HEREC ANTHONY QUINN

„Quinn byl jedním z nejoriginálnějších herců, jaké kdy poznala historie kinematografie. Mohl ses od něho učit jak umění, tak i pokoře, skromnosti. Miloval život a vychutnával si ho až do samého konce.“
 

Bohužel jsem se s tímto renesančním bardem stříbrného plátna nikdy nepotkal, nezbývá tak jen věřit tomuto tvrzení Giny Lollobrigidy, která to štěstí měla v roce 1956, kdy jako Esmeralda byla jeho partnerkou v nejslavnějším zpracování Hugova příběhu hrbáče Quasimoda. Film vznikl pod názvem NOTRE DAME DE PARIS (Zvoník u Matky Boží) ve francouzsko-italské koprodukci. Je to jistý paradox – Quinn do naší rubriky bezesporu patří, vždyť účinkoval ve stovce hollywoodských filmů, ale světovou slávu získal v dílech natočených spíše mimo tento filmový ráj. A to nejen místně, ale především stylově. Je to jistě dané především skutečností, že poněkud exotický herec nikdy nevypadal jako Gary Cooper a jiní urostlí elegáni patřičně bílé pleti, kteří ve zlatém věku Hollywoodu prakticky výhradně dostávali hlavní role statečných hrdinů. Na ty ostatní zbývaly postavy padouchů všeho druhu, jejichž představitelé ovšem bývali na plakátech psáni někde dole malými písmeny…
Když vzpomínám, kdy nás Anthony Quinn poprvé zvedl ze židlí našich kin, docházím k přesvědčení, že rovněž nešlo o hollywoodský spektákl, ale o filmovou lahůdku Federika Felliniho. Své rané mistrovské dílo s názvem LA STRADA (Silnice) natočil v roce 1954 a asi je k němu sotva co dodávat. Nicméně nemohu odolat aspoň na chvilku se ráchat v té nádheře. Fellini snímek vytvořil pro svou ženu, kunsthistoričku Giuliettu Masinu. Ta zde hraje dětinskou dívku Gelsominu, která s drsným až krutým jarmarečním kejklířem a trhačem řetězů jménem Zampano – v podání Quinna – putuje světem. V tomto truchlivém partnerství si Gelsomina našla svůj malý svět poetického klauna s bílou tváří. Jistě vzpomínáte na mnohé strhující scény, na její dojemné: „Máš mě aspoň trošilinku rád, Zampano?“ Film byl senzací a předělem ve vývoji neorealismu. Oba herecké výkony byly uhrančivé, navýsost „oscarové“. Přesto tyto zlaté sošky dostal Quinn až za jiné role.
Narodil se jako Antonio Rodolfo Quinn Oaxaca v městě Chihuahua v Mexiku 21. dubna 1915. Jeho matka Manuela byla potomkem Aztéků, táta Frank pak Ir. V té době zde zuřila mexická revoluce a oba rodiče aktivně bojovali na straně legendárního Pancha Villy. Povstání bylo ovšem potlačeno a Quinnovi prchli na sever do Kalifornie, kde otec dostal práci v hollywoodských ateliérech jako asistent kameramana. Vzpomínky na tyto bouřlivé události do jisté míry Anthony později proměnil ve svého prvního Oscara. Šlo o roli bratra mexického revolucionáře ve filmu VIVA ZAPATA! (1952). Quinn představoval Eufemia, Marlon Brando Emilia, a snímek natočil Elia Kazan. To ovšem značně předbíháme.
Anthony totiž jako kluk anglicky téměř neuměl, živil se proto zprvu jako zedník, česáč ovoce, taxikář, dělník na jatkách, čistič bot… A studoval v hereckých kurzech jazyk. Ne proto, aby jednou zářil na Broadwayi, ale aby si splnil svou touhu stát se malířem s akademickým titulem. Což se mu vlastně i splnilo – tento pozdější představitel zemitých, živelných bouřliváků původně vystudoval architekturu na Polytechnic High School v Los Angeles. Ovšem herectvím se přeci jenom nakazil, a když si ho v Los Angeles slavná Mae West v roce 1936 vybrala jako partnera do hry ČISTÉ POSTELE, bylo o další Anthonyho cestě rozhodnuto. Je jistou hříčkou osudu, že se v roce 1947 objevuje ve svém debutu na Broadwayi jako GENTLEMAN Z ATHÉN, což byla komedie Emmeta Laveryho. Quinn totiž později proslul jako „nejslavnější z Řeků“, za kterého ho dodnes dokonce i mnozí obyvatelé Peloponéského poloostrova považují.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE XANTYPY .....

JIŘÍ VLASTNÍK

XANTYPA 1/11 - výběr z článků

Těla básní

Těla básní

Další výstava děl vzniklých v rámci projektu Těla básní je vrcholem tvůrčího vlnění, za nímž by podle ověřitelných zákonitostí měly přicházet další a další. Byla koncipována na měkkém základě pohyblivých parket v jednom z bytů na pražském nábřeží, podle střídavých závanů teplého a studeného vzduchu kolem tváře jachtařovy, půvabných krůčků vířících tanečnic, pestrých obrazců zřených na pozadí Mléčné dráhy a v souladu s ladnými sesuvy šatstva, jakož i se zákonem zakazujícím zákazy. Autoři nejsou celebrity ani podzemníci, chodí mezi Vámi a pozorují, naslouchají, spolu s Vámi se radují i truchlí a tu a tam třebas i spolu s obchodníčky či manažerky vesele se zahemží coby mravenečci pilní, aby pak měli z čeho tvořit metabolity, jež tímto k počitku veřejnosti předkládají.

TAJEMSTVÍ PYŠNÉ PRINCEZNY

TAJEMSTVÍ PYŠNÉ PRINCEZNY

K českým Vánocům patří kromě Ladových zimních obrázků a Alšova betléma už delší čas díky televiznímu vysílání i oblíbené filmové pohádky, mezi nimiž nemůže chybět ani ta o krásné zapopelené dívce s extrémně malou nožkou. A poddaní u obrazovek by reptali, kdyby znovu neslyšeli (pokolikáté již?), jak princezna Krasomila, ještě nevyléčená ze své pýchy, žádá zahradníka, aby jí zavázal střevíc.
 

VĚC MAKROPULOS NÁRODNÍ DIVADLO PRAHA

VĚC MAKROPULOS NÁRODNÍ DIVADLO PRAHA

Když chcete do světa vypravit Inscenaci roku, pozvěte Roberta Wilsona. Po jeho úchvatných operních režiích odvážila se druhého Vladimíra Morávka, jenom ale z Británie, pozvat ke spolupráci také Činohra Národního divadla. Výsledkem je extravagantní výtvarná, pohybová, herecká a zpěvní féerie volně rozvíjející VĚC MAKROPULOS jednoho ze sedmi českých kandidátů na Nobelovu cenu – ztraceného a chválabohu znovu nalezeného Karla Čapka

Obě hemisféry Petra Nikla

Obě hemisféry Petra Nikla

Působí jako snivec z jiné planety, jako velké dítě, které se toulá mimo realitu. Když ale uvážíme, jak složitý organismus interaktivních výstavních projektů byl schopen dát dohromady, dojde nám, že má ještě druhou, velmi racionální tvář. Povídali jsme si v pražské galerii Mánes, kde zrovna horečně vrcholily přípravy jeho nejnovějšího projektu PLAY – HRA, KTERÁ NEKONČÍ. Rodil se tu synergický organismus hracích nástrojů, „porychtunků“, „udělátek“ a „hejblat“ od celkem čtyřiceti autorů. Petr Nikl je nejen jedním z nich, ale i duchovním otcem a iniciátorem celé akce, jejímž cílem je probudit v lidech imaginaci a kreativitu. 

Na rybách v dunajské deltě

„Lipovjané (starověrci, rumunsky ‚Lipoveni‘) jsou malá etnická skupina původem z Ruska, usazená v deltě Dunaje v rumunské župě Tulcea. Z Ruska emigrovali před více než dvěma sty lety kvůli věroučným sporům s oficiální ruskou pravoslavnou církví. Usadili se u řeky Prut na dnešní Ukrajině (hlavní středisko Vilkovo) a v deltě Dunaje. V Rumunsku jich dnes žije okolo čtyřiceti tisíc. Věnují se převážně rybolovu.“ Tolik encyklopedie.  

ROZVOJOVÁ POMOC  MIRÁKL

ROZVOJOVÁ POMOC MIRÁKL

Bylo to Cecíliino první dítě. Přála si ho. Těšila se na ně. Když se svíjela v porodních bolestech, snažila se je přemoci myšlenkou na to maličké, které se právě dralo na svět. Na to, co všechno by mohlo v životě dokázat. Na to, že bude dobrým a pracovitým člověkem. Že se mu bude v životě dařit mnohem lépe než jeho rodičům s malým políčkem v zastrčené části Ugandy nedaleko Buikwe.
 

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 23

„Reframing“ čili přerámcování, čili promítnutí dané situace do jiného kontextu (na jiné pozadí, na jiné „plátno“, do jiného „rámce“), je jednou z hlavních technik psychoterapeutické metody NLP (neuro-lingvistické programace). Kontext je v ní stejně důležitý jako faktické události. Táž událost, vnímaná v různých kontextech, může nabýt odlišných smyslů, významů, výsledků nebo směrů. S tím uměl vždycky dobře pracovat taoismus, který se snaží vyhýbat zarámování situací do jednoho jediného kontextu a nechává jejich interpretaci otevřenou neustále proudícímu životu a proměnlivému průběhu událostí.

Ekologický večer

Pozvali mě z jednoho okresního města, abych něco pověděl na ekologickém večeru, který tu pravidelně pořádají. Protože jsem předpokládal posluchače se zájmem o ekologické problémy, mluvil jsem o nešťastném zaměření celé naší civilizace. Lidé naší kultury jsou po staletí vedeni vírou, že jedině člověk je stvořen k obrazu božímu, a z toho vyvozují, že mu tedy přísluší mimořádné postavení na naší planetě.

Kdo není s námi, je proti nám

Vypadá to, že svět směřuje ke globálnímu totalitnímu režimu, ve kterém nebude místo pro jeho kritiky. Tytam budou chvíle, kdy se o zásadní politická rozhodnutí sváděly vášnivé ideologické bitvy. Napříště bude totiž povolen jen jeden možný politický názor a jeho odpůrci budou umlčováni. Jak jinak číst vzkazy, které mezi řádky (ale často i přímo v řádcích) vyslali do světa v rozmezí jen několika dnů prezident Spojených států amerických i prezident brzy už Spojených států evropských?

Botswana mezi modernitou a tradicemi

Botswana mezi modernitou a tradicemi

Ve zprávách ze světa, jež denně chrlí tiskové agentury, byste zmínku o africké Botswaně hledali s obtížemi. Pokud se vám přece poštěstí, najdete informaci typu, jaká se nedávno objevila v domácích médiích, a to že botswanský prezident Ian Khama, zapřisáhlý starý mládenec, do toho chce „praštit“ a shání manželku.

Hvězdy Hollywoodu - výběr z článků

Herec  Al Pacino

Herec Al Pacino

Svým chraplavým hlasem, zálibou v černém oblečení i řadou svých postav připomíná zlověstného démona. V televizním snímku DOKTOR SMRT (2010), který měl nedávno premiéru na filmovém kanálu HBO, ztvárnil proslulého zastánce eutanazie Jacka Kevorkiana. Detroitského patologa, odsouzeného za asistence při sebevraždách, pojal jako tvrdošíjného zastánce lidského práva na svobodnou volbu vlastního konce. Jinou podobu doteku smrti ukázal v seriálu ANDĚLÉ V AMERICE (2003), kde jako homosexuální právník umíral na AIDS.

Herec  JACK NICHOLSON

Herec JACK NICHOLSON

V klíčové scéně proslulé krimi ČÍNSKÁ ČTVRŤ soukromý detektiv J. J. Gittes (Jack Nicholson) zfackuje svou klientku. Zoufalá žena mu vzápětí prozradí hrůzné tajemství o své mladičké sestře. Vyjde najevo, že vyplašená dívenka je zároveň její dcerou, kterou zplodila se svým zvráceným otcem. Perverzního boháče, jenž v závěrečné scéně zosobňuje triumf zla, ztvárnil John Huston.

INGRID BERGMAN

INGRID BERGMAN

„Věděla jsem, že tahle dívčina musí být herečkou, protože jinak by jí puklo srdce. Nepracovala pro peníze, pro slávu, pro úspěch, dokonce ani pro zábavu, ale protože musela být herečkou. Chovala se tak, jako by film byl to nejdůležitější, co člověk může dělat,“ cituje Charlotte Chander ve své knize INGRID herečku Fay Wray.
 

BARBRA STREISAND

BARBRA STREISAND

Prvního února letošního roku nazpívalo přes osmdesát světových osobností novou verzi „charitativního“ songu WE ARE THE WORLD. Od původní nahrávky uplynulo už čtvrtstoletí. Nová verze reagovala na katastrofu, která postihla Haiti. Mezi hvězdami, které píseň nazpívaly, nechyběla herečka a zpěvačka Barbra Streisand. 

Pierce Brosnan

Pierce Brosnan

Nepočítáme-li parodie, slavnou formuli „My name is Bond, James Bond“ dosud na stříbrném plátně proneslo pouze šest mužů. Irský herec PIERCE BROSNAN byl pátým z nich. Jako představitel agenta 007 se veřejnosti poprvé představil na londýnské tiskovce v červnu roku 1994, kdy bondovskou sérii mnozí odepisovali jako zastaralou. Brosnan však do ní vtrhl famózním bungee jumpem a postaral se o její obdivuhodnou renesanci
 

Romy  Schneider

Romy Schneider

Herečce s krásnou, až slovansky měkkou tváří se podařilo téměř nemožné – vymanit se ze sentimentálních a veleúspěšných rolí princezniček v barvotiskových snímcích rakouské kinematografie a stát se mezinárodní hvězdou. Měla všechny předpoklady prožít šťastný nejen umělecký, ale i osobní život, přesto se tak nestalo. Jedno přání se jí však splnilo – Romy Schneider se stala vynikající umělkyní, hrající s dobrými partnery v dobrých filmech.
 

Sandra Bullock

Sandra Bullock

Parťačka pro každé počasí
Letos 6. března si přišla osobně převzít nejznámější hollywoodskou anticenu Zlatá malina. „Chci s vámi projít scénář, abyste mi řekli, co jsem měla udělat líp,“ zavtipkovala při přebírání potupné „trofeje“ za film ALL ABOUT STEVE. Hned následující den však za jiný film získala Oscara. V dramatu THE BLIND SIDE, inspirovaném skutečným osudem, ztvárnila adoptivní matku černého hromotluka, z něhož díky nezištné péči okolí vyroste hvězda amerického fotbalu. Její madam Tuohy umí být vlídná, ale také překvapivě neústupná. Dokáže to v klíčové scéně, kde uzemní gang otrlých výrostků…

Bette Davis

Bette Davis

„Já blázen odešla do Hollywoodu, kde tehdy slyšeli jen na platinové blondýnky a kde dlouhé nohy byly důležitější než talent. I ode mne vždy požadovali, abych byla krasavicí, jenže já jsem bojovala za realismus.“

Elvis Presley

Elvis Presley

„Někdy už míval mindráky z pocitu, že jako čtyřicetiletej chlap se natřásá v rytmu hitu HOUND DOG jako kluk. Měl přece jenom vyšší ambice. Jednou mluvil o plánech dělat producenta, jindy dokonce režiséra, jenže dál už nepodnikl nic, aby se svým představám přiblížil.“ 

Drsný dobyvatel i rozháraný kumštýř

V muzikálu NINE, který je parafrází Felliniho fantaskní zpovědi 8 1/2, hraje italského režiséra. Rozháraný filmař, kterého kdysi ztvárnil Marcello Mastroianni, čelí tvůrčí krizi, slabosti pro něžné pohlaví i obskurním ženským vrtochům. V podívané, která do našich kin vstoupí v březnu, má kolem sebe sestavu vyhlášených krasavic, včetně Penélope Cruz, Nicole Kidman, Kate Hudson a nestárnoucí Sophie Loren. Ukázky naznačují, že DANIEL DAY-LEWIS tu znovu dokazuje svou schopnost přesvědčivě zahrát přímočarého raubíře i rozervaného umělce.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 1/11

XANTYPA Číslo 1/11

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 05/2019

XANTYPA XANTYPA 05/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne