Co se děje… v New Yorku

 Výstavu umělce, jehož dílo je známé více než jeho jméno, otevřelo Brooklynské muzeum. Obrazy Keitha Haringa z raného období 1978–1982, kdy byl chráněncem Andyho Warhola, jsou zároveň melancholickou připomínkou toho, jak otevřeným a progresivním městem New York v sedmdesátých a osmdesátých letech byl.

 Výstavu sto padesáti jeho děl doprovází videa, skici a Haringovy kresby z newyorského metra. Po dobu trvání výstavy (do 8. července) je každý den zveřejněna na webových stránkách muzea jedna stránka z umělcova deníku. Haring zemřel v roce 1990 ve věku jedenatřiceti let na komplikace spojené s onemocněním AIDS.

Poté, co režisér Mike Nichols (ABSOLVENT, KDO SE BOJÍ VIRGINIE WOOLFOVÉ?) zhlédl před šedesáti lety původní inscenaci hry, která je považována za nejlepší drama Arthura Millera, SMRT OBCHODNÍHO CESTUJÍCÍHO, ji tento úspěšný filmový režisér uvedl na Broadwayi s Philipem Seymourem Hoffmanem (CAPOTE, DEN ZRADY) v hlavní roli. Výjimečné představení převzalo z originálního uvedení hudbu i scénu, a kromě dnes již klasického dramatického příběhu tak připomíná i cestu zpět časem do poválečných Spojených států a nabízí paralely k situaci, v jaké je Amerika dnes.

Performer Ethan Lipton předvedl v příjemném prostředí Joe’s Pub hru NENÍ KAM JÍT, shrnující a reflektující pocity dnešních Američanů. S tříčlennou kapelou (basa, saxofon a kytara) v zádech vypráví příběh člověka, jehož zaměstnavatel přesunul výrobu na jinou planetu, a on přišel o práci. Vedle existenčních starostí popisuje poslední dny v zaměstnání a loučení s kolegy, které potkával po desetiletí každý všední den. Zároveň volá po takovém New Yorku, v němž by si mohli dovolit žít i lidé tíhnoucí spíše ke kreativitě než k nadhodnoceným příjmům.

Muzeum amerického umění Whitney představuje na svém bienále průřez současným americkým uměním. Sochy, malby, instalace, fotografie, tanec, divadlo, hudba a film zaplnily galerie muzea a přivedly do něj jednapadesát umělců ve všech stadiích kariéry. Začínající, mladé, ale i zavedené.Whitney začalo s přehlídkami soudobého umění hned dva roky po svém založení v roce 1932.

Martin Bauersfeld

XANTYPA 5/12 - výběr z článků

Režisér Viliam Poltikovič

Režisér Viliam Poltikovič

 Znojemský rodák, dokumentarista Viliam Poltikovič, točí převážně filmy s duchovní tématikou.

Výročí Karel May

Kdo tak intenzivně pronikl do duší čtenářů i čtenářek?

Herečka Helena Dvořáková

Herečka Helena Dvořáková

 Helena Dvořáková bojuje na obrazovce proti zločincům v seriálu KRIMINÁLKA ANDĚL se střídavým úspěchem, avšak na celé čáře zvítězila divadelní rolí Ysé, za kterou letos dostala Cenu Divadelních novin, Cenu Alfréda Radoka i Thálii.

Barbora Závadová ve svém živlu

Barbora Závadová ve svém živlu

 Do Ostravy jsem přijel jedno časné odpoledne. Přesto to vypadalo, jako by se už mělo šeřit, město jemně hladily třásně nízko zavěšených mraků a drobně mžilo. Zachmuřené světlo zalilo i plavecký bazén, kde jsem se snažil zachytit ladné mistrovství, s nímž se Barbora Závadová pohybuje v jiném živlu. Zdráhám se říci, že plave jako ryba ve vodě, protože pod hladinou to vypadá, že bazén prořízlo torpédo.

Ženy a čaj

Ženy a čaj

 Kalpana Rai sedí tiše v malé místnosti v továrně na čaj Jun Chiyabari a připravuje čaj k testování. Jak nalévá horkou vodu do hrnečku, sluneční paprsky dopadají na její tvář. Rai hlasitě usrkne a usměje se, zatímco její šéf přihlíží a trpělivě čeká na její názor.
„Je dobrý,“ říká Rai a hledí na šálek čerstvě vyluhovaného černého čaje. Znovu se napije a dodá: „Ano, chutná mi, povedl se.“ Její šéf přitaká a s úsměvem ji popichuje: „Nestyď se, mluv nahlas.“

Scénárista Štěpán Hulík

Scénárista Štěpán Hulík

 Je mu sedmadvacet a podle jeho scénáře natáčí světově proslulá polská režisérka Agnieszka Hollandová film HOŘÍCÍ KEŘ o sebeobětování se Jana Palacha a postupující „normalizaci“ naší společnosti.

Arcibiskupský palác v Olomouci

Arcibiskupský palác v Olomouci

 Rezidence olomouckých arcibiskupů se přesně před rokem, poté, co byla velkoryse zrekonstruována, poprvé v historii otevřela veřejnosti.

Martin Kameník

Martin Kameník

 Martin Kameník je nepřehlédnutelná postava. Hubeného třicátníka prodlužují navíc dredy do výšky skoro dvou metrů.

Démoni Namibie

Démoni Namibie

O této rudé zemi bylo už napsáno tolik, že se jen stěží hledá nový příběh. Není snad člověka, který by navštívil tuto krajinu a nezamiloval si ji. I když znám dva, kteří ji bytostně nenávidí – prvnímu ukradli fotoaparát, druhý dostal nejtěžší formu malárie.
Já zatím procházím bez velké újmy. Myslel jsem, že budu jen fotografovat, náhoda však narýsovala vše jinak. Najednou tu bylo tolik slz, smutku a pláče, prolínajících se se smíchem, že mi nestačilo pomyslné pero, abych vše zaznamenal.

Odposlouchávám, odposloucháváš, odposlouchává

 Čtu v Respektu potěšitelnou zprávu, že BIS má tři tisíce odposlechů pana Janouška a pak řady dalších. Co by mohlo být lepší zprávou? Jedině snad, že jich BIS má třicet tisíc, z toho by se daly použít mnohé odposlechy i proti spoustě dalších politiků, manažerů, kmotrů i jiných osob hodných zájmu.

Aktuálně - výběr z článků

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 5/12

XANTYPA Číslo 5/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/2019

XANTYPA XANTYPA 04/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne