Jiřina Jirásková

Opravdová dáma českého herectví

Milovníkům divadla a filmu jistě neušlo, že 17. února oslavila svoje životní jubileum ctěná dáma českého herectví, paní Jiřina Jirásková.

JJ

Studovala klášterní gymnázium voršilek v Kutné Hoře, kde si jejího hereckého nadání všimla matka představená. Na její popud se přihlásila na Státní konzervatoř, a byla přijata. Z druhého ročníku přešla na nově založenou DAMU, po absolvování (1950) strávila jednu sezonu v Krajském oblastním divadle v Hradci Králové. Od roku 1951 dodnes je členkou Divadla na Vinohradech, kde také v letech 1990 – 2000 zastávala místo ředitelky. Ještě za studií na DAMU hostovala v pražském Národním divadle a v šedesátých letech také v Činoherním klubu.
Její herecký rejstřík je bohatý. Blízké jí jsou zejména psychologicky prokreslené typy energických, věcných, rezervovaných, přitom však vnitřně vášnivých žen, které obdařila zdravou skepsí, intelektuálním rozměrem, aristokratickou noblesou a břitkým vtipem. Devízou jejího hereckého projevu je její hluboký, ironický, hořko-chladný hlas a hra výrazných očí. Na divadelních prknech vytvořila více než sedmdesát postav dramatického repertoáru.
Ve filmu zpočátku hodně spolupracovala s mladými režiséry z okruhu nové vlny. Do paměti diváků se zapsala především díky komediím svého životního partnera Zdeňka Podskalského (EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ, SVĚTÁCI, ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY, TRHÁK, KŘTINY).
Po nucené, téměř desetileté odmlce vytvořila v roce 1983 roli rázovité zdravotní sestry řečené „Babi“ ve filmu Karla Kachyni SESTŘIČKY, který byl natočen podle literární předlohy Adolfa Branalda. V devadesátých letech potvrdila své herecké umění dvěma znamenitými hereckými kreacemi: postavou stárnoucí hraběnky v televizním filmu ZÁMEK V ČECHÁCH a rolí ambiciózní primářky Jiřiny v Kachyňově snímku FANY. Oba z pera scenáristy Jiřího Hubače. Velkou popularitu jí přinesly také role v televizních seriálech (SŃATKY Z ROZUMU, DNES V JEDNOM DOMĚ, ZLÁ KREV, CHOBOTNICE Z DRUHÉHO PATRA, HŘÍCHY PRO PÁTERA KNOXE, ŽIVOT NA ZÁMKU, POJIŠŤOVNA ŠTĚSTÍ). V současné době hraje v pěti inscenacích na své domovské scéně v Divadle na Vinohradech a hostuje v Divadle Bez zábradlí.
Jako poctu velké české herečce a jako malý dárek pro ni předkládám vyprávění herců rozdílných generací: Ivy Janžurové a Vojtěcha Kotka. Iva Janžurová s ní prožila řadu společných let v divadle i před kamerou a Vojtěch Kotek s ní spolupracoval v nedávné době.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě..............

JAKUB HORVÁTH

XANTYPA 3/11 - výběr z článků

Abeceda 3/11

Dvacet osm písmen, dvacet osm slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká je vlastně abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.
 

03. 11

Slunce vstupuje do znamení Ryb 19. února v 01.26 SEČ a setrvá v něm do 21. března 00.21 hod. Uran přechází do Berana a rozhodí geopolitickou rovnováhu. Na konci měsíce zapůsobí opozice Jupitera se Saturnem a bude mít na svědomí vyhrocené spory a překotné snahy něco zachraňovat. Politická scéna se tak může proměnit v rejdiště falešných mesiášů. Zvýšené opatrnosti je třeba 13., 21. a 26. – 30. 3. Pro jednotlivá znamení přinášíme jako obvykle pár konkrétních rad:
 

Tipy výtvarné umění 3/11

Milena Dopitová, Kde mám první konec?
Galerie města Blanska
26. 2. – 23. 3. 2011
Milena Dopitová se výrazně prosadila na české i zahraniční výtvarné scéně již v 90. letech. Její instalace, videa či fotografie se vztahují k nekončícímu konfliktu ducha a těla s akcentem na ženský pohled na svět. Její ženské sociální cítění se všemi emocemi slabšího pohlaví se objevuje ve všech jejích projektech. V tom nejnovějším nazvaném KDE MÁM PRVNÍ KONEC? se umělkyně zabývá nejrůznějšími každodenními náladami a pocity, pohrává si s metaforickými významy konců a začátků. Instalaci v Blansku tvoří například objekt VČEREJŠEK I ZÍTŘEK NA JEDNOM MÍSTĚ, video KOUZLEM TVÝM ZMĚNIT SE SMÍM a fotografický projekt DUŠE RŮŽE akcentující dojemnou prchavost chvíle. Součástí je rovněž objekt z plátna bez barvy a vůně, který má rozměr, tvar a možná i příběh. Výstava má především vyvolávat v divákovi dnes tak podceňované emoce.

TIPY ROCK & POP 3/11

Arcade Fire: The Suburbs
Třetí album montrealských rockových eklektiků se stalo událostí loňského roku. Chytrá a talentem posvěcená směs v žánrovém záběru ne nepodobná beatlesáckému Bílému dvojalbu či koncepčním deskám Kinks opravdu patří k tomu nejpodivuhodnějšímu v seznamu „nej-nej“ desek 2010. Régine Chassagne, Richard Parry, Tim Kingsbury a především bratři William a Win s příjmením Butler založili Arcade Fire už v roce 2003. Jejich znamenitý debut FUNERÁL nabídl velmi svérázný mix bossa-novy, punku, francouzského šansonu a chytlavých melodií (Arcade Fire byli tehdy pasováni na pokračovatele U2 či Davida Bowieho a Queen). Druhé album NEON BIBLE bylo mnohem rokovější a ve výsledku až příliš apokalyptické. Šestnáct písniček nového alba je jakýmsi prolnutím obou předchozích, navíc jsou sevřeny v příběh, jehož reálie pocházejí z předměstí texaského Houstonu. Lahůdka pro všecky hudební dobrodruhy.

Tipy knihy 3/11

TISÍC A JEDNA NOC
přeložil, poznámkami a vysvětlivkami opatřil Felix Tauer
(Euromedia Group, Praha)
Po Bibli snad nejčtenější kniha, jež vznikala od třetího století na dávných cestách z Indie přes Persii až po Egypt, kde jí v průběhu času, od 12. do 18. století anonymní literáti dali dnešní podobu. Stále znovu čtená a pořád jedinečná, myslím, že ani DEKAMERON oblibu tohoto pestrého sledu vyprávění nejrůznějších žánrů nepřekonal, protože zachycuje téměř nekonečné množství pověstí, legend, bajek, příběhů ze života, často frivolně lechtivých, a také vyprávěných bez pruderie. Král dvakrát podlehl ženské lsti: první byla manželčina nevěra, druhou byla inteligence, fantazie a invence vezírovy dcery Šahrazád, jež rafinovaně prodlužovaným vyprávěním zachránila život sobě a tisíci pannám, jež se měly stát každodenní obětí královy msty. Kompoziční mistrovství prosté – a geniální. V době, kdy stránky novin zaplňují ortodoxní islámští fundamentalisté a teroristé a Evropa s Amerikou jsou udržovány ve strachu před Araby, četba nadmíru potřebná, poutavá a veskrze lidská. Z Tauerova podrobného poznámkového aparátu si osvojíme téměř celý dějinný kontext, z něhož kniha, vlastně knihy vycházejí. Do konce roku máme mít v ruce poslední, osmý díl. Všechny skvostně vydané.

TIPY KLASICKÁ HUDBA 3/11

PARSIFAL
Praha, Národní divadlo, 19. 3. 2011 – premiéra
Operu Richarda Wagnera PARSIFAL nastudoval v Národním divadle dirigent John Fiore, který zde uvedl už celý PRSTEN NIBELUNGŮ. Režii má Jiří Heřman, jenž má pro mystické a symbolistní náměty porozumění, lze tedy čekat událost. V době Wagnerova života měla Praha agilní křídlo wagneriánů, dnes se s jeho dílem seznamujeme spíš vzácně. Parsifal, jinoch vyvolený, dokáže posvátným kopím zachránit očarovaného strážce svatého Grálu a stane se v říši Grálu králem. Parsifala zpívá Alfons Eberz (wagnerovský pěvec mnoha významných scén, včetně Bayreuthu), roli Kundry nastudovala Eva Urbanová.
 

Tipy film 3 /11

CIZINEC
USA 2010
Režie: Florian Henckel von Donnersmarck
Krásná Elise Wardová dobře ví, že má v patách policii, jmenovitě inspektora Achesona ze Scotland Yardu, který řídí velkou evropskou akci na polapení jejího zmizelého milence Alexe Pearce, hledaného kvůli loupeži peněz gangstera Shawa. Proto mladá žena odjede z Paříže do Benátek, přičemž se ve vlaku se seznámí s americkým středoškolským profesorem matematiky Frankem Tupelem, aby pronásledovatele zmátla.

TIPY DIVADLO 3/11

RODINNÁ SLAVNOST
THOMAS VINTERBERG, MOGENS RUKOV
REŽIE: MARTIN FRANTIŠÁK
DIVADLO PETRA BEZRUČE OSTRAVA
Do roku 2011 ostravská divadla skočila doslova po hlavě. Už v polovině ledna uvedlo Divadlo loutek Andersenovo OŠKLIVÉ KAČÁTKO.

Jak jsme připravovali premiéru filmu NICKYHO RODINA

Před třemi lety natáčel můj syn Matěj s tehdy „jen“ osmadevadesátiletým Nickym Wintonem závěrečné scény k filmu NICKYHO RODINA. Natáčení probíhalo v přeplněném sále Kongresového centra a atmosféra byla nabitá emocemi. Malí žáci a studenti vyprávěli Nickymu, jak je jeho příběh inspiroval k tomu, aby nebyli lhostejní a zkusili pomáhat. Nicky je typický Angličan, který málokdy projeví svoje city, ale tehdy se rozplakal a spontánně řekl: „Nikdy jsem si nemyslel, že to, co jsem udělal před sedmdesáti lety, bude mít tak velký vliv, jaký to zjevně má. A když je z toho dneska příběh, který pomáhá lidem žít a tvořit budoucnost, pak je to pro mne velkou odměnou.“ Právě těmito slovy Maťův nový film končí.
 

SPISOVATELKA Ann Radcliffová

Ženský hlas v literatuře je věru mladinký. Zní totiž teprve nějakých tři sta let. Sboru, který dnes nabyl síly mohutného chorálu, předcházely ojedinělé hlásky, hlásící se mezi armádami vzdělaných mužů nesměle o pozornost. Ann Radcliffová byla jedním z nich.

Světla ramp - výběr z článků

VĚC MAKROPULOS NÁRODNÍ DIVADLO PRAHA

VĚC MAKROPULOS NÁRODNÍ DIVADLO PRAHA

Když chcete do světa vypravit Inscenaci roku, pozvěte Roberta Wilsona. Po jeho úchvatných operních režiích odvážila se druhého Vladimíra Morávka, jenom ale z Británie, pozvat ke spolupráci také Činohra Národního divadla. Výsledkem je extravagantní výtvarná, pohybová, herecká a zpěvní féerie volně rozvíjející VĚC MAKROPULOS jednoho ze sedmi českých kandidátů na Nobelovu cenu – ztraceného a chválabohu znovu nalezeného Karla Čapka

Prase

Prase

Nádherná hříčka o zabijačce v českých luzích a hájích. Lokalizovat můžeme i přesněji: na Hrádečku. Hlídaném kvůli „chrámu a tvrzi“ nepřítele režimu kohortou estébáků, s lidem vůkol dílem moudrým, dílem bojácným. Když si ale ten Havel usmyslí udělat pro podobně pochybné kamarády zabijačku, dá se obejít kordon i zákon.

MUSÍME SI POMÁHAT

MUSÍME SI POMÁHAT

Návštěva předsedy vlády Jana Fischera na premiéře MUSÍME SI POMÁHAT v jednom z nejlepších soukromých divadel v Česku nebyla okázalá ani průhledně předvolební. Předseda české vlády si jenom dobře vybral kousek, který i jemu musel pohladit duši. Autoři filmu, který v zahraničí nesklidil pronikavější úspěchy hlavně proto, že svět českou povahu chápe jen s obtížemi, a hlavu si při tom může ukroutit, našli odvahu k divadelní adaptaci. Ohlas premiéry nabité celebritami naznačil, že vypravili na cestu dílko překvapivě dobré.

MUŽ BEZ MINULOSTI

MUŽ BEZ MINULOSTI

DEJVICKÉ DIVADLO PRAHA
Ještě nebyly rozdány Ceny Alfréda Radoka za rok 2009 a už si pilnější divadelní kritici dělají na pažbě první zářez na inscenaci roku 2010. Tak trochu symbolicky patří jedné ze tří nejlepších pražských scén (Dejvické divadlo, Divadlo v Dlouhé, Pražské komorní divadlo v Divadle Komedie). V tom prvním pozdviženém měl koncem ledna premiéru MUŽ BEZ MINULOSTI Akiho Kaurismäkiho.

Koncert pro Simonu v Rudolfinu

Mladá dívka je popálená na třiačtyřiceti procentech těla. Jmenuje se Simona. Už dva roky se léčí a ještě ji řada operací čeká. Je trpělivá. Sice je už téměř v pořádku, ale jejím největším přáním je mít svoje ucho, svoje vlasy. Tyto operace jsou však považovány za estetické a žádná zdravotní pojišťovna je nehradí. A tady nastává prostor pro Nadační fond Fénix, který vznikl na pomoc popáleným lidem a jejich rodinám. V Simonině případě vymýšlí různé akce, aby z výnosu mohl financovat její vytoužené operace.
A na scénu vstupuje VARHAN ORCHESTROVIČ BAUER.
 

GAZDINA ROBA

Kousek v Mahenově divadle dlouho nevídaný, čistý a ryzí. Býval to kdysi realistický příběh ze Slovácka. Spolu s MARYŠOU Mrštíků mívá ale v rukou třeba Pitínského ve Slováckém divadle nebo Pokorného Na zábradlí nakročeno k tragédii antického rozměru. S výtvarnými impresemi scénografů čerpajících z lidového odkazu Podluží, Dolňácka, Horňácka či Kopanic – to podle gusta.

Lidský hlas Zuzany Bydžovské

LIDSKÝ HLAS, jedno z neslavnějších děl světového divadla z pera francouzského velikána, básníka, malíře, filmaře a vizionáře Jeana Cocteaua, odehrálo již mnoho velkých hereček na celém světě. U nás – po Jaroslavě Adamové – Zuzana Bydžovská, dvojnásobná držitelka Českého lva. V pražské Černé labuti vstoupíte do pokoje, kde dychtivá žena čeká, až zazvoní telefon a vede rozhovor s milovanou bytostí… Zuzana Bydžovská se sluchátkem na uchu vytváří sólo herecký koncert už sedm let a Černá labuť je stále nabitá…
Pro svoji úplně první spolupráci s herečkou Zuzanou Bydžovskou sáhla režisérka Alice Nellis po Cocteauově Lidském hlasu. Dále ji obsadila do svých dalších inscenací PERFEKT DAY (Divadlo Na zábradlí), KDYŽ TANČILA a CESTA DLOUHÝM DNEM DO NOCI (Divadlo bez zábradlí), a také do filmů MAMAS AND PAPAS a LIDICE.připravila Michaela Gübelová, foto Martin Poš

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/11

XANTYPA Číslo 3/11

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/2019

XANTYPA XANTYPA 04/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne