RECYKLACE SEDMISETLETÉ TRADICE

MUZEUM Přemyslovec Václav II. byl prý nervově labilní, bál se bouřek a omdléval, když viděl kočku (tedy čtyřnohou, krásné dívky v něm naopak vzbuzovaly nebývalou činorodost!). Zároveň připomeňme, že byl také strůjcem ekonomického zázraku. Díky stříbrné rudě, pokladu, který se ukrýval v hlubinách země české, panovník disponoval vskutku královskými prostředky a budiž pochválen za to, že se poctivě snažil, aby ze stříbrných dolů plynul užitek jak dvoru, tak i bohatnoucím městům a prosperujícímu venkovu.

Muzeum

Třicetiletý král pochopil, že hospodářství státu potřebuje silnou úvěrovou politiku a musí dbát na rozvoj výroby a obchodu – a výsledkem byla neodkladná mincovní reforma. Její motto bylo prosté: Král a lid musejí mít jednu společnou minci, protože sdílejí jedno království. Záměr proměnili v praxi italští odborníci a na trh vstoupila „věčná mince“, stříbrný pražský groš. Začal se razit v červnu roku 1300 a záhy se stal evropsky uznávaným platidlem (s trochou nadsázky byl groš Václavovým eurem).
Co je však pro nás podstatnější, součástí reformy bylo vydání předělového královského horního práva (Ius regale montanorum), na kterém s Václavem II. pracoval italský právník Gozzio z Orvieta. Bylo určeno pro Kutnou Horu, „stříbrnou živitelku“ a mincovnu českého státu, tehdejší evropský Klondike, ale díky své celistvosti platil tento moderní horní zákon pro všechny doly v království. A tedy i pro dobývání rud na Příbramsku, které bylo ukončeno až po roce 1970. A budeme-li věřit tomu, že k prvnímu rýžování zlata a stříbra v okolí Příbrami došlo kolem roku 400 př. n. l., pak je stříbro s Příbramí spojeno nějakých 2 400 let.
A to už stojí za to, aby vedle hornického muzea měla Příbram i muzeum hutnické. V jedné ze tří zachovaných historických budov významné hutě, založené roku 1786, buduje muzeum společnost Kovohutě Příbram.

Rodinné stříbro
Pověst o nedozírném stříbrném pokladu českého království se roznesla celou Evropou a Kutná Hora byla rázem jedním z jejích strategických center. Když Jan Lucemburský, novopečený manžel Elišky Přemyslovny, táhl v říjnu 1310 do Čech, aby se ujal trůnu, a zjistil, že Praha je českým králem Jindřichem Korutanským hájena lépe, než předpokládal, poradili mu čeští šlechtici mazanou zkratku – co takhle nejdříve dobýt královskou Kutnou Horu? Ale ani to se mu nepovedlo. Svého dosáhl mladičký Jan až 3. prosince. Brány Prahy mu pomohl se svými ozbrojenci otevřít i poslední pražský biskup Jan IV. z Dražic, osobnost s přídomkem „horlivý milovník českého národa a umění“. Zmiňujeme ho záměrně, protože i on podlehl mámení stříbra a 21. dubna 1311 přijal od pražského měšťana Konráda neobvyklý dar: huť, kterou Konrád vybudoval se svými syny právě u Příbrami. Listina o této transakci je prvním písemným dokladem potvrzujícím, že se tu ve středověku těžilo a že tu olovnato-stříbrné rudy byly také zpracovávány.
Zatím jsme mluvili jen o stříbře, takže laici se teď určitě pozastaví (já se pozastavil) nad spojením „olovnato-stříbrné“ rudy. Ing. Zdeněk Kunický, ředitel divize Recyklace olov, který se s chutí ujal budování muzea, vysvětluje: „Stříbro se získává většinou právě z olověných rud, ve kterých jsou tyto dva kovy na sebe navázány. Nejužívanější olověnou rudou, ve které stříbro a tu a tam i zlato jsou coby přimíseniny, je galenit. Stříbro se tavením galenitu v olovu rozpustí, a z vyrobeného olova se pak odrafinuje.“
Huť pražského biskupa časem zanikla, ale kontinuálně vznikaly hutě nové. Předchůdkyně Kovohutí mohla být v pořadí snad pátou. Vznik hutí byl samozřejmě svázán s úspěšností těžby. Čím více stříbra země vydala, tím na tom byly Příbram a sousední Březové Hory lépe. Obzvláště se jim dařilo za Rudolfa II., který za dobré roční výnosy povýšil roku 1579 Příbram na královské horní město. Sousední Březové Hory, kde si založili osadu němečtí horníci z Krušných hor, se dočkaly povýšení až v čase největší stříbrné konjunktury roku 1897. V roce 1953 pak tato dvě horní města splynula v jedno, v Příbram.
Císařská privilegia ale nepomohla – mělké doly nevynášely a příbramská obec měla ze situace těžkou hlavu. Zasáhla až Marie Terezie, která vrátila Příbrami „ztraceného syna“, Jana Antonína Alise.

 

Celý članek Pavla Cmírala si přečtete v tištěné Xantypě ........
 

XANTYPA 05/10 - výběr z článků

SOUTĚŽ

SOUTĚŽ

Soutěž o vstupenky na koncert skupiny NO JAZZ (Francie) a "pas"na UNITED ISLANDSUNITED ISLANDS
Mezinárodní pražský hudební festival UNITED ISLANDS proběhne ve dnech 24. až 26. června 2010na Střeleckém ostrově, Slovanském ostrově, na Kampě, v Mánesu, Janáčkově nábřeží, na lodi bratří Formanů na Výtoni a ve smíchovské Meet Factory.Vystoupí na něm např. Tonya Graves, Amparo Sánchez, Čokovoko, Xindl X, Midi Lidi, Justin Lavash a mnoho dalších.
 

PÁNBŮH MÁ ZNOJEMSKÉ VINAŘE RÁD

PÁNBŮH MÁ ZNOJEMSKÉ VINAŘE RÁD

Po několika kalných dnech je sobotní ráno prozářené sluncem, které v deset hodin, kdy v Louckém klášteře zahajuje „putovní“ FESTIVAL OTEVŘENÝCH SKLEPŮ, začíná prohřívat vzduch. Ve znojemských parcích kvete zlatý déšť i magnólie, za ploty místních zahrádkářů bzučí včely v korunách meruněk. Ideální počasí na exkurzi do podzemí…

ROZVOJOVÁ POMOC O Farogat a krávě Apolonii

ROZVOJOVÁ POMOC O Farogat a krávě Apolonii

21. srpna 1989 jsem byla v polském Těšíně, kde se konala demonstrace. Omluvila jsem se na ní Čechům za účast Poláků na okupaci v roce 1968, řekla jsem, že tehdy byla poskvrněna čest polských vojáků. Nesli jsme pak transparent s nápisem „Nikdy více bratrské pomoci“. Netušila jsem, že to bylo zachyceno na fotografii. V roce 2006 jsem měla hodně špatné období, rozpadl se mi dlouhodobý vztah, přišla jsem o práci, měla jsem deprese – tři měsíce jsem jen ležela a koukala do stropu, nevěděla, co se sebou. Pak mě někdo přemluvil, abych jela do Wrocławi na přednášku Krzysztofa Stanowskiego.

ABECEDA 05/10

ABECEDA 05/10

Dvacet šest písmen, dvacet šest slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká je vlastně abeceda zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

HVĚZDY O NÁS

HVĚZDY O NÁS

Květen 2010
Slunce vstupuje do znamení Býka 20. dubna v 6.31 SELČ a setrvá v něm do 21. května 5.34 hod. Poslední dny měsíce se současně zastavují Saturn a Neptun. K tomu navrch Uran zkříží zemský meridián. A právě do toho se konají volby. Hysterie kolem nich překoná světový rekord. Vyhrocené ovšem budou i manželské spory a vůbec všechno. Zvýšené opatrnosti je třeba 19., 23. a 28. – 31. 5. Pro jednotlivá znamení přinášíme jako obvykle pár konkrétních rad:

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 05/10

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 05/10

Umění šachu
DOX, Praha
1. 4. – 28. 6. 2010

Londýnská společnost RS&A Ltd připravila projekt UMĚNÍ ŠACHU, k němuž přizvala patnáct uměleckých hvězd (Maurizio Cattelan, Jake a Dinos Chapmanovi, Oliver Clegg, Tracey Emin, Tom Friedman, Paul Fryer, Damien Hirst, Barbara Kruger, Yayoi Kusama, Paul McCarthy, Alastair Mackie, Matthew Ronay, Tunga, Gavin Turk a Rachel Whiteread), které vytvořily speciální podoby šachů. Dokázali, že sice nemusejí být šachisty (zatímco podle Marcela Duchampa jsou všichni šachisté umělci), ale umí hru vizualizovat po svém. Na výstavě v pražském Centru současného umění Dox mohou diváci spatřit velmi neobvyklé podoby šachových her – od dýňové variace přes zbytky jídel až po erotické pojetí – v různých velikostech. K výstavě je připojeno také skvělé šachové video Gavina Turka. Magická intelektuální hra je dodnes inspirativní.
 

TIPY KNIHY 05/10

TIPY KNIHY 05/10

A PÁSLY BY SE TAM OVCE…
ANNA FÁROVÁ
(Torst, Praha)

Vzpomínková kniha, živá jako vyprávění samo, snad symbolicky stačila vyjít tak, že o několik dní předběhla autorčin odchod. Málokterý teoretik umění utkvěl ve vědomí veřejnosti, jako Anna Fárová. Všichni vědí, jak pro svět rehabilitovala dílo Františka Drtikola, že zpracovala i poničenou pozůstalost Josefa Sudka, že Cartier-Bressonovi vydala v Odeonu jeho vůbec první monografii, založila v Uměleckoprůmyslovém muzeu sbírku fotografie a začasté byla jako iniciátorka u všeho důležitého, co se za uplynulé půlstoletí okolo fotografie událo. Ale jenom toto není předmětem knihy, pro čtenáře je především přitažlivé líčení dramatického života této pozoruhodné ženy od jejího nejútlejšího dětství. Tedy Paříž, otec český diplomat a kulturní vyslanec Miloš Šafránek, francouzská matka, vynikající učitelka jazyků, a hlavně otcovi přátelé, zejména čeští umělci z pařížského pobytu: Martinů, Tichý a Zrzavý. Vklad do dětské duše neocenitelný, a Fárová ho věru dokázala zůročit. Okupaci prožila bez otce s matkou v Praze, po studiích se ocitá uprostřed inspirativního prostředí nekonformních umělců, mezi nimiž se potkala s výtvarníkem Liborem Fárou. A pak už vlastní odborná práce, bez níž si nelze vývoj české a světové fotografie ani představit. Jednak dokázala včlenit fotografii do souvislostí moderního umění, jednak si vypracovala způsob, jak se na fotografii dívat, jak o ní sdělně psát. Po podpisu Charty 77 měla být z práce vyřazena, ale to by nebyla bojovnice Fárová, aby život a práci vzdala.
 

TIPY ROCK & POP 05/10

TIPY ROCK & POP 05/10

Johnny Cash: Aint’ No Grave
Muž v černém si sedm let po své smrti nejspíš vrní v hrobě. Sémě, které v roce 1994 zasel na svém labelu American Recordings hlavní crossoverový mičurinec, takto producent Rick Rubin, pošesté už vydalo plody. Nahrávky, které Cash natočil pod Rubinovou laskavou a nesmírně vynalézavou kuratelou, vznikaly jen pár měsíců před zpěvákovým skonem (12. 9. 2003). Šesté pokračování Cashovy před i posmrtné reinkarnace se poměrně příznačně jmenuje AIN’T NO GRAVE, Takový hrob není („který by mne uvěznil, když trumpety zadují“) a logicky pokračuje v intimní „obývákové“ atmosféře a komorním, na kost ohlodaném zvuku, tolik vzdálenému obvyklým countryovým řachandám. Cashův kryptický baryton zde zní – snad v předtuše blízkého konce – jakoby už z dálky, těsně před „zaklepáním na nebeskou bránu“. Písničky dosvědčují encyklopedické klišé, že Johnny byl jedním z nejvýznamnějších zpěváků 20. století. Vzpírají se nejen škatulkám, ale i jakémukoli hodnocení: rockabilly, rock and roll, blues, folk, gospel? A není to vlastně jedno? Velkolepé a přitom tak střídmé interpretace písní (titulního tradicionálu, kde se s ostychem dotýká samé podstaty bytí, nebo třeba kongeniální REDEPTION od Sheryl Crow či I CORINTHIANS 15:55, jedné, ne-li poslední vlastní písničky), s decentním doprovodem akustických kytar, banja, klavíru a místy i cembala berou dech a dávají víru. V co? Tak třeba: „Jedno je jistý/Až přijde můj čas/Zmizím z toho starýho světa/V duši spokojenej.“ (ALOHA OE)
 

TIPY KLASICKÁ HUDBA 5/10

TIPY KLASICKÁ HUDBA 5/10

PRAŽSKÉ JARO
Praha, 12. 5. – 4. 6. 2010

Zahajovací Smetanovu MOU VLAST uvede pod taktovkou Jakuba Hrůši Pražská komorní filharmonie. Česká filharmonie se Zdeňkem Mácalem připravila večer z děl Bohuslava Martinů, Gustava Mahlera a Milana Slavického, sir André Previn předvede s Českou filharmonií své DIVERSIONS, Symfonický orchestr FOK s dirigentem Jiřím Koutem a Pražský filharmonický sbor vrátí festivalu Beethovenovu DEVÁTOU. Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Cristian Mandeal a Tomáš Hanus, Orchestr Bavorského rozhlasu přijede s Herbertem Blomstedtem, Rozhlasový orchestr z Berlína s Markem Janowským, Janáčkova filharmonie Ostrava představí SYMFONII JAN AMOS KOMENSKÝ Jaroslava Krčka. Manfred Honeck a jeho Pittsburgh Symphony Orchestra doprovodí Annu Sophii Mutter v Brahmsově HOUSLOVÉM KONCERTU, Státní filharmonie Košice premiérově uvede KONCERT PRO GIORU Petera Breinera (skladatel bude dirigovat, klarinetista Giora Feidman zahraje). Maďarská národní filharmonie předvede hlavně Bartóka. Jinak je 65. ročník Pražského jara ve znamení Mahlera a Martinů, sólisticky ve znamení pianistů: představí se Emanuel Ax, Martin Kasík, Radu Lupu, Ivan Moravec, Garrik Ohlsson, Deszö Ránk. A také pěvci světových scén – Matthias Goerne, Olga Boodina, Štefan Margita, Adam Placheta. Největší lákadla? Sir John Eliot Gardiner a jeho Monteverdi Choir a English Baroque Soloists, kteří uvedou Bachovu MŠI H-MOLL, ale i pianista Murray Perahia a The Academy of St.Martin in the Fields, Pierre Boulez s Ensemble Intercontemporain, a Baborák Ensemble a Radek Baborák jako hornista a dirigent. 

TIPY FILM 5/10

TIPY FILM 5/10

SMRT ČEKÁ VŠUDE
USA 2008
Režie: Kathryn Bigelow

Ve filmovém byznysu to chodí takto: nejdřív kina, pak DVD a nakonec televize. Jenže se snímkem Kathryn Bigelow je to u nás trochu jinak. Smršť výročních cen, vrcholící šesti Oscary, přiměla distributora, který vrhl titul rovnou na videotrh, aby jej zařadil i do kinodistribuce, pravda, jen ve formátu DVD nebo Blu-ray. Řekněme rovnou, že si válečný thriller velké plátno zaslouží právě tak, jako ona četná ocenění. Určitě se řadí v rámci žánru k nejlepším, i když do něj vlastně nepřináší nic nového. Nicméně už jen svým tématem nabízí napínavou podívanou. Popisuje totiž do detailů každodenní činnost amerických vojenských pyrotechniků v ulicích Bagdádu v roce 2004. Tříčlenná jednotka vyjíždí v obrněném vozidle likvidovat nastražené bomby či nálože, přičemž jí jde v každém okamžiku o život. Zatímco seržant Will James (Jeremy Renner), nastupující po zabitém předchůdci, bere svůj úkol jako adrenalinovou záležitost, jeho parťáci, seržant J. T. Sanborn (Anthony Mackie) a specialista Owen Eldridge (Brian Geraghty), chtějí jen přežít a počítají dny do konce turnusu. Režisérka Kathryn Bigelow si zaslouží úctu ne proto, že je první ženskou držitelkou Oscara za režii, ale proto, že opět natočila chlapský film, v němž jde přímo k jádru věci. Její dílo vypovídá o tom, že válka někdy může působit jako droga, a že američtí vojáci odvádějí v Iráku důležitou práci. 

Historie - výběr z článků

BOEMIA

BOEMIA

V české historii se odehrála řada dramatických událostí, o kterých už ale dnes mnoho nevíme. Jednou z nich je i nucený pobyt tisíců italských rodin v různých částech Čech během první světové války. Je to příběh lidí, kteří si od nás odvezli české tradice, předali svou lásku k Čechám svým dětem a vnukům a češtinu nezapomněli do konce svého života, i když se mnozí z nich do Čech už nikdy nevrátili.

Spitfire, má láska

 Když se ptali generála Dwighta D. Eisenhowera, vrchního velitele expedičních sil v Evropě, čemu vděčí svobodný svět za vítězství ve druhé světové válce, odpověděl: „Strůjcem našeho úspěchu byly tři věci: pěšáci, jeepy a spitfiry.“ Poklona skvělé stíhačce, která pomohla spojencům v souboji s Göringovou Luftwaffe ovládnout nebe nad okupovanou Evropou, nebyla náhodná. Spitfiry se díky svým kvalitám staly legendou druhé světové války.

Zborovský Žižka

Zborovský Žižka

Dne 29. srpna 1918 se stal velitelem Čs. armádního sboru v Rusku generálmajor Jan Syrový. Muž, který stál u zrodu tzv. České družiny v Kyjevě a jako její příslušník proslul hrdinstvím, rozvahou i chladnokrevností. Do výčtu jeho schopností k zastávání této významné funkce je však třeba zařadit i zdánlivý handicap, totiž skutečnost, že jeho tvář zdobila černá páska přes pravé oko, které ztratil v předvečer legendární bitvy u Zborova. To, že v těžkých dobách, kdy se rozhodovalo o bytí a nebytí armády, a později i celého národa (na podzim 1938), byl v čele muž poznamenaný stejně jako legendární vojevůdce Jan Žižka, v sobě neslo pro mnohé velkou symboliku. Přinášelo víru, že všechny strázně a nebezpečenství budou překonány a po období útrap se dostaví vítězství.

HISTORIČKA MÓDY  VALERIE STEELE

HISTORIČKA MÓDY VALERIE STEELE

Mezinárodně uznávaná znalkyně historie módy přijala pozvání české návrhářky Šárky Šiškové a přiletěla z New Yorku na její módní show až do Prahy. Absolventka prestižní americké univerzity Yale a dnes ředitelka newyorského muzea Fashion Institute of Technology (FIT), je v každém ohledu profesionál, který ve svém protějšku okamžitě vzbuzuje přirozený respekt. Právě proto vás překvapí, s jakou otevřeností a nadhledem tato dáma mluví o své profesi, ambicích i osobním životě.
 

AMÉLIE PORTUGALSKÁ

Žena, která se provdala do země, v níž vládly silné protimonarchistické tendence a kde byla vražda krále považovaná za nejvyšší čest. Manželka a matka, která se dívala do hrobu všech svých blízkých, a současně poslední portugalská královna. Všechny tyto charakteristiky patří ženě, jejímž hlavním životním úkolem bylo trpět za činy druhých.

Hrdinové z poštovních známek

Toho hloučku chlapců jsem si všiml okamžitě. Seděli na lavičce u zastávky autobusu a hlasitě se dohadovali nad něčím, co jsem jako každý, kdo kdysi sbíral poštovní známky, neomylně identifikoval jako album. Album známek. Normálně bych pravděpodobně kolem nich prošel, ale pokračoval v chůzi, protože si jako místo svého rozhovoru vybrali právě autobusovou zastávku, dopadlo to jinak. V okamžiku, kdy jsem se zabral do „studia“ jízdního řádu, ke mně dolehla věta: „Ten v beranici je určitě nějakej Rus, tohle bude podle přilby jistě motocyklovej závodník a ten v tý tropický přilbě, to je určitě Emil Holub, ten cestovatel. Viděl jsem ho v televizi v takový tý reklamě na pivo z Afriky.“ Přestože jsem na známky, o kterých si chlapci vypravovali, neviděl, přesně jsem věděl, jaké „zoubkované poklady“ před nimi leží.

Italská královna Marie José

Májová královna. Označení pro ženu, která se stala na jediný měsíc svého života královnou italského národa. Královnou, která se svým příkladem snažila bojovat proti fašismu a na troskách zdiskreditovaného státu vybojovat jeho novou existenci.

ČESKÝ HOKEJ SLAVÍ

ČESKÝ HOKEJ SLAVÍ

K bujarým oslavám jsme měli vloni dva velké důvody: před deseti lety na zimních olympijských hrách v Naganu naše mužstvo vybojovalo zlaté medaile a 7. prosince 1908 se konala ustavující schůze Českého svazu hokejového; na ní první svazový předseda Emil Procházka slavnostně oznámil, že nová naše organizace byla okamžitě přijata za člena mezinárodní ligy pro lední hokej! Tak se dřív u nás činili sportovní diplomaté!

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 05/10

XANTYPA Číslo 05/10

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2019

XANTYPA XANTYPA 11/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne