Generace O kontra generace Y

Tématem voleb jsou peníze a důchodci. A mladí lidé hlásí, že tu žijí taky

Po padlém Mirkovi Topolánkovi už nikdo ani nevzdechne; jako by ho nebylo. Blíží se volby. Strany odstartovaly „horkou kampaň“: plivou po sobě stejně jako v té „studené“. A místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka dostal na mítinku v Brně-Žabovřeskách pěstí. Doba je vskutku poněkud šílená, nechutná.


Vítěz voleb to nebude mít lehké: čeká ho POVINNÁ reforma penzijního systému. Ústavní soudci totiž rozhodli: důchody se u nás vypočítávají špatně.
Čím dál silněji se ozývá generace Y, mladí, kteří dospěli po revoluci. Ve svém světě a ve svém médiu (internet) se ostře vymezují vůči starým. Není divu: dvacet let se žvaní o drahých (byť mizerných) důchodech a o drahé lékařské péči, kde nejvíc peněz odebírají ze státní pokladny starší generace, zatímco mladí příliš pozornosti nevyvolávají.
Socialisté stáhli z kandidátky a z čela sněmovny Miroslava Vlčka. Tento vystudovaný traktorista dojel na dotace, jež po léta tak podivně rozdělují poslanci při „porcování medvěda“ (přidělování peněz na projekty v krajích a obcích). Pomáhal s 25 miliony pro „neziskové“ sportovní středisko v Krkonoších, z něhož se vyklubal luxusní hotel. Lobboval i za rekreační středisko na Králickém Sněžníku, kam sám jezdí. Pro toto si vypůjčil od svého asistenta (!) milion korun, který pak vrátil v pytlíku místo z účtu na účet. Tím porušil zákon a Jiří Paroubek ho donutil odstoupit. Smutný příběh. Vlček symbolizoval bídnou úroveň naší sněmovny. Nebyl zlý, jen manipulovatelný. Horší zůstali.

Jednosměrná rovnost
Ústavní soud před měsícem odpálil bombu. Na základě žaloby bývalého soudce, invalidního penzisty, zrušil hypersolidární výměru důchodů. Dal politikům rok a půl, aby našli spravedlivější model. Výhrada ÚS zněla: penzijní systém je milý k lidem, kteří vydělávají málo, a krutý k těm, kteří mají příjmy podstatně vyšší než průměrné. Staví solidaritu nad zásluhovost a nezaručuje důchodcům dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení. Nutno dodat, že rok narození ústavních soudců se pohybuje v rozmezí 1934 až 1956, devíti z nich je přes šedesát let. Týká se jich to.
Potíž nastává už s pojmem solidarita, moc se do současnosti nehodí. Nejvíc o ní kážou socialisté. Solidární však bývají především sami se sebou. Skutečná solidarita je nejen jim, ale většině politiků na hony vzdálena. Přitom je nutná. Penzistů přibývá, je jich 2,75 milionu, tedy vlivná skupina. Nelze nechat statisíce lidí klesnout do chudoby, i když jim je nad pětašedesát. Mimo jiné z bezpečnostních důvodů. Jakákoli velká, nespokojená, natož zoufalá skupina občanů představuje vážné riziko. Na druhou stranu je těžké v českém ne-solidním a ne-solidárním politickém světě udržet stav, kdy nadprůměrně a silně nadprůměrně vydělávající občané zažívají drsnou penzijní nespravedlnost.
Systém občanům vnucuje jednosměrnou rovnost. Když platíme do státní pokladny, rovnost neexistuje. Když z ní odebíráme, splyneme v jednu masu. Politici tím dávají najevo, že ten, kdo už nevydělává, pro ně nemá význam.

Nechte nás zavést „opt-out“
Odhady, na kolik by přišla menší důchodová rovnost, se různí. Šéf ODS Petr Nečas mluví o šesti miliardách ročně. Ministr financí Eduard Janota má větší oči – odhaduje desítky až stovky miliard korun. Podle toho, nakolik solidární systém zůstane.
Verdikt ústavních soudců se nejvíc dotýká střední a vyšší střední třídy. Ti, kteří vydělávají málo, mohou být s důchodem spokojeni. Lidé s násobkem průměrné mzdy jsou biti. Ti nejbohatší nemají problém: nespravedlnost na ně sice doléhá nejvíc, ale mají dost prostředků, aby si šetřili na penzi. Nebo se případně znechuceně sbalí a odejdou žít do země, která není tak brutálně solidární.
Soudci nenabourávají samu solidaritu, jen říkají, že je systém nesolidní, nespravedlivý. Solidaritou se ohánějící ČSSD zareagovala typicky. Nevyzvala ostatní strany: Pojďme se konečně dohodnout na daňové reformě. Ne. Socialista okamžitě vymyslel podvůdek, kličku, jak Ústavní soud oblafne. Ekonomický expert ČSSD Jiří Havel tu fintu popsal: „Už to nebude pojištění, ale běžná důchodová daň. Tím máte celý problém vyřešený, protože daň můžete nastolit naprosto volně.“ Skutečný problém tím samozřejmě vyřešen nebude. – Pravice vidí rozumnější cestu: „opt-out“, což znamená na důchod platit mnohem víc rovnostářsky, a kdo chce a může, ať si na stáří ukládá do státem garantovaného fondu. Jednoduché. Proč to tak dávno už nefunguje?

Celý názor Martina Fendrycha si přečtete v tištěné Xantypě .....

XANTYPA 06/10 - výběr z článků

Malíř Marek Číhal a Ti druzí…

Malíř Marek Číhal a Ti druzí…

Cena sympatie? Pro herce, sportovce, zpěváka? Ne, pro malíře! Udělili ji fandové a fanynky? Ne! Především lidé od fochu. Teoretici výtvarného umění, kritici a umělci. Soutěž MALBA A JEJÍ PŘESAHY pořádalo už potřetí Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků a byla určena pro umělce do třiceti let. Cenu sympatií diváků získal Marek Číhal, student Fakulty výtvarných umění brněnského Vysokého učení technického, který je letos na stáži na pražské Akademii výtvarných umění.
 

KRÁL VÍN České republiky 2010

KRÁL VÍN České republiky 2010

Vinařská soutěž KRÁL VÍN České republiky se koná již po páté. V posledních letech se soutěže vždy účastnilo více než 1 000 českých a moravských vín. Stejné počty očekávají organizátoři i v letošním roce.

Praha s láskou

Praha s láskou

Praha s láskou Ondřeje Kavana
Praha, 3. června 2010
V Praze byla slavnostně zahájena výstava Praha s láskou Ondřeje Kavana. Šedesát
velkoformátových fotografií vystavených na Hradčanském náměstí v galerii pod širým nebem
nabízí návštěvníkům netradiční pohledy na místa, která denně míjíme mnohdy bez
povšimnutí. Výstava navazuje na monumentální fotografickou publikaci Praha vydanou
v prosinci 2009.

 

STRUNY PODZIMU

STRUNY PODZIMU

15. ročník mezinárodního hudebního festivalu
Praha, 19. září–21. listopadu 2010
 

Letní festival pro celou rodinu, který vás nezruinuje?

Letní festival pro celou rodinu, který vás nezruinuje?

Jmenuje se Open Air Festival a oblíbíte si ho nejen vy, ale i manžel a děti. Jde totiž o letní festival, který je určený pro celou rodinu. Poslechnete si na něm koncerty hvězd jako Faithless, Röyksopp, Kasabian, Richard Müller, Buty, Dan Bárta a Illustratosphere a desítky dalších. Vaše děti si užijí atrakce v dětské zóně, soutěže, hry, malování na obličej, klauny... Manžel určitě ocení sportovní a adrenalinovou zónu. Večer se pak společně vrátíte do hlídaného a odděleného stanového městečka, určeného speciálně pro rodiny s dětmi. A nejlepší na tom všem je, že nemusíte ani rušit plány na letní dovolenou nebo nepříjemně škrtit rodinný rozpočet. Pokud jste členy zákazníky O2 a jste členy O2 Extra, pak zaplatíte za dvě „dospělé“ vstupenky v předprodeji pouhých 880 korun (v rámci speciální akce 1+1 vstupenka zdarma). A vaše děti, pokud jim je do 12 let (včetně) vstupné na festival platit nemusí vůbec. Na co se tedy v Panenském Týnci (zhruba 30 minut jízdy od Prahy) vlastně můžete těšit?
 

POZVÁNKA NA KŘEST CD PSH

POZVÁNKA NA KŘEST CD PSH

Necelé dva týdny nás dělí od velkolepého křtu PSH v holešovickém klubu SaSaZu. Ten se koná již v pátek 4. června a kapela se rozhodla vám nedat jediný důvod proč tento fenomenální mejdan nenavštívit. Křtít se bude album EPILOG, v pořadí třetí deska této pražské legendy, které se ne náhodou stalo 4. nejprodávanějším titulem na českém trhu za minulý týden (hitparáda IFPI). EPILOG je totiž zábavným a pestrým mixem, z kterého si každý vybere to své.

ABECEDA 6/10

ABECEDA 6/10

Dvacet tři písmen, dvacet tři slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká je vlastně abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

HVĚZDY O NÁS

HVĚZDY O NÁS

Červen 2010
Slunce vstupuje do znamení Blíženců 21. května v 05.35 SELČ a setrvá v něm do 21. června 13.29. Napětí a ideologické dusno vyvolané Saturnovou a Neptunovou otočkou na konci května ještě dva týdny působí, a sotva se zklidní, začne brzdit Uran, jenž si také dočasně zkouší pobyt v novém znamení. Nemějte nic za definitivní a pamatujte, že všechno je jinak. Zvýšené opatrnosti je třeba 4., 7. – 9. a 25. – 28. 6. Pro jednotlivá znamení máme jako obvykle pár konkrétních rad:
 

TIPY ROCK & POP 6/10

Local Natives: Gorilla Manor
Po dlouhé době nadějeplná „svěženka“. Pětice hochů z kalifornského městysu Silver Lake na svém debutu vaří z mnoha přísad, ale vynalézavě, s citem a velmi chutně. Někdy rytmem připomenou první Talking Heads, lahodné vokály jako by se linuly z hrdel Crosby, Stills & Nash. Kdosi vtipně poznamenal, že jejich písničky zní, jako kdyby si post punkeři rozbili stan někde v africké buši. Dodávám, že si s sebou nejspíš vzali nějaká obluzovadla z éry sanfranciských hippies. Local Natives se tak zařadili po bok hudebně všežravých kapel, které slavily úspěchy v loňském roce: Fleet Foxes, Animal Collective či Grizzly Bear. Má-li tato osvěžující a v nejlepším slova smyslu „nadnárodní“ hudba předjímat nový trend v rocku a popu, jsem nadšen.
 

NÁZORY Martina Fendrycha - výběr z článků

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

V sobotu 21. října skončily sněmovní volby a skončila doba, jež začala v listopadu 1989. Skončilo údobí liberální demokracie, smeteny byly zbytky „Havla“ v české politice. To není přehnané tvrzení, ale fakt. Co přichází, zatím není jasné, musíme si počkat. Jistě víme, že voliče oslovují vůdci s autoritářskými sklony, kteří „to vezmou pevně do ruky“, neradi se dohadují s druhými, a panují.

Rok 2016

Rok 2016

Facebook a Twitter, krásné nové drogy, jež dokonale uspokojují naše touhy

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Podivuhodné, co dokáže ve světě sázejícím na ekonomickou a vojenskou moc jeden jediný člověk, přitom žádný Bill Gates, ani velitel ozbrojených šiků, muž nedisponující „světskou“ mocí, ale jen a jen svou duchovní výbavou a pohnutým osudem. Do Prahy přijel 14. dalajláma Tändzin Gjamccho, buddhista žijící od dětství v exilu, nejvyšší tibetský duchovní vůdce. Jeho Svatost. U jiného by to přízvisko vyvolávalo posměch; u dalajlámy ne. Proč? Vyzařuje z něj pokoj? Nebo proto, že i náš většinově „pohanský“ svět v skrytu duše po „svatosti“, po něčem jiném, nesvětském, prahne?

Náckovatíme. Není to legrace.

Náckovatíme. Není to legrace.

Babiš veřejně popřel holokaust, koncentrák v Letech. Zeman zas vydává knihu Tato země je naše. A přece nejsme Zemanlandem.

Jsme šestá nejbezpečnější země světa. Bojíme se ale jako šestá nejriskantnější

Léto v Evropě nepřineslo klid. Množí se útoky teroristů a jimi inspirovaných šílenců. Německo nese ataky statečně. U nás vyvolávají paniku, prudké politické odezvy. Jako by se to dělo v Česku. Běžně se u nás dává rovnítko mezi muslimské uprchlíky a teroristy.

Polibky smrti, vytěsněný Šlachta a církevní restituce jako zbraň proti Sobotkovi

Přibývá střetů mezi ANO a ČSSD i dalšími stranami. Viděli jsme to na protikuřáckém zákonu. Sice vládní návrh, ale poslanci Andreje Babiše ho nechali padnout. Nejspíš někde vzadu číhaly krajské volby. Za jednatřiceti „anoisty“, kteří hlasovali proti, nebo se zdrželi, může stát představa, že zákaz kouřit lidé v hospodách na vesnici neberou.

Hledá se prezidentský kandidát. Značka: Abychom se za něj nemuseli stydět

 Zajímavé, jak se najednou vynoří téma, prodere se na povrch, vybublá. Tak nyní oživla debata, kdo bude za rok a tři čtvrtě kandidovat proti Miloši Zemanovi. Jakkoli nežijeme v prezidentském systému, stále ještě jsme parlamentní demokracií, stejně má hradní pán velký význam. Dokonce dokáže přitáhnout pozornost voličů k politickému tématu, přímé volbě, a to je co říct. Protože zájem o politiku u nás upadá.

Nová česká zahraniční politika: Klanění se Si Ťin-pchingovi místo lidských práv

Nová česká zahraniční politika: Klanění se Si Ťin-pchingovi místo lidských práv

Člověk fyzicky cítí, jak se mu svět mění pod nohama. Není to změna, jakou jsme zažili na konci roku 1989. Je méně žádoucí, globální. V takové době záleží na pružnosti, na gruntu, z kterého jednotlivci vycházejí, na jejich víře a odhodlání. Na naladění. Přijmeme změny? Odmítneme? Jsou tak masivní a tolik nás přesahují, že nemáme sílu je odmítnout. Buď je přijmeme, nebo nás semelou.
Změn je mnoho: sílící Rusko, které touží po bývalé imperiální slávě. Zběsilost tzv. Islámského státu a džihádistů. Pohyb milionů uprchlíků. Tající ledovce a stoupající hladiny oceánů. A změny v Evropě, kde se právě nyní rozhoduje, jestli zůstane jedním kooperujícím celkem, nebo se znovu rozpadne do uzavřených národních celků. Přitom rozpad je cestou do minulosti. V Evropě je cítit i jakási únava z přepychu, únava z demokracie. A přece pořád platí, že žádný lepší státní systém nemáme. Vzdát se demokracie znamená vzdát se svobody. Divné, ale i ta jako by se lidem u nás za dvacet šest let od revoluce přežila.

Rozhněvaní Slováci volili. Na výsledku se podílí korupce i rozkladná propaganda.

Slováci si zvolili novou národní radu. Nezůstal kámen na kameni. Smer Roberta Fica prohrál, i když vyhrál. Nacionalisté a fašisti vyhráli, i když nejsou první. Přijde tahle neonacionalistická vlna taky k nám? Máme s tím počítat? Andrej Babiš se na volby těší. Rád by, aby se volilo už v červnu 2017. Zřejmě si je jist, že vyhraje a kabinet bude sestavovat on. Ústava, čtyřleté funkční období vlády ho příliš nezajímá. Stát vnímá jako firmu a výměnu klíčových postů v Agrofertu si přece taky organizuje po svém. (Chápejme: stát zřejmě vnímá jako „svoji“ firmu, i když slůvko „moje“ zatím nepoužívá.)

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 06/10

XANTYPA Číslo 06/10

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 05/2019

XANTYPA XANTYPA 05/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne