ROD WAGNERŮ

POEZIE KAMENE TOKEM VĚKŮ

Neměnná krása děl slavného rodu kamenosochařů s pradávnou tradicí mnoha generací přetrvala staletí. Sídlili střídavě ve Dvoře Králové, Jaroměři, Ferdinandově, Kuksu, Betlému u Kuksu a v Hořicích v Podkrkonoší. V mozaice bohatě rozvětveného genealogického stromu Wagnerů najdeme významné restaurátory, tvůrce náhrobních kamenů s náboženskou tematikou, výtvarníky… I jednoho z představitelů soudobého českého malířství, Josefa Wagnera juniora. Zastavme se u těch nejslavnějších.

dynastie

Neopomenutelný je první významný předek, sochař a kameník Lorenzo Wagner. Narodil se koncem sedmnáctého století v Tyrolsku a dlouhá léta řídil kamenické práce v kararském lomu v Toskánsku. Do Čech přicestoval se slavným sochařem Matyášem Bernardem Braunem. V letech 1723–1727 společně vytvořili mariánský sloup v Jaroměři. O dvě stě let později ho restaurovali jeho prapotomci, sochař Josef Wagner se svým bratrem Antonínem. Velký věhlas v Praze i ve Vídni získalo jméno syna chudého tkalce z Českého Podhartí u Dvora Králové, sochaře Antonína Pavla Wagnera. Jeho sochy SPRAVEDLNOST, VÝMLUVNOST, SOUDCE, KNĚZ a ASTRONOMIE se tyčí na střeše vídeňského parlamentu, HUSOPASKA stojí na Mariahilfer Strasse; alegorické sochy OPERA, DRAMA, ZÁBOJ A LUMÍR zdobí Národní divadlo v Praze. „Můj praprastrýc byl velký vlastenec. Paradoxní bylo, že v Čechách mu spílali do Rakušáků a ve Vídni, kde strávil většinu života, se zlobili, že jim „ten Bémák“, tvoří bustu „jejich Mozarta“, říká malíř Josef Wagner.

ANTONÍN PAVEL WAGNER (1834–1895) 
Od pražského obchodníka s plátnem utekl do kamenicko-sochařské dílny Josefa a Emanuela Maxů, kde se učil otesávat kámen jeho starší bratr František. Ten pravděpodobně padl v roce 1851 v Itálii. Ve třiadvaceti letech se Antonín Pavel vydal na zkušenou do Vídně. Vystudoval zde sochařství na Akademii výtvarných umění a již během studií získal několik ocenění. Jednou z realizací byla kašna před kostelem Mariahilfer Kirche. Jeho tvorbu silně ovlivnil Michelangelo Buonarroti. Díla tohoto mistra sochařského dláta obdivoval v Itálii, kde často pobýval. Však také pro Vídeň vytvořil monumentální Michelangelovu sochu. Mimořádný talent a sláva přinesly Antonínovi nesmírnou závist vídeňských sochařů. „Získával četné zakázky, ale často je nakonec ztvárnil jiný, byť méně dobrý vídeňský sochař. Příkladem je socha na pomník Friedricha Schillera,“ vysvětluje malíř Josef Wagner. Antonín Pavel se v Čechách dostal do povědomí až ve svých téměř padesáti letech. Tehdy byl zařazen mezi významné umělce, kteří zvítězili v soutěži na výzdobu Národního divadla. To se příliš nelíbilo pražským sochařům a malířům, též se na výzdobě podílejícím. Přes veškeré tlaky ho architekt Josef Schulz pověřil vnitřní výzdobou Národního muzea a vytvořením kašny ČECHIE před budovou. Neustálé intriky se podepsaly sochařově zdraví. Antonín Pavel Wagner zemřel v jedenašedesáti letech na ulici na infarkt. Je pohřben ve Vídni.
Mladší bratr Antonína Pavla Wagnera, Josef, založil v roce 1848 ve Dvoře Králové řezbářskou a sochařsko-kamenickou dílnu. Proslavil se především vyřezávanými betlémy. Do dějin sochařství se však nejvýrazněji vepsal jeho vnuk, rovněž Josef Wagner.

JOSEF WAGNER (1901–1957)
Jeho opuková socha Karla IV, za niž získal Alšovu cenu hlavního města Prahy, kraluje v předsíni rektorátu Univerzity Karlovy, dobře známé jsou také pomníky Jaroslava Vrchlického na Petříně a Bedřicha Smetany v Karlových Varech. Významné jsou i sochařovy restaurátorské práce na plastikách Matyáše Bernarda Brauna v Lysé nad Labem, Betlému, Kuksu a na Břevnově. Za novou restaurátorskou metodu při obnově sgrafit na Míčovně Pražského hradu získal státní cenu. Kámen nekrotil jemně a pomalu, nýbrž silou přímého úderu, tzv. „taille directe“. Dokázal tak oživit zapomenutou tradiční práci barokních sochařských mistrů. „Když jeho mocná ruka zasazovala přesný úder do kamenného kvádru, tajil se mi dech. S napětím jsem očekával, kdy se kámen roztříští. Nestalo se tak. Každý úder byl jeden tón. Můj otec dával s mistrovskou dovedností chladnému kameni tvar, duši a věčný život. Byl to vzácný okamžik ustálení prchavých chvil,“ vzpomíná sochařův starší syn, malíř Josef Wagner. Sochař Josef Wagner se vyučil v sochařsko-kamenické dílně v Jaroměři u svého otčíma Josefa Bárty, který ji převzal po smrti Josefova otce. Odtud přešel na hořickou sochařsko-kamenickou školu, kde ho velmi ovlivnil profesor Quido Kocián. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění pod vedením Jana Štursy, Otakara Španiela a docházel i do školy stavební plastiky Otty Gutfreunda. Později převzal jeho pražský ateliér. Dvakrát odjel na studijní pobyt do Itálie; v Římě měl ateliér přímo na umělecké tepně Via del Babuino. Evropského umění a nové směry studoval v Paříži, kde si pronajal ateliér na Montparnassu. V roce 1932 se oženil se sochařkou Marií Kulhánkovou. Usídlili se v Betlému, nedaleko Kuksu, ve srubu zařízeném v jednoduchém stylu „návrat k přírodě“, navrženém Josefovým bratrem architektem Antonínem Wagnerem. „Byla to nejkrásnější léta našeho života. Žili jsme bez jakékoliv moderní techniky.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě.....

Jaroslava Gregorová

XANTYPA 4/13 - výběr z článků

Evropská Smetana Emma

Evropská Smetana Emma

 Emma Smetana hlásí zprávy v Nočních televizních novinách na Nově, hraje ve filmech i v seriálech. To odvádí pozornost novinářů od jejích pozoruhodných zkušeností, které nasbírala ve vysoké politice a v evropských metropolích. Xantypa se jí na tyto postřehy zeptala jako první.

GRATULUJEME, PANE LIPSKÝ

GRATULUJEME, PANE LIPSKÝ

 Pátek 19. dubna by si měli červeně zaškrtnout ve svých diářích a kalendářích všichni, kdož se rádi baví a milují smích. Pochopitelně, že ten v dobrém podání. Toho dne totiž doputuje k významné životní metě – devadesátinám – Lubomír Lipský. Oblíbený herec byl předurčen, aby diváky bavil. Miroslav Horníček, který s ním hrál, přátelil se a dokonce společně bydleli v jednom domě, o něm řekl: „Mirek nás zve do svého světa, do světa nádherného rošťáckého klaunství, do živočišné říše srandy.“

Hrad Bítov

Hrad Bítov

Vranovská přehrada je vyhlášená rekreační oblast a v létě v zátokách pod hradem Bítovem zní smích dětí a ve vzduchu voní uzené klobásy. Mnozí z rekreantů vystoupají strží či po silnici i k samotnému hradu. Zimní atmosféra je zcela jiná. Z propasti pod hradbami se valí mlha, z níž se zdají vystupovat tváře dávných příběhů. A do melancholického zvuku Aiolových harf, umístěných na střechách jižního hradního křídla, jako by od nedaleké mohyly předků, z níž již kdosi odšrouboval kovovou desku, zaznělo zařvání k smrti smutné lvice…

Konec Klause v Čechách. Nebo ještě ne?

 Dějou se věci. Senát 4. března odhlasoval žalobu pro velezradu na prezidenta Václava Klause. Důvodů našli senátoři víc, klíčová byla amnestie. To je veleudálost na české i evropské poměry. Sedmého března Klaus skončil na Hradě. Tak neslavné odcházení si jistě nepředstavoval. Končí zavržen, politicky takřka vyobcován. V tom vyobcování se pro nás skrývá jedno vážné nebezpečí. Osmého března Klause vystřídal jeho opozičně-smluvní druh Miloš Zeman.

Chávezovou smrtí končí jedna etapa venezuelské historie

 Úmrtím Huga Cháveze, prezidenta a charismatického vůdce, na následky rakoviny ve věku 58 let, se Venezuela ze dne na den stala jinou zemí, než jakou byla donedávna. Chávez si vytyčil za cíl vybudovat ve své vlasti socialismus v demokratických podmínkách. Odpověď na otázku, zda bude experiment v té či oné podobě pokračovat, naznačí výsledek prezidentských voleb, jež se tam co nevidět uskuteční.

Co se děje… v New Yorku

 Vystupování na Broadwayi je pro filmové herce z Hollywoodu výzvou, která jím dává možnost přesvědčit své publikum, že kouzlo stylizované osobnosti funguje i mimo filmový pás. S divadelní rolí však přichází i hrozba prověření jejich hereckých schopností. Poté, co Tom Hanks jako spoluautor a hvězda filmu LARRY CROWN zaznamenal v roce 2011 na snímek chladnou odezvu publika i kritiky, podíval se znovu na novou verzi kdysi odmítnuté divadelní hry Nory Ephronové LUCKY GUY a výzvu přijal. Až do června bude na Broadwayi vystupovat v roli bulvárního novináře proměnlivého charakteru Mika McAlaryho, který proslul v osmdesátých a devadesátých letech články o policejní korupci.

Co se děje… v Londýně

 Fenomenální telepatka Hilary Mantelová Těžko se zbavit dojmu, že první dámu ostrovní literatury Hilary Mantelovou (60) těší zájem a pozvánky k veřejným vystoupením minimálně stejně, ne-li více než dvojnásobné vítězství v nejprestižnější britské literární soutěži Man Booker Prize v letech 2009 a 2012, které získala jako autorka historických románů WOLF HALL a PŘINESTE MRTVOLY.

Co se děje… v Paříži

 Marc Chagall, běloruský malíř, který větší část života prožil ve Francii, je jedním z nejoblíbenějších umělců u zdejších galeristů. Tentokrát se k jeho dílu vrací Musée Luxembourg, v jehož nevelkých sálech může návštěvník až do 21. července vidět tematickou výstavu CHAGALL, ENTRE GUERRE ET PAIX (Chagall, mezi válkou a mírem).

Co se děje… ve Vídni

 Prestižní galerie Albertina v historickém centru Vídně na letošní jaro připravila mimořádnou výstavu světoznámého malíře a sochaře německého původu Maxe Ernsta, který patří k průkopníkům dadaismu a surrealismu. Současná expozice v Albertině je jeho první retrospektivou v alpské zemi.

Co se děje… na Slovensku

 Od 4. dubna do 14. července si mohou příznivci fotografie připomenout dílo Viliama Malíka (1912–2012). Jedná se o vůbec první retrospektivní výstavu, která je uspořádána u příležitosti nedožitých stých narozenin tohoto tvůrce. Fotograf, považovaný za průkopníka žurnalistické fotografie na Slovensku, patřil k nejvýznamnějším představitelům slovenské meziválečné fotografické moderny. Jako jeden z prvních slovenských fotografů se soustavněji věnoval dokumentaristické tvorbě. Fotografovat začal v rámci amatérského fotoklubu YMCA. Od poloviny 30. let externě spolupracoval s Československou tiskovou kanceláří sídlící v Praze, a to nejen jako fotoreportér, ale také jako filmař zaznamenávající události v Bratislavě i širším okolí. Jeho zaměření bylo velmi všestranné, díky čemuž se zachovalo mnoho dokladů o společenských či urbanistických změnách na Slovensku. V padesátých letech se tento tvůrce stáhl do pozadí, po roce 1989 zažil zasloužený výrazný návrat. V roce 2007 získal ocenění Osobnost slovenské fotografie, kterou uděluje Středoevropský dům fotografie. Výstavu Viliama Malíka připravila Slovenská národní galerie.

RSS - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Herečka Lenka Krobotová

Herečka Lenka Krobotová

Lenka Krobotová. Herečka spjatá s pražským Dejvickým divadlem poutem profesním, přátelským i rodinným. Působí v něm od roku 2000 a z plejády jejích současných rolí připomeňme aspoň Doru v KAFKOVI 24, Evelynu v UCPANÉM SYSTÉMU a dvojroli královny Hermiony a pastýřky Mopsy v ZIMNÍ POHÁDCE, na níž kritika ocenila především intenzivní herectví dejvického souboru. „Zdejší herečtí matadoři doslova září,“ napsal o poslední inscenaci Dejvického divadla na serveru „nadivadlo“ Vladimír Mikulka. Lenka Krobotová je bezpochyby silná osobnost, která má „pořádek“ a „jasno“ v životě i v tvorbě, ale zároveň i spontaneitu, třeba už jen rychlost, jakou mluví, ten proud slov, který není snadné zachytit.

Portrét Kevina Spaceyho

Portrét Kevina Spaceyho

Ve slavném americkém seriálu DŮM Z KARET, který letos pokračuje už čtvrtou řadou, hraje bezskrupulózního politického intrikána. Jeho sebestředný a machiavellisticky vychytralý Frank Underwood vystoupá z pozice vlivného senátora až do úřadu prezidenta USA. „Jde o jednu z nejúžasnějších postav, jaké jsem kdy mohl ztvárnit,“ tvrdí americký herec KEVIN SPACEY, který má pro odhalování temných stránek lidských duší talent od Boha. „Často se mi stane, že se z natáčení vracím do hotelu a přemýšlím, jestli jsme nezašli moc daleko. Ale pak si zapnu zprávy a dojde mi, že možná naopak nejsme dost tvrdí,“ dodává o sarkastickém vyprávění odhalujícím zákulisí vrcholné politiky.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

U příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. připravil Pražský hrad pět výpravných výstav. Všechny mají v názvu slovo koruna a všechny jsou otevřeny denně od 10 do 18 hodin až do 28. září, svátku Karlova předchůdce, oblíbeného světce a patrona českého státu svatého Václava.

Muzikant Martin Valihora

Muzikant Martin Valihora

Kariérou uznávaného bubeníka proplouvá Martin Valihora velmi přirozeně. Už v šestnácti letech hrál v profesionálních hudebních seskupeních rozličných žánrů. Nezlomila ho ani závislost na drogách, s níž se musel poprat. Obhájil své umění i v Americe, kde studoval a účinkoval v klubu Blue Note se špičkovými jazzmany. V Bratislavě založil renomovaný Festival One Day Jazz.

Michaela Gübelová 6/16

Vážení a milí, Marihuana… zhulené mladé lidi jsem poprvé viděla kdysi dávno ve Formanově muzikálu Hair. Dnes je kouření marihuany rozšířené, chce se mi skoro říct běžné, především mezi mladými.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 4/13

XANTYPA Číslo 4/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne