Co se děje… na Slovensku

 Nejen příznivcům české kultury, ale i těm, kteří se zajímají o současné výtvarné umění, je určena retrospektivní výstava malíře, fotografa a pedagoga Antonína Střížka, kterou připravilo České centrum v Bratislavě. Na tři desítky olejomaleb, grafik a fotografií, jež k prezentaci vybral teoretik výtvarného umění Martin Dostál, jsou k vidění v bratislavském Domě umění do 16. března.

jxfJedná se o první bratislavskou výstavu tohoto tvůrce, který na českou výtvarnou scénu vstoupil již koncem 80. let. Hlavním tématem umělce, věnujícího se především klasické malbě a fotografii, je město, ulice, romantizované krajiny i věci všední potřeby. Po skončení bratislavské výstavy se Střížkovo dílo přesouvá do Lofflerova muzea v Košicích, kde ho návštěvníci uvidí do konce května.

Sochy, obrazy, kresby i grafiky zpodobňující antické bohyně a křesťanské světice si mohou návštěvníci Slovenského národního muzea prohlédnout do konce března v jeho sídelní budově na Vajanského nábřeží. Ve spolupráci se Spišským muzeem v Levoči a Ústavem dějin umění SAV pro ně Národní muzeum připravilo výstavu BOHYNĚ A SVĚTICE V UMĚNÍ 19. STOLETÍ, která vznikla jako volné pokračování úspěšné výstavy instalované v Levoči a Martině před čtyřmi lety. Stejně jako předešlý projekt přibližuje i bratislavská výstava obrazové tradice antických bohyň a světic z celého území Slovenska. Většina z prezentovaných sbírkových předmětů je návštěvníkům zpřístupněna vůbec poprvé. Jedná se o umění vytvořené v duchu neoklasicizmu a romantizmu, často podle antických předloh nebo děl slavných umělců (da Vinciho, Tiziana, Rubense aj.), jejichž autory jsou různí evropští i domácí tvůrci. SNM vydalo k výstavě rozsáhlý katalog, který kromě vystavených děl přibližuje artefakty, jež nebylo možné získat, jako například nástěnné malby či oltářní obrazy. Katalog čtenáře seznamuje také s mýty bohyň a kulty světic, jež jsou doplněné o popis atributů a způsob jejich uměleckého znázorňování.

Snímky s horskou a cestovatelskou tematikou doplněné o přednášky, promítání, fotografické výstavy či nejrůznější adrenalinové závody a atrakce pro děti i dospělé čekají na návštěvníky festivalu HORY A MĚSTO 2012, který proběhne od 28. března do 1. dubna v prostorách bratislavského Auparku a Cinema City. Vedle toho se mohou slovenští příznivci horské turistiky, sportu a filmu těšit také na podobně zaměřený festival ĎUMBIERFEST 2012, který proběhne o několik dní dříve, a to 17. března v klubu Bombura v Brezně.

Měsíce březen a duben budou v Košicích patřit DNŮM FRANCOUZSKÉ KULTURY, organizovaným Francouzskou aliancí Košice. Již tradiční součástí tohoto multižánrového festivalu bude bohatý program představující kulturu Francie z nejrůznějších pohledů, a to prostřednictvím koncertů, výstav, divadelních představení i kulinářských ochutnávek.

MARTA KUCHAROVÁ MENTZLOVÁ

XANTYPA 3/12 - výběr z článků

Výročí  Nataša Gollová

Výročí Nataša Gollová

 Nechce se věřit, že 27. února letošního roku už uplynulo sto let od narození herečky, jejíž filmy, hlavně komedie, patří stále mezi nejoblíbenější. Když jí přál ještě k dožitým pětasedmdesátinám Miroslav Horníček, napsal: „Můj milý bože – to je let! Čím jste nám byla? Obrazem mládí – ať už jste tropila hlouposti či podědila hotel.“

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Dcera Jiřího Trnky, akademická malířka Klára Trnková, jde v tatínkových stopách. Maluje obrazy a před pěti založila nakladatelství, v němž chce postupně vydat všechny knížky, které ilustroval.

Jiří Trnka

Jiří Trnka

BROUČCI, PÉRÁK A SS, ŠPALÍČEK, BAJAJA, STARÉ POVĚSTI ČESKÉ, POHÁDKA O KVĚTUŠCE A JEJÍ ZAHRÁDCE, DVA MRAZÍCI, OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA, ZAHRADA – to jsou jen některé z mnoha knížek a loutkových a animovaných filmů, které ilustroval a vytvořil Jiří Trnka. Narodil se před sto lety, 24. února 1912.

Tetování

Tetování

Jedná se o fenomén, který prostupuje všemi kontinenty. Tetování se vyskytuje v mnoha kulturách a má širokou škálu významů. Pokrývá části kůže nebo celé tělo. Jeho počátek můžeme najít už před pěti tisíci lety u pravěkého člověka Ötziho.

Herec Juraj Kukura

Herec Juraj Kukura

„Jsem jediný žijící herec, o kterém byla napsána hra“, říká Juraj Kukura a má pravdu. V jedné z událostí divadelní sezony na vás z jeviště Činoherního klubu v Praze chrlí strhující lamentace? svého pozoruhodného života a letitých zkušeností z divadla. Hercovy osobní prožitky inspirovaly Matěje Čičváka k napsání hry KUKURA, kterou v jiném obsazení a režii inscenují také v bratislavském divadle Aréna, jemuž herec deset let řediteluje. A za svého pražského KUKURU se také právem dostal mezi tři činoherce nominované na Cenu Thálie.

Oštěpařka  Barbora Špotáková

Oštěpařka Barbora Špotáková

Barbora Špotáková se na olympiádu těší, protože se před diváky vybičuje k mnohem delším hodům než na tréninku. Trémou netrpí, říká: „Když něco děláte dennodenně, tak to umíte a není důvod k obavám. Konečně můžu světu ukázat, co jsem se naučila. To je nádherný okamžik, ne chvíle stresu.“ V životě je podle ní nejtěžší najít ideální disciplínu, která vyhovuje vaší povaze, což platí nejen pro sportovce.

Herec Dustin Hoffman

V legendární převlekové veselohře TOOTSIE se nezaměstnaný herec Michael Dorsey uchází o práci a přitom se tvrdohlavě hádá s lidmi, kteří o ní rozhodují. DUSTIN HOFFMAN promítl do této slavné role ponižující zážitky z dob vlastních začátků. Svou postavu zároveň vykreslil jako notorického potížistu, který puntičkářsky diskutuje o každém detailu.

Berlín

Berlín

 Berlin – Hauptbahnhof. Herzlich willkommen! Takové přivítání vás čeká, vypravíte-li se vlakem do Berlína. Pětihodinová cesta z větší části Česko-saským Švýcarskem a Polabím má své kouzlo. Jejím završením je příjezd na ohromující hlavní nádraží, které bylo zprovozněno v roce 2006.

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Největší secesní dům vršovického Čechova náměstí č. p. 262 na nároží ulic Slovinská a Moskevská není sice obzvláště starý, ale doklady o tom, kdo ho dal postavit, někam nenávratně zmizely. Archivy zmiňují firmu stavitele Čápa, která činžovní dům postavila podle návrhu architekta Pštrose v letech 1911 až 1913. Částečně zdokumentovaná historie budovy začíná rokem 1916, kdy se Jindřich Waldes, zakladatel sousední slavné továrny na výrobu galanterního zboží, rozhodl pronajmout přízemí a upravit ho na dnes již neexistující Muzeum šatních spínadel.

Aktuálně - výběr z článků

Je libo porno, nebo raději obraz?

Je libo porno, nebo raději obraz?

Letošní vyhlášení výsledků soutěže Ceny kritiky pro mladé malíře do třiceti let proběhlo jako každý rok v únoru při zahájení výstavy sedmi finalistů.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/12

XANTYPA Číslo 3/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne