Primabalerina Sylvie Guillem

Občas je ticho jako v hrobě

Netoužila jako mnoho jiných malých holčiček zatančit si v LOUSKÁČKOVI. Chtěla se stát sportovkyní. Říká o sobě, že je „garçon manqué“ – „polokluk“. Když se tedy objeví na setkání v Bělehradě, kde v Opeře Madlenianum zahajovala s Russelem Maliphantem letošní festival tance, nejsem příliš udiven, že má na sobě tepláky a sportovní boty a její pohyby připomínají místo éterické bytosti ze světa baletu výrostka z francouzských předměstí.

primabalerinaVyhovovala jí role Charlesa d’Éon de Beaumont, francouzského špeha z přelomu 18. a 19. století, proslulého nošením dámských šatů, jehož postavu ztvárnila v inscenaci renomovaného londýnského divadla Sadler’s Wells. Její výkony hypnotizují hlediště a pružné tělo jako by bez námahy vykonávalo nejobtížnější „pas“. Podle některých je poslední opravdovou hvězdou na baletním nebi. Nesmírně talentovanou, pracovitou, podmaňující, inteligentní. Osobnost, jež z jeviště přímo ohromuje obecenstvo.

Prý jste se chtěla stát gymnastkou jako Nadia Comaneciová?
Byla mým idolem. U nás doma se nikdo o balet nezajímal. Neposlouchali ani vážnou hudbu. Máma pracovala jako učitelka tělesné výchovy a já jsem byla odmala celkem mrštná, tak mě poslali do Národního institutu sportu. Chtěla jsem získávat olympijské medaile. K baletu jsem se dostala náhodou. Když mi bylo deset let, šla jsem na doplňující hodiny do baletní školy, kde mi výuka tance měla pomoci v kariéře gymnastky.
Upřímně řečeno, samotný sportovní trénink mě trochu nudil, a balet mě začal vtahovat čím dál více. Na konci roku jsem vystoupila v představení, což pro mě bylo jako zjevení. Na jevišti jsem pocítila jakousi nezvyklou euforii, dříve mi neznámé vzrušení. Když jsem dostala nabídku pokračovat ve studiu baletu, bez váhání jsem souhlasila. A tak jsem se jako jedenáctiletá ocitla mezi malými „potkančaty“.

Potkančaty?
„Petit rat“ – tak nazývají žačky baletní školy při pařížské Opeře. Dlouhou dobu jsem svůj tamní pobyt nebrala jako konečné řízení osudu, jež rozhodne o celém mém životě. Byla to spíše zastávka na cestě k něčemu blíže neurčitému. Necítila jsem nutkání stát se za každou cenu baletkou. Rodiče mě do ničeho nenutili. Svůj pobyt ve škole jsem brala trochu jako odjezd na letní tábor.

Panuje přesvědčení, že taková škola je těžká fyzická práce, pot a slzy…
Hůř. Je to vojenská diktatura. Vyčerpávající práci jsem byla uvyklá, ale balet je, ačkoliv dnes se to již trochu mění, institucí vysoce hierarchizovanou a podřízenou téměř staletí neměnným pravidlům. Ani nejschopnější, leč mladá baletka neměla šanci zatančit hlavní roli, musela čekat ve frontě na další a další stupně kariéry. A čas je pro tanečnici neúprosný. Teprve když se stal ředitelem Rudolf Nurijev, uskutečnil malou revoluci a umožnil člověku nadanému a ochotnému intenzivně pracovat, aby rychleji dosáhl vyššího postavení a příležitosti ocitnout se na jevišti nejen jako křoví.

Prý tvrdil, že jste jediná žena na zemi, s níž by se mohl oženit…
Pro lidi mé generace nebyl pouze nejslavnějším baletním tanečníkem. Byl bohem. A přitom mužem s mimořádným osobním kouzlem. Vděčím mu za hodně. Měli jsme podobnou citovost. Umělecky jsme si velmi rozuměli. Oba jsme byli nároční zejména k sobě a nesnášeli jsme průměrnost druhých, což se často projevovalo naší netrpělivostí. Naše vztahy nenáležely tudíž k nejsnazším, jelikož jsme se vyznačovali také neschopností komunikovat diplomaticky.
Nejednou docházelo k hodně bouřlivým výstupům. Pokud jsem nechtěla něco udělat, nebála jsem se mu to říct do očí a tvrdě bránit svou pravdu. Jemu se to, pochopitelně, nelíbilo. Začal chrlit nadávky, a tak jsem dělala totéž. Když řval, ječela jsem ještě hlasitěji. Nakonec pochopil, že pokud máme spolu dosáhnout úspěchu, musí přístup ke mně změnit. A poněvadž jsme se vzájemně uznávali, docházelo ke kompromisu.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě.......

Miro Procházka

XANTYPA 11/12 - výběr z článků

Herečka Petra Hřebíčková

Herečka Petra Hřebíčková

Křehký zjev štíhlé blondýnky sotva dává tušit ženu rozhodnou a energickou. Petra Hřebíčková po svém úspěchu, získání Ceny Thálie 2008 za roli Maryši, skončila svůj šestiletý vztah s milovanou scénou Městského divadla ve Zlíně a přešla do Prahy. To chtělo pěknou dávku odvahy.

Výročí Josip Plečnik

Výročí Josip Plečnik

Rok 2012 byl vyhlášen Rokem Jože Plečnika a Pavla Janáka. Připomínáme si 140 let od Plečnikova narození a 55 let od jeho úmrtí.

Lví bratři v Khwar

Lví bratři v Khwar

Slunce už zvolna, ale nezadržitelně končilo svou denní pouť napříč oblohou afrického nebe.

Na koho jsme nejvíc hrdí

Lidové noviny otiskly výsledky takového malého průzkumu na toto téma a vyšly jim tři osobnosti: Havel, Jágr, Gott, k nim se prý vzpíná naše hrdost. Pokud se týká kultury v anketě mezi studenty (převážně vysokoškolskými) bylo pořadí následující: Gott, Forman, Svěrák, Roden, Karel Čapek, Antonín Dvořák.

Rudý říjen

Máme za sebou krajské volby a první kolo senátních voleb. Výsledek děsivý: 23 let po revoluci slaví suverénně největší úspěch komunisti.

Co se děje… v New Yorku

Do New Yorku míří rozsáhlý archiv jednoho z nejpozoruhodnějších amerických architektů dvacátého století, Franka Loyda Wrighta.

Co se děje.... v Londýně

Kurátoři Royal Academy of Arts mají pověst enfant terrible svého povolání, často jdou zcela proti proudu výtvarného umění i jeho interpretace.

Co se děje… ve Vídni

Sisimanie U našich rakouských sousedů se bude koncem roku oslavovat. Stále oblíbená císařovna Sisi by letos na Štědrý den oslavila 175. narozeniny. A tak se roztáčí zejména ve Vídni opravdová Sisimanie.

Co se děje… na Slovensku

Čtrnáctý ročník Mezinárodního filmového festivalu Bratislava uvede ve dnech 9. – 15. listopadu nejlepší evropské snímky tohoto roku vytvořené začínajícími i renomovanými režiséry.

O čem se mluví… na Moravě

Kabaret Kafka bude mít v rámci festivalu malých činoher REDFEST premiéru v brněnské Redutě. Inscenace v režii Daniela Špinara zpracovává Kafkův nejslavnější dopis – DOPIS OTCI, v němž otevírá nejintimnější témata a pojmenovává svůj postoj k životu. Premiéra 2. 11.

RSS - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Herečka Lenka Krobotová

Herečka Lenka Krobotová

Lenka Krobotová. Herečka spjatá s pražským Dejvickým divadlem poutem profesním, přátelským i rodinným. Působí v něm od roku 2000 a z plejády jejích současných rolí připomeňme aspoň Doru v KAFKOVI 24, Evelynu v UCPANÉM SYSTÉMU a dvojroli královny Hermiony a pastýřky Mopsy v ZIMNÍ POHÁDCE, na níž kritika ocenila především intenzivní herectví dejvického souboru. „Zdejší herečtí matadoři doslova září,“ napsal o poslední inscenaci Dejvického divadla na serveru „nadivadlo“ Vladimír Mikulka. Lenka Krobotová je bezpochyby silná osobnost, která má „pořádek“ a „jasno“ v životě i v tvorbě, ale zároveň i spontaneitu, třeba už jen rychlost, jakou mluví, ten proud slov, který není snadné zachytit.

Portrét Kevina Spaceyho

Portrét Kevina Spaceyho

Ve slavném americkém seriálu DŮM Z KARET, který letos pokračuje už čtvrtou řadou, hraje bezskrupulózního politického intrikána. Jeho sebestředný a machiavellisticky vychytralý Frank Underwood vystoupá z pozice vlivného senátora až do úřadu prezidenta USA. „Jde o jednu z nejúžasnějších postav, jaké jsem kdy mohl ztvárnit,“ tvrdí americký herec KEVIN SPACEY, který má pro odhalování temných stránek lidských duší talent od Boha. „Často se mi stane, že se z natáčení vracím do hotelu a přemýšlím, jestli jsme nezašli moc daleko. Ale pak si zapnu zprávy a dojde mi, že možná naopak nejsme dost tvrdí,“ dodává o sarkastickém vyprávění odhalujícím zákulisí vrcholné politiky.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

U příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. připravil Pražský hrad pět výpravných výstav. Všechny mají v názvu slovo koruna a všechny jsou otevřeny denně od 10 do 18 hodin až do 28. září, svátku Karlova předchůdce, oblíbeného světce a patrona českého státu svatého Václava.

Muzikant Martin Valihora

Muzikant Martin Valihora

Kariérou uznávaného bubeníka proplouvá Martin Valihora velmi přirozeně. Už v šestnácti letech hrál v profesionálních hudebních seskupeních rozličných žánrů. Nezlomila ho ani závislost na drogách, s níž se musel poprat. Obhájil své umění i v Americe, kde studoval a účinkoval v klubu Blue Note se špičkovými jazzmany. V Bratislavě založil renomovaný Festival One Day Jazz.

Michaela Gübelová 6/16

Vážení a milí, Marihuana… zhulené mladé lidi jsem poprvé viděla kdysi dávno ve Formanově muzikálu Hair. Dnes je kouření marihuany rozšířené, chce se mi skoro říct běžné, především mezi mladými.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/12

XANTYPA Číslo 11/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 05/2019

XANTYPA XANTYPA 05/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne