Výročí Josip Plečnik

Architekt Pražského hradu

Rok 2012 byl vyhlášen Rokem Jože Plečnika a Pavla Janáka. Připomínáme si 140 let od Plečnikova narození a 55 let od jeho úmrtí.

hrad

Slovinský architekt se zapsal do historie a vzhledu hned několika evropských měst, především rodné Lublaně, ale také Vídně, kde studoval, a Prahy, kterou miloval. Jeho práce nalezneme i v Záhřebu a Bělehradu a také v dalších městečkách a vesnicích.

U nás je jeho jméno spojeno především s Pražským hradem. Ten měl ve dvacátých letech spíše habsburský ráz a prezident Tomáš Garrigue Masaryk ho chtěl upravit v duchu své demokratické politiky. Pozval tedy slovinského architekta, aby se ujal úprav. Plečnik se také věnoval úpravě parku prezidentského sídla v Lánech. V Praze projektoval kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, který nyní prochází procesem nominace na seznam světových památek UNESCO.

Z Lublaně přes Vídeň do Prahy
Jože Plečnik se narodil v rodině lublaňského truhláře. Brzy našel zálibu v kreslení, ale své nadání musel skrývat před otcem, který nechtěl mít ze syna bohéma. Svůj talent ale nakonec uplatnil při studiích na vídeňské umělecké akademii, kde patřil k nejlepším žákům Otto Wagnera (studium zakončil s prestižní Římskou cenou). Posléze si otevřel svůj vlastní ateliér a pro bohaté vídeňské obchodníky navrhl několik přepychových secesních vil. Například obchodní a obytný dům magnáta Zacherla netradičně obložil žulovými deskami, inspiroval se přitom antickou architekturou a jemné tvary upravoval dle vlastních představ.
Už na studiích navázal Plečnik kontakty s Čechami; ve Vídni se spřátelil s Janem Kotěrou. V roce 1901 vytvořil v Broumově památník z carrarského mramoru pro továrníka Josefa Schrolla, v téže době také navrhl hrobku ředitele Královédvorských železáren Emila Kratochvíla. Tu tvořila kamenná deska a elegantní bronzové pásy s nápisem Čest památce muže. Kovová konstrukce, kterou prorůstala tráva, byla odcizena, a nyní tento hrob na křivoklátském hřbitově čeká na rekonstrukci. Krádeže na místech posledního odpočinku jsou v Čechách bohužel velmi časté.
Plečnik začal o deset let později vyučovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a roku 1920 byl jmenován hradním architektem. Česká umělecká scéna byla tehdy zmítána řevnivostí a volba cizince, jehož jméno se již těšilo značné popularitě, byla jakýmsi neutrálním řešením sporů o to, kdo by se měl ujmout obnovy Hradu coby centra československých národních dějin, přesně v duchu Masarykových představ.

Jana Chaloupková

XANTYPA 11/12 - výběr z článků

Primabalerina Sylvie Guillem

Primabalerina Sylvie Guillem

Netoužila jako mnoho jiných malých holčiček zatančit si v LOUSKÁČKOVI. Chtěla se stát sportovkyní. Říká o sobě, že je „garçon manqué“ – „polokluk“. Když se tedy objeví na setkání v Bělehradě, kde v Opeře Madlenianum zahajovala s Russelem Maliphantem letošní festival tance, nejsem příliš udiven, že má na sobě tepláky a sportovní boty a její pohyby připomínají místo éterické bytosti ze světa baletu výrostka z francouzských předměstí.

Herečka Petra Hřebíčková

Herečka Petra Hřebíčková

Křehký zjev štíhlé blondýnky sotva dává tušit ženu rozhodnou a energickou. Petra Hřebíčková po svém úspěchu, získání Ceny Thálie 2008 za roli Maryši, skončila svůj šestiletý vztah s milovanou scénou Městského divadla ve Zlíně a přešla do Prahy. To chtělo pěknou dávku odvahy.

Lví bratři v Khwar

Lví bratři v Khwar

Slunce už zvolna, ale nezadržitelně končilo svou denní pouť napříč oblohou afrického nebe.

Na koho jsme nejvíc hrdí

Lidové noviny otiskly výsledky takového malého průzkumu na toto téma a vyšly jim tři osobnosti: Havel, Jágr, Gott, k nim se prý vzpíná naše hrdost. Pokud se týká kultury v anketě mezi studenty (převážně vysokoškolskými) bylo pořadí následující: Gott, Forman, Svěrák, Roden, Karel Čapek, Antonín Dvořák.

Rudý říjen

Máme za sebou krajské volby a první kolo senátních voleb. Výsledek děsivý: 23 let po revoluci slaví suverénně největší úspěch komunisti.

Co se děje… v New Yorku

Do New Yorku míří rozsáhlý archiv jednoho z nejpozoruhodnějších amerických architektů dvacátého století, Franka Loyda Wrighta.

Co se děje.... v Londýně

Kurátoři Royal Academy of Arts mají pověst enfant terrible svého povolání, často jdou zcela proti proudu výtvarného umění i jeho interpretace.

Co se děje… ve Vídni

Sisimanie U našich rakouských sousedů se bude koncem roku oslavovat. Stále oblíbená císařovna Sisi by letos na Štědrý den oslavila 175. narozeniny. A tak se roztáčí zejména ve Vídni opravdová Sisimanie.

Co se děje… na Slovensku

Čtrnáctý ročník Mezinárodního filmového festivalu Bratislava uvede ve dnech 9. – 15. listopadu nejlepší evropské snímky tohoto roku vytvořené začínajícími i renomovanými režiséry.

O čem se mluví… na Moravě

Kabaret Kafka bude mít v rámci festivalu malých činoher REDFEST premiéru v brněnské Redutě. Inscenace v režii Daniela Špinara zpracovává Kafkův nejslavnější dopis – DOPIS OTCI, v němž otevírá nejintimnější témata a pojmenovává svůj postoj k životu. Premiéra 2. 11.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/12

XANTYPA Číslo 11/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne