Vítejte v Riu

Ohlédnutí za karnevalem

Karnevalový týden je v Brazílii nejdůležitějším svátkem v roce. Praví, nefalšovaní Brazilci, jejichž srdce bije rytmem samby, vyrážejí do měst, která několik dní žijí hudbou a tancem. Rio je rozhodně jedním z nich. 

Karneval

Ulicemi města Rio de Janeiro (lednové řeky, jak se z portugalštiny dá jeho název přeložit) projíždějí celý únor karnevalové bloky. Jsou to skupiny hudebníků na náklaďácích opatřených velikánskými reproduktory, které doprovázejí tanečníci v kostýmech nebo jen v džínách a tričku. A podle přesného programu určitá skupina se svým repertoárem vystoupí na určitém místě. Tyto informace jsou důležité i pro řidiče, protože ulice, v níž právě probíhá karnevalové dění, je uzavřena. Pokud chcete městem jen projet, je dobré se těmto oblastem vyhnout.
Zatímco se do města řinou davy nadšenců z jiných měst a ze zahraničí, domácí „cariocas“, jak se obyvatelům Ria říká, dávají většinou přednost klidu. Před víkendem houfně opouštějí své domovy a prchají k plážím Cabo Frio nebo Búzios, do Amazonie či horských národních parků, movitější směřují do Evropy i USA.
Během karnevalu se v Riu ceny vyšplhají do horentních výšek, hotelové sazby vzrostou o sto i více procent, i za taxi zaplatíte víkendovou sazbu. Karneval je zkrátka dobou nejlepších výdělků.
Drahé jsou i vstupenky do „chrámu samby“, na sambodrom, ale ten za to stojí! Tři dny se tu představují školy samby, nejlepší tanečníci získávají ceny. Sobotní noc je zahřívacím kolem – tančí skupiny méně početné a ne tak výpravné, zato v neděli a pondělí soutěžící skupiny mají i tisíce tanečníků a jejich atrakcemi jsou obří alegorické vozy. Každá škola má své téma a jeho ztvárnění je jedním z kritérií pro rozhodčí. Dále také choreografie, sladěnost tanečníků, originalita, atraktivnost kostýmů, ale i čas. Každá škola má totiž přesně hodinu na to, aby prošla sambodromem, a za každou minutu zpoždění dostává trestné body. Proto mezi tanečníky pobíhají i poháněči, kteří pečlivě sledují hodinovou ručičku.

Vítěz
Letos převládala témata spojená s literaturou, hudbou a módou. Vítězní Unidos da Tijuca, což je škola samby z Ria, nazvali své defilé Velká tajemství lidstva. Za tímto tajuplným názvem se skrýval průvod představující římského imperátora Aureliána – zodpovědného za první požár knihovny v Alexandrii –, ale i ztracený kontinent Atlantida, trojského koně, visuté zahrady Babylónie či neznámý hrob Kleopatry. Exotická místa a legendární hrdinové se stali ideální příležitostí pro ztvárnění pestrobarevných kostýmů. Snad proto tato škola získala zlatou trofej letošního karnevalu.
Rio de Janeiro je proslulé plážemi, zátokami a obrovskými skálami různých tvarů, které metropoli vévodí. Zdejší prales je zapsán do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO a patří k několika místům v Brazílii, kde se ještě můžete pravým atlantickým pralesem projít. Z Pico Tujica, nejvyššího vrcholku Ria, je skvělý výhled na symboly města – fotbalový stadion Maracaná, vrchol Pao de Acúcar neboli Cukrovou homoli, město Niterói, vzhledem jakési dvojče Ria, se slavným muzeem moderního umění ve tvaru UFO od Oscara Niemeyera, a monumentální socha Ježíše Krista.

Kolibřík a Juscelin Kubitschek a Kafka
Diváky oblíbená škola Beija Flor – Kolibřík je rychlá, barevná a originální, jako ten malý ptáček. Tento rok si Beija Flor vybrala za téma 50. výročí hlavního města Brasília. Kdysi jím bylo Rio, ale od 60. let se začala stavět nová metropole díky progresivnímu prezidentovi Juscelinu Kubitschekovi, jehož předci pocházeli z Třeboňska. Dnes ale málokdo v Brazílii ví, že tento oblíbený prezident měl kořeny v Čechách. Nicméně jeho plán se zdařil a Brasília patří k architektonickým klenotům světa – a rovněž má své jméno zaneseno na seznamu UNESCO. Jejím symbolem je Katedrála, vycházející z podoby květiny či trnové koruny, jakož i další stavby ve tvaru oblouků a spirál od architekta Oscara Niemeyera, kterému je již sto dva let. Cariocas však na metropoli žárlí, takže se není co divit, že nakonec Kolibřík na přední příčku nedosáhl.
Škola Salgueiro se inspirovala literaturou, jedna její skupina Kafkovou Metamorfózou. Tanečníci v kostýmech švábů se pěkně zapotili. Teploty se během karnevalu vyšplhaly na rekordních 40 i víc stupňů – a nespadla ani kapka deště. Z pohybu hmyzu bylo ale vidět, že nešlo o profesionály. Školy totiž prodávají místa v méně exponovaných číslech, můžete si tak zatančit v záři reflektorů a užít si potlesk diváků. Místa královen samby či páru nesoucího vlajku školy však vždy patří domorodcům, kteří jsou profesionáními tanečníky.
Školy samby neorganizují pouze zábavu. Díky nim získává zaměstnání řada lidí. Vymýšlejí se kostýmy, choreografie, v jejich centrech (často působících v chudých čtvrtích) se pořádají charitativní akce, nabízejí zdravotní péči nemajetným apod. Je to vlastně obrovský průmysl, který se točí celý rok. Jeden karneval skončí a už se připravuje další. Karneval a vše kolem něj tak přináší obživu mnoha lidem.

Tradice karnevalu

Pochází z dob starověkého Řecka a Říma, v Brazílii se však první průvody objevily až koncem 19. století. Zavedli je Portugalci a zpočátku měly ryze evropský ráz. Brzy se do něj začaly mísit vlivy indiánské a africké, ulicemi měst několik dní proudila procesí lidí, kteří mohli na chvíli zapomenout na svůj původ a rozdílné postavení. Jeden dlouhý víkend si byli všichni rovni a popustili uzdu fantazii.
Počátkem 20. století prosadili potomci černých otroků z Afriky vlastní rytmus – sambu a tím se zcela změnil charakter oslav. Po druhé světové válce se začaly pořádat velké soutěže a staly se symbolem brazilské kultury. Karneval v Riu de Janeiro je dnes největší show na světě.
Z Ria se karneval rozšířil i do dalších brazilských měst. Sao Paulo postavilo obdobný sambodrom, rovněž od známého architekta Niemeyera. Salvador a Porto Seguro karneval pořádají jako obrovský koncert, kdy městem proudí náklaďáky se slavnými zpěváky a lidé tančí kolem nich; města Recife a Olinda organizují průvody masek a gigantických panáků a večerní vystoupení populárních zpěváků. Každý karneval má své kouzlo. Říká se, že těch v Recife a Salvadoru se můžete aktivně zúčastnit, tančit s průvodem v ulicích, zatímco v Riu a Sao Paulu sedíte na tribuně a díváte se na úžasná představení. Zatančit si pak můžete s nějakou skupinkou v centru města – třeba na slavné Copacabaně, kde dlouhou pláž zaplní stovky lidí a není tu k hnutí. Bohužel tomu odpovídá i voda – je plná odpadků.
Králem karnevalu je tzv. Rei Mono, černý, zavalitý, s korunkou na hlavě. V pátek přebírá od starosty symbolicky klíč od města a tři dny mu pak kraluje se svou královnou a dvěma princeznami. Většinou to jsou sličné mulatky, vysoké, snědé – a mistryně v sambě. K tomu ostatně není třeba mnoho – jen patřičně kroutit hýžděmi, které mají Brazilky značně vyvinuté (inu, pozůstatek po afrických přesídlencích). Tanečnice nosí kozačky s vysokými podpatky, poseté skleněnými kamínky, a velmi skrovný oděv – často jen miniaturní kalhotky a otevřenou podprsenku. Občas lze v průvodu zahlédnout i tanečnice topless, těch je ale velmi málo. Spíše je zahlédnete na karnevalu v Sao Paulu. Jeho tradice je sice o něco kratší, ale v porovnání s Riem je zde lepší organizace a méně kriminality.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě ......
 

 

Připravila Jana Chaloupková

XANTYPA 7-8/10 - výběr z článků

VIETNAM V PRAZE

VIETNAM V PRAZE

Výstava bude probíhat
v hlavní budově Muzea hlavního města Prahy,
Na Poříčí 52, Praha 8
od 31. března do 12. září 2010
Pro Českou republiku, především pak pro hlavní město, představuje vietnamská přítomnost kulturní „most do Asie“. Vzhledem k tomu, že Vietnam vstřebal mnoho čínských zvyků, které jsou společné pro velkou část Dálného východu, je u nás početná vietnamská komunita zprostředkovatelem nejen vlastní kultury, ale i celkově přibližuje dálněvýchodní tradice: od formy prodeje a stolování přes náboženské nauky až po estetické vnímání.
 

SOUTĚŽ o knihu Amelia Earhartová

SOUTĚŽ o knihu Amelia Earhartová

Statečná, krásná a cílevědomá… Amelia Earhartová byla první ženou, která přeletěla Atlantický oceán.

Nová generace české animace

Nová generace české animace

Těžko se u nás najde někdo, kdo by důvěrně neznal příběhy Rumcajse, Manky a Cipíska, Maxipsa Fíka, Boba a Bobka, Křemílka a Vochomůrky, Makové panenky a motýla Emanuela, Macha a Šebestové nebo medvídků, co se potkali u Kolína. Český animovaný film šedesátých až osmdesátých let se stal pojmem i daleko za hranicemi. Ale vybaví se nám nějaká výraznější domácí animovaná postavička z posledních let?

 

Soubor lidových staveb Vysočina

Soubor lidových staveb Vysočina

Soubor lidových staveb Vysočina nedaleko Hlinska v Čechách začal vznikat začátkem sedmdesátých let minulého století především díky péči a zájmu nadšenců, kteří mu zdarma věnovali stovky hodin práce.

Herečka Dana Medřická

Herečka Dana Medřická

Dne 7. února roku 1974 v 19 hodin došlo v Praze k historické události. V Tylově, nyní znovu Stavovském divadle se konala premiéra inscenace maďarského autora Istvána Örkényho KOČIČÍ HRA. O její fenomenální úspěch se přičinila především Dana Medřická, která hrála hlavní roli – Erži Orbánovou. Během osmi let se uskutečnilo 403 představení, což je historický rekord Národního divadla. A počet repríz mohl být ještě větší, kdyby Dana Medřická tak náhle a neočekávaně nezemřela.
 

Herečka Apolena Veldová

Herečka Apolena Veldová

Apolena Veldová působí v pražském Švandově divadle. Poprvé jsem ji zaznamenala, když byla v roce 1995 nominována na Cenu Thálie za roli Emílie Marty v ostravském nastudování Čapkovy VĚCI MAKROPULOS. Po letech jsem ocenila, jakým způsobem četla v rozhlase fejetony Mileny Jesenské. Za svou poněkud nepřístupnou maskou skrývá přemýšlivou a optimisticky naladěnou bytost se smyslem pro humor.
 

Herec JUDE LAW

Herec JUDE LAW

Na letošní karlovarské přehlídce, kterou ozdobí svou návštěvou, převezme od Jiřího Bartošky Cenu prezidenta festivalu. V prosinci mu bude osmatřicet a jeho exteriér a temperament obdivují i ostřílené hollywoodské hvězdy. „Má kouzelnou tvář a je nesmírně sexy,“ prohlásila Gwyneth Paltrow. „Když ho ráno potkáte a vidíte, jak z něj sálá energie, nepotřebujte už ani kafe,“ dodal jeho kolega Matt Damon. S Judem Lawem se sešli na plátně v dobové krimi TALENTOVANÝ PAN RIPLEY, která bude ve Varech prezentována jako jeden z klíčových titulů jeho kariéry.

NEJSTARŠÍ MĚSTSKÁ ELEKTRÁRNA

NEJSTARŠÍ MĚSTSKÁ ELEKTRÁRNA

Dům, v němž je dodnes umístěna první městská elektrárna v českých zemích, zmiňuje ve své kronice písecký archivář August Sedláček. Píše o daru krále Vladislava Jagellonského, který v roce 1511 tehdejší mlýn i valchovnu věnoval městu. Podskalský mlýn, ležící na řece Otavě v Písku, král koupil zřejmě proto, aby tudy mohla být vedena voda do města a do hradu. Jelikož hrad i písecké panství Písečtí od krále koupili už v roce 1509, bylo darování mlýna jen velkorysým gestem.

FILMOVÝ ENCYKLOPEDISTA  MILOŠ FIKEJZ

FILMOVÝ ENCYKLOPEDISTA MILOŠ FIKEJZ

Na pultech našich knihkupectví je momentálně možné najít jedinečný počin – třídílný slovník českých filmových herců a hereček. Bez něj se neobejde žádný český filmový novinář či historik, ale ocení jej i každý filmový fanoušek. Autorem monumentálního díla, čítajícího více než dva tisíce stran, je dlouholetý pracovník Národního filmového archivu Miloš Fikejz, který se vedle životopisů českých filmových tvůrců věnuje i jejich fotografickému portrétování.

Surfařský ráj Rote

Surfařský ráj Rote

Jednoho rána, za rozbřesku vrhám se do vln Tasmanova moře na východním pobřeží Austrálie a snažím se najít tu nejperfektnější vlnu. Jsem tu brzy, a přece pozdě. Deset surfařů se tu již snaží chytit svůj první skluz. Nebude lehké se mezi nimi prosadit. Všichni jsou dobří a několik z nich již prořezává vlny a projíždí vodním živlem. Mezi nimi i Jonathan, který se se mnou podělil o zážitky ze surfování v Indonésii a pověděl mi o ostrově Roti u Západního Timoru.

RSS - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Herečka Lenka Krobotová

Herečka Lenka Krobotová

Lenka Krobotová. Herečka spjatá s pražským Dejvickým divadlem poutem profesním, přátelským i rodinným. Působí v něm od roku 2000 a z plejády jejích současných rolí připomeňme aspoň Doru v KAFKOVI 24, Evelynu v UCPANÉM SYSTÉMU a dvojroli královny Hermiony a pastýřky Mopsy v ZIMNÍ POHÁDCE, na níž kritika ocenila především intenzivní herectví dejvického souboru. „Zdejší herečtí matadoři doslova září,“ napsal o poslední inscenaci Dejvického divadla na serveru „nadivadlo“ Vladimír Mikulka. Lenka Krobotová je bezpochyby silná osobnost, která má „pořádek“ a „jasno“ v životě i v tvorbě, ale zároveň i spontaneitu, třeba už jen rychlost, jakou mluví, ten proud slov, který není snadné zachytit.

Portrét Kevina Spaceyho

Portrét Kevina Spaceyho

Ve slavném americkém seriálu DŮM Z KARET, který letos pokračuje už čtvrtou řadou, hraje bezskrupulózního politického intrikána. Jeho sebestředný a machiavellisticky vychytralý Frank Underwood vystoupá z pozice vlivného senátora až do úřadu prezidenta USA. „Jde o jednu z nejúžasnějších postav, jaké jsem kdy mohl ztvárnit,“ tvrdí americký herec KEVIN SPACEY, který má pro odhalování temných stránek lidských duší talent od Boha. „Často se mi stane, že se z natáčení vracím do hotelu a přemýšlím, jestli jsme nezašli moc daleko. Ale pak si zapnu zprávy a dojde mi, že možná naopak nejsme dost tvrdí,“ dodává o sarkastickém vyprávění odhalujícím zákulisí vrcholné politiky.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

U příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. připravil Pražský hrad pět výpravných výstav. Všechny mají v názvu slovo koruna a všechny jsou otevřeny denně od 10 do 18 hodin až do 28. září, svátku Karlova předchůdce, oblíbeného světce a patrona českého státu svatého Václava.

Muzikant Martin Valihora

Muzikant Martin Valihora

Kariérou uznávaného bubeníka proplouvá Martin Valihora velmi přirozeně. Už v šestnácti letech hrál v profesionálních hudebních seskupeních rozličných žánrů. Nezlomila ho ani závislost na drogách, s níž se musel poprat. Obhájil své umění i v Americe, kde studoval a účinkoval v klubu Blue Note se špičkovými jazzmany. V Bratislavě založil renomovaný Festival One Day Jazz.

Michaela Gübelová 6/16

Vážení a milí, Marihuana… zhulené mladé lidi jsem poprvé viděla kdysi dávno ve Formanově muzikálu Hair. Dnes je kouření marihuany rozšířené, chce se mi skoro říct běžné, především mezi mladými.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 7-8/10

XANTYPA Číslo 7-8/10

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2018

XANTYPA XANTYPA 09/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne