TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 17

Patriarchální systém myšlení a společenského uspořádání donutil ženy pěstovat vlastnosti, jaké by jinak nepotřebovaly, napsala Simone de Beauvoir ve svém filosofickém bestselleru DRUHÉ POHLAVÍ. Jsou to tyto vlastnosti: morální imaginace, psychologický vhled, soucit a soucítění, autentičnost, prozíravost, jasnozřivost, vnímání životních paradoxů, absence sebedůležitosti, ješitnosti a arogance, neúcta k hierarchiím a smysl pro humor.
Že by muži smysl pro humor neměli? – mohl si nedůvěřivě klást otázku její čtenář. Inu, samozřejmě mají, odpovídala mu „Beauvoirka“, ale takový patriarchální. Jako příklad ráda uváděla, co si o ní vyprávějí „patriarchální“ francouzští literární kritici, kteří si nedovedli představit, že největší intelektuálka jejich generace by mohla být zároveň zdravě náruživá, sexem posedlá a sexu holdující a u mužů úspěšná samička. V tisku nad jejími knihami hýřili intelektuálním vtipem takto:
 

„Madame de Beauvoir, jako všechny intelektuální amazonky, platí za svoji duchovní nezávislost skrytým infantilismem. Pokaždé, když některou dceru Evy vysadíme na vrchol, chová se trapně a plácá nesmysly. Simone de Beauvoir není silná žena, jak předstírá, nýbrž plachá, nesmělá a nostalgická bytost, která se násilím nutí pochodovat odhodlaným krokem pod přílbou uměle ztvrdlé cerebrality.“
Vážně. Takhle se ve Francii psala literární kritika před padesáti lety. Mimo tisk, nad pastisem, pak titíž kritici vtipkovali (doslechla se to a cituje je) ještě chlapáčtěji: „Ta má v klíně pavučinu. A je špatně ošukaná.“ My tento druh humoru v Česku taky dobře známe. Říkáme mu pivní. A myslívali jsme si, že na něj máme monopol. Ve Francii to byl humor tentýž – akorát pastisový. Nebo že by to nebyl humor? „Samozřejmě, že je,“ odpovídá „Beauvoirka“. „Nejhumornější na něm je – čí je to vina?“
Ale vraťme se k těm vlastnostem, které patriarchát vypěstoval v ženách, jak je vyjmenovala de Beauvoir. Jak by svět asi vypadal, kdyby tyto vlastnosti začali pěstovat i muži, pokoušela se představit si, prozatím jen jako utopii. Co kdyby se i ten mužský humor pokusil trochu ubrat na sebedůležitosti, ješitnosti a aroganci? Přibrat na psychologickém vhledu a neúctě k hierarchiím? Co kdyby ženy od mužů takovýto nový „feminizovaný“ humor vyžadovaly a ten starý „patriarchální“ přestaly tolerovat?
Dvě ženy si tu radu vzaly k srdci, svým mužům začaly očkovat ženský humor a udělaly z nich giganty. Jmenovaly se Matilda Cuomo a Nancy Reagan. Díky nim do americké politiky vstoupil styl humoru, který svým praktikantům vysloužil vážnost a váženost tím, že sami sebe nebrali vážně. Že dosavadní obvyklou mužskou sebevážnost a potřebu dokazovat svoji důležitost nahradili stylem, kterému se říká „self-effacing“, doslova sebevymazávající, sebeznevažující či sebezlehčující.
Guvernér státu New York Mario Cuomo si dokázal pro svoje sociální reformy získat podporu newyorských podnikatelů nejen jasnou vizí a srozumitelným programem, nýbrž i lehce sebeznevažujícím stylem, s jakým je oslovil hned na začátku svého projevu na jejich konferenci: „Když jsem dnes vyjížděl z domova, moje žena mně dala tuto radu: Budeš mít před sebou tvrdé a náročné publikum, které si nenechá věšet na nos bulíky. Nesnaž se být vtipný, nesnaž se být sympatický, nesnaž se být inteligentní – buď sám sebou.“
Když mu jednou někdo namítl, že slibuje, co nebude moci splnit, vysvětlil: „Jsem právník, zvyklý u soudu zkoušet, co se dá. Matilda říká, že někdy u večeře po úspěšném dni zním jako přísežné prohlášení.“
Když se rozmýšlel, zda přece jen vstoupit do primárek Demokratické strany na prezidentskou kandidaturu, a někdo mu připomněl, že už několikrát tvrdil, že kandidovat nebude, odpověděl: „Řekl jsem, že kandidovat nebudu. Nežádal jsem vás, abyste mně věřili.“
Občasné připomínky, že jeho guvernérské vládnutí neodpovídá zcela jeho volebnímu programu, komentoval slovy: „Volební kampaň se vede v poezii. Vládne se v próze.“
Díky podobnému sebenadlehčení pak mohl bez pocitu trapnosti pronášet velká slova, která by od jiného mohla skřípat jako pompézní kýč, jako třeba: „Naší vírou je mít vládu dostatečně silnou, aby mohla vyslovovat slova jako láska a soucit, a dostatečně inteligentní, aby mohla přetvořit naše nejnoblesnější aspirace v praktickou realitu.“ Nebo: „Naší vírou je povzbuzovat talentované, ale jsme přesvědčeni, že přežití nejsilnějších je sice dobrý pracovní popis evoluce, ale vláda lidských bytostí by se měla povznést do vyššího řádu.“
Ve slavném projevu z roku 1984, z něhož tato velká slova pocházejí, si mohl díky svému sebenadlehčení (a díky svému heslu „za vnucování svých názorů druhým platíme tím, že jednoho dne by mohli druzí vnucovat své názory nám“) vzít na paškál i negativní sociální následky vládnutí svého hlavního politického i humoristického soupeře – Ronalda Reagana. O něm příště.
 

XANTYPA 06/10 - výběr z článků

Malíř Marek Číhal a Ti druzí…

Malíř Marek Číhal a Ti druzí…

Cena sympatie? Pro herce, sportovce, zpěváka? Ne, pro malíře! Udělili ji fandové a fanynky? Ne! Především lidé od fochu. Teoretici výtvarného umění, kritici a umělci. Soutěž MALBA A JEJÍ PŘESAHY pořádalo už potřetí Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků a byla určena pro umělce do třiceti let. Cenu sympatií diváků získal Marek Číhal, student Fakulty výtvarných umění brněnského Vysokého učení technického, který je letos na stáži na pražské Akademii výtvarných umění.
 

KRÁL VÍN České republiky 2010

KRÁL VÍN České republiky 2010

Vinařská soutěž KRÁL VÍN České republiky se koná již po páté. V posledních letech se soutěže vždy účastnilo více než 1 000 českých a moravských vín. Stejné počty očekávají organizátoři i v letošním roce.

Praha s láskou

Praha s láskou

Praha s láskou Ondřeje Kavana
Praha, 3. června 2010
V Praze byla slavnostně zahájena výstava Praha s láskou Ondřeje Kavana. Šedesát
velkoformátových fotografií vystavených na Hradčanském náměstí v galerii pod širým nebem
nabízí návštěvníkům netradiční pohledy na místa, která denně míjíme mnohdy bez
povšimnutí. Výstava navazuje na monumentální fotografickou publikaci Praha vydanou
v prosinci 2009.

 

STRUNY PODZIMU

STRUNY PODZIMU

15. ročník mezinárodního hudebního festivalu
Praha, 19. září–21. listopadu 2010
 

Letní festival pro celou rodinu, který vás nezruinuje?

Letní festival pro celou rodinu, který vás nezruinuje?

Jmenuje se Open Air Festival a oblíbíte si ho nejen vy, ale i manžel a děti. Jde totiž o letní festival, který je určený pro celou rodinu. Poslechnete si na něm koncerty hvězd jako Faithless, Röyksopp, Kasabian, Richard Müller, Buty, Dan Bárta a Illustratosphere a desítky dalších. Vaše děti si užijí atrakce v dětské zóně, soutěže, hry, malování na obličej, klauny... Manžel určitě ocení sportovní a adrenalinovou zónu. Večer se pak společně vrátíte do hlídaného a odděleného stanového městečka, určeného speciálně pro rodiny s dětmi. A nejlepší na tom všem je, že nemusíte ani rušit plány na letní dovolenou nebo nepříjemně škrtit rodinný rozpočet. Pokud jste členy zákazníky O2 a jste členy O2 Extra, pak zaplatíte za dvě „dospělé“ vstupenky v předprodeji pouhých 880 korun (v rámci speciální akce 1+1 vstupenka zdarma). A vaše děti, pokud jim je do 12 let (včetně) vstupné na festival platit nemusí vůbec. Na co se tedy v Panenském Týnci (zhruba 30 minut jízdy od Prahy) vlastně můžete těšit?
 

POZVÁNKA NA KŘEST CD PSH

POZVÁNKA NA KŘEST CD PSH

Necelé dva týdny nás dělí od velkolepého křtu PSH v holešovickém klubu SaSaZu. Ten se koná již v pátek 4. června a kapela se rozhodla vám nedat jediný důvod proč tento fenomenální mejdan nenavštívit. Křtít se bude album EPILOG, v pořadí třetí deska této pražské legendy, které se ne náhodou stalo 4. nejprodávanějším titulem na českém trhu za minulý týden (hitparáda IFPI). EPILOG je totiž zábavným a pestrým mixem, z kterého si každý vybere to své.

ABECEDA 6/10

ABECEDA 6/10

Dvacet tři písmen, dvacet tři slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká je vlastně abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

HVĚZDY O NÁS

HVĚZDY O NÁS

Červen 2010
Slunce vstupuje do znamení Blíženců 21. května v 05.35 SELČ a setrvá v něm do 21. června 13.29. Napětí a ideologické dusno vyvolané Saturnovou a Neptunovou otočkou na konci května ještě dva týdny působí, a sotva se zklidní, začne brzdit Uran, jenž si také dočasně zkouší pobyt v novém znamení. Nemějte nic za definitivní a pamatujte, že všechno je jinak. Zvýšené opatrnosti je třeba 4., 7. – 9. a 25. – 28. 6. Pro jednotlivá znamení máme jako obvykle pár konkrétních rad:
 

TIPY ROCK & POP 6/10

Local Natives: Gorilla Manor
Po dlouhé době nadějeplná „svěženka“. Pětice hochů z kalifornského městysu Silver Lake na svém debutu vaří z mnoha přísad, ale vynalézavě, s citem a velmi chutně. Někdy rytmem připomenou první Talking Heads, lahodné vokály jako by se linuly z hrdel Crosby, Stills & Nash. Kdosi vtipně poznamenal, že jejich písničky zní, jako kdyby si post punkeři rozbili stan někde v africké buši. Dodávám, že si s sebou nejspíš vzali nějaká obluzovadla z éry sanfranciských hippies. Local Natives se tak zařadili po bok hudebně všežravých kapel, které slavily úspěchy v loňském roce: Fleet Foxes, Animal Collective či Grizzly Bear. Má-li tato osvěžující a v nejlepším slova smyslu „nadnárodní“ hudba předjímat nový trend v rocku a popu, jsem nadšen.
 

FEJETON Benjamina Kurase - výběr z článků

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 30

Koncentráčnického veterána Simona Wiesenthala zná kdekdo jako neúnavného lovce nacistických zločinců. Málokdo však o něm ví, že byl taky náruživým sběratelem komunistických vtipů. Tedy vtipů z komunistických zemí. Čili vtipů antikomunistických. Sbíral je od svých spolupracovníků za železnou oponou, nejspíš z vděku za Boží vnuknutí usadit se po válce v Rakousku místo rodného Polska nebo adoptivního Československa, kde před válkou vystudoval na pražské technice a proslul u spolužáků jako znamenitý vtipálek a vypravěč v několika jazycích.

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 29

„Goldberg se tak chechtal svému vlastnímu vtipu, že z toho umřel. Byl to asi jediný člověk, který umřel smíchem v Osvětimi.“
Těmito dvěma nezapomenutelnými větami začíná román, jehož titul jsem zapomněl, od francouzského autora, na jehož jméno si nemohu vzpomenout, který jsem četl před nějakými pětatřiceti roky

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 28

V anglickém etnickém humoru si vysloužili čestné místo Maďaři. Bylo to částečně díky laskavému humoru George Mikese, jehož útlé knížečky na téma „jak být cizincem“ jim přirostly k srdci a zdomácněl jim tak, že si ho vyslovovali „majks“ a povýšili ho na klasika anglické literatury, dodnes v Penguinu v paperbacku dotiskovaného.

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 27

Etnické vtipy česko-slovenské se svého času hodně podobaly anglo-irským. Jely podle stejné šablony: Angličan a Čech byli chytráci, Ir a Slovák blbci. Rozpuštěním společného státu naštěstí vymizely, ony totiž většinou nebyly moc humorné.

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 26

p { margin-bottom: 0.21cm; } Dánové, jak jsme si řekli minule, jsou (alespoň podle jednoho dánského psychologa) největší gelotofilové, čili mají ze všech národů největší radost (nebo nejmenší vztek), když si z nich někdo dělá srandu. Dokazují to už třeba tím, jak mluví.

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 25

Nauka o smíchu se jmenuje gelotologie (gelos je řecky smích). Pojmenoval ji tak někdy v 80. letech minulého století, už jako vědu (do té doby to byla jen zábava), německý psycholog a psychoterapeut Michael Titze. Nápad a základní poznatky dostal od rakouského psychologa Viktora Frankla, který díky humoru a udržování smyslu života přežil nacistický koncentrák.
Když Titze začal experimentovat s humorovou terapií, zjistil, že mnozí pacienti a klienti nemají rádi, když se jim někdo směje.

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 24

Definovat humor se pokoušela spousta mudrců. Prvním, o němž víme, byl Aristoteles, jehož spis o humoru a komedii – druhý díl POETIKY – se nám bohužel nedochoval. Jeden její rukopis určitě shořel v požáru obrovské alexandrijské knihovny, která od založení v roce 300 př. n. l. nashromáždila 700 tisíc rukopisů z Evropy, Asie a Afriky, obsahujících všechnu do té doby známou moudrost světa. Požár se udál někdy v 7. století po invazi Arabů za kalifa Omara. Podle legendy dal knihovnu spálit generál Amr, s humornými slovy: „Buď ty všechny knížky odporují koránu a pak jsou kacířské, nebo s koránem souhlasí a pak jsou zbytečné.“

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 23

„Reframing“ čili přerámcování, čili promítnutí dané situace do jiného kontextu (na jiné pozadí, na jiné „plátno“, do jiného „rámce“), je jednou z hlavních technik psychoterapeutické metody NLP (neuro-lingvistické programace). Kontext je v ní stejně důležitý jako faktické události. Táž událost, vnímaná v různých kontextech, může nabýt odlišných smyslů, významů, výsledků nebo směrů. S tím uměl vždycky dobře pracovat taoismus, který se snaží vyhýbat zarámování situací do jednoho jediného kontextu a nechává jejich interpretaci otevřenou neustále proudícímu životu a proměnlivému průběhu událostí.

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 22

Mezi psychoanalytiky a psychoterapeuty se vypráví tento vtip: „Jaký je rozdíl mezi Freudem a Jungem? Freud byl přesvědčen, že vtip je vážná věc, a Jung se domníval, že humor je mýtus.“

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 21

Jak se tedy může humoru naučit člověk, který smysl pro humor stoprocentně nemá? Že nemůže? Může. Takto: Jestliže z nedostatku humoru nedokáže s humorem brát nic, nezbývá mu než začít s humorem brát to, že nedokáže nic brát s humorem. Chce-li člověk odněkud začít, musí holt odněkud začít. A tam, kde právě jsme, je k tomu místo nejen nejlepší, nýbrž jediné.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 06/10

XANTYPA Číslo 06/10

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne