Berlín

Chudý, ale sexy

 Berlin – Hauptbahnhof. Herzlich willkommen! Takové přivítání vás čeká, vypravíte-li se vlakem do Berlína. Pětihodinová cesta z větší části Česko-saským Švýcarskem a Polabím má své kouzlo. Jejím završením je příjezd na ohromující hlavní nádraží, které bylo zprovozněno v roce 2006.

b

Deset let vznikající železniční uzel je na místě původní stanice Lehrter Bahnhof, postavené na trati z Berlína do Hannoveru v roce 1871. Na konci druhé světové války byla novorenesanční budova nádraží těžce poškozena. Její osud zpečetila dohoda o okupačních zónách, neboť nádraží se pak stalo součástí Berlínské zdi a konečnou západoberlínského rychlovlaku S-Bahn. Tím se na dlouhá léta ocitla na jakési vedlejší koleji. Nyní je na jejím místě v samém srdci Berlína nové nádraží, protkané kolejemi ve dvou úrovních v osmi podlažích, jimiž denně projede 1100 vlaků a projde 300 tisíc lidí. Budete-li mezi nimi, dívejte se v prvním patře nahoru i dolů. Je to pastva pro oči.
Přijeli jste do „New Yorku Evropy“. Berlín spí jen málokdy a svou otevřeností a nekonformností je fascinující. Lidem se tu žije sice svobodně, ale rozhodně ne lehce. Berlín patří k nejzadluženějším městům a spolkovým zemím Německa. Po Brémách je v žebříčku zadluženosti na druhém místě s částkou kolem 18 tisíc eur na obyvatele. To je přibližně sedmkrát víc než v případě Bavorska nebo šestkrát více než v případě Saska. Na západní Evropu relativně nízké životní náklady lákají do města hlavně mladé lidi a umělce. Vzhledem k nízkým platům a patnáctiprocentní nezaměstnanosti je životní úroveň Berlíňanů například se standardem Pražanů nesrovnatelná – kupříkladu obyvatelé Prahy mají tolik aut, kolik mají Berlíňané jízdních kol. „Chudé, ale sexy,“ říká o svém městě jeho starosta Klaus Wowereit, který se netají tím, že je gay. Ostatně Berlín patří k nejoblíbenějším evropským lokalitám gayů a lesbických žen, mířících do okolí ulice Motzstrasse nebo na každoroční slavnost Christopher-Street-Parade.

Česká vesnice
O tolerantnosti Berlína svědčí fakt, že v tříapůlmilionovém nejrušnějším německém městě s dvanácti městskými částmi žije třináct procent cizinců z více než sto osmdesáti států. V minulosti v něm nalezlo útočiště a svobodu také mnoho pronásledovaných uprchlíků, mj. i tři sta padesát českých protestantů evangelického vyznání z Čermné u Ústí nad Orlicí. Jejich potomci, žijící v tzv. České vesnici, založené v roce 1837 se svolením pruského krále Friedricha Wilhelma I. a ležící sotva dvě stě metrů od jedné z nejživějších tříd Berlína Karl-Marx-Strasse ve čtvrti Neukölln s tureckou menšinou, hovořili až do druhé poloviny 20. století česky. Dnes v České vesnici najdeme Komenského zahradu a evangelický kostel, v němž se konají překrásné vánoční koncerty českých hudebníků.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě.....

Martin Krafl

XANTYPA 3/12 - výběr z článků

Výročí  Nataša Gollová

Výročí Nataša Gollová

 Nechce se věřit, že 27. února letošního roku už uplynulo sto let od narození herečky, jejíž filmy, hlavně komedie, patří stále mezi nejoblíbenější. Když jí přál ještě k dožitým pětasedmdesátinám Miroslav Horníček, napsal: „Můj milý bože – to je let! Čím jste nám byla? Obrazem mládí – ať už jste tropila hlouposti či podědila hotel.“

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Dcera Jiřího Trnky, akademická malířka Klára Trnková, jde v tatínkových stopách. Maluje obrazy a před pěti založila nakladatelství, v němž chce postupně vydat všechny knížky, které ilustroval.

Jiří Trnka

Jiří Trnka

BROUČCI, PÉRÁK A SS, ŠPALÍČEK, BAJAJA, STARÉ POVĚSTI ČESKÉ, POHÁDKA O KVĚTUŠCE A JEJÍ ZAHRÁDCE, DVA MRAZÍCI, OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA, ZAHRADA – to jsou jen některé z mnoha knížek a loutkových a animovaných filmů, které ilustroval a vytvořil Jiří Trnka. Narodil se před sto lety, 24. února 1912.

Tetování

Tetování

Jedná se o fenomén, který prostupuje všemi kontinenty. Tetování se vyskytuje v mnoha kulturách a má širokou škálu významů. Pokrývá části kůže nebo celé tělo. Jeho počátek můžeme najít už před pěti tisíci lety u pravěkého člověka Ötziho.

Herec Juraj Kukura

Herec Juraj Kukura

„Jsem jediný žijící herec, o kterém byla napsána hra“, říká Juraj Kukura a má pravdu. V jedné z událostí divadelní sezony na vás z jeviště Činoherního klubu v Praze chrlí strhující lamentace? svého pozoruhodného života a letitých zkušeností z divadla. Hercovy osobní prožitky inspirovaly Matěje Čičváka k napsání hry KUKURA, kterou v jiném obsazení a režii inscenují také v bratislavském divadle Aréna, jemuž herec deset let řediteluje. A za svého pražského KUKURU se také právem dostal mezi tři činoherce nominované na Cenu Thálie.

Oštěpařka  Barbora Špotáková

Oštěpařka Barbora Špotáková

Barbora Špotáková se na olympiádu těší, protože se před diváky vybičuje k mnohem delším hodům než na tréninku. Trémou netrpí, říká: „Když něco děláte dennodenně, tak to umíte a není důvod k obavám. Konečně můžu světu ukázat, co jsem se naučila. To je nádherný okamžik, ne chvíle stresu.“ V životě je podle ní nejtěžší najít ideální disciplínu, která vyhovuje vaší povaze, což platí nejen pro sportovce.

Herec Dustin Hoffman

V legendární převlekové veselohře TOOTSIE se nezaměstnaný herec Michael Dorsey uchází o práci a přitom se tvrdohlavě hádá s lidmi, kteří o ní rozhodují. DUSTIN HOFFMAN promítl do této slavné role ponižující zážitky z dob vlastních začátků. Svou postavu zároveň vykreslil jako notorického potížistu, který puntičkářsky diskutuje o každém detailu.

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Největší secesní dům vršovického Čechova náměstí č. p. 262 na nároží ulic Slovinská a Moskevská není sice obzvláště starý, ale doklady o tom, kdo ho dal postavit, někam nenávratně zmizely. Archivy zmiňují firmu stavitele Čápa, která činžovní dům postavila podle návrhu architekta Pštrose v letech 1911 až 1913. Částečně zdokumentovaná historie budovy začíná rokem 1916, kdy se Jindřich Waldes, zakladatel sousední slavné továrny na výrobu galanterního zboží, rozhodl pronajmout přízemí a upravit ho na dnes již neexistující Muzeum šatních spínadel.

Dvě kytary a jedna blondýna

Dvě kytary a jedna blondýna

Modelka Pattie Boydová byla ženou dvou světových kytarových es a zároveň velkých kamarádů: George Harrisona a Erika Claptona. S oběma se sice posléze rozvedla, ale pro oba se rovněž stala nepostradatelnou múzou. Bez milostného citu, který v nich vyvolala, by nevznikly Georgeovy písně jako SOMETHING, IF I NEEDED SOMEONE, FOR YOU BLUE či IT’S ALL TOO MUCH, ani Erikova LAYLA, BELL BOTTOM BLUES a WONDERFUL TONIGHT. Tuctová blondýna, které dal John Lennon zřejmě příhodnou přezdívku Batty Pattie (Praštěná Pattie), má březen spojený hned s několika důležitými životními událostmi. Sedmnáctého (1944) se narodila, druhého (1964) začalo natáčení filmu PERNÝ DEN, při kterém ji poznal George Harrison, a dvacátého sedmého (1979) se konala její svatba s Erikem Claptonem. Tento milostný trojúhelník byl v mnohém zvláštní, stejně jako výjimeční byli jeho mužští aktéři.

RSS - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Herečka Lenka Krobotová

Herečka Lenka Krobotová

Lenka Krobotová. Herečka spjatá s pražským Dejvickým divadlem poutem profesním, přátelským i rodinným. Působí v něm od roku 2000 a z plejády jejích současných rolí připomeňme aspoň Doru v KAFKOVI 24, Evelynu v UCPANÉM SYSTÉMU a dvojroli královny Hermiony a pastýřky Mopsy v ZIMNÍ POHÁDCE, na níž kritika ocenila především intenzivní herectví dejvického souboru. „Zdejší herečtí matadoři doslova září,“ napsal o poslední inscenaci Dejvického divadla na serveru „nadivadlo“ Vladimír Mikulka. Lenka Krobotová je bezpochyby silná osobnost, která má „pořádek“ a „jasno“ v životě i v tvorbě, ale zároveň i spontaneitu, třeba už jen rychlost, jakou mluví, ten proud slov, který není snadné zachytit.

Portrét Kevina Spaceyho

Portrét Kevina Spaceyho

Ve slavném americkém seriálu DŮM Z KARET, který letos pokračuje už čtvrtou řadou, hraje bezskrupulózního politického intrikána. Jeho sebestředný a machiavellisticky vychytralý Frank Underwood vystoupá z pozice vlivného senátora až do úřadu prezidenta USA. „Jde o jednu z nejúžasnějších postav, jaké jsem kdy mohl ztvárnit,“ tvrdí americký herec KEVIN SPACEY, který má pro odhalování temných stránek lidských duší talent od Boha. „Často se mi stane, že se z natáčení vracím do hotelu a přemýšlím, jestli jsme nezašli moc daleko. Ale pak si zapnu zprávy a dojde mi, že možná naopak nejsme dost tvrdí,“ dodává o sarkastickém vyprávění odhalujícím zákulisí vrcholné politiky.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

U příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. připravil Pražský hrad pět výpravných výstav. Všechny mají v názvu slovo koruna a všechny jsou otevřeny denně od 10 do 18 hodin až do 28. září, svátku Karlova předchůdce, oblíbeného světce a patrona českého státu svatého Václava.

Muzikant Martin Valihora

Muzikant Martin Valihora

Kariérou uznávaného bubeníka proplouvá Martin Valihora velmi přirozeně. Už v šestnácti letech hrál v profesionálních hudebních seskupeních rozličných žánrů. Nezlomila ho ani závislost na drogách, s níž se musel poprat. Obhájil své umění i v Americe, kde studoval a účinkoval v klubu Blue Note se špičkovými jazzmany. V Bratislavě založil renomovaný Festival One Day Jazz.

Michaela Gübelová 6/16

Vážení a milí, Marihuana… zhulené mladé lidi jsem poprvé viděla kdysi dávno ve Formanově muzikálu Hair. Dnes je kouření marihuany rozšířené, chce se mi skoro říct běžné, především mezi mladými.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/12

XANTYPA Číslo 3/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne