PÁNBŮH MÁ ZNOJEMSKÉ VINAŘE RÁD

PÁNBŮH MÁ ZNOJEMSKÉ VINAŘE RÁD

Po několika kalných dnech je sobotní ráno prozářené sluncem, které v deset hodin, kdy v Louckém klášteře zahajuje „putovní“ FESTIVAL OTEVŘENÝCH SKLEPŮ, začíná prohřívat vzduch. Ve znojemských parcích kvete zlatý déšť i magnólie, za ploty místních zahrádkářů bzučí včely v korunách meruněk. Ideální počasí na exkurzi do podzemí…

ROZVOJOVÁ POMOC O Farogat a krávě Apolonii

ROZVOJOVÁ POMOC O Farogat a krávě Apolonii

21. srpna 1989 jsem byla v polském Těšíně, kde se konala demonstrace. Omluvila jsem se na ní Čechům za účast Poláků na okupaci v roce 1968, řekla jsem, že tehdy byla poskvrněna čest polských vojáků. Nesli jsme pak transparent s nápisem „Nikdy více bratrské pomoci“. Netušila jsem, že to bylo zachyceno na fotografii. V roce 2006 jsem měla hodně špatné období, rozpadl se mi dlouhodobý vztah, přišla jsem o práci, měla jsem deprese – tři měsíce jsem jen ležela a koukala do stropu, nevěděla, co se sebou. Pak mě někdo přemluvil, abych jela do Wrocławi na přednášku Krzysztofa Stanowskiego.

ABECEDA 05/10

ABECEDA 05/10

Dvacet šest písmen, dvacet šest slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká je vlastně abeceda zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

HVĚZDY O NÁS

HVĚZDY O NÁS

Květen 2010
Slunce vstupuje do znamení Býka 20. dubna v 6.31 SELČ a setrvá v něm do 21. května 5.34 hod. Poslední dny měsíce se současně zastavují Saturn a Neptun. K tomu navrch Uran zkříží zemský meridián. A právě do toho se konají volby. Hysterie kolem nich překoná světový rekord. Vyhrocené ovšem budou i manželské spory a vůbec všechno. Zvýšené opatrnosti je třeba 19., 23. a 28. – 31. 5. Pro jednotlivá znamení přinášíme jako obvykle pár konkrétních rad:

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 05/10

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 05/10

Umění šachu
DOX, Praha
1. 4. – 28. 6. 2010

Londýnská společnost RS&A Ltd připravila projekt UMĚNÍ ŠACHU, k němuž přizvala patnáct uměleckých hvězd (Maurizio Cattelan, Jake a Dinos Chapmanovi, Oliver Clegg, Tracey Emin, Tom Friedman, Paul Fryer, Damien Hirst, Barbara Kruger, Yayoi Kusama, Paul McCarthy, Alastair Mackie, Matthew Ronay, Tunga, Gavin Turk a Rachel Whiteread), které vytvořily speciální podoby šachů. Dokázali, že sice nemusejí být šachisty (zatímco podle Marcela Duchampa jsou všichni šachisté umělci), ale umí hru vizualizovat po svém. Na výstavě v pražském Centru současného umění Dox mohou diváci spatřit velmi neobvyklé podoby šachových her – od dýňové variace přes zbytky jídel až po erotické pojetí – v různých velikostech. K výstavě je připojeno také skvělé šachové video Gavina Turka. Magická intelektuální hra je dodnes inspirativní.
 

TIPY KNIHY 05/10

TIPY KNIHY 05/10

A PÁSLY BY SE TAM OVCE…
ANNA FÁROVÁ
(Torst, Praha)

Vzpomínková kniha, živá jako vyprávění samo, snad symbolicky stačila vyjít tak, že o několik dní předběhla autorčin odchod. Málokterý teoretik umění utkvěl ve vědomí veřejnosti, jako Anna Fárová. Všichni vědí, jak pro svět rehabilitovala dílo Františka Drtikola, že zpracovala i poničenou pozůstalost Josefa Sudka, že Cartier-Bressonovi vydala v Odeonu jeho vůbec první monografii, založila v Uměleckoprůmyslovém muzeu sbírku fotografie a začasté byla jako iniciátorka u všeho důležitého, co se za uplynulé půlstoletí okolo fotografie událo. Ale jenom toto není předmětem knihy, pro čtenáře je především přitažlivé líčení dramatického života této pozoruhodné ženy od jejího nejútlejšího dětství. Tedy Paříž, otec český diplomat a kulturní vyslanec Miloš Šafránek, francouzská matka, vynikající učitelka jazyků, a hlavně otcovi přátelé, zejména čeští umělci z pařížského pobytu: Martinů, Tichý a Zrzavý. Vklad do dětské duše neocenitelný, a Fárová ho věru dokázala zůročit. Okupaci prožila bez otce s matkou v Praze, po studiích se ocitá uprostřed inspirativního prostředí nekonformních umělců, mezi nimiž se potkala s výtvarníkem Liborem Fárou. A pak už vlastní odborná práce, bez níž si nelze vývoj české a světové fotografie ani představit. Jednak dokázala včlenit fotografii do souvislostí moderního umění, jednak si vypracovala způsob, jak se na fotografii dívat, jak o ní sdělně psát. Po podpisu Charty 77 měla být z práce vyřazena, ale to by nebyla bojovnice Fárová, aby život a práci vzdala.
 

TIPY ROCK & POP 05/10

TIPY ROCK & POP 05/10

Johnny Cash: Aint’ No Grave
Muž v černém si sedm let po své smrti nejspíš vrní v hrobě. Sémě, které v roce 1994 zasel na svém labelu American Recordings hlavní crossoverový mičurinec, takto producent Rick Rubin, pošesté už vydalo plody. Nahrávky, které Cash natočil pod Rubinovou laskavou a nesmírně vynalézavou kuratelou, vznikaly jen pár měsíců před zpěvákovým skonem (12. 9. 2003). Šesté pokračování Cashovy před i posmrtné reinkarnace se poměrně příznačně jmenuje AIN’T NO GRAVE, Takový hrob není („který by mne uvěznil, když trumpety zadují“) a logicky pokračuje v intimní „obývákové“ atmosféře a komorním, na kost ohlodaném zvuku, tolik vzdálenému obvyklým countryovým řachandám. Cashův kryptický baryton zde zní – snad v předtuše blízkého konce – jakoby už z dálky, těsně před „zaklepáním na nebeskou bránu“. Písničky dosvědčují encyklopedické klišé, že Johnny byl jedním z nejvýznamnějších zpěváků 20. století. Vzpírají se nejen škatulkám, ale i jakémukoli hodnocení: rockabilly, rock and roll, blues, folk, gospel? A není to vlastně jedno? Velkolepé a přitom tak střídmé interpretace písní (titulního tradicionálu, kde se s ostychem dotýká samé podstaty bytí, nebo třeba kongeniální REDEPTION od Sheryl Crow či I CORINTHIANS 15:55, jedné, ne-li poslední vlastní písničky), s decentním doprovodem akustických kytar, banja, klavíru a místy i cembala berou dech a dávají víru. V co? Tak třeba: „Jedno je jistý/Až přijde můj čas/Zmizím z toho starýho světa/V duši spokojenej.“ (ALOHA OE)
 

TIPY KLASICKÁ HUDBA 5/10

TIPY KLASICKÁ HUDBA 5/10

PRAŽSKÉ JARO
Praha, 12. 5. – 4. 6. 2010

Zahajovací Smetanovu MOU VLAST uvede pod taktovkou Jakuba Hrůši Pražská komorní filharmonie. Česká filharmonie se Zdeňkem Mácalem připravila večer z děl Bohuslava Martinů, Gustava Mahlera a Milana Slavického, sir André Previn předvede s Českou filharmonií své DIVERSIONS, Symfonický orchestr FOK s dirigentem Jiřím Koutem a Pražský filharmonický sbor vrátí festivalu Beethovenovu DEVÁTOU. Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Cristian Mandeal a Tomáš Hanus, Orchestr Bavorského rozhlasu přijede s Herbertem Blomstedtem, Rozhlasový orchestr z Berlína s Markem Janowským, Janáčkova filharmonie Ostrava představí SYMFONII JAN AMOS KOMENSKÝ Jaroslava Krčka. Manfred Honeck a jeho Pittsburgh Symphony Orchestra doprovodí Annu Sophii Mutter v Brahmsově HOUSLOVÉM KONCERTU, Státní filharmonie Košice premiérově uvede KONCERT PRO GIORU Petera Breinera (skladatel bude dirigovat, klarinetista Giora Feidman zahraje). Maďarská národní filharmonie předvede hlavně Bartóka. Jinak je 65. ročník Pražského jara ve znamení Mahlera a Martinů, sólisticky ve znamení pianistů: představí se Emanuel Ax, Martin Kasík, Radu Lupu, Ivan Moravec, Garrik Ohlsson, Deszö Ránk. A také pěvci světových scén – Matthias Goerne, Olga Boodina, Štefan Margita, Adam Placheta. Největší lákadla? Sir John Eliot Gardiner a jeho Monteverdi Choir a English Baroque Soloists, kteří uvedou Bachovu MŠI H-MOLL, ale i pianista Murray Perahia a The Academy of St.Martin in the Fields, Pierre Boulez s Ensemble Intercontemporain, a Baborák Ensemble a Radek Baborák jako hornista a dirigent. 

TIPY FILM 5/10

TIPY FILM 5/10

SMRT ČEKÁ VŠUDE
USA 2008
Režie: Kathryn Bigelow

Ve filmovém byznysu to chodí takto: nejdřív kina, pak DVD a nakonec televize. Jenže se snímkem Kathryn Bigelow je to u nás trochu jinak. Smršť výročních cen, vrcholící šesti Oscary, přiměla distributora, který vrhl titul rovnou na videotrh, aby jej zařadil i do kinodistribuce, pravda, jen ve formátu DVD nebo Blu-ray. Řekněme rovnou, že si válečný thriller velké plátno zaslouží právě tak, jako ona četná ocenění. Určitě se řadí v rámci žánru k nejlepším, i když do něj vlastně nepřináší nic nového. Nicméně už jen svým tématem nabízí napínavou podívanou. Popisuje totiž do detailů každodenní činnost amerických vojenských pyrotechniků v ulicích Bagdádu v roce 2004. Tříčlenná jednotka vyjíždí v obrněném vozidle likvidovat nastražené bomby či nálože, přičemž jí jde v každém okamžiku o život. Zatímco seržant Will James (Jeremy Renner), nastupující po zabitém předchůdci, bere svůj úkol jako adrenalinovou záležitost, jeho parťáci, seržant J. T. Sanborn (Anthony Mackie) a specialista Owen Eldridge (Brian Geraghty), chtějí jen přežít a počítají dny do konce turnusu. Režisérka Kathryn Bigelow si zaslouží úctu ne proto, že je první ženskou držitelkou Oscara za režii, ale proto, že opět natočila chlapský film, v němž jde přímo k jádru věci. Její dílo vypovídá o tom, že válka někdy může působit jako droga, a že američtí vojáci odvádějí v Iráku důležitou práci. 

SLOUPEK Ivana Klímy - výběr z článků

Tašky

Cíl cesty není v tomto případě rozhodující, ale proč ho nezmínit. Jel jsem do města, které někteří historici označují za místo spojenecké zrady, tedy do Mnichova. Jel jsem jen na tři dny a nebylo tedy nutné, abych si bral s sebou kufr, měl jsem jen takovou malou brašnu přes rameno, v níž více méně denně nosím nějaká lejstra a knížku do tramvaje (v tomto případě do vlaku), a potom příruční tašku, v ní svetr, kdyby uprostřed dubna uhodily mrazy, rezervní tričko, pyžamo, dva kapesníky a podobné nezbytnosti (jak se ukázalo zbytnosti). Z obsahu závorky je zřejmé, že taška nedojela tam, kam jsem dojel já.

Mladí kuřáci – staří ležáci

Četl jsem, že některé děti začínají kouřit (jistě ne pravidelně) už v době, kdy chodí do mateřské školky. (Zatím snad nikoli v době, kdy je rodiče vozí do jeslí, když pro nic jiného, tak proto, že by si samy nedokázaly zapálit.) Jistě, kouření v předškolním věku je spíše výjimečné. Ale ve věku o maličko pokročilejším?

Evropa

 Evropská unie byla poctěna udělením Nobelovy ceny míru.
Co vlastně je Evropa? Z hlediska zeměpisného: stačí pohlédnout na mapu a podle jednoho pojetí je odpověď zřejmá. Evropa je místní název pro celkem nerozsáhlý, zato členitý výběžek Euroasie.

Dárky, dárky, dárky…

A už tu máme zase na krku prosinec a s ním Vánoce a s těmi shánění dárků.
Dárek může být živý či neživý a jeho jedinečnost tkví v tom, že jej nekupujeme (případně nekrademe) v samoobsluze, ale dostáváme zdarma většinou s milým úsměvem a očekáváním dárce, že ho zahrneme díky

Na koho jsme nejvíc hrdí

Lidové noviny otiskly výsledky takového malého průzkumu na toto téma a vyšly jim tři osobnosti: Havel, Jágr, Gott, k nim se prý vzpíná naše hrdost. Pokud se týká kultury v anketě mezi studenty (převážně vysokoškolskými) bylo pořadí následující: Gott, Forman, Svěrák, Roden, Karel Čapek, Antonín Dvořák.

Malá prezidentská inventura II.

Klement Gottwald byl prvním dělnickým prezidentem – možná bychom mohli nazývat prvním dělnickým prezidentem i Masaryka, jenže ten si svůj původ pokazil univerzitním vzděláním.

Malá prezidentská inventura

 Blíží se nám prezidentská volba a ještě před ní termín, dokdy se o prezidentský úřad můžou ucházet všichni občané ČR starší čtyřiceti let, ženy i muži bez ohledu na svoji profesi, svoje náboženství, sexuální orientaci nebo příslušnost k nějaké menšině. Prezident bude zvolen na pětileté období. Letos prvně ho nebudou volit společně poslanci a senátoři, ale přímo občané. Snad by bylo před volbami, kterých se máme všichni zúčastnit, rozumné oživit vzpomínku na naše bývalé prezidenty.

O tichu

 Už jsem o tom tady psal. Na letišti cosi opravují a kdosi rozhodne, že nad námi a nad statisícovými sídlišti se budou denně prohánět desítky tryskových letadel. Nedávno jsem cosi zařizoval v Ruzyni, ne na letišti, ale v obci, a uvědomil jsem si, že pár tisíc lidí anebo spíš desítek tisíc je odsouzeno k tomu, že v podstatě na letišti žije – tedy pokud se týká rámusu, který neodlučně (aspoň prozatím) patří k vzlétávání a přistávání letadel.

Maturity

 Zpívával jsem taky.
Matura se blíží, / čtrnáct dní do ní, / má hlava však prázdná, / až to v ní duní…
Byla to trochu póza, udělal jsem maturitu včetně její matematické části. Ta patřila mezi volitelné, tedy jednička z ní byla téměř povinná.

Odposlouchávám, odposloucháváš, odposlouchává

 Čtu v Respektu potěšitelnou zprávu, že BIS má tři tisíce odposlechů pana Janouška a pak řady dalších. Co by mohlo být lepší zprávou? Jedině snad, že jich BIS má třicet tisíc, z toho by se daly použít mnohé odposlechy i proti spoustě dalších politiků, manažerů, kmotrů i jiných osob hodných zájmu.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 05/10

XANTYPA Číslo 05/10

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne