Herec MICHAEL DOUGLAS

Ranař s elegantní fasádou

V prologu dramatu WALL STREET 2: PENÍZE NIKDY NESPÍ (2010), které nedávno vstoupilo do našich kin, je finančník Gordon Gekko po osmi letech propuštěn z kriminálu. Dobu, kterou strávil za mřížemi, prozrazuje jeho prastarý mobilní telefon. Uplyne dalších sedm let a někdejší prominentní byznysmen, který zažil pád do pozice outsidera, znovu vstoupí do vysoké hry. Válčí nejen o peníze ulité ve Švýcarsku, ale i o přízeň své dospělé dcery, jež s ním nechce mít nic společného.

MICHAEL DOUGLASRole ve filmu WALL STREET (1987), kterou si Michael Douglas v současném hitu zopakoval po dvaadvaceti letech, byla pro jeho kariéru klíčová. V původním příběhu i v jeho pokračování režisér Oliver Stone zmapoval vlčí poměry v centru amerického finančnictví. A bezohledný Gordon Gekko v Douglasově podání byl jejich parádním zosobněním. Zůstal jím i ve druhém filmu, situovaném do časů, kdy se blíží celosvětová krize. V prvním díle proslul tirádou o chamtivosti, kterou cynicky označil za pozitivní sílu. A za roli drsného predátora, který svět kolem sebe podřizuje pouze vlastnímu profitu, získal Oscara. Figury namyšlených boháčů později několikrát zopakoval…

Budu na vás řvát
Narodil se 25. září 1944 do herecké rodiny. Jeho otec, slavný herec Kirk Douglas se původně jmenoval Issur Danilovič Demsky. Pocházel z rodiny ruských emigrantů, kteří se do Spojených států přistěhovali v roce 1912. Michaelovou matkou byla herečka Diana Love Hill, s níž se však Kirk rozvedl, když bylo jejich staršímu synovi šest let. Michael a jeho mladší bratr Joel sice vyrůstali s matkou, otci však evidentně nezůstali lhostejní.
„Pozornost, kterou mi věnoval on a otcova druhá žena Anne, byla skutečně mimořádná. Když jsme si to vykoledovali, Kirk nás dokázal vzít pěkně u huby. Rozvedení rodiče někdy trpí pocitem viny a svým dětem nechávají všechno projít. Ale jeho postoj byl naprosto odlišný. Říkával: ‚Budu na vás řvát a třeba vás i seřežu, protože mi na vás skutečně záleží.‘ A občas to doopravdy udělal,“ uvedl Michael.
Z dalších výroků a faktů lze vystopovat, že jeho vztah ke slavnému otci byl klasickou směsicí obdivu a vzdoru. „Zažil jsem tátu jako gladiátora, kterého přibíjeli na kříž, i jako malíře, který si uřízl ucho. A v duchu jsem si myslel, jak jen můžu někdy dospět? Jak se mu můžu aspoň trochu přiblížit? A trvalo velice dlouho, než jsem tohle všechno překonal a našel určité sebevědomí,“ přiznal z výšin vlastní slávy.
Kirk však hereckým ambicím svého syna zprvu moc nefandil. „Byls strašný,“ poznamenal prý po dávném představení Shakespearovy komedie, v níž svého syna zhlédnul. Michael nejdřív studoval na vojenské akademii v Connecticutu a o prázdninách pracoval ve štábu filmů, kde jeho otec účinkoval. Studia na prestižní univerzitě v Yale a budoucí kariéru právníka si údajně rozmyslel v momentě, kdy uviděl plakát s vnadnými děvčaty v plavkách, který propagoval univerzitu v Santa Barbaře.
„Odejít do Kalifornie bylo první vlastní rozhodnutí v mém životě. Prožít šedesátá léta právě tam bylo úžasné,“ zavzpomínal na dobu kultu volné lásky a květinových protestů. „Byl jsem hippie a chtěl jsem si užívat. Rok jsem se báječně flákal. Pořádali jsme neuvěřitelné večírky, koupali jsme se nazí, balili jsme holky a celé noci jsme trávili dumáním o tom, jak předělat svět. Ale já přitom nevěděl, co se sebou. Pak jsem si uvědomil, že máma je herečka a otčím producentem na Broadwayi. Dobrá, tak teda budu hercem…“

Přelet do hnízda úspěchu
K době Michaelových kalifornských studií a života v hipísácké komuně se vážou i jeho první divadelní zkušenosti. „Hráli jsme v lesích dionýsovské komedie a vyráběli si vlastní kostýmy,“ prozradil někdejší rebel, který si v sedmdesátých letech začal prošlapávat vlastní cestu do vrcholného showbyznysu. Prvním krůčkem bylo účinkování v televizním seriálu ULICE SAN FRANCISKA (1972 – 1976), kde hrál sympatického detektiva. V jednom ze zlomových momentů své kariéry se ovšem neuplatnil jako herec, ale jako jasnozřivý producent.
Od svého otce získal práva na zfilmování slavné knihy VYHOĎTE HO Z KOLA VEN. Kirk Douglas koupil na zmíněný Keseyho román filmová práva v šedesátých letech a s Milošem Formanem se o něm bavil už při své tehdejší návštěvě Prahy. „Sám kdysi vystupoval v jeho divadelní adaptaci, kterou udělal Dan Wasserman a která měla na Broadwayi v roce 1963 veliký úspěch. Kirk románu moc věřil a snažil se ho protlačit do nějakého většího filmového studia, ale bezvýsledně, protože podle hollywoodských statistik žádný film o duševně chorých nepřinesl nikdy zisk. Nakonec Kirka Douglase unavilo věčně mlátit hlavou do hollywoodské zdi nářků a věnoval filmová práva svému synovi,“ vysvětlil Forman v autobiografii CO JÁ VÍM? sepsané Janem Novákem.
Pointa Michaelova prvního producentského počinu, na němž se podílel s osvíceným Saulem Zaentzem, je všeobecně známá. Film PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM (1975) získal všech pět nejdůležitějších Oscarů, stal se celosvětovým hitem a svým autorům vydělal neskutečné peníze. A pro jednu z pozlacených sošek si došel i jednatřicetiletý Michael. „Ještě pěkných pár let jsem slyšel: ‚Proč se namáháš s hraním?‘ A já přitom hraní tak miluju,“ komentoval fenomenální úspěch Formanova podobenství.
Jako producent pak pracoval i na filmech, které z něj postupně udělaly hereckou hvězdu: na politickém thrilleru ČÍNSKÝ SYNDROM (1979) o utajované havárii v atomové elektrárně a především na dvojici dobrodružných komedií HONBA ZA DIAMANTEM (1984) a HONBA ZA KLENOTEM NILU (1985), v nichž se jako indianajonesovský štramák vrhal do nebezpečí po boku sličné spisovatelky.
„Jako herec jsem uspěl, až když jsem dostal Oscara za WALL STREET. Pomohl mi překonat syndrom druhé generace,“ prohlásil po letech. „Každý totiž říkal, že být synem Kirka Douglase musí být těžké, ale nikdo vás nepodpoří. Podívejte se na herce druhé generace: je to plejáda rozpadlých kariér a sebedestrukce. Když uspějete, tak nějak se to předpokládá. Ale pokud ne, jste prostě blbec.“
 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě.....

Jan Foll

XANTYPA 11/10 - výběr z článků

Vánoční dárky z Národního divadla

Vánoční dárky z Národního divadla

Letos už nemusíte hrát divadýlko u stromečku s nechtěnými dárky. Darujte každému jen to, co má rád – mladým alternativní divadlo, rodičům operu, manželce balet, přátelům činohru, dětem a vnoučatům víkendová odpolední představení.  

ABECEDA 11/10

ABECEDA 11/10

Dvacet osm písmen, dvacet osm slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěr – jaká je vlastně zpovídaná osobnost – si totiž děláte sami.

HVĚZDY O NÁS

HVĚZDY O NÁS

Listopad 2010
Slunce vstupuje do znamení Štíra 23. října ve 14.36 SELČ a setrvá v něm do 22. 11. 11.15 opět SEČ. Neptun je první polovinu měsíce stacionární a může způsobit mnoho zmatků a ideologických rozepří. V polovině listopadu ho vystřídá současné stacionarita Venuše a Jupitera, a to už je lepší konstelace pro nápravu věcí veřejných i soukromých. Zvýšené opatrnosti je třeba kolem 7. a dále 20. a 29. 11. Pro jednotlivá znamení přinášíme jako obvykle pár konkrétních rad:
 

Jak se žilo za socíku

Jak se žilo za socíku

Svaz českých fotografů (SČF) otevřel v rámci projektu Minulost a současnost SČF ve své galerii v pražském Karlíně výstavu s názvem JAK SE ŽILO ZA SOCÍKU.

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 11/10

Evžen Šimera, Zero gravity
Galerie Kressling, Bratislava

04. 10. 2010 – 30. 11. 2010
Malíř Evžen Šimera, který byl v minulosti rovněž mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého, představuje v bratislavské galerii svůj projekt obrazů vzniklých ve stavu beztíže. Své malby už v minulosti vytvářel bez zásahu štětce různými fyzikálními metodami na základě předem daného konceptu. Tak vznikaly stékané obrazy, kdy autor nechal po plátně téct barvu podle gravitace. To ho inspirovalo k realizaci obrazů v prostoru beztíže, kde se nedá pohyb barvy příliš ovlivnit. Výsledkem je série abstraktních maleb, na nichž je opět potlačen záměrný umělecký projev a jejichž původ divák bez návodu v podobě videa natáčení tvorby nepozná.

TIPY ROCK & POP 11/10

Eric Clapton: Clapton
Album s lakonickým názvem je sice první Erikova deska po víc než pěti letech, ale rozhodně to neznamená, že by ty roky Clapton prolenošil. Řekněme, že se tak trochu vracel do minulosti – to muži ve věku občas dělají. V roce 2007 dokončil velezajímavou knihu, rovněž s názvem Clapton – znamenité vzpomínky. Taky se účastnil nepříliš zdařilého opětného setkání slavných Cream (s Jackem Brucem a Gingerem Bakerem), začal znovu spolupracovat se Stevem Winwoodem, parťákem z Blind Faith a natočil album duetů s JJ Calem. Ačkoli – tak trochu vzpomínková je i tato deska, doklad toho, jak Clapton lpí na starých a ještě starších písních, které formovaly jeho hudební začátky. A není to jen blues či country, co na novém albu najdeme.

TIPY KNIHY 11/10

TIPY KNIHY 11/10

BYLY JSME TAM TAKY
V holešovickém Centru moderního umění DOX byla pokřtěna kniha Dagmar Šimkové BYLY JSME TAM TAKY. Jejím prvním kmotrem se stal spisovatel Jáchym Topol, jenž z ní přečetl úryvek, druhým básník Ivan Martin Jirous, který ji políbil. Kniha Dagmar Šimkové je jednou z nejsilnějších výpovědí o tom, co se v padesátých a šedesátých letech odehrávalo v československých komunistických věznicích. Ona sama v nich strávila čtrnáct let. Zemřela před patnácti lety v Austrálii.
 

TIPY KLASICKÁ HUDBA 11/10

Festival Janáček Brno 2010, 16. – 28. 11. 2010
Mezinárodní hudební festival JANÁČEK BRNO 2010 se otevírá podruhé. Letos je jeho tématem Janáček a expresionismus. In memoriam je věnován siru Charlesi Mackerrasovi.
Napěchovaný program klade přirozeně důraz na operu: VĚC MAKROPULOS v podání Helikon-Opera Moskva a v režii impresária souboru, dynamického Dmitry Bertmana – nabídne zajímavé srovnání s původním dramatem Čapkovým. Činohru VĚC MAKROPULOS s hudbou Vladimíra Franze uvede Klicperovo divadlo z Hradce Králové. Pražské Národní divadlo hostuje se skvěle expresivní KÁŤOU KABANOVOU v režii Roberta Wilsona, divadlo z Essenu přiveze operu LULU Albana Berga. Tento „krvák“ nevídáme často. Bergova hudba kreslí sytě psychologizující drama o magickém kouzlu ženy, o zvláštním rozkmitu morálky: Lulu klesne až k prostituci, kterou živí své nejbližší. Dva klienti jsou pro ni osudoví: jeden zabije jejího přítele a Jack Rozparovač Lulu i její lesbickou přítelkyni.

TIPY FILMY 11/10

HABERMANNŮV MLÝN
Česká republika, Německo, Rakousko – 2010
Režie: Juraj Herz
Spisovatel Josef Urban vydal v roce 2001 stejnojmennou knihu, v níž zpracoval skutečný případ z vesnice na severní Moravě, kdy byl těsně po válce brutálně zavražděn zámožný německý podnikatel. S předčasně zemřelým dokumentaristou Milanem Maryškou látku převedli do scénáře, za nějž získali 2. místo v Ceně Sazky. Jak už to tak v kinematografii bývá, realizace náročného koprodukčního projektu se posléze ujal německý scenárista a režisér Juraj Herz.

TIPY DIVADLO 11/10

TIPY DIVADLO 11/10

18. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU
DIVADLO
PLZEŇ 15. – 23. ZÁŘÍ 2010
JE V ČESKU PŘEFESTIVALOVÁNO?Mezinárodní přehlídka v intencích ročníků předcházejících: Z domova, až na nepřítomné výjimky (PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA brněnského Divadla U stolu, HAMLET ostravské Arény), to nejlepší, co se pozvat dá, ze zahraničí – jen na co jsou peníze. Takže účastníků čím dál méně, a v kvalitě mírně kolísavé.

Společnost - výběr z článků

Sovětská invaze 21. srpna 1968

Sovětská invaze 21. srpna 1968

Československo roku 1968. Bě­hem prvních měsíců se započal nadšený obrodný proces, jenž měl za cíl takzvaný „socialismus s lidskou tváří“, jak ho nazval Alexander Dubček, nový první tajemník ÚV KSČ. Vycházel z těžko splnitelné představy, že je možné režim, nastolený a udržovaný brutálními metodami, postupně změnit umírněnými reformami, demokratizovat a humanizovat. Optimistickou ideou byla ztráta mocenské pozice jediné strany – komunistické, nabytí politické suverenity Československa a rozpad sovětského bloku.

Debashish Chaudhuri - Ind žijící v Česku

Debashish Chaudhuri - Ind žijící v Česku

Když vešel Debashish Chaudhuri se svou ženou do jedné ze smíchovských kaváren, jako by se vše zalilo sluncem. Už dlouho jsem nepocítila takovou radost ze setkání, radost ze života, takový příval pozitivní energie… To vše je přidaná hodnota obrovské dávky talentu, umu a hlavně píle. Jen nerada jsem po hodině opouštěla tuto oázu klidu, ale zůstal mi důležitý pocit: být šťastný možná není zase taková věda…

Děti z Vesny

Děti z Vesny

Dětská léčebna Vesna v Janských Lázních v Krkonoších je jedním z největších léčebných a rehabilitačních zařízení v České republice, kde používají tzv. Vojtovu metodu při péči o děti s dětskou mozkovou obrnou a pohybovým onemocněním. Lékaři a fyzioterapeuti jsou zde přímými pokračovateli odkazu profesora Václava Vojty a rodiče zde léčených dětí si jeho metodu chválí.

Ženy v disentu

Ženy v disentu

Ačkoliv od sametové revoluce uplynula bezmála tři desetiletí, zůstávají české disidentky ve stínu mužů. Ve skutečnosti však tvořily třicet procent signatářů a staly se také klíčovými mluvčími Charty 77. „Je čas, abychom zaplnily bílá místa naší historie. Nemůžeme dál propagovat mýtus, že muži byli hybatelé pokroku směrem k revoluci, musíme si přiznat, že součástí toho byly i ženy,“ těmito slovy uvedla vedoucí projektu ŽENY V DISENTU Marcela Linková knihu BYTOVÁ REVOLTA. JAK ŽENY DĚLALY DISENT, na níž pracovala společně s Naďou Strakovou.

Psi významných osobností

Psi významných osobností

Měl skvělý původ, vynikající vzdělání, šťastnou ruku při výběru svých spolupracovníků, jedenáct bývalých prezidentů v příbuzenstvu a neteř jednoho z nich za manželku. Jestli byl někdo někdy předurčen stát se americkým prezidentem, tak to byl Franklin Delano Roosevelt. A jestli kdy některý z amerických prezidentů potřeboval onu bezpodmínečnou důvěru, oporu a něhu, kterou v mezních situacích poskytne člověku jeho pes, tak to byl on. Neboť právě tento muž musel svou zem provést hospodářskou krizí dosud nevídaných rozměrů a druhou světovou válkou. A to z invalidního vozíku. Liberály byl uctíván, konzervativci odmítán, ale všemi považován za výjimečnou osobnost.

Slasti a strasti letních bytů za první republiky

Slasti a strasti letních bytů za první republiky

Nádherná krajina, zdravý vzduch a ničím nerušený odpočinek v idylickém prostředí venkova – to byla za první republiky synonyma, která si lidé z města často spojovali s dovolenou na letních bytech. Každé léto se mnoho městských rodin vydávalo na vysněný pobyt do některého z letních letovisek. Ta jako houby po dešti rostla v okolí velkých měst. Pro rodinu to znamenalo na několik týdnů kompletně přestěhovat svou domácnost na letní byt a přizpůsobit se životu mimo město. Letním bytům v období první republiky a různým aspektům života s tím spojeným se ve své knize SLASTI A STRASTI LETNÍCH BYTŮ věnuje mladý historik Jiří Šoukal.

Stezka osobností otevřena

Stezka osobností otevřena

Osm let sázejí významné osobnosti v trojské botanické zahradě stromy. Začátkem léta byla STEZKA OSOBNOSTÍ, součást projektu KOŘENY OSOBNOSTÍ, slavnostně otevřena pro veřejnost.

Manifest vůle po svobodě

Manifest vůle po svobodě

Příští rok nás čekají velkolepé oslavy stého výročí vzniku Československé republiky. Ovšem již v těchto dnech si připomínáme jubileum akce, která výrazně prokázala, jak o dosažení samostatnosti usilovali i představitelé národní elity – zástupci spisovatelské obce.

Indián Jano

Indián Jano

Paměť byla klíčovým tématem Jána Langoše, prvního federálního ministra vnitra po svobodných volbách, zakladatele slovenského Ústavu paměti národa a našeho kamaráda. Nepamatuji si žádného polistopadového politika (kromě Václava Havla), který by ve smyslu politického přemýšlení vzal do hry také naše srdce a naše duše. A přitom o ně jde především, je to základní výbava humanity každého společenství, ten nejjistější kompas jeho směřování. Osobního i společenského.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/10

XANTYPA Číslo 11/10

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2018

XANTYPA XANTYPA 078/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne