Industriální stavby

Pohádka o smutné továrně

Vznikly v době rakouské monarchie a prvních letech Československé republiky . Nádraží, textilky, sklárny, porcelánky, pivovary, mlýny, papírny... Kdysi svědčily o umu českých a německých rukou, dnes chátrají, desítky z nich již zmizely navždy, na místě, kde stály, vyrostly supermarkety s parkovišti a skladovací haly. K zamyšlení nad nenahraditelnou ztrátou kdysi krásných průmyslových staveb vybízí kniha O SMUTNÉ TOVÁRNĚ, která je určena dětem i jejich rodičům.

Lupus

Jejími autory jsou Radovan Lipus a David Vávra, tvůrci televiznícho cyklu o architektuře ŠUMNÁ MĚSTA a ŠUMNÉ STOPY, a ilustrátorka Veronika Podzimková.
Knížka vypráví příběh selfmademana Jakuba Steinera, tkalce, který se díky své píli a odvaze dopracuje k vlastní textilce: "Ve stráni, v horách Jizerských. Kdysi. Kdesi. Té stráni sluší hlučné jarní květiny i tichý zimní sníh. Dokola kolem tmavě modré lesy. Na stráni chalupa, v ní tkalcovský stav v plné práci. Do dveří vstupuje tkadlec Jakub Steiner, po dlouhé cestě živ a zdráv. S dobrou zprávou se domů vrací. Z údolí, z města, zdola. I dneska dobře pořídil u faktora, prodal balíky plátna, co tkali celou zimu. Prodá chalupu. Přidá peníze k rodinným úsporám, vyjedná s kampeličkou půjčku a jednou – snad už s pomocí svých synů – splní si dávný sen, vytoužený a daleký – postavit malou tkalcovskou dílnu. Dole ve městě. U řeky! To bude jiné tkaní!" V údolí u řeky opravdu postaví malou továrnu. Tvrdě pracuje. "Továrna roste pomalu, kousek po kousku, přijímá další a další zaměstnance. O Steinerovy látky je zájem v celém císařském Rakousku! Daří se mu, proto společně s manželkou Ruth nechávají postavit vedle továrny nemocnici, jídelnu, byty pro dělníky i školu. Císař František Josef I. Jakuba Steinera jmenuje za zásluhy rytířem. "Pak staré století i Jakub s Ruth jsou na konci cesty. Předávají továrnu postupně svým dvěma synům... Údolí se loučí s císařstvím a párou. Vítá Československou republiku a ještě před tím – elektřinu." Synové Eliáš a Hugo textilku dále zvelebují. "Bratři Steinerové přísně dbají na kvalitu a dobře znají své rozmanité zákazníky. Jejich metráž uspokojí pražské světáky, vídeňské dámy, kupce v Orientu i hrdé africké náčelníky." Ale na obzoru je "těžká a mrazivá hospodářská krize". Jen co ji překonají, přichází další rána, odstoupení Sudet Hitlerově Německu. Hugo je právě s rodinou v Anglii, Eliáš se jakožto Žid ocitá v pasti. "Místo rytířského titulu od císaře, zubatá žlutá hvězda na kabátě z jejich kvalitní látky. Vlak, dobytčáky. Kouřící komíny. Není cesty zpátky... " Eliáš se z vyhlazovacího tábora nevrátí. Továrna je mezitím zabrána Němci, vyrábějí se v ní teď látky na vojenské mundúry. Když válka skončí, Hugo s rodinou se vrací z Anglie domů. Továrnu nachází vyrabovanou, Rusové si odvezli stroje jakožto válečnou kořist. Chce co nejrychleji vrátit továrně život, s manželkou kupují nové stroje a shání suroviny. "Mají s firmou plné ruce práce, aby ji pozdvihli zpátky k prosperitě z válečného úhoru. Nevědí, že dravá řeka času je nese k rudému únoru roku osmačtyřicet, který vše krutě poznamená." Hugo je zatčen a v politickém procesu odsouzen za to, že za války v Londýně pracoval pro čs. exilovou vládu a za pokus o emigraci po "vítězném únoru" na osmnáct let do vězení, kde umírá. "Doba si žádá: Továrník musí z kola ven! Majetek rodiny je znárodněn." Do továrny příliš investováno není, začíná pomalu chátrat, dílo zkázy dokoná po roce 1990 divoká privatizace, kdy se "továrna neznámým kupónovým fondů rozprodá.... Několik let nebohá továrna mezi bankami a podivnými kupci lítá, jako pingpongový míček tam a sem, až z propadlých střech rostou břízy, z okapů petrklíče, poslední stroj byl už dávno někým do sběru odvezen. Jen v noci prochází se tu nikým neviděn Jakub Steiner s Ruth. Sní o tom, že v jejich továrně jsou nyní byty, muzeum, knihovna a cukrárna, kde dělají šlehačku hebkou jako hedvábí.
Radovan Lipus, autor textu, říká, že kniha nemá jeden konkrétní skutečný předobraz, ale spojuje v sobě osudy mnoha továrniček rozesetých v Sudetech a jejich majitelů. Koláže vytvořil David Vávra jednak z fotografií industriálních staveb, které pořídil Pavel Frič, a z nalezeného starého vzorníku látek zaniklé továrny Rolls. Veronika Podzimková pak tyto koláže zalidnila postavičkami.
Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě...

Pavlína Kourová

XANTYPA 12/13 - výběr z článků

Zrozen pro lásku

Zrozen pro lásku

Romantický rytíř, krasavec a svůdce podmanivého vzhledu, jeden z nejatraktivnějších francouzských herců všech dob. Muž klasických rysů s orlím nosem a plavými zvlněnými vlasy se stal jedinečným představitelem romantických hrdinů v příbězích se šťastným koncem, jaké si doba žádala. Když roku 1998 zemřel, francouzský prezident Jacques Chirac prohlásil: „Mnoho Francouzů dnes ztratilo něco ze svých snů a svého mládí.“ Zdá se to neuvěřitelné, ale letos uběhne už sto let od chvíle, kdy se Jean Marais narodil.

Česká premiéra Iva Bittová

Česká premiéra Iva Bittová

Houslistka a zpěvačka Iva Bittová momentálně žije a pracuje v USA. Domů teď zavítá s novým hudebním projektem EVIYAN, vytvořeným společně s americkými muzikanty kytaristou Gyanem Rileyem a klarinetistou Evanem Ziporynem. Tato trojice dnes patří mezi nejzvučnější jména newyorské hudební scény.

Léta s Fellinim

Léta s Fellinim

Juraj Jakubisko je k nezastavení. V pětasedmdesáti letech stojí na prahu velkého filmového projektu o osudu Slovanů. Dosud svého největšího. Napsal už scénář a nyní horečně připravuje natáčení; první klapku plánuje na jaro příštího roku. Jestliže Jakubiskův zatím poslední snímek BATHORY se před pěti lety zařadil k nejnákladnějším ve střední Evropě, nový velkofilm vykazuje rozpočet ještě dvaapůlkrát vyšší. Vedle Česka a Slovenska se o něj v koprodukci podělí další významní evropští partneři i USA.

Newfoundland 2013

Newfoundland 2013

I pro nás Kanaďany je Newfoundland dost exotický. Je to jedna ze dvou ostrovních provincií. Ale snad nejzajímavějším na Newfoundlandu (který se oficiálně nazývá Newfoundland-Labrador) je fakt, že je tou poslední provincii, která se ke Kanadě připojila. Stalo se tak v roce 1949. Až do té doby byl britským dominiem.

Vzpomínka

Vzpomínka

Václava Havla a Loua Reeda pojilo letité přátelství. Newyorský hudebník a zakladatel legendární kapely The Velvet Underground navštívil Českou republiku několikrát.

Za Monetem do Giverny

Za Monetem do Giverny

Máte rádi obrazy Clauda Moneta? Plánujete cestu do Paříže? Pak by měla být samozřejmostí návštěva muzea d´Orsay, méně známého muzea Marmottan-Monet s téměř stovkou obrazů a nepochybně Orangerie s osmi rozměrnými plátny Monetových leknínů. V Paříži se malíř roku 1840 narodil, léta ve městě nad Seinou žil, ale do dějin impresionismu vešel především jeho pobyt v Giverny v letech 1883-1926. Tam také Monet stvořil další mimořádné dílo – slavnou květinovou a vodní zahradu s lekníny.

Historik, básník a spisovatel Petr Placák

Historik, básník a spisovatel Petr Placák

Se jménem Petra Placáka jsem se poprvé setkal v roce 1985, kdy v samizdatu vyšla jeho autobiografická novela MEDOREK. Později o jeho aktivitách, zadržení či zatčení přicházely informace z Hlasu Ameriky či Rádia Svobodná Evropa. Placák byl všude a u všeho a Státní bezpečnost z něj evidentně šílela. Běžné formy estébácké represe, od výhrůžek, šikanování po ztlučení, na něj nezabíraly. Byl jako pitbull, jenž – vybaven sníženým prahem vnímání bolesti – s chutí útočí na rozjetý tank. Placák komunistický režim vytrvale a leckdy i se vtipem štval. A především se choval statečně. Čtenářům, které rozhovor osloví, vřele doporučuji jeho knihu FÍZL, kde se dozvědí o Petru Placákovi daleko víc.

Vánoce

Vánoce

Všem, kdo se o Vánocích chtějí přijít podívat do pražských kostelů na jesličky, je určena brožurka, kterou již podruhé připravilo Arcibiskupství pražské. Obsahuje informace o třiceti betlémech, jejich historii i rozpis, kdy si je možné je prohlédnout. Brožurka bude od poloviny prosince k dispozici v kostelích, v Pražské informační službě a turistických informačních centrech. Stejně jako loni se děti mohou zapojit do sběratelské hry Sestav si svůj betlém. V každém z třiceti kostelů získají zdarma jednu figurku do betlému.

Aféra amerických odposlechů narušuje transatlantické vztahy

Bývalý pracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, jenž ze svého úkrytu kdesi na území Ruska vypouští po kapkách informace o odposleších organizovaných Washingtonem, už leží v žaludku nejen vládě své vlasti. Zděšení či rozpaky vyvolává rovněž u zástupců řady evropských států. Národní bezpečnostní agentura (NSA), jejímž zaměstnancem Snowden byl, měla sledovat elektronické komunikace milionů Evropanů včetně předních politiků. Představitelé Francie, Německa i dalších zemí hlasitě protestují proti široce medializovaným odhalením, která zůstávají v rovině spekulací. Zapeklitá situace mezi blízkými přáteli…

Česko: Nejistá sezona

Volby jsme přežili. Dá se na ně hledět všelijak. Třeba jestli v nich uspěli ti „moji“. Nebo jestli házení papírků do uren projeli. Základní otázka však zní: Ohrožuje výsledek voleb naši svobodu? Ohrožuje moji svobodu? Z toho pohledu volby nedopadly nijak zle. Žádná strana nevyhrála s velkou převahou, nebude mít v rukou nezdravě velký díl moci. Nevyhrála ovšem ani levice, ani pravice. Vyhrálo něco jiného, těžko se to pojmenovává. Strany se budou vyčerpávat souboji mezi sebou a na to, aby nás omezovaly a dusily, jim nezbude síla. Vypadá to jako poněkud absurdní hledisko, ale ono tak absurdní není.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/13

XANTYPA Číslo 12/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne