Co se děje... v Londýně

Pokud se chystáte v létě do Londýna na olympiádu a váš pobyt by měl končit v neděli, nenechávejte případné nákupy na poslední chvíli. Obchody mohou mít totiž zavřeno. Ctihodní poslanci britského parlamentu teď řeší, jak upravit zákon z devadesátých let minulého století, který omezuje nedělní prodej v době od 10 do 18 hodin (v obchodech s výměrou nad 30 metrů čtverečních) na pouhých šest hodin.

l

„Jsme organizace jako každá jiná,“ připustil rezignovaně mluvčí organizačního výboru olympiády, který doufá, že se zákon, omezující nedělní prodej samozřejmě také kolem olympijského areálu, podaří do léta ještě změnit.
Naopak zcela bez regulace, a tak trochu jako pes utržený ze řetězu, se pár měsíců před olympiádou chová trh s krátkodobými pronájmy bytů a domů. Ve čtvrtích jako Camden nebo Kentish Town, odkud se lze dostat k olympijskému parku za 30 až 40 minut, stojí teď pronájem třípokojového bytu v přepočtu 35 000 Kč za noc. Pakatel ve srovnání s cenou za noc na hradě Leeds v hrabství Kent. Jeho majitelé účtují v přepočtu téměř dva miliony korun. Možná je to nabídka pro tenisové hvězdy, kterým budou paneláky v olympijské vesničce příliš těsné.
Probleskující zprávy z tisku naznačují, že zatím nikdo nemá v Londýně ponětí, kam se osm milionů očekávaných návštěvníků v sedmimilionové megapoli vtěsná. Vedení města má možná oprávněné obavy, že kolem sportovišť vyrostou improvizovaná stanová městečka. Obavy dokonce takové, že se poslanci chystají vydat zákon, který by kempování na divoko, k němuž se v londýnské City uchýlilo loni na podzim antikapitalistické hnutí Occupy London, po dobu olympiády výslovně zakázalo.
Není tedy divu, že strach z dopravního a ubytovacího chasou vede necelých pět měsíců před prvním startovním výstřelem velkou část londýnské veřejnosti k tomu, že zůstává vůči olympiádě neoblomně skeptická a samotné olympijské ceremoniály srovnává možná poněkud nefér s chystanými oslavami šedesáti let britské královny Alžběty II. na trůnu, ohlášenými na začátek června. „Kdo si za pár let vzpomene třeba na stříbrného medailistu z finále na stovku,“ posteskl si před časem ve vysílání metropolitního vysílání BBC jeden z posluchačů. „Oslavy monarchie se vryjí do paměti navždy. Olympiáda je zbytečná, zbytečná, zbytečná…“
Nadšení ba zanícení pro sport, ve srovnání třeba s Australany, rezervovaným Britům určitě chybí. Milují fotbal, ragby a kriket: ovšem dva ze tří národních sportů na olympiádě chybějí a popularita olympijské soutěže v kopané je asi taková jako, snad se střelečtí přeborníci neurazí, soutěže ve střelbě na hliněné holuby. Ze světové atletické špičky je v Británii známý a populární legendární sprintér z Jamajky Usain Bolt. Jenže je to spíš proto, že se v posledních týdnech objevil v některých britských novinách v reklamě na superrychlý internet.
A tak je snad v tomto kontextu dobrá zpráva, že se poněkud oklikou vrátí po čtyřiašedesáti letech do Londýna jiná atletická legenda, Emil Zátopek, který si z olympiády v roce 1948 odvezl zlatou a stříbrnou medaili. Opera ZÁTOPEK!, kterou složila mladá anglická skladatelka Emily Howardová, bude mít premiéru 15. června v Liverpoolu a zazní i v rámci kulturní olympiády přímo v britské metropoli. Produkční tým dvanáctiminutového dílka neponechal při přípravách nic náhodě a vydal se na průzkum do Prahy a také do Zlína. „Vyprávění o tom, jak Zátopek už jako kluk závodil s hejnem hus, přetvořila Emily v jeden z hudebních motivů,“ prozradila mi producentka opery Abigail Tolandová.
Jednou snad užitečnou radou pro účastníky olympiády jsem svůj dnešní londýnský zápisník začal, další snad užitečnou skončím: přes kampaň, kterou vede usilovně sdružení britských matek, nebudou mít do hlediště olympijských sportovišť přístup kojenci a batolata bez vlastní vstupenky. Organizátoři zůstávají neoblomní a tvrdí, že i nastávající maminky si budou muset pro svou novorozenou ratolest vstupenku do hlediště dokoupit. Rada poněkud neinformovaná, ne-li hraběcí, vezme-li se v úvahu, že vstupenky na všechny soutěže jsou v Británii už několik měsíců beznadějně vyprodány…

Ivan Kytka

XANTYPA 3/12 - výběr z článků

Výročí  Nataša Gollová

Výročí Nataša Gollová

 Nechce se věřit, že 27. února letošního roku už uplynulo sto let od narození herečky, jejíž filmy, hlavně komedie, patří stále mezi nejoblíbenější. Když jí přál ještě k dožitým pětasedmdesátinám Miroslav Horníček, napsal: „Můj milý bože – to je let! Čím jste nám byla? Obrazem mládí – ať už jste tropila hlouposti či podědila hotel.“

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Dcera Jiřího Trnky, akademická malířka Klára Trnková, jde v tatínkových stopách. Maluje obrazy a před pěti založila nakladatelství, v němž chce postupně vydat všechny knížky, které ilustroval.

Jiří Trnka

Jiří Trnka

BROUČCI, PÉRÁK A SS, ŠPALÍČEK, BAJAJA, STARÉ POVĚSTI ČESKÉ, POHÁDKA O KVĚTUŠCE A JEJÍ ZAHRÁDCE, DVA MRAZÍCI, OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA, ZAHRADA – to jsou jen některé z mnoha knížek a loutkových a animovaných filmů, které ilustroval a vytvořil Jiří Trnka. Narodil se před sto lety, 24. února 1912.

Tetování

Tetování

Jedná se o fenomén, který prostupuje všemi kontinenty. Tetování se vyskytuje v mnoha kulturách a má širokou škálu významů. Pokrývá části kůže nebo celé tělo. Jeho počátek můžeme najít už před pěti tisíci lety u pravěkého člověka Ötziho.

Herec Juraj Kukura

Herec Juraj Kukura

„Jsem jediný žijící herec, o kterém byla napsána hra“, říká Juraj Kukura a má pravdu. V jedné z událostí divadelní sezony na vás z jeviště Činoherního klubu v Praze chrlí strhující lamentace? svého pozoruhodného života a letitých zkušeností z divadla. Hercovy osobní prožitky inspirovaly Matěje Čičváka k napsání hry KUKURA, kterou v jiném obsazení a režii inscenují také v bratislavském divadle Aréna, jemuž herec deset let řediteluje. A za svého pražského KUKURU se také právem dostal mezi tři činoherce nominované na Cenu Thálie.

Oštěpařka  Barbora Špotáková

Oštěpařka Barbora Špotáková

Barbora Špotáková se na olympiádu těší, protože se před diváky vybičuje k mnohem delším hodům než na tréninku. Trémou netrpí, říká: „Když něco děláte dennodenně, tak to umíte a není důvod k obavám. Konečně můžu světu ukázat, co jsem se naučila. To je nádherný okamžik, ne chvíle stresu.“ V životě je podle ní nejtěžší najít ideální disciplínu, která vyhovuje vaší povaze, což platí nejen pro sportovce.

Herec Dustin Hoffman

V legendární převlekové veselohře TOOTSIE se nezaměstnaný herec Michael Dorsey uchází o práci a přitom se tvrdohlavě hádá s lidmi, kteří o ní rozhodují. DUSTIN HOFFMAN promítl do této slavné role ponižující zážitky z dob vlastních začátků. Svou postavu zároveň vykreslil jako notorického potížistu, který puntičkářsky diskutuje o každém detailu.

Berlín

Berlín

 Berlin – Hauptbahnhof. Herzlich willkommen! Takové přivítání vás čeká, vypravíte-li se vlakem do Berlína. Pětihodinová cesta z větší části Česko-saským Švýcarskem a Polabím má své kouzlo. Jejím završením je příjezd na ohromující hlavní nádraží, které bylo zprovozněno v roce 2006.

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Největší secesní dům vršovického Čechova náměstí č. p. 262 na nároží ulic Slovinská a Moskevská není sice obzvláště starý, ale doklady o tom, kdo ho dal postavit, někam nenávratně zmizely. Archivy zmiňují firmu stavitele Čápa, která činžovní dům postavila podle návrhu architekta Pštrose v letech 1911 až 1913. Částečně zdokumentovaná historie budovy začíná rokem 1916, kdy se Jindřich Waldes, zakladatel sousední slavné továrny na výrobu galanterního zboží, rozhodl pronajmout přízemí a upravit ho na dnes již neexistující Muzeum šatních spínadel.

Aktuálně - výběr z článků

Je libo porno, nebo raději obraz?

Je libo porno, nebo raději obraz?

Letošní vyhlášení výsledků soutěže Ceny kritiky pro mladé malíře do třiceti let proběhlo jako každý rok v únoru při zahájení výstavy sedmi finalistů.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/12

XANTYPA Číslo 3/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne