Ojedinělé místo k životu

Jurkovičova vila

Jestliže se měla v některé z detektivek, točených kdysi brněnským televizním studiem, udát vražda, filmaři mířili na osvědčené místo, jímž byla poněkud starosvětská čtvrť rodinných domů pod Wilsonovým lesem. V temných zarostlých zahradách do noci svítilo v mlze jediné okno a v dávno zašlé eleganci svého pánského pokoje hleděl do noci aktér televizní tragédie.

kova

Ve skutečnosti ono místo v brněnské čtvrti Žabovřesky není tak ponuré jako v očích „detektivní“ kamery. I když – trocha nostalgie je provází v každou roční dobu. Kdysi zde bydlíval Vítězslav Nezval a jeho „temná řeka Svratka“ je takřka na dohled. V roce 1928 tu v souvislosti s legendární Výstavou soudobé kultury postavili kolonii Nový dům, v níž řada významných architektů realizovala své představy o moderním a cenově přístupném bydlení. Na její podobě se však bohužel výrazně podepsaly úpravy pozdějších majitelů. To všechno se ale událo v době, kdy architekt Dušan Samo Jurkovič tu už dávno postavil svoji vlastní vilu. A právě tam máme dnes namířeno.
Z dobových snímků je patrno, že Jurkovič tu byl první. V koutu pod Císařským (později Wilsonovým… a dnes zase už Wilsonovým) lesem koupil 2. září 1905 velmi rozsáhlé parcely. Chtěl tu tehdy po vzoru Darmstadtu Josefa Marii Ulbricha či vídeňské Hohe Warte Josefa Hoffmanna vybudovat uměleckou kolonii. Daleko od středu města, tak jak to začínalo být zvykem a možná i trochu módou v jiných centrech Evropy. Měl už za sebou zajímavou kariéru. Narodil se v roce 1868 na západním Slovensku ve vsi Turá Lúka v rodině notáře, v prostředí intenzivního zájmu o lidové tradice. Studoval na c.k.státní průmyslovce ve Vídni, ale jeho jméno mezi absolventy hledají historikové architektury dodnes marně. Z šedivého života projektanta rozvodů pitné vody vytrhla Jurkoviče expozice lidových výšivek v Turčianskom Sv. Martině. V ateliéru architekta Urbánka pak mohl tuto svou inspiraci uplatňovat v nesčetných variacích, kromě jiného v souvislosti s tehdejšími významnými národopisnými výstavami. Pak následovaly dodnes jedinečné projekty turistických staveb na Radhošti, secesně vyšňořený Spolkový dům ve Skalici na Slovensku a úchvatná architektura lázní Luhačovice, které se stávaly sebevědomým moravským společenským střediskem. Na prahu nového století zlákalo ambiciózního architekta Brno se svým českým intelektuálním prostředím. Jeho výraznou platformou byl například Klub přátel umění, který od roku 1900 sdružoval nejen umělce, ale také stavitele a průmyslníky a byl i zdrojem velmi inspirativních zakázek.Dodnes například opatrují v prostorách dívčí školy Vesna originální Jurkovičův nábytek z jejích internátních pokojů. Architekt tehdy žil na různých brněnských adresách – kromě jiného i v honosném secesním domě na Veveří ulici č.14. V roce 1906 se objevuje Jurkovič mezi obyvateli Žabovřesk a stěhuje se do své vily.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě.....

Zuzana Ledererová

XANTYPA 6/13 - výběr z článků

Než se „Stouni“ začali valit světem

Než se „Stouni“ začali valit světem

Keith Richards, kytarista The Rolling Stones, odhadoval v první polovině 60. let, že životnost jejich kapely nepřesáhne dva roky, jak to bylo tehdy běžné u většiny podobných hudebních souborů. Skupina však loni oslavila už padesát let své existence. A na letošní 7. červen připadá 50. výročí vydání jejich debutového singlu s titulní písní COME ON. Vraťme se tedy o půlstoletí nazpátek a připomeňme si okolnosti, jak k tomu došlo.

Dirigent Libor Pešek

Dirigent Libor Pešek

Libor Pešek se 22. června zařadí mezi osmdesátníky. Kdo ho zná, nevěří. Působí svěže až klukovsky, většinou bývá obklopen mladými lidmi a jeho diář je zaplněný na měsíce dopředu. Zastavili jsme ho na chvíli v rozletu, aby se trochu ohlédl.

Zpěvák Jan Smigmator

Zpěvák Jan Smigmator

V dnešní době není obvyklé, aby se dítě zamilovalo do swingu a později se jím i živilo. Výjimkou potvrzující pravidlo je šestadvacetiletý zpěvák s neobvyklým jménem Jan Smigmator, kterému nedávno vyšlo debutové album SWING IS BACK.

Hippopotamus – vodní kůň

Hippopotamus – vodní kůň

Vždycky, když zaplatím poplatek při vstupu do některého z národních parků Afriky a poté nasazuji objektivy na fotoaparáty, jsem zvědav, co mi příroda nadělí tentokrát. Zvířata fotografuji dlouhá léta a něco už o nich vím, ale pokaždé jsem předtím nervózní jako první turista. Co zkazím? Nenastavím si špatně čas? Nebude zvíře pod stromem a v přítmí? Budu mít tu fotografickou špetku štěstíčka?

Praha – Paříž zpáteční

Praha – Paříž zpáteční

Asi každý ví, že z českých malířů dosáhli v Paříži největší slávy Alfons Mucha,Václav Brožík a Luděk Marold, že v městě nad Seinou žil František Kupka, že žákem Augusta Rodina byl sochař Josef Mařatka.

Herečka Libuše Šafránková

Herečka Libuše Šafránková

Od roku 1971, kdy ji diváci spatřili v její první filmové roli – jako Barunku v Moskalykově BABIČCE –, k ní chovají něžné city. LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ, jedna z nejoblíbenějších a nejkrásnějších českých hereček, 7. června oslaví šedesátiny.

Socha jako bytost

Socha jako bytost

Tři nadějní mladí sochaři se rádi potýkají s odporem fyzického světa, aby ho překonali svými idejemi. Do svých děl vkládají humor, estetičnost, překvapení i řemeslnost. Jak vypadá současná česká socha a její tvůrci?

Miloš Jekyll a Hyde

Smutní jsou u nás pravicoví voliči, ale důvod k velké radosti nemají ani ti nalevo. Politologové tvrdí delší dobu, že pravolevé dělení nefunguje. Jinde možná ne, v Česku však ano. Ukázala to prezidentská volba. A dělení na levici a pravici najdete i na sociálních sítích. Texty pod články na internetu jsou extrémně levé nebo pravé. Vztah k novému českému prezidentovi je buď na milion procent pro, nebo na milion proti. Jako by nebylo nic mezi. Vyostřené. Zrcadlící nespokojenost.

Co se děje… v New Yorku

Vystavování živých lidí se pro galerii moderního umění MoMA stalo zatím pokaždé cestou k úspěchu. Videozáznam, kdy umělkyně Marina Abramovicová sedí za stolem a lidé stojí frontu, aby usedli a hleděli jí do očí, až přijde na řadu její partner, kterého neviděla sedmnáct let, zhlédli na serveru YouTube miliony lidí. Následující projekt, během něhož museli návštěvníci muzea procházet mezi nahými lidmi – exponáty, si rovněž získal řadu příznivců. Zatím posledním živým přírůstkem se stala herečka Tilda Swintonová (AŽ VYJDE MĚSÍC), která spala v prosklené vitríně jakožto dílo výtvarnice Cornelie Parkerové. Zopakovaly si tak svůj projekt vystavený před osmi lety v Londýně, kde Swintonová spala za sklem osm hodin po dobu sedmi dní.

Co se děje… v Londýně

Znalci dostihového sportu hovoří o největším skandálu v historii. V jeho Mekce, městečku Newmarket v hrabství Suffolk, nějakých sto kilometrů severovýchodně od Londýna, se už pár týdnů nemluví o ničem jiném.

Architektura - výběr z článků

Velké Březno - letní sídlo Karla Chotka

Velké Březno - letní sídlo Karla Chotka

Na pravém břehu řeky Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem na vás zpoza kopců vykoukne obec Velké Březno. Místo plné spletitých silniček, nových i starých domů, slepých ulic, ale i paralelních cest. Kdo by řekl, že v téhle změti dopravních komunikací stojí hned dva zámky?

Lístek do Nového světa - výstava

Lístek do Nového světa - výstava

Schyluje se k druhé světové válce. Ne každý tomu, podobně jako v případě hrůzné první války, věří. Naši spojenci se domnívají, že oheň uhasili v Mnichově obětováním českého pohraničí. Přesto dochází 15. března 1939 k okupaci Československa a téhož dne přijíždí do porobené Prahy triumfující Adolf Hitler.

Pavlína Krásná a Pavel Hrubý

Pavlína Krásná a Pavel Hrubý

Je dubnové odpoledne roku 1978, tramvaj číslo 20 sjíždějící z Vinohrad na Václavské náměstí přibrzďuje v zatáčce u Národního muzea. V tu chvíli se napěchovanou dvacítkou rozezní pětiletý hlásek: „Maminko, to je ale velká továrna!“ A mladá matka odpoví se zřetelnou ironií: „Kdepak, Michálku, to je Federální shromáždění ČSSR.“ Ale chlapeček se nedá: „Ne, ne, je to velká továrna!“ Pasažéři se hlasitě smějí, budova není u veřejnosti oblíbená – pro svůj aktuální obsah normalizačních poslanců a také pro svůj vzhled. Všeobecně je tahle nástavba nad prvorepublikovou Peněžní burzou považována za příliš těžkou, temnou, brutální.

Zámek Děčín

Zámek Děčín

Tři sta let byl děčínský zámek spjat s rodem Thun-Hohenstein, jedním z nejvýznamnějších v habsburské monarchii. Thunové mu dali jeho současnou podobu. Za jejich držení sem přijížděla na návštěvu nejen aristokracie, ale také vědci a umělci, za všechny jmenujme jazykovědce Josefa Dobrovského, historika Františka Palackého nebo hudebního skladatele Fryderyka Chopina, který zde zkomponoval Děčínský valčík. Po sarajevském atentátu našly na děčínském zámku útočiště děti Františka Ferdinanda d’Este a Žofie Chotkové, nejstarší z nich, dcera Žofie, se zde dokonce vdávala. Thunové dbali na tradice, ale nebáli se modernizace. Podporovali stavbu sasko-české dráhy, železničního spojení mezi Prahou a Drážďany, používali inovativní metody v hospodářství a experimentovali – v zámeckých sklenících se pěstovaly stovky druhů orchidejí a kamélií, ananasy a jako na vůbec prvním místě v Čechách také banány.

Ambras

Ambras

Slyšela jsem hodně o zámku, v němž se ukrývaly poklady, tajná láska i obyčejné lidské štěstí. O architektonické perle sevřené do náruče horských štítů a o místě, v němž se tvořily evropské dějiny. Moje cesta tedy nemohla vést nikam jinam než do Tyrolska, na Ambras.

Strž Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové

Strž Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové

Půvabné a tiché místo nedaleko Dobříše se stalo útočištěm Karla Čapka a jeho manželky, Olgy Scheinpflugové až na sklonku spisovatelova života. Ačkoliv zde strávili pouze tři společná léta, stopy jejich tehdejší přítomnosti tu můžeme vnímat dodnes. Nejen při procházce zahradou, ale i při prohlídce nové expozice Památníku Karla Čapka, který tu sídlí.

Zrcadla New Yorku

Zrcadla New Yorku

Když mi byly čtyři roky, přijeli do tehdejšího Československa Rusové na tancích. Pamatuju si jen to, že mi máma dávala přes hlavu mokrý hadr, jako ochranu před slzným plynem, a jak jsem na ulici omdlel po návštěvě nějaké lékařky, která mne zkoušela z toho, jak se jmenují sovětští kosmonauti… A pak, jak máma řvala večer na tátu a říkala něco o strachu a o kamarádce v New Yorku. Bydleli jsme v Praze ve Vodičkově ulici, v domě, kde míval cukrárnu pan Myšák. Asi tady se mi v hlavě zrodil ten newyorský sen.

Winternitzova vila

Winternitzova vila

Kolem toho domu na pražském Smíchově jsem chodila často a pokaždé mě upoutala jeho čistá linie. Nápis na zvonku i vlajka na stěžni před domem prozrazovaly, že tu sídlí jakási firma, což mně přišlo škoda. Představovala jsem si, jak asi dům vypadá zevnitř a jaký pohled do okolí mohou poskytovat jeho tři terasy. O posezení na zahradě pod košatou vrbou ani nemluvě. Až dva „stolpersteiny“, kameny zmizelých, které se na chodníku objevily na sklonku roku 2012, začaly postupně vydávat svědectví o tom, že tu kdysi žila rodina Winternitzových. A že majitel domu, JUDr. Josef Winternitz, byl spolu se svým šestnáctiletým synem Petrem zavražděn v roce 1944 ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Dramatický příběh vily se začal vyjasňovat.

V krajině lovců mamutů

V krajině lovců mamutů

Pálava – pahorky porostlé vinicemi, kamenné zříceniny na temenech kopců, útulné uličky s vinnými sklepy, a to vše pod sytě modrým nebem. Toskánsko severně od Alp. Místo, které nesporně má genia loci. Tento kout jižní Moravy se před třiceti tisíci lety stal domovem lovců mamutů. Archeologické nálezy z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu patří dnes mezi světové unikáty nevyčíslitelné kulturní hodnoty.

Nádraží Liège-Guillemins

Nádraží Liège-Guillemins

Ať si to uvědomujeme, či nikoli, architektura ovlivňuje naše životy. Jsou stavby, kolem nichž projdeme bez povšimnutí, jiné nás pro změnu mohou rozčílit. Naštěstí existují i taková architektonická díla, která nás osloví, něčím nezachytitelným přitáhnou naši pozornost a pak promluví naléhavým hlasem k našemu nitru. Takovou stavbou je bezesporu i vlakové nádraží v belgickém Liège (Lutychu), jejímž autorem je španělský architekt Santiago Calatrava.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 6/13

XANTYPA Číslo 6/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2018

XANTYPA XANTYPA 11/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne