Herec a muzikant Vojtěch Dyk

Bojím se, že nenaplním očekávání

Když jsem byl Xantypou (šéfredaktorkou) požádán, abych pro ni udělal rozhovor s Vojtou Dykem, zaskočilo mě to a vzal jsem si pár dní na rozmyšlenou. Seriózní rozhovory s kamarády se píší obtížně. Bylo také jasné, že se nebudeme moci vyhnout tématu La Fabriky, jejímž jsem ředitelem, takže bude těžké nefoukat si do vlastní polívčičky a zůstat neutrální. Jenže Vojta řekl, že by to se mnou dělal rád. Přijal jsem tedy. Termín – měsíc, dlouhá doba. V divadle se vidíme skoro obden, po představeních někdy odpočíváme v baru u skleničky, během měsíce jsme dokonce dvakrát společně vycestovali. Ale měsíc se začal tiše krátit…

Vojtěch Dyk

Obden jsem ho sice viděl, ale většinou ležícího na lavici, sbírajícího síly na večerní představení anebo po zkoušce na koncert. Odpočívání v baru po divadle bylo neproduktivní, protože jsme tam kupodivu nebyli nikdy sami. Naše cesta se kvůli zmeškanému letadlu o jeden večer protáhla, ale ani tam jsme rozhovor nezačali – neměl jsem srdce brát mu čas, který si konečně po dlouhé době urval a objektivně potřeboval sdílet s někým jiným. Tři týdny v háji, nenapsali jsme ani čárku a já začal být nervózní…

Vojta také, ale z jiných důvodů. Bulvár vypsal ceny na fotky z jeho soukromí a La Fabriku začali obléhat paparazzi. Do toho se blížily jeho premiérové koncerty v Praze s brněnským B Side Bandem a já zjistil, že se dokáže pohybovat na trase Praha (zkouška v divadle), Brno (zkouška big bandu), Chomutov (představení La Putyka), Brno (půlnoční koncert), La Fabrika (šláftruňk + vokální improvizace) během jediného dne. Jenže ten další den nemohl, a pozítří taky ne. Začala být nervózní i Xantypa, ale dočasně ji uklidnil alespoň pevný termín fotografování. Vojta si mezitím přibral zkoušení role Lucentia ve ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY a poslal mi nevinnou esemesku: „Byl bych radši, kdyby to bylo spíš povídání než rozhovor…“ No jasně, brouku, cokoliv, ale KDY a KDE?!

Bylo to u mě doma takříkajíc za pět minut dvanáct a měl jsem pocit, že se oba najednou trošku stydíme. U sebe jsem to chápal, ale u člověka, který z pódia s přehledem zvládá tisícihlavé davy, mě to pokaždé překvapí. Píšu pokaždé, protože pokaždé je Vojta Dyk v soukromí naprostým opakem suverenity, kterou tak vyzařuje na jevišti. Vojta odpromoval vloni na jaře a svou magisterskou práci spálil, elektronicky neexistuje. Nechal jsem si ji v archivu DAMU bez jeho vědomí nafotit a několik pasáží si přepsal (s jeho vědomím). Byl trochu zaskočený, ale s otištěním souhlasil:

Celý článek si přečtetev tištěné Xantypě .....

Richard Balous

XANTYPA 6/11 - výběr z článků

BOEMIA

BOEMIA

V české historii se odehrála řada dramatických událostí, o kterých už ale dnes mnoho nevíme. Jednou z nich je i nucený pobyt tisíců italských rodin v různých částech Čech během první světové války. Je to příběh lidí, kteří si od nás odvezli české tradice, předali svou lásku k Čechám svým dětem a vnukům a češtinu nezapomněli do konce svého života, i když se mnozí z nich do Čech už nikdy nevrátili.

Modelka Terez Maxová

Modelka Terez Maxová

Tereza Maxová přijela do Čech jako obvykle jen na skok, stihla několik přehlídek a hlavně propagovala svou nadaci. Momentálně žije v přepychu státu kasin a exotických květin – Monaku, které s omluvným úsměvem nazývá „jihem Francie“. Ale i přes pozlátko a luxus, který ji bezesporu obklopuje, působí jako člověk hledající v životě rovnováhu a stojící oběma nohama pevně na zemi. Už patnáct let úspěšně působí její nadace, která pomáhá českým dětem opuštěným vlastními rodiči. Dosud jim věnovala téměř dvě stě milionů korun.

BARMA

BARMA

A je to tady… Přistáváme na letišti Yangon, v části využívané pro mezinárodní lety. Před pár lety dokončený terminál působí dojmem mauzolea. Těch pár desítek cestujících se v obřím prostoru budovy skoro ztrácí. Velké překvapení – během celní a pasové kontroly se nekoná prohlídka zavazadel, nepadnou žádné otázky či doporučení týkající se kontaktu s místními obyvateli, případně vyvolávání politických debat.

Fotograf Matěj Třešňák

Fotograf Matěj Třešňák

Matěj Třešňák je jeden z těch fotografů, kteří se fotografií neživí, přesto ji dělají na profesionální úrovni. Založením je solitér se smyslem pro čistý styl. Ačkoli je narozen v roce 1980, nejvíce ho oslovují předchozí léta padesátá, zejména pro jejich výrazný design, ale také pro onu nepřekonatelnou atmosféru, která se odráží i v hudbě a tanci, čemuž se rovněž s velkým nadšením věnuje.

Setkání po letech

To se vám, pokud už jste dosáhli aspoň středního věku, jistě přihází taky. Zastaví vás na ulici starší paní případně starší pán, kterého jste podle svého nejlepšího svědomí buď nikdy neviděli, anebo snad někdy někde, čert ví kde, a halasně se k vám hlásí jako váš bývalý spolužák anebo ten, co jste s ním seděli před lety u stolu během dovolené ve Splitu.
Mně se něco podobného přihodilo dnes odpoledne.

Vláda pod zorným úhlem věčnosti

Můj minulý text končil: důvěra tuzemců v politiku je na nule. – Občané politikům nevěří, ale poslanci vládě vyslovili 26. dubna důvěru. Trio ODS, TOP 09 a VV pokračuje a dál chce reformovat, co mu přijde pod ruku. Jak se to stalo?

Michaela Gubelová 6/11

Vážení a milí čtenáři, s radostí vám přinášíme povídání s hercem a zpěvákem Vojtěchem Dykem. Radost mám proto, že tím plníme přání mnoha jeho fanynek – a kupodivu, nejsou to jen mladé dívky, které si o rozhovor s ním psaly. Vojtěch je velice talentovaný mladý umělec, v současné době velice oblíbený a žádaný, a proto také převelice přetížený. Tudíž vůbec nemá čas.

RSS - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Herečka Lenka Krobotová

Herečka Lenka Krobotová

Lenka Krobotová. Herečka spjatá s pražským Dejvickým divadlem poutem profesním, přátelským i rodinným. Působí v něm od roku 2000 a z plejády jejích současných rolí připomeňme aspoň Doru v KAFKOVI 24, Evelynu v UCPANÉM SYSTÉMU a dvojroli královny Hermiony a pastýřky Mopsy v ZIMNÍ POHÁDCE, na níž kritika ocenila především intenzivní herectví dejvického souboru. „Zdejší herečtí matadoři doslova září,“ napsal o poslední inscenaci Dejvického divadla na serveru „nadivadlo“ Vladimír Mikulka. Lenka Krobotová je bezpochyby silná osobnost, která má „pořádek“ a „jasno“ v životě i v tvorbě, ale zároveň i spontaneitu, třeba už jen rychlost, jakou mluví, ten proud slov, který není snadné zachytit.

Portrét Kevina Spaceyho

Portrét Kevina Spaceyho

Ve slavném americkém seriálu DŮM Z KARET, který letos pokračuje už čtvrtou řadou, hraje bezskrupulózního politického intrikána. Jeho sebestředný a machiavellisticky vychytralý Frank Underwood vystoupá z pozice vlivného senátora až do úřadu prezidenta USA. „Jde o jednu z nejúžasnějších postav, jaké jsem kdy mohl ztvárnit,“ tvrdí americký herec KEVIN SPACEY, který má pro odhalování temných stránek lidských duší talent od Boha. „Často se mi stane, že se z natáčení vracím do hotelu a přemýšlím, jestli jsme nezašli moc daleko. Ale pak si zapnu zprávy a dojde mi, že možná naopak nejsme dost tvrdí,“ dodává o sarkastickém vyprávění odhalujícím zákulisí vrcholné politiky.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

U příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. připravil Pražský hrad pět výpravných výstav. Všechny mají v názvu slovo koruna a všechny jsou otevřeny denně od 10 do 18 hodin až do 28. září, svátku Karlova předchůdce, oblíbeného světce a patrona českého státu svatého Václava.

Muzikant Martin Valihora

Muzikant Martin Valihora

Kariérou uznávaného bubeníka proplouvá Martin Valihora velmi přirozeně. Už v šestnácti letech hrál v profesionálních hudebních seskupeních rozličných žánrů. Nezlomila ho ani závislost na drogách, s níž se musel poprat. Obhájil své umění i v Americe, kde studoval a účinkoval v klubu Blue Note se špičkovými jazzmany. V Bratislavě založil renomovaný Festival One Day Jazz.

Michaela Gübelová 6/16

Vážení a milí, Marihuana… zhulené mladé lidi jsem poprvé viděla kdysi dávno ve Formanově muzikálu Hair. Dnes je kouření marihuany rozšířené, chce se mi skoro říct běžné, především mezi mladými.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 6/11

XANTYPA Číslo 6/11

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
1/2020

XANTYPA 1/2020

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne