Výročí Josip Plečnik

Architekt Pražského hradu

Rok 2012 byl vyhlášen Rokem Jože Plečnika a Pavla Janáka. Připomínáme si 140 let od Plečnikova narození a 55 let od jeho úmrtí.

hrad

Slovinský architekt se zapsal do historie a vzhledu hned několika evropských měst, především rodné Lublaně, ale také Vídně, kde studoval, a Prahy, kterou miloval. Jeho práce nalezneme i v Záhřebu a Bělehradu a také v dalších městečkách a vesnicích.

U nás je jeho jméno spojeno především s Pražským hradem. Ten měl ve dvacátých letech spíše habsburský ráz a prezident Tomáš Garrigue Masaryk ho chtěl upravit v duchu své demokratické politiky. Pozval tedy slovinského architekta, aby se ujal úprav. Plečnik se také věnoval úpravě parku prezidentského sídla v Lánech. V Praze projektoval kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, který nyní prochází procesem nominace na seznam světových památek UNESCO.

Z Lublaně přes Vídeň do Prahy
Jože Plečnik se narodil v rodině lublaňského truhláře. Brzy našel zálibu v kreslení, ale své nadání musel skrývat před otcem, který nechtěl mít ze syna bohéma. Svůj talent ale nakonec uplatnil při studiích na vídeňské umělecké akademii, kde patřil k nejlepším žákům Otto Wagnera (studium zakončil s prestižní Římskou cenou). Posléze si otevřel svůj vlastní ateliér a pro bohaté vídeňské obchodníky navrhl několik přepychových secesních vil. Například obchodní a obytný dům magnáta Zacherla netradičně obložil žulovými deskami, inspiroval se přitom antickou architekturou a jemné tvary upravoval dle vlastních představ.
Už na studiích navázal Plečnik kontakty s Čechami; ve Vídni se spřátelil s Janem Kotěrou. V roce 1901 vytvořil v Broumově památník z carrarského mramoru pro továrníka Josefa Schrolla, v téže době také navrhl hrobku ředitele Královédvorských železáren Emila Kratochvíla. Tu tvořila kamenná deska a elegantní bronzové pásy s nápisem Čest památce muže. Kovová konstrukce, kterou prorůstala tráva, byla odcizena, a nyní tento hrob na křivoklátském hřbitově čeká na rekonstrukci. Krádeže na místech posledního odpočinku jsou v Čechách bohužel velmi časté.
Plečnik začal o deset let později vyučovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a roku 1920 byl jmenován hradním architektem. Česká umělecká scéna byla tehdy zmítána řevnivostí a volba cizince, jehož jméno se již těšilo značné popularitě, byla jakýmsi neutrálním řešením sporů o to, kdo by se měl ujmout obnovy Hradu coby centra československých národních dějin, přesně v duchu Masarykových představ.

Jana Chaloupková

XANTYPA 11/12 - výběr z článků

Primabalerina Sylvie Guillem

Primabalerina Sylvie Guillem

Netoužila jako mnoho jiných malých holčiček zatančit si v LOUSKÁČKOVI. Chtěla se stát sportovkyní. Říká o sobě, že je „garçon manqué“ – „polokluk“. Když se tedy objeví na setkání v Bělehradě, kde v Opeře Madlenianum zahajovala s Russelem Maliphantem letošní festival tance, nejsem příliš udiven, že má na sobě tepláky a sportovní boty a její pohyby připomínají místo éterické bytosti ze světa baletu výrostka z francouzských předměstí.

Herečka Petra Hřebíčková

Herečka Petra Hřebíčková

Křehký zjev štíhlé blondýnky sotva dává tušit ženu rozhodnou a energickou. Petra Hřebíčková po svém úspěchu, získání Ceny Thálie 2008 za roli Maryši, skončila svůj šestiletý vztah s milovanou scénou Městského divadla ve Zlíně a přešla do Prahy. To chtělo pěknou dávku odvahy.

Lví bratři v Khwar

Lví bratři v Khwar

Slunce už zvolna, ale nezadržitelně končilo svou denní pouť napříč oblohou afrického nebe.

Na koho jsme nejvíc hrdí

Lidové noviny otiskly výsledky takového malého průzkumu na toto téma a vyšly jim tři osobnosti: Havel, Jágr, Gott, k nim se prý vzpíná naše hrdost. Pokud se týká kultury v anketě mezi studenty (převážně vysokoškolskými) bylo pořadí následující: Gott, Forman, Svěrák, Roden, Karel Čapek, Antonín Dvořák.

Rudý říjen

Máme za sebou krajské volby a první kolo senátních voleb. Výsledek děsivý: 23 let po revoluci slaví suverénně největší úspěch komunisti.

Co se děje… v New Yorku

Do New Yorku míří rozsáhlý archiv jednoho z nejpozoruhodnějších amerických architektů dvacátého století, Franka Loyda Wrighta.

Co se děje.... v Londýně

Kurátoři Royal Academy of Arts mají pověst enfant terrible svého povolání, často jdou zcela proti proudu výtvarného umění i jeho interpretace.

Co se děje… ve Vídni

Sisimanie U našich rakouských sousedů se bude koncem roku oslavovat. Stále oblíbená císařovna Sisi by letos na Štědrý den oslavila 175. narozeniny. A tak se roztáčí zejména ve Vídni opravdová Sisimanie.

Co se děje… na Slovensku

Čtrnáctý ročník Mezinárodního filmového festivalu Bratislava uvede ve dnech 9. – 15. listopadu nejlepší evropské snímky tohoto roku vytvořené začínajícími i renomovanými režiséry.

O čem se mluví… na Moravě

Kabaret Kafka bude mít v rámci festivalu malých činoher REDFEST premiéru v brněnské Redutě. Inscenace v režii Daniela Špinara zpracovává Kafkův nejslavnější dopis – DOPIS OTCI, v němž otevírá nejintimnější témata a pojmenovává svůj postoj k životu. Premiéra 2. 11.

Kultura - výběr z článků

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Magdalena Juříková

Magdalena Juříková

S ředitelkou Galerie hlavního města Prahy Magdalenou Juříkovou jsem si povídal o současném výtvarném umění, soukromých sběratelích i o výstavách, které má galerie v plánu.

Alexander McQueen v kinech

Alexander McQueen v kinech

„Moje přehlídky jsou o sexu, drogách a rock’n’rollu. Chci dělat rozruch, chci, aby lidem naskakovala husí kůže. Chci infarkty, chci záchranky,“ říkával britský návrhář Alexander McQueen. A rozhodně se mu to dařilo. V roce 2010 se rozhodl z tohoto světa dobrovolně odejít.

Konstanty a proměny, jak je vidí

Konstanty a proměny, jak je vidí

Zatímco v létě mnohé „kulturní stánky“ spíše podřimují, galerie se těší nebývalému zájmu návštěvníků. Zejména ti, kteří přijíždějí zdaleka, v nich hledají koncentrovanou podobu regionu, jeho kulturních tradic i současných uměleckých aktivit. Lidé, kteří do výstavních síní zajdou mnohokrát za rok, tu zase vítají nové a nezvyklé dotyky s uměním, výrazně překračující obrysy dotyčné oblasti. Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press považuje právě službu návštěvníkům za jednu z priorit.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/12

XANTYPA Číslo 11/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 01/2019

XANTYPA XANTYPA 01/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne