Moje snová babička Magdalena Dietlová

Moje babička není jen tak obyčejná babička. Stále hledám ta správná slova, kterými bych ji přesně popsala. Na to, že má čtyři vnoučata, vůbec nevypadá a na svůj věk ani trošičku. Kolik lidí už mi řeklo, že by ji tipovali spíš na mou mámu! Nic lepšího než „moderní babička“ mě nenapadá. To ale pořád není to pravé. Pokaždé vypadá skvěle. Když spolu chodíme nakupovat oblečení, často mě překvapí, co vybere buď pro mě nebo pro sebe. Potom jí ale musím dát za pravdu, že je to opravdu dobré. Má skvělý vkus, a to nejen na oblečení. Babička je osobnost a pro mě je a vždycky bude velkým vzorem. Musím přiznat, že jsem z tohoto rozhovoru byla pěkně nervózní. Nechtěla jsem babičku ani nikoho jiného zklamat. „Snová babička“, ano to je to pravé, přesně taková moje babička je. Nesmírně si jí vážím a doufám, že jsem po ní zdědila alespoň nějaké geny!

Magdalena Dietlová
Proč jsi svůj časopis pojmenovala Xantypa?
Někde jsem četla, že Sokratova druhá žena, která se tak jmenovala, nebyla ani tak protivná a hašteřivá, jak se o ní traduje, spíš nutila svého muže mluvit pravdu. Snažila se porozumět mužskému způsobu myšlení, nesnášela manželovy fikané vytáčky, chtěla jen přesné odpovědi na své nepříjemné otázky. To se mi líbilo, a tak jsem si její jméno pro svůj časopis vypůjčila a jen lehce pozměnila – ona se psala s měkkým i.

Jaké to bylo, mít svůj vlastní časopis?
Nádhera… psal se rok 1995, cenzura neexistovala, majitel časopisu mi důvěřoval a já si mohla postavit redakci a vytvořit časopis podle svých představ. O lidech, jejich činech a osudech, což mě zajímalo ze všeho nejvíc.

Pamatuješ si, jestli jsi tak asi v mém věku, měla nějakou představu o tom, co bys chtěla dělat v dospělosti?
Vůbec ne. Jen vím, že jsem se neustále někoho na něco vyptávala a strašně mi vadilo, když mi ten někdo řekl, že jsem ještě malá a že to pochopím později. Moje babička říkala rovnou: „Seš moc zvědavá, budeš brzo stará.“

Jak začala tvá žurnalistická kariéra?
Můj začátek byl velmi komorní, dělala jsem takzvaného spíkra v ostravském Divadle hudby. Technik pouštěl vinylové desky Beatles, Rolling Stones a dalších, v tehdejším Československu nesehnatelných skupin, na plátno promítal jejich fotky, a já seděla na scéně a četla osudy těch skupin a písniček, jak mi je napsal tehdejší ředitel divadla, hudební teoretik a historik Leo Jehne. Tam si mě jednou všiml dramaturg ostravské televize a nabídl mi ve zpravodajství čtení zpráv mimo obraz. Pak se na mě koukli přes kameru a začala jsem ohlašovat, co se bude z Ostravy vysílat, pak přišly rozhovory v publicistických pořadech, no a nakonec jsem i moderovala, mezi jiným i první dvě soutěže královen krásy. To už jsem ale žila v Praze.

Tys pak byla i v porotě soutěže královny krásy? Bylo to těžké? Podle čeho jsi soutěžící dívky posuzovala?
Já jsem první dva ročníky Miss Československo v televizi naživo moderovala. Přitom jsem zažila hroznou trému. Poslední vteřiny těsně před přenosem v obrovské vítkovické hale byly pro mě k nepřežití. Takže i jako porotkyně jsem pak s dívkami silně soucítila.
A jak jsem je posuzovala? Snažila jsem se myslet hlavně na to, která z nich bude mít šanci uspět někde v Austrálii nebo v Jižní Africe, když tu českou soutěž náhodou vyhraje. To mi pomáhalo odbourat vlastní sympatie k té či oné, která se třeba víc dotkla mého srdéčka.

To se stalo?
To víš, že se to stalo. Jednou soutěžila i dívka menších tělesných parametrů, a jak se dodatečně ukázalo, byla v té době dokonce těhotná… děsná sympaťačka, hned bych ji dala na první místo. Věděla jsem ale, že jinde by neměla šanci. A vidíš, dnes je to vynikající fotografka, jednou mě u nás doma fotila do Ona dnes, pamatuješ?

Jo, vím, měla s sebou dceru…
No vidíš, právě tu, co s ní v tom bříšku kdysi soutěžila.

Ještě někoho známého jsi posuzovala?
Jojo, Ivu Kubelkovou nebo Míšu Maláčovou, například. Ta je teď sama majitelkou České Miss, dokonce jsem někde četla, že ji právě někomu prodává.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě......

Agáta Vágnerová, foto Maja Duljević

XANTYPA 10/14 - výběr z článků

Filozof a spisovatel  Roger Scruton

Filozof a spisovatel Roger Scruton

Na obou stranách Atlantiku je Roger Scruton (70) znám jako vysokoškolský učitel, autor mnoha děl a filozof formulující s elegancí anglického džentlmena konzervativní myšlení. Vystudoval univerzitu v Cambridgi, přednášel na londýnské Birkbeck College a kromě čtyř oper napsal kolem třiceti knížek. Letos k nim přibyla útlá novela POZNÁMKY Z PODZEMÍ, příběh mladého pražského disidenta Jana Reichla, provázející čtenáře prostředím odvážných i těch méně odvážných, kteří se stavěli skutečně či na oko normalizačnímu režimu. U nás vyjde kniha na jaře příštího roku v překladu Zuzany Uhdeové.

Šéfdirigent Jakub Hrůša

Šéfdirigent Jakub Hrůša

Jakub Hrůša, šéfdirigent a hudební ředitel orchestru PKF – Prague Philharmonia, stálý hostující dirigent Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra a prezident International Martinů Circle. Diář zadaných termínů má na léta dopředu plný. Posluchači jeho koncerty milují, odborníci mu věští opravdu hvězdnou kariéru. Už ji nastoupil.

Za květinovou show do Velké Británie

Za květinovou show do Velké Británie

Velká Británie je posedlá historií a také zahradničením. Obojí se tu propojuje na jedné z největších květinových show na světě. Každoročně se koná na téměř čtrnácti hektarech zahrad tudorovského paláce.

Le Corbusier a jeho slavné stavby

Le Corbusier a jeho slavné stavby

Psal se 14. říjen 1952 a v Marseille, na střeše domu nazvaného Zářící město, probíhala oslava na počest otevření tohoto prvního panelového domu na světě. Slavný architekt Le Corbusier ho nazval poetickým jménem, neboť pro něj představoval ideální ekonomické řešení sociálního bydlení. Během války přišlo mnoho lidí o střechu nad hlavou a bylo třeba zajistit jim bydlení, navíc se do velkých měst stěhovalo s postupující industrializací stále více lidí. Corbusiera následovalo mnoho dalších architektů, ale jeho průkopnickému Zářícímu městu (La Cité radieuse) se nic nevyrovnalo.

Fotograf Antonín Kratochvíl

Fotograf Antonín Kratochvíl

Osobnost a tvorbu fotografa Antonína Kratochvíla není potřeba zvlášť představovat. K jeho posledním projektům patří cyklus DOMOVINA, kterou od 8. 10. do 2. 11. poprvé představí také na Slovensku…

PŮLSTOLETÝ PERNÝ DEN

PŮLSTOLETÝ PERNÝ DEN

Světová premiéra prvního filmu skupiny Beatles se konala v Londýně 6. července 1964 – shodou náhod v den, kdy o sedm let dříve došlo k osudovému setkání Johna Lennona a Paula McCartneyho. O čtyři dny později se PERNÝ DEN (A HARD DAY’S NIGHT) promítal v Liverpoolu. Davy šílely, policejní sbor hrál CAN’T BUY ME LOVE a starosta předával slavným rodákům klíče od města. Od poloviny srpna se pak tento „OBČAN KANE oddechových filmů“ uváděl ve stovkách kin po celých Spojených státech.

Muži ze Západu jedou bojovat proti Západu

Kariéru zpěváka hip-hopu rozjel Abdel-Mažíd Abdel Bary, třiadvacetiletý Brit egyptského původu, pod uměleckým pseudonymem L Jinny. Jeho písně zaujaly televizi BBC natolik, že jich pár odvysílala. Koncem loňského roku pověsil náhle L Jinny hudbu na hřebík a odjel do Sýrie bojovat po boku tamních džihádistů proti režimu Bašára-al-Asada. Podle britských vyšetřovatelů je s nejvyšší pravděpodobností právě on zahaleným mužem z videa znáznorňujícího „popravu“ amerického novináře Jamese Foleyho 19. srpna kdesi uprostřed syrských plání.

Svět okolo nás se najednou změnil. Ve vzduchu visí válka

Zvláštní doba, v níž žijeme. Nabitá energií, která se může vychýlit na obě strany, jak do zmaru a negace, tak do něčeho pozitivního. Člověk cítí všude to napětí, veřejné napětí, napětí mezi lidmi. Jako by se pětadvacet let od pádu totality zase o něčem důležitém rozhodovalo. A zase to jde jaksi mimo nás. O sametovou revoluci se Češi příliš nezasloužili, jen málo lidí totalitu rozvracelo. Jsme zvyklí, že „se neúčastníme“, jen kibicujeme a hlídáme si to své. S krizí na Ukrajině je to podobné. Nevíme ani přibližně, kolik lidí vnímá vážně ruskou hrozbu. Pro kolik občanů není přijatelné, že Putin prostě zabere Krym. Že podporuje válku u sousedů, že vede jiný druh války. Čeští politici lavírují, jako by zítra mohly přijet ruské tanky. Podivné. Snad není putinovců, tedy lidí, kterým je tohle všecko jedno, nebo Putina dokonce podporují, polovina. Snad ne.

Co se děje… v New Yorku

New York se zařadil mezi třicítku měst v Americe a ve světě, která během posledních dvanácti let hostila LEBOWSKI FEST. Film bratří Coenů BIG LEBOWSKI, který se z pomalého startu v roce 1998 rozletěl ke kultovnímu statutu, inspiroval své příznivce k pravidelným setkáním, při nichž si připomínají postavy z filmu, ztvárněné Jeffem Bridgesem, Johnem Goodmanem, Stevem Buscemim či Johnem Torturro, a v pruhovaných županech či bowlingových dresech prožívají pohodu, jejíž exemplární podobu film jasně definoval. Stejně jako vždy nechyběl turnaj v bowlingu a projekce filmu. V minulosti mezi své blízké zavítali i představitelé hlavních rolí. Jeff Bridges potom poznamenal, že si na festivalu mezi davy příznivců prožil svou „beatlesovskou chvíli“.

Co se děje… v Londýně

Návrat jedné z nejéteričtějších osůbek britského popu Kate Bushové (nar. 1958) na koncertní pódia po neuvěřitelných pětatřiceti letech byl snad nejprobíranější kulturní událostí končícího léta. Absenci vysvětlila sama zpěvačka ve zkratce tím, že se na vrcholu své slávy cítila na pódiu „příliš sexualizována“. Přesto či právě proto jí zůstaly zástupy po výtce loajálních fanoušků, kteří skoupili lístky na dvaadvacet vystoupení v londýnské koncertní hale Hammersmith Apollo během pár hodin. („Stačilo by, kdyby brnkala celé dvě hodiny na kazoo, a posluchači by se mohli stejně zbláznit,“ poznamenal sarkasticky jeden z recenzentů.) Kritici pak její představení, v němž se náročné hudební linky prolínají v rychlém sledu se segmenty filmu, divadla a baletu v jedinečné světelné show, odměnili téměř unisono maximálním počtem hvězdiček.

Osobnosti - výběr z článků

Dorothea Tanning

Dorothea Tanning

Neobyčejná americká malířka Dorothea Tanning uchvátila slavného německého malíře Maxe Ernsta natolik, že opustil pohodlný život s bohatou a vlivnou manželkou, mecenáškou umění Peggy Guggenheimovou. Dorothea Tanning se poté za Maxe Ernsta provdala.

Jan Dušek

Jan Dušek

Prof. Jan Dušek je jednou z nejvýraznějších osobností české scénografie a kostýmního výtvarnictví 20. a 21. stol. Jeho jméno je trvale spojováno s tvorbou režiséra Evalda Schorma, s nímž spolupracoval v letech 1976–1988 na inscenacích KRÁL JELENEM, TRAGICKÝ PŘÍBĚH HAMLETA, BRATŘI KARAMAZOVI, MACBETH, MARATÓN, HLUČNÁ SAMOTA a dalších.

Martin Donutil

Martin Donutil

Výkonů herce Martina Donutila (ročník 1991) jsem si začal všímat v inscenacích brněnské Husy na provázku, což bylo jeho první angažmá. Působil tam donedávna a nezapomenutelná je například jeho kreace v titulní roli Shafferova Amadea v režii Vladimíra Morávka. Tam exceloval spolu se svým otcem Miroslavem (ten ztvárnil Salieriho). Martinovi potom nabídlo angažmá nové vedení Městských divadel pražských, kde v herecky nadprůměrné inscenaci ANDĚLÉ V AMERICE režiséra Michala Dočekala podává v náročné roli emocionálně rozpolceného intelektuála mimořádný výkon.

Studna, sekera, archiv

Studna, sekera, archiv

Rád seká dříví, nerad nosí vodu ze studně a nejradši listuje zaprášenými dokumenty v archivech. „I když nacisti spálili tisíce papírů a estébáci za sebou zahlazovali stopy jak lišky, válí se tam kvanta příběhů, co čekají, až je někdo zvedne,“ říká Miloš Doležal, toho času propuštěný z rozhlasu. Na oceňovanou knihu o číhošťském páterovi Josefu Toufarovi, kterého v roce 1950 umlátili příslušníci Státní bezpečnosti, nyní navázal povídkovou knihou ČURDA Z HLÍNY zasazenou do období protektorátu. Sešli jsme se v pražských Vršovicích.

Yves Saint Laurent

Yves Saint Laurent

„Návrh je základ všeho,“ tvrdil Alberto Giacometti. Pro tvorbu Yvese Saint Laurenta to platí dvojnásob.

Jana Stryková

Jana Stryková

Jana Stryková patří k herečkám, o nichž platí, že je na ně radost pohledět. K atraktivnímu exteriéru přidává na jevišti i vnitřní opravdovost, také přirozenou, a přesto zřetelnou dikci (jev v českých divadlech ne vždy samozřejmý). Energická a přímá je i v osobním kontaktu, nic nepředstírá, rozhovor občas proloží nakažlivým zvonivým smíchem.

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/14

XANTYPA číslo 10/14

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
1/2020

XANTYPA 1/2020

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne