Dvě kytary a jedna blondýna

Modelka Pattie Boydová byla ženou dvou světových kytarových es a zároveň velkých kamarádů: George Harrisona a Erika Claptona. S oběma se sice posléze rozvedla, ale pro oba se rovněž stala nepostradatelnou múzou. Bez milostného citu, který v nich vyvolala, by nevznikly Georgeovy písně jako SOMETHING, IF I NEEDED SOMEONE, FOR YOU BLUE či IT’S ALL TOO MUCH, ani Erikova LAYLA, BELL BOTTOM BLUES a WONDERFUL TONIGHT. Tuctová blondýna, které dal John Lennon zřejmě příhodnou přezdívku Batty Pattie (Praštěná Pattie), má březen spojený hned s několika důležitými životními událostmi. Sedmnáctého (1944) se narodila, druhého (1964) začalo natáčení filmu PERNÝ DEN, při kterém ji poznal George Harrison, a dvacátého sedmého (1979) se konala její svatba s Erikem Claptonem. Tento milostný trojúhelník byl v mnohém zvláštní, stejně jako výjimeční byli jeho mužští aktéři.

,,knx c§S
Pattie a George
Pattie pracovala pro módní časopisy Vogue a Vanity Fair a také se živila natáčením reklam, které produkoval Dick Lester, režisér filmů s The Beatles PERNÝ DEN a HELP!. Proto nebylo velkým překvapením, když pozdější Georgeovu ženu obsadil i v PERNÉM DNU do role školačky ve vlaku. Nejmladšímu členovi skupiny hned padla do oka, a tak jí téměř okamžitě nabídl sňatek. Byl sice zprvu odmítnut, protože Pattie chodila s jiným klukem, ale kytarista Brouků přece jen dosáhl svého. Pattie svého nového přítele představila rodičům už 17. března 1964.
V lednu 1966 měla dvojice svatbu. Georgeovi bylo v té době třiadvacet let a Pattie necelých dvaadvacet. George prý Pattie svatbu navrhl v prosinci 1965 jakoby mimochodem: „Pojďme se vzít. Řeknu to Brianovi.“ Musel totiž požádat manažera Briana Epsteina o souhlas, aby se náhodou termín svatby nekřížil s plánovaným turné skupiny. Svatební obřad se pak konal v naprostém utajení pouze na matrice, aby nevznikl mediální poprask. Ale stejně před úřadem čekalo asi dvanáct fotoreportérů. Georgeovým svědkem byl Paul McCartney. Poté se konala tisková konference, na které novomanželé odpovídali na stupidní otázky novinářů a Pattie vyjádřila přání mít tři děti. Toto přání se jí ale nikdy nesplnilo i navzdory pokusům o umělé oplodnění, které tehdy bylo medicínskou novinkou…
Koncem roku 1969 si George s Pattie pořídili nový dům Friar Park u městečka Henley uper Thames, které leželo asi třičtvrtě hodiny jízdy od Londýna. Objekt byl původně salesiánskou školou (navštěvovala ji mj. i jiná celebrita té doby, a to herečka a zpěvačka Jane Birkin, která proslula nazpíváním v té době skandální písně JE T’AIME… MOI NON PLUS). Po čtyřech a půl letech byly dosti zdevastovaný komplex a přilehlá zahrada zrekonstruovány.

Jaroslav Císař

XANTYPA 3/12 - výběr z článků

Výročí  Nataša Gollová

Výročí Nataša Gollová

 Nechce se věřit, že 27. února letošního roku už uplynulo sto let od narození herečky, jejíž filmy, hlavně komedie, patří stále mezi nejoblíbenější. Když jí přál ještě k dožitým pětasedmdesátinám Miroslav Horníček, napsal: „Můj milý bože – to je let! Čím jste nám byla? Obrazem mládí – ať už jste tropila hlouposti či podědila hotel.“

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Dcera Jiřího Trnky, akademická malířka Klára Trnková, jde v tatínkových stopách. Maluje obrazy a před pěti založila nakladatelství, v němž chce postupně vydat všechny knížky, které ilustroval.

Jiří Trnka

Jiří Trnka

BROUČCI, PÉRÁK A SS, ŠPALÍČEK, BAJAJA, STARÉ POVĚSTI ČESKÉ, POHÁDKA O KVĚTUŠCE A JEJÍ ZAHRÁDCE, DVA MRAZÍCI, OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA, ZAHRADA – to jsou jen některé z mnoha knížek a loutkových a animovaných filmů, které ilustroval a vytvořil Jiří Trnka. Narodil se před sto lety, 24. února 1912.

Tetování

Tetování

Jedná se o fenomén, který prostupuje všemi kontinenty. Tetování se vyskytuje v mnoha kulturách a má širokou škálu významů. Pokrývá části kůže nebo celé tělo. Jeho počátek můžeme najít už před pěti tisíci lety u pravěkého člověka Ötziho.

Herec Juraj Kukura

Herec Juraj Kukura

„Jsem jediný žijící herec, o kterém byla napsána hra“, říká Juraj Kukura a má pravdu. V jedné z událostí divadelní sezony na vás z jeviště Činoherního klubu v Praze chrlí strhující lamentace? svého pozoruhodného života a letitých zkušeností z divadla. Hercovy osobní prožitky inspirovaly Matěje Čičváka k napsání hry KUKURA, kterou v jiném obsazení a režii inscenují také v bratislavském divadle Aréna, jemuž herec deset let řediteluje. A za svého pražského KUKURU se také právem dostal mezi tři činoherce nominované na Cenu Thálie.

Oštěpařka  Barbora Špotáková

Oštěpařka Barbora Špotáková

Barbora Špotáková se na olympiádu těší, protože se před diváky vybičuje k mnohem delším hodům než na tréninku. Trémou netrpí, říká: „Když něco děláte dennodenně, tak to umíte a není důvod k obavám. Konečně můžu světu ukázat, co jsem se naučila. To je nádherný okamžik, ne chvíle stresu.“ V životě je podle ní nejtěžší najít ideální disciplínu, která vyhovuje vaší povaze, což platí nejen pro sportovce.

Herec Dustin Hoffman

V legendární převlekové veselohře TOOTSIE se nezaměstnaný herec Michael Dorsey uchází o práci a přitom se tvrdohlavě hádá s lidmi, kteří o ní rozhodují. DUSTIN HOFFMAN promítl do této slavné role ponižující zážitky z dob vlastních začátků. Svou postavu zároveň vykreslil jako notorického potížistu, který puntičkářsky diskutuje o každém detailu.

Berlín

Berlín

 Berlin – Hauptbahnhof. Herzlich willkommen! Takové přivítání vás čeká, vypravíte-li se vlakem do Berlína. Pětihodinová cesta z větší části Česko-saským Švýcarskem a Polabím má své kouzlo. Jejím završením je příjezd na ohromující hlavní nádraží, které bylo zprovozněno v roce 2006.

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Největší secesní dům vršovického Čechova náměstí č. p. 262 na nároží ulic Slovinská a Moskevská není sice obzvláště starý, ale doklady o tom, kdo ho dal postavit, někam nenávratně zmizely. Archivy zmiňují firmu stavitele Čápa, která činžovní dům postavila podle návrhu architekta Pštrose v letech 1911 až 1913. Částečně zdokumentovaná historie budovy začíná rokem 1916, kdy se Jindřich Waldes, zakladatel sousední slavné továrny na výrobu galanterního zboží, rozhodl pronajmout přízemí a upravit ho na dnes již neexistující Muzeum šatních spínadel.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/12

XANTYPA Číslo 3/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne