Šangri-la leží v Pákistánu

Údolí Hunza se táhne jako gigantická brázda napříč pohořím Karakoram na severu Pákistánu. Je to vlastně jakási přírodní pevnost, obehnaná více jak sedm tisíc metrů vysokými horskými štíty. Odnepaměti přitahovala tato odlehlá oblast dobrodruhy a badatele pověstmi o podivných modrookých horalech, kteří se dožívají nezvykle dlouhého věku. Mnozí z dnešních turistů považují Hunzu za Šangri-la – legendární místo ze slavné knihy ZTRACENÝ OBZOR.

Pakistán

V ní James Hilton popisuje ztroskotání letadla hluboko v asijských velehorách. Píše se rok 1931 a přeživší pasažéři se ocitají na jednom z posledních bílých míst na mapě světa, kde objevují záhadné údolí jménem Šangri-la. Kdo tam zůstal, nezestárnul. Nikdy však nesměl tento zemský ráj opustit.
Na první pohled vypadá sice poněkud nevěrohodně, že by mytický horský ráj ležel právě v neklidném Pákistánu. Čteme-li však bestseller od Jamese Hiltona pozorně, musíme tuto teorii označit za přinejmenším velmi pravděpodobnou. Vše totiž nasvědčuje tomu, že právě údolí Hunza je tím místem, které posloužilo spisovateli jako předloha. Stačí jen porovnat v knize zmíněná zeměpisná fakta s mapou a uvedený popis bájného horského království se skutečnou podobou Hunzy. Vše až podezřele přesně souhlasí.
Romantické představy Evropanů o Tibetu svádějí však stále mnoho čtenářů na špatnou stopu. Toho pohotově využila Čína a vydává dnes hned několik míst na svém území za zaručeně pravé a původní Šangri-la. Kvůli podpoře turistického ruchu bylo dokonce nedávno někdejší horské království Mili na hranici Tibetu a S’-chuanu oficiálně přejmenováno na Shangri-La Area.
Kdo hledá skutečné Šangri-la, musí si proto vybrat. Buď bude věřit čínským aparátníkům, nebo se spolehne na autora románu ZTRACENÝ OBZOR.

Starobylé knížectví
Nepřístupné údolí Hunza se dlouho vyvíjelo jako nezávislé horské království bez jakýchkoli kontaktů s okolním světem. Jeho izolovanost dala vzniknout ojedinělé kultuře, která se v mnoha aspektech naprosto liší od ostatních částí Karakoramu. Cizí vlivy sem přinesla až koncem 60. let minulého století Karakoram Highway – jediná silnice spojující Pákistán s Čínou a zároveň nejvýše položená asfaltka světa.
Formálně připadlo území Hunzy Pákistánu v roce 1948 po rozdělení Indie. Přesto byl tento kraj ještě dlouho potom spravován podle starých zvyků místním vládcem – „mírem“. Toho vystřídali úředníci, dosazení centrální vládou, teprve roku 1974. Hunza však zůstala dodnes tak trochu svět sám pro sebe, kam 21. století proniká skrz vysoké horské průsmyky jen velmi pomalu.

Modroocí Pákistánci
Obyvatelé údolí Hunza se svou fyziognomií naprosto liší od ostatních etnik žijících v Pákistánu. Mají světlou pleť, orlí nosy, hnědé vlasy, a vzácností u nich nejsou modré oči. Nikdo přesně neví, odkud Hunzové přišli. Sami odvozují svůj původ od řeckých vojáků Alexandra Velikého, řečeného zde Sikander, a jejich perských manželek. Důkazy neexistují, ale něco pravdy na tom možná bude.
Počátkem minulého století navštívil Hunzu anglický badatel R. Schomberg. O místním vládci napsal: „Pokládá se za zdvořilé, když návštěvník poznamená, že jeho profil jako by vypadl z řecké mince, a kupodivu je to čistá pravda.“
V současné době ověřuje věrohodnost pověstí Hunzů tým předních odborníků na genetiku. Podle zatím provedených analýz DNA mají tito horalé skutečně blíže k některým evropským národům (např. Baskům) a Íráncům než k ostatním populacím v Pákistánu.

Záhadný jazyk
Hunzů je asi třicet tisíc a patří k velmi umírněné muslimské sektě ismaelitů. Většina z nich hovoří pouze záhadným jazykem burušaskí, který nepatří do žádné velké jazykové skupiny a podle filologů může být dialektem dávno vymřelých národů. Má velmi složitou strukturu (např. 38 forem množ. čísla), takže se mu cizinci prakticky nejsou schopni naučit.
Kdysi byli Hunzové obávanými nájezdníky, kteří sužovali okolí loupeživými výpady. Dnes jsou to pracovití a mírumilovní zemědělci, pověstní svým přátelským postojem k cizincům. Díky zdravé životosprávě se údajně často dožívají neobyčejně vysokého věku. Liberální islámská víra dovoluje Hunzům pořádat pohanské taneční obřady spojené s popíjením vína, které připravují tak, že drtí hrozny nohama.

Horalky s vrtačkou
Hunzské ženy se stále oblékají do tradičních pestrobarevných šatů a své hlavy po svatbě zdobí kulatou vyšívanou čepičkou. Nejčastěji je lze vidět s velkou otepí roští na zádech nebo jak spolu s dětmi obracejí na stříškách svých malých domečků sušící se meruňky a moruše.
K typickým ženským povinnostem patří také zpracování kozí a ovčí vlny. Chuchvalce chlupů se nejprve roztřídí podle barvy na bílé, hnědé a černé. Do každé hromady se poté buší úzkou rákoskou, až materiál téměř zdvojnásobí svůj objem. Chlupy se totiž během „výprasku“ od sebe oddělí a polehají si křížem – stejný efekt má naše naklepávání peřiny. Další fází je pak navíjení zchumlaných chlupů do provazu. K tomu už dnes často slouží ruční vrtačka (tzv. kolovrátek), ovšem na konci s háčkem místo vrtáku. Z hotové příze se pak vyrábějí rohože, koberce a v poslední době i různé suvenýry pro turisty.

Pevnost Báltit
Centrem Hunzy je vesnička Karimabád. Přímo nad ní se hrdě vypíná v tibetském stylu postavená pevnost Báltit, která dosud patří potomkům bývalého „míra“. Ti už zde ale dávno nebydlí. Okázalé sídlo svých předků dali k dispozici historikům a ti jej změnili na ojedinělé muzeum, které každoročně navštíví stovky domácích i zahraničních turistů.
V polovině 90. let prošel Báltit pod dohledem francouzských odborníků rozsáhlou rekonstrukcí, na niž padlo několik milionů zahraničních grantů. Místní řemeslníci museli znovu oprášit už téměř zapomenuté tradiční stavební postupy a ručně postaru otesat potřebné trámy či jemnými vzory ozdobit dveře a okenice. Pevnost naštěstí neztratila opravou kouzlo dávných časů a zůstala jí ta správná patina. Člověk na první pohled cítí z její tajemné a hrozivé siluety pohnutou minulost plnou bratrovražd, pletichaření a pokrevních sňatků.
Vstupné do památky je na pákistánské poměry neobyčejně vysoké (asi 200 Kč), ale automaticky zahrnuje i anglicky mluvícího průvodce. K prohlídce patří krátké promítání diapozitivů, přibližujících důležité momenty v historii pevnosti, průběh restauračních prací a podobu bývalých vládců.
K pevnosti se vztahuje mnoho starých pověstí. Hunzové dodnes vypráví dětem o tom, jak v dávných dobách museli odsouzenci na smrt skákat ze skalního výběžku pod starým hradem na malou skalní věžičku, pod níž spadá skalní stěna skoro dvě stě metrů svisle dolů. K věžičce jsou to od místa skoku dobré dva metry a její vrchol je velmi úzký. Jenom jednomu šťastlivci se prý během několika staletí podařilo skočit tam i zpátky. Vládce mu pak musel udělit milost, neboť Alláh přece potvrdil jeho nevinu.
Pakistán 02


 Celý článek Zdeňka Micky si přečtete v tištěné Xantypě .......


 

XANTYPA 06/10 - výběr z článků

Malíř Marek Číhal a Ti druzí…

Malíř Marek Číhal a Ti druzí…

Cena sympatie? Pro herce, sportovce, zpěváka? Ne, pro malíře! Udělili ji fandové a fanynky? Ne! Především lidé od fochu. Teoretici výtvarného umění, kritici a umělci. Soutěž MALBA A JEJÍ PŘESAHY pořádalo už potřetí Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků a byla určena pro umělce do třiceti let. Cenu sympatií diváků získal Marek Číhal, student Fakulty výtvarných umění brněnského Vysokého učení technického, který je letos na stáži na pražské Akademii výtvarných umění.
 

KRÁL VÍN České republiky 2010

KRÁL VÍN České republiky 2010

Vinařská soutěž KRÁL VÍN České republiky se koná již po páté. V posledních letech se soutěže vždy účastnilo více než 1 000 českých a moravských vín. Stejné počty očekávají organizátoři i v letošním roce.

Praha s láskou

Praha s láskou

Praha s láskou Ondřeje Kavana
Praha, 3. června 2010
V Praze byla slavnostně zahájena výstava Praha s láskou Ondřeje Kavana. Šedesát
velkoformátových fotografií vystavených na Hradčanském náměstí v galerii pod širým nebem
nabízí návštěvníkům netradiční pohledy na místa, která denně míjíme mnohdy bez
povšimnutí. Výstava navazuje na monumentální fotografickou publikaci Praha vydanou
v prosinci 2009.

 

STRUNY PODZIMU

STRUNY PODZIMU

15. ročník mezinárodního hudebního festivalu
Praha, 19. září–21. listopadu 2010
 

Letní festival pro celou rodinu, který vás nezruinuje?

Letní festival pro celou rodinu, který vás nezruinuje?

Jmenuje se Open Air Festival a oblíbíte si ho nejen vy, ale i manžel a děti. Jde totiž o letní festival, který je určený pro celou rodinu. Poslechnete si na něm koncerty hvězd jako Faithless, Röyksopp, Kasabian, Richard Müller, Buty, Dan Bárta a Illustratosphere a desítky dalších. Vaše děti si užijí atrakce v dětské zóně, soutěže, hry, malování na obličej, klauny... Manžel určitě ocení sportovní a adrenalinovou zónu. Večer se pak společně vrátíte do hlídaného a odděleného stanového městečka, určeného speciálně pro rodiny s dětmi. A nejlepší na tom všem je, že nemusíte ani rušit plány na letní dovolenou nebo nepříjemně škrtit rodinný rozpočet. Pokud jste členy zákazníky O2 a jste členy O2 Extra, pak zaplatíte za dvě „dospělé“ vstupenky v předprodeji pouhých 880 korun (v rámci speciální akce 1+1 vstupenka zdarma). A vaše děti, pokud jim je do 12 let (včetně) vstupné na festival platit nemusí vůbec. Na co se tedy v Panenském Týnci (zhruba 30 minut jízdy od Prahy) vlastně můžete těšit?
 

POZVÁNKA NA KŘEST CD PSH

POZVÁNKA NA KŘEST CD PSH

Necelé dva týdny nás dělí od velkolepého křtu PSH v holešovickém klubu SaSaZu. Ten se koná již v pátek 4. června a kapela se rozhodla vám nedat jediný důvod proč tento fenomenální mejdan nenavštívit. Křtít se bude album EPILOG, v pořadí třetí deska této pražské legendy, které se ne náhodou stalo 4. nejprodávanějším titulem na českém trhu za minulý týden (hitparáda IFPI). EPILOG je totiž zábavným a pestrým mixem, z kterého si každý vybere to své.

ABECEDA 6/10

ABECEDA 6/10

Dvacet tři písmen, dvacet tři slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká je vlastně abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

HVĚZDY O NÁS

HVĚZDY O NÁS

Červen 2010
Slunce vstupuje do znamení Blíženců 21. května v 05.35 SELČ a setrvá v něm do 21. června 13.29. Napětí a ideologické dusno vyvolané Saturnovou a Neptunovou otočkou na konci května ještě dva týdny působí, a sotva se zklidní, začne brzdit Uran, jenž si také dočasně zkouší pobyt v novém znamení. Nemějte nic za definitivní a pamatujte, že všechno je jinak. Zvýšené opatrnosti je třeba 4., 7. – 9. a 25. – 28. 6. Pro jednotlivá znamení máme jako obvykle pár konkrétních rad:
 

TIPY ROCK & POP 6/10

Local Natives: Gorilla Manor
Po dlouhé době nadějeplná „svěženka“. Pětice hochů z kalifornského městysu Silver Lake na svém debutu vaří z mnoha přísad, ale vynalézavě, s citem a velmi chutně. Někdy rytmem připomenou první Talking Heads, lahodné vokály jako by se linuly z hrdel Crosby, Stills & Nash. Kdosi vtipně poznamenal, že jejich písničky zní, jako kdyby si post punkeři rozbili stan někde v africké buši. Dodávám, že si s sebou nejspíš vzali nějaká obluzovadla z éry sanfranciských hippies. Local Natives se tak zařadili po bok hudebně všežravých kapel, které slavily úspěchy v loňském roce: Fleet Foxes, Animal Collective či Grizzly Bear. Má-li tato osvěžující a v nejlepším slova smyslu „nadnárodní“ hudba předjímat nový trend v rocku a popu, jsem nadšen.
 

Reportáž - výběr z článků

Existovala Atlantida? A pokud ano, byla jí Malta?

Existovala Atlantida? A pokud ano, byla jí Malta?

Maličký, ale strategicky významný ostrov Malta, nacházející se mezi Sicílií a Afrikou, sehrál v dějinách středomoří mnohokrát klíčovou roli. Na Maltě bránili rytíři západní svět před tureckými nájezdy, díky Maltě si udrželi Britové alespoň částečnou kontrolu nad Středozemním mořem v době druhé světové války. Ale mnoho vědců se domnívá, že tento význam je pouhým stínem důležitosti, jaký měla Malta v dávných dobách na úsvitu věků. Kamenný a vyprahlý ostrov by totiž měl být posledním zbytkem pohádkové Atlantidy…

BARMA

BARMA

A je to tady… Přistáváme na letišti Yangon, v části využívané pro mezinárodní lety. Před pár lety dokončený terminál působí dojmem mauzolea. Těch pár desítek cestujících se v obřím prostoru budovy skoro ztrácí. Velké překvapení – během celní a pasové kontroly se nekoná prohlídka zavazadel, nepadnou žádné otázky či doporučení týkající se kontaktu s místními obyvateli, případně vyvolávání politických debat.

Surfařský ráj Rote

Surfařský ráj Rote

Jednoho rána, za rozbřesku vrhám se do vln Tasmanova moře na východním pobřeží Austrálie a snažím se najít tu nejperfektnější vlnu. Jsem tu brzy, a přece pozdě. Deset surfařů se tu již snaží chytit svůj první skluz. Nebude lehké se mezi nimi prosadit. Všichni jsou dobří a několik z nich již prořezává vlny a projíždí vodním živlem. Mezi nimi i Jonathan, který se se mnou podělil o zážitky ze surfování v Indonésii a pověděl mi o ostrově Roti u Západního Timoru.

Vítejte v Riu

Vítejte v Riu

Karnevalový týden je v Brazílii nejdůležitějším svátkem v roce. Praví, nefalšovaní Brazilci, jejichž srdce bije rytmem samby, vyrážejí do měst, která několik dní žijí hudbou a tancem. Rio je rozhodně jedním z nich. 

ROZVOJOVÁ POMOC O Farogat a krávě Apolonii

ROZVOJOVÁ POMOC O Farogat a krávě Apolonii

21. srpna 1989 jsem byla v polském Těšíně, kde se konala demonstrace. Omluvila jsem se na ní Čechům za účast Poláků na okupaci v roce 1968, řekla jsem, že tehdy byla poskvrněna čest polských vojáků. Nesli jsme pak transparent s nápisem „Nikdy více bratrské pomoci“. Netušila jsem, že to bylo zachyceno na fotografii. V roce 2006 jsem měla hodně špatné období, rozpadl se mi dlouhodobý vztah, přišla jsem o práci, měla jsem deprese – tři měsíce jsem jen ležela a koukala do stropu, nevěděla, co se sebou. Pak mě někdo přemluvil, abych jela do Wrocławi na přednášku Krzysztofa Stanowskiego.

Můj syn je terorista

Můj syn je terorista

Je šest hodin ráno a k checkpointu v Jeruzalémě se pomalu blíží stará rozhrkaná dodávka. V ní sedí tři mladí Palestinci: Mohammad Jamel Aljolany, Katel Abu Sninah a Loie Abu Nejma. Jsou nervózní a dohadují se o tom, co se právě chystají udělat – zastřelit izraelské vojáky.

JAN KAPLICKÝ NAD PRAHOU

JAN KAPLICKÝ NAD PRAHOU

Když před půldruhým rokem klesl architekt Kaplický do prachu pražské třídy Československé armády, shodou náhod před domem Ochranné organizace autorské, mnoho lidí v naší zemi – ale určitě nejen u nás -  se zachvělo. Smrt člověka v den, kdy mu jeho žena ráno vložila do náruče novorozenou dceru, nemohla nechat nikoho chladným. Troufám si však tvrdit, že ne všichni v té chvíli pomysleli na jeho osud s upřímným smutkem. Pro mnohé znamenala smrt Jana Kaplického rozřešení nepříjemné kauzy a konec jednoho projektu. Kaplického knihovna – to iritující oko nad Prahou - měla být pohřbena spolu se svým autorem.

Fotograf Miloň Novotný

Fotograf Miloň Novotný

Londýn coby ever-greenFotograf Miloň Novotný dospěl k vrcholnému projevu knihou LONDÝN (1968). Dosáhla světové úrovně a zajistila mu trvalé místo v kulturních dějinách. Před deseti lety vydaná monografie připomíná tuto šťastnou etapu téměř čtvrtinou reprodukcí. 

Mexické pašije

Mexické pašije

V Mexiku, pravděpodobně nejkatoličtější zemi Latinské Ameriky, slaví na řadě míst Velikonoce tak, že si pašijové události jednoduše „zopakují“. Tyto fotografie jsou z malé, zapadlé vesnice ve státě Oaxaca.

Lenka Klicperová

Lenka Klicperová strávila dětství s VINNETOUEM, přečetla ho šestadvacetkrát. Touhu po Africe v ní vzbudil Verneův PATNÁCTILETÝ KAPITÁN a dávná přání si začala plnit v redakci zeměpisného měsíčníku Lidé a Země. Při cestě do Konga se však dětské sny proměnily v noční můru a místo do očí rudého gentlemana pohlédla do zatemněných oken lidství.Ve východním Kongu patří brutální znásilňování, mučení a kanibalismus patří k realitě všedního dne. Chcete i v příštích letech navštěvovat taková místa?
Láká mě to z novinářského hlediska. Nemusím objet všechny válečné zóny na světě, ale je to druh adrenalinu, který stačí jednou zakusit a začnete ho potřebovat.
 

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 06/10

XANTYPA Číslo 06/10

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne