Picasso, Dalí a Goya v Praze: Neobvykle zajímavý kulturní zážitek v Obecním domě

Jsme zvyklí spojovat býčí zápasy se Španělskem, kde jejich tradice přetrvává dodnes. Kořeny tohoto souboje však sahají hluboko do historie lidstva. Pojem "tauromachie", tedy boj s býkem, se váže k pradávnému rituálu, při němž člověk, reprezentující racionalitu a dobro, vyhrává nad býkem, který naopak představuje hrubou iracionální sílu zla. Jde o mýtus nekonečného zápasu mezi dobrem a zlem, mimo jiné znázorněný již v řecké mytologii příběhem Thesea a Minotaura.

Výstava

Dnes díky vytrvalosti a vášni Moniky Burianové a Sereny Baccaglini, kurátorky loňské úspěšné výstavy Modiglianiho, máme možnost prožít tento tisíciletý starý rituál prostřednictvím velikánů světového umění, jakými jsou Picasso, Dalí a Goya. Zajímavé přitom je, že toto téma zaujalo i přední české umělce, jakými jsou Emil Filla, Karel Čapek, jejichž díla tykající se tauromachie jsou na výstavě též prezentovány. Pozornost návštěvníka je ovšem poutána hlavně obrovským přípravným kartonem celosvětově známého díla Guernica od Picassa společně s Picassovými architektonickými kresbami arény „Plaza de toros ze sbírky herečky Lucie Bosèové nebo sadou fotografií z alba rodiny Bosè-Dominguinových, která obsahuje vzácné snímky Picassa v toreadorském kostýmu. Očima surrealistického mistra Salvadora Dalího jsou zase býčí zápasy spíše magickým rituálem než soutěživým sportem. Pro Goyu pak byla tauromaquia nástrojem, kterým mohl vyjádřit svůj politický nesouhlas s mocí. Kompletní série Goyových leptů Tauromaquia, je jedním z jeho vůbec nejslavnějších cyklů. Pablo Picasso, kterého Goya významně ovlivnil, zase svojí tauromachií bojoval proti diktatuře generála Franca.
V současné době vzrůstající nespokojenosti dnešní společnosti s politickým vedením představitelů moci, tato výstava jistě představuje žhavé téma, krom toho, že se jedná o zcela unikátní a ojedinělou příležitost obdivovat v Praze díla takových mistrů.

XANTYPA 1/12 - výběr z článků

Dopis

Dopis

Čeho jsme se již delší dobu obávali, se stalo skutečností. O 4. neděli adventní roku 2011 Václav Havel odešel na věčnost a jeho životní příběh se uzavřel. Prožíváme smutek z této ztráty a jsme v duchu s jeho nejbližšími.

Madeira

Madeira

Donedávna bylo pro nás slovo Madeira jen symbolem skvělého vína. Víc jsme nevěděli. Vždyť je to ostrůvek o rozloze 55 krát 22 kilometrů, takže na mapě tvoří jen malý puntík. Patří Portugalsku, ale vzdušnou čarou je od něho vzdálen tisíc kilometrů.

Plzeň ukrývá poklad

Plzeň ukrývá poklad

Je to jako dobrodružství. Napínavé, vzrušující. A probouzející naději. Dobrodružství hledání pokladu, jenž čeká za všedními zdmi plzeňských činžáků na své „znovuobjevení“. Pokladem jsou bytové interiéry Adolfa Loose (1870 – 1933), jednoho z velikánů moderní architektury, „génia odhadu a sladění prostoru“. Nekonformního kosmopolity, který sice svůj obor vlastně nevystudoval, přesto se o něm přednáší na vysokých školách architektury od New Yorku po Tokio.

Zpěvačka  Jana Kirschner

Zpěvačka Jana Kirschner

Loňský rok se Jana rozhodně nenudila. Z „britské mise“ se vrátila na rodné Slovensko, vydala album KRAJINA ROVINA, kterým pro jeho experimentální zvuk překvapila kritiku i fanoušky. A pak přišla do jiného stavu. Takže zde je rozhovor s maminkou půlroční dcerušky.

Výročí Václav Čtvrtek

Před sto lety se narodil a před pětatřiceti lety zemřel spisovatel Václav Čtvrtek. Není snad u nás člověka, který by neznal postavičky, jež se zrodily v jeho fantazii – Rumcajse, Manku, Cipíska, Křemílka, Vochomůrku, vílu Amálku, hajného Robátka, jelena Větrníka, Makovou panenku, motýla Emanuela, vodníka Česílka, Kubu a Stázinu… Život Václava Čtvrtka, který pohádkou nebyl, ba naopak má rysy tragédie, všeobecně známý není. Pojďme si jej v souvislosti s jeho letošním dvojitým výročím přiblížit.

Spisovatel a výtvarník

Spisovatel a výtvarník

Před domem stojí strohý muž v saku, v podpaží bouli, jako by skrýval pistoli. Ptá se, kam jdeme, a pak jen mlčky a s tvrdým výrazem tváře kývne hlavou. Procházíme patry domu a za okny se řítí po požárním schodišti ozbrojení muži. Někteří z nich mají označení jako policisté, ale to působí uklidňujícím dojmem jen částečně. Zazvoníme a vcházíme do manhattanského bytu Petra Síse.

Výročí

A 20. října 2011 to v Příbrami platilo dvojnásob! Žhavé olovo teklo ze šachtové pece proudem (byl běžný pracovní den), střílelo se ze vzduchovek a „kuší ku ptáku“, což je tradice hutnického a hornického cechu, olovo se lilo „na vánoční způsob“, vyrážely se pamětní medaile a házelo mobilem na cíl. Kolik vyřazených mobilů jste si přinesli, tolik pokusů v hodu tímto momentálně nejlepším přítelem člověka jste měli (a nejen to, co mobil, to přírůstek několika gramů na hromadu koncentrátu kovů z elektroodpadu!). A kde se to všechno odehrávalo? V areálu Kovohutí Příbram na akci Opět po roce, při 15. tradičním setkání všech, kteří s hutěmi spolupracují a přejí jim, aby se jim pořád dařilo tak, jak se jim daří. A ještě líp!

O slušnosti

Je málo tak rozmáchlých a v podstatě neurčitých slov. O dítěti se říká, že je slušné, pokud zdraví starší lidi, nepere se, nechodí se soplem u nosu, nepodtrhává kamarádům nohu, neopisuje a neoslovuje kdekoho: Vole, vole. Ostatně totéž lze povědět i o dospělých, jen tu nohu podtrhávají zákeřněji. Slušný člověk si dává ruku případně kapesník před ústa, pokud na něj přijde ve společnosti zívání anebo když dokonce kašle nebo kýchá.

22 let české transformace

Ve čtvrtek 17. listopadu uteklo 22 let od sametové revoluce. Jsme dnes jiná země. Něco se mění, špína je čím dál zřetelnější, lidem čím dál víc vadí. Odvolán byl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS), jemuž na kontě přistálo podezřelých 16 milionů. Modrou partaj stíhá jeden malér za druhým.

Rozhorčení mladých Španělů se šíří světem

Loni v květnu zaplavili ulice španělských měst desetitisíce lidí rozzlobených na tamní politické elity, které podle nich hájí jen své vlastní zájmy, nikoli zájmy občanů. Apolitické hnutí, jehož cílem je napravit či změnit současný politický systém, demokratický jen podle názvu, se brzy rozšířilo do dalších zemí Evropy i za oceán. Loni na podzim se například v americkém New Yorku zhmotnilo v hnutí Okupujte Wall Street.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 1/12

XANTYPA Číslo 1/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 12/2019

XANTYPA XANTYPA 12/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne