Newfoundland 2013

I pro nás Kanaďany je Newfoundland dost exotický. Je to jedna ze dvou ostrovních provincií. Ale snad nejzajímavějším na Newfoundlandu (který se oficiálně nazývá Newfoundland-Labrador) je fakt, že je tou poslední provincii, která se ke Kanadě připojila. Stalo se tak v roce 1949. Až do té doby byl britským dominiem.

Newfoundland 2013

Když se Newfoundland přidružil ke Kanadě, byl jednou z nejchudších provincií – tak zvanou nemajetnou, neboli „have not“ provincií, na kterou musely ty druhé doplácet. Zato co do kultury a životního stylu byl rozhodně jednou z těch nejbohatších. Ke konci minulého století byla nějakých tři sta kilometrů od jeho břehu v Atlantiku objevena ropná pole Hibernia a největší čerpací věž na světě byla odtažena k ropnému depozitu. V roce 1997 se začala ropa čerpat a Newfoundland zbohatl. K bohatství mu dnes dopomáhá také obrovská přehrada na labradorské řece Churchill, která zásobuje elektřinou velkou část východní Kanady. Ani tohle všechno však nestačí. Nezaměstnanost v této provincii se totiž pohybuje kolem patnácti procent a je nejvyšší z celé Kanady.

Zvířena
Několik statistik: Se svým půl milionem obyvatel je Newfoundland po ostrově Prince Edwarda druhou nejméně zalidněnou kanadskou provincií, co do velikosti je sedmá.
Je šestnáctým největším ostrovem na světě. Prošpikován četnými zátokami, je to nesmírně zajímavý kus pevniny, kde člověk nikde není od moře dále než padesát kilometrů. Tím mořem je buďto záliv Svatého Vavřince nebo Atlantický oceán. Jejich vody jsou plné velryb, krevet, krabů, humrů a lososů. Ovšem na rozdíl od tichomořského lososa, na něhož jsem zvyklý, ten atlantický je sportovními rybáři více ceněn a není dovoleno ho komerčně zužitkovávat. Když si ho v Newfoundlandu v restauraci objednáte, bude to určitě ryba z umělých sádek.
Pak jsou tu tresky. Kdysi jich bylo tolik, že stačilo do vody hrábnout sítí a člověk jich rázem měl dost na několik obědů. Dnes už jich v okolních vodách tolik není. Dále tu najdeme legrační puffiny s trikolorovým zobákem a mnoho jiného ptactva, které láká chladné moře a trvalé rybí hody. V tomtéž moři je spousta tuleňů, na jejichž mláďata je každoročně uspořádán komerční hon, při němž se na ledu usmrcují ranou kyjem do hlavy. To ochránci zvířat rádi fotografují. Obrázky roztomilých, ale už mrtvých mláďat v tratolišti krve na bílém ledu jsou obzvlášť působivé a v důsledku toho je po celé Evropské unii zakázáno prodávat výrobky z jejich kůže. Jak se však zdá, jen málo lidí v Evropě zajímá, že nekontrolovaný růst tuleního plemene brzy povážlivě sníží počet ryb v severním Atlantiku.
Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě....

Jan Drábek

XANTYPA 12/13 - výběr z článků

Zrozen pro lásku

Zrozen pro lásku

Romantický rytíř, krasavec a svůdce podmanivého vzhledu, jeden z nejatraktivnějších francouzských herců všech dob. Muž klasických rysů s orlím nosem a plavými zvlněnými vlasy se stal jedinečným představitelem romantických hrdinů v příbězích se šťastným koncem, jaké si doba žádala. Když roku 1998 zemřel, francouzský prezident Jacques Chirac prohlásil: „Mnoho Francouzů dnes ztratilo něco ze svých snů a svého mládí.“ Zdá se to neuvěřitelné, ale letos uběhne už sto let od chvíle, kdy se Jean Marais narodil.

Česká premiéra Iva Bittová

Česká premiéra Iva Bittová

Houslistka a zpěvačka Iva Bittová momentálně žije a pracuje v USA. Domů teď zavítá s novým hudebním projektem EVIYAN, vytvořeným společně s americkými muzikanty kytaristou Gyanem Rileyem a klarinetistou Evanem Ziporynem. Tato trojice dnes patří mezi nejzvučnější jména newyorské hudební scény.

Léta s Fellinim

Léta s Fellinim

Juraj Jakubisko je k nezastavení. V pětasedmdesáti letech stojí na prahu velkého filmového projektu o osudu Slovanů. Dosud svého největšího. Napsal už scénář a nyní horečně připravuje natáčení; první klapku plánuje na jaro příštího roku. Jestliže Jakubiskův zatím poslední snímek BATHORY se před pěti lety zařadil k nejnákladnějším ve střední Evropě, nový velkofilm vykazuje rozpočet ještě dvaapůlkrát vyšší. Vedle Česka a Slovenska se o něj v koprodukci podělí další významní evropští partneři i USA.

Industriální stavby

Industriální stavby

Vznikly v době rakouské monarchie a prvních letech Československé republiky . Nádraží, textilky, sklárny, porcelánky, pivovary, mlýny, papírny... Kdysi svědčily o umu českých a německých rukou, dnes chátrají, desítky z nich již zmizely navždy, na místě, kde stály, vyrostly supermarkety s parkovišti a skladovací haly. K zamyšlení nad nenahraditelnou ztrátou kdysi krásných průmyslových staveb vybízí kniha O SMUTNÉ TOVÁRNĚ, která je určena dětem i jejich rodičům.

Vzpomínka

Vzpomínka

Václava Havla a Loua Reeda pojilo letité přátelství. Newyorský hudebník a zakladatel legendární kapely The Velvet Underground navštívil Českou republiku několikrát.

Za Monetem do Giverny

Za Monetem do Giverny

Máte rádi obrazy Clauda Moneta? Plánujete cestu do Paříže? Pak by měla být samozřejmostí návštěva muzea d´Orsay, méně známého muzea Marmottan-Monet s téměř stovkou obrazů a nepochybně Orangerie s osmi rozměrnými plátny Monetových leknínů. V Paříži se malíř roku 1840 narodil, léta ve městě nad Seinou žil, ale do dějin impresionismu vešel především jeho pobyt v Giverny v letech 1883-1926. Tam také Monet stvořil další mimořádné dílo – slavnou květinovou a vodní zahradu s lekníny.

Historik, básník a spisovatel Petr Placák

Historik, básník a spisovatel Petr Placák

Se jménem Petra Placáka jsem se poprvé setkal v roce 1985, kdy v samizdatu vyšla jeho autobiografická novela MEDOREK. Později o jeho aktivitách, zadržení či zatčení přicházely informace z Hlasu Ameriky či Rádia Svobodná Evropa. Placák byl všude a u všeho a Státní bezpečnost z něj evidentně šílela. Běžné formy estébácké represe, od výhrůžek, šikanování po ztlučení, na něj nezabíraly. Byl jako pitbull, jenž – vybaven sníženým prahem vnímání bolesti – s chutí útočí na rozjetý tank. Placák komunistický režim vytrvale a leckdy i se vtipem štval. A především se choval statečně. Čtenářům, které rozhovor osloví, vřele doporučuji jeho knihu FÍZL, kde se dozvědí o Petru Placákovi daleko víc.

Vánoce

Vánoce

Všem, kdo se o Vánocích chtějí přijít podívat do pražských kostelů na jesličky, je určena brožurka, kterou již podruhé připravilo Arcibiskupství pražské. Obsahuje informace o třiceti betlémech, jejich historii i rozpis, kdy si je možné je prohlédnout. Brožurka bude od poloviny prosince k dispozici v kostelích, v Pražské informační službě a turistických informačních centrech. Stejně jako loni se děti mohou zapojit do sběratelské hry Sestav si svůj betlém. V každém z třiceti kostelů získají zdarma jednu figurku do betlému.

Aféra amerických odposlechů narušuje transatlantické vztahy

Bývalý pracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, jenž ze svého úkrytu kdesi na území Ruska vypouští po kapkách informace o odposleších organizovaných Washingtonem, už leží v žaludku nejen vládě své vlasti. Zděšení či rozpaky vyvolává rovněž u zástupců řady evropských států. Národní bezpečnostní agentura (NSA), jejímž zaměstnancem Snowden byl, měla sledovat elektronické komunikace milionů Evropanů včetně předních politiků. Představitelé Francie, Německa i dalších zemí hlasitě protestují proti široce medializovaným odhalením, která zůstávají v rovině spekulací. Zapeklitá situace mezi blízkými přáteli…

Česko: Nejistá sezona

Volby jsme přežili. Dá se na ně hledět všelijak. Třeba jestli v nich uspěli ti „moji“. Nebo jestli házení papírků do uren projeli. Základní otázka však zní: Ohrožuje výsledek voleb naši svobodu? Ohrožuje moji svobodu? Z toho pohledu volby nedopadly nijak zle. Žádná strana nevyhrála s velkou převahou, nebude mít v rukou nezdravě velký díl moci. Nevyhrála ovšem ani levice, ani pravice. Vyhrálo něco jiného, těžko se to pojmenovává. Strany se budou vyčerpávat souboji mezi sebou a na to, aby nás omezovaly a dusily, jim nezbude síla. Vypadá to jako poněkud absurdní hledisko, ale ono tak absurdní není.

Reportáže - výběr z článků

Kapky z poháru nesmrtelnosti

Kapky z poháru nesmrtelnosti

Kumbhaméla je spojení dvou sanskrtských slov kumbha a méla, přičemž KUMBH znamená džbán a MÉLA setkání. Pochází z dávné legendy, podle které bojovali bohové s démony o pohár nesmrtelnosti a kapky nektaru ukáply na čtyři místa na zemi, kde se čtyřikrát za dvanáct let konají poutě střídavě ve čtyřech městech. Letos to bylo od 15. ledna do 4. března v Iláhábádu na soutoku řek Gangy a Jamuny a podle odhadů se setkání zúčastnilo neuvěřitelných 150 milionů lidí. Jen v nejvýznamnější den, 4. února, se zde v posvátné řece vykoupalo 10 milionů věřících.

Korfu

Korfu

Korfu (Kerkyra), snad nejznámější z Jónských ostrovů, je oblíbeným cílem Řeků z pevniny i zahraničních turistů. Cestovní ruch tu zažívá svůj vrchol samozřejmě v létě, ale návštěvnost výrazně stoupá i během Velikonoc.

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Že se zvířata umějí taky pěkně „zpumprlíkovat“, dokazují mnohá osobní svědectví i záznamy na YouTube, na nichž lze zhlédnout opojení psů, koček, slepic i koal padajících ze stromů kvůli přílišné intoxikaci z eukalyptových listů, ale i povalující se skupiny opilých slonů. V Jižní Africe existuje strom marula, domorodci oblíbený jako u nás lípa, který milují sloni, a nikdo mu neřekne jinak než sloní strom. Diskutuje se o tom, jestli jeho plody opíjejí, či nikoli.

Marche

Marche

Když se na vyspělém a bohatém italském severu zeptáte na Marche, většina Italů zakroutí hlavou s podezíravým dotazem, zda máte na mysli onen do sebe uzavřený kraj, který ještě neprocitl ze středověku. Předsudky a povyšování, pomyslíte si. Jenže lepší ochranu si tento malebný kout Itálie nemůže přát…

Karneval v Nice

Karneval v Nice

Pokud chcete zažít nefalšované karnevalové veselí s velkolepými alegorickými vozy, extravagantními kostýmy a krásnými, spoře oděnými tanečnicemi, nemusíte kvůli tomu až do Brazílie. Show velice podobnou té jihoamerické, včetně strhujících rytmů samby, si můžete vychutnat i ve francouzské Nice.

Život na hranici dvou světů

Život na hranici dvou světů

O vztahu mezi Jižní Koreou a severním sousedem KLDR se mluví stále častěji. Vojenský konflikt mezi oběma zeměmi sice dosud nebyl uzavřen, od roku 1953 trvá příměří, ale došlo k zásadnímu posunu v politickém vývoji a další změny se očekávají. Jak vypadá život v korejské demilitarizované zóně?

Mont-Saint-Michel

Mont-Saint-Michel

Očekávání jsou vždy poněkud zrádná, přesto je těžké se jim zcela vyhnout. Jinak tomu nebylo ani ve Francii, když jsme se s přítelkyní vypravili z Paříže do Normandie k Mont-Saint-Michel, třetí nejnavštěvovanější památce země hned po Eiffelovce a katedrále Notre Dame, kam každoročně zavítá téměř milion návštěvníků.

V obyčejnosti je krása

V obyčejnosti je krása

Když se řekne Izrael, mnozí si pod dojmem titulků v médiích představí konflikt, raketové nálety, sebevražedné útoky. To všechno se občas děje, ale ve skutečnosti je to jen velmi úzká výseč reality. Je-li nějaká země, která se umí dlouhodobě efektivně bránit a dokázala – do určité, možné míry – porazit zlo terorismu, pak je to právě Izrael. Statisticky vzato nemáte v Izraeli větší šanci přijít k úhoně než třeba při dovolené v Paříži nebo Londýně a určitě se tam budete cítit bezpečně.

Návrat vlků do Česka

Návrat vlků do Česka

Fotografie divokého vlka, pořízená fotopastí nedaleko Loučovic v roce 2015, jako by po stočtyřicetileté pauze odstartovala šumavské vlčí hemžení. Vlk byl loni prokazatelně spatřen v Boleticích. V posledních měsících byli zpozorováni ne­jen jednotliví vlci, ale po sto pa­desáti letech dokonce první divoké vlčí smečky. Na přítomnost vlků si zkrátka musíme začít v šumavských a lipenských lesích zvykat.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/13

XANTYPA Číslo 12/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne