Herečka Dana Medřická

Svítil jí měsíc nad řekou

Dne 7. února roku 1974 v 19 hodin došlo v Praze k historické události. V Tylově, nyní znovu Stavovském divadle se konala premiéra inscenace maďarského autora Istvána Örkényho KOČIČÍ HRA. O její fenomenální úspěch se přičinila především Dana Medřická, která hrála hlavní roli – Erži Orbánovou. Během osmi let se uskutečnilo 403 představení, což je historický rekord Národního divadla. A počet repríz mohl být ještě větší, kdyby Dana Medřická tak náhle a neočekávaně nezemřela.
 

Dana Medřická
Dne 11. července uplyne devadesát roků od jejího narození. Dáňa, jak jí rodiče a příbuzní říkali, studovala po maturitě na dívčím gymnáziu konzervatoř. Když dostala nabídku na profesionální angažmá, školu opustila. Později vzpomínala, jak se třásla, když šla svůj úmysl oznámit profesoru Jiřímu Plachému. Ten ji však povzbudil: „Tak, holka, zlomte vaz a utíkejte hrát opravdové divadlo.“
Hned třetí rolí, kterou ztvárnila ve svém prvním, brněnském angažmá, byla Slávka Hlubinová z Šrámkova MĚSÍCE NAD ŘEKOU. O tři roky později, v roce 1943, si ji zahrála znovu – to už v Plzni. Uplynulo deset let a režisér Václav Krška natočil filmovou verzi této hry. Jak prohlásil, Slávku nemohla ztělesnit žádná jiná herečka. Ve filmu se setkala s Jiřím Plachým, bývalým učitelem, který tak moudře rozhodl o jejím hereckém osudu.
Jejím častým a patrně nejmilejším hereckým partnerem byl Karel Höger. Když odcházel v roce 1940 z rodného Brna do pražského Národního divadla, ona nastupovala do brněnského angažmá. Nastěhovala se do jeho garsonky, zatímco jemu pomohl získat byt v Praze bratr Dany Medřické. Později byli častými hereckými partnery. Však když jí Karel Höger gratuloval k pětapadesátým narozeninám, vyznal se: „Drahá Dano, začnu po nerudovsku: Už ledaským jsem byl po tvé boku, ale vším jsem byl rád. Na Tvém zaplaceném uměleckém účtu za role filmové i divadelní je dosti těch, ve kterých jsme byli spolu. Ženský půvab a herecká vybroušenost mi jdou v duchu před očima. Na všechny role můžeš být hrdá, dala’s jim vše, co chtěly, a vždycky ještě víc.“
Už jako velmi zralí představitelé hlavních postav televizního filmu ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU si vyměnili fotografie s věnováním. Na rubu té Högerovy čteme: „Daně, s díkem za inspirující partnerství v Romeovi – Karel. Vánoce 1971.“ Dana Medřická lichotku opětovala: „Karle, když Romea – pak jedině Tebe.“
Znalému divákovi se vybaví jejich dřívější společné filmy: MIKOLÁŠ ALEŠ, ZDE JSOU LVI, OŠKLIVÁ SLEČNA. Škoda, že už se nesetkali v seriálu NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA.
Jeden z jejích prvních filmů se jmenuje TŘINÁCTÝ REVÍR a byl natočen brzy po válce. V postavě Frony nahradila Lídu Baarovou, s níž byla úspěšná detektivka původně roztočena.
Dana Medřická dokázala uplatnit i schopnost pro groteskní komiku. Temperamentní gesta, nápadná obličejová mimika, častý úsměv odhalující zuby. O komické stylizovanosti svědčí i jména obou dam, které hrála ve veselohrách NEJLEPŠÍ ČLOVĚK a FLORENC 13.30. První se jmenuje Kolenatá, druhá je Veselá i podle jména. Z pozdějších komediálních postav připomeňme alespoň docentku Beránkovou z parodie KDO CHCE ZABÍT JESSII?
Obdivuhodná byla její schopnost představovat ženy výjimečné – heroiny, ale i obyčejné ženské vlekoucí se životem s nákupními taškami. Jednou je ztvárnila ve vážné podobě, jindy diváci slzeli od smíchu. Dávno před KOČIČÍ HROU dokázala, jak je schopna zobrazit osud prosté ženy, starostlivé a obětavé manželky i matky. Takové normální maminky, jak ji hrála i v televizním seriálu TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA.
Režisér František Filip, který Danu Medřickou režíroval ve filmu PŘÍBĚH DUŠIČKOVÝ či v seriálech F. L. VĚK a BYL JEDNOU JEDEN DŮM, si zavzpomínal: „Co se mi vybaví, když zaslechnu její jméno? Mikrotenový sáček. Přiběhla na zkoušku jako vždy s taškami a novým objevem – mikrotenovým sáčkem. Byla jím nadšená, popisovala nám všechny jeho výhody a přesvědčovala nás, že se bez něj neobejdeme. Vašek do něj dostával svačiny.“
Ano, ten, kdo dostával svačiny do mikrotenových sáčků, byl herec Václav Vydra, třetí v dynastii hereckého rodu. Syn na maminku hodně vzpomíná: „Byla pracovitý člověk – ne že by ležela v textech a studovala, ona tvořila jakoby mimochodem: během vaření, nákupů, uklízení, ve frontách. Proto asi neměla čas zahledět se do sebe a podlehnout sebeklamu – slávě. Když byla moc unavená, tak si třeba odpoledne na chvíli lehla. Říkala: „I těch deset minut je dobrejch.“ Když pak jezdívala do Španělska, mívala další dilema. Nechtěla odjet ode mne a divadla, ale zároveň chtěla být se svou pozdní láskou – Artemiem, se kterým byla šťastná. Bohužel, řečeno s básníkem, však krátce jen, ach krátce.“
Ano, bylo to nespravedlivé. Herečka, která potěšila svým uměním tolik diváků, byla nepřejícím osudem oloupena o řádnou porci vlastního štěstí. Na rozdíl od Marie Dočkalové, kterou tak působivě ztělesnila v televizním filmu ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU, teprve třiašedesátiletá Dana Medřická se happy endu v podzimu svého života nedočkala.


 DM

Medřická

Připravil PAVEL TAUSSIG

XANTYPA 7-8/10 - výběr z článků

VIETNAM V PRAZE

VIETNAM V PRAZE

Výstava bude probíhat
v hlavní budově Muzea hlavního města Prahy,
Na Poříčí 52, Praha 8
od 31. března do 12. září 2010
Pro Českou republiku, především pak pro hlavní město, představuje vietnamská přítomnost kulturní „most do Asie“. Vzhledem k tomu, že Vietnam vstřebal mnoho čínských zvyků, které jsou společné pro velkou část Dálného východu, je u nás početná vietnamská komunita zprostředkovatelem nejen vlastní kultury, ale i celkově přibližuje dálněvýchodní tradice: od formy prodeje a stolování přes náboženské nauky až po estetické vnímání.
 

SOUTĚŽ o knihu Amelia Earhartová

SOUTĚŽ o knihu Amelia Earhartová

Statečná, krásná a cílevědomá… Amelia Earhartová byla první ženou, která přeletěla Atlantický oceán.

Nová generace české animace

Nová generace české animace

Těžko se u nás najde někdo, kdo by důvěrně neznal příběhy Rumcajse, Manky a Cipíska, Maxipsa Fíka, Boba a Bobka, Křemílka a Vochomůrky, Makové panenky a motýla Emanuela, Macha a Šebestové nebo medvídků, co se potkali u Kolína. Český animovaný film šedesátých až osmdesátých let se stal pojmem i daleko za hranicemi. Ale vybaví se nám nějaká výraznější domácí animovaná postavička z posledních let?

 

Soubor lidových staveb Vysočina

Soubor lidových staveb Vysočina

Soubor lidových staveb Vysočina nedaleko Hlinska v Čechách začal vznikat začátkem sedmdesátých let minulého století především díky péči a zájmu nadšenců, kteří mu zdarma věnovali stovky hodin práce.

Herečka Apolena Veldová

Herečka Apolena Veldová

Apolena Veldová působí v pražském Švandově divadle. Poprvé jsem ji zaznamenala, když byla v roce 1995 nominována na Cenu Thálie za roli Emílie Marty v ostravském nastudování Čapkovy VĚCI MAKROPULOS. Po letech jsem ocenila, jakým způsobem četla v rozhlase fejetony Mileny Jesenské. Za svou poněkud nepřístupnou maskou skrývá přemýšlivou a optimisticky naladěnou bytost se smyslem pro humor.
 

Herec JUDE LAW

Herec JUDE LAW

Na letošní karlovarské přehlídce, kterou ozdobí svou návštěvou, převezme od Jiřího Bartošky Cenu prezidenta festivalu. V prosinci mu bude osmatřicet a jeho exteriér a temperament obdivují i ostřílené hollywoodské hvězdy. „Má kouzelnou tvář a je nesmírně sexy,“ prohlásila Gwyneth Paltrow. „Když ho ráno potkáte a vidíte, jak z něj sálá energie, nepotřebujte už ani kafe,“ dodal jeho kolega Matt Damon. S Judem Lawem se sešli na plátně v dobové krimi TALENTOVANÝ PAN RIPLEY, která bude ve Varech prezentována jako jeden z klíčových titulů jeho kariéry.

NEJSTARŠÍ MĚSTSKÁ ELEKTRÁRNA

NEJSTARŠÍ MĚSTSKÁ ELEKTRÁRNA

Dům, v němž je dodnes umístěna první městská elektrárna v českých zemích, zmiňuje ve své kronice písecký archivář August Sedláček. Píše o daru krále Vladislava Jagellonského, který v roce 1511 tehdejší mlýn i valchovnu věnoval městu. Podskalský mlýn, ležící na řece Otavě v Písku, král koupil zřejmě proto, aby tudy mohla být vedena voda do města a do hradu. Jelikož hrad i písecké panství Písečtí od krále koupili už v roce 1509, bylo darování mlýna jen velkorysým gestem.

Vítejte v Riu

Vítejte v Riu

Karnevalový týden je v Brazílii nejdůležitějším svátkem v roce. Praví, nefalšovaní Brazilci, jejichž srdce bije rytmem samby, vyrážejí do měst, která několik dní žijí hudbou a tancem. Rio je rozhodně jedním z nich. 

FILMOVÝ ENCYKLOPEDISTA  MILOŠ FIKEJZ

FILMOVÝ ENCYKLOPEDISTA MILOŠ FIKEJZ

Na pultech našich knihkupectví je momentálně možné najít jedinečný počin – třídílný slovník českých filmových herců a hereček. Bez něj se neobejde žádný český filmový novinář či historik, ale ocení jej i každý filmový fanoušek. Autorem monumentálního díla, čítajícího více než dva tisíce stran, je dlouholetý pracovník Národního filmového archivu Miloš Fikejz, který se vedle životopisů českých filmových tvůrců věnuje i jejich fotografickému portrétování.

Surfařský ráj Rote

Surfařský ráj Rote

Jednoho rána, za rozbřesku vrhám se do vln Tasmanova moře na východním pobřeží Austrálie a snažím se najít tu nejperfektnější vlnu. Jsem tu brzy, a přece pozdě. Deset surfařů se tu již snaží chytit svůj první skluz. Nebude lehké se mezi nimi prosadit. Všichni jsou dobří a několik z nich již prořezává vlny a projíždí vodním živlem. Mezi nimi i Jonathan, který se se mnou podělil o zážitky ze surfování v Indonésii a pověděl mi o ostrově Roti u Západního Timoru.

Společnost - výběr z článků

Ženy v disentu

Ženy v disentu

Ačkoliv od sametové revoluce uplynula bezmála tři desetiletí, zůstávají české disidentky ve stínu mužů. Ve skutečnosti však tvořily třicet procent signatářů a staly se také klíčovými mluvčími Charty 77. „Je čas, abychom zaplnily bílá místa naší historie. Nemůžeme dál propagovat mýtus, že muži byli hybatelé pokroku směrem k revoluci, musíme si přiznat, že součástí toho byly i ženy,“ těmito slovy uvedla vedoucí projektu ŽENY V DISENTU Marcela Linková knihu BYTOVÁ REVOLTA. JAK ŽENY DĚLALY DISENT, na níž pracovala společně s Naďou Strakovou.

Psi významných osobností

Psi významných osobností

Měl skvělý původ, vynikající vzdělání, šťastnou ruku při výběru svých spolupracovníků, jedenáct bývalých prezidentů v příbuzenstvu a neteř jednoho z nich za manželku. Jestli byl někdo někdy předurčen stát se americkým prezidentem, tak to byl Franklin Delano Roosevelt. A jestli kdy některý z amerických prezidentů potřeboval onu bezpodmínečnou důvěru, oporu a něhu, kterou v mezních situacích poskytne člověku jeho pes, tak to byl on. Neboť právě tento muž musel svou zem provést hospodářskou krizí dosud nevídaných rozměrů a druhou světovou válkou. A to z invalidního vozíku. Liberály byl uctíván, konzervativci odmítán, ale všemi považován za výjimečnou osobnost.

Slasti a strasti letních bytů za první republiky

Slasti a strasti letních bytů za první republiky

Nádherná krajina, zdravý vzduch a ničím nerušený odpočinek v idylickém prostředí venkova – to byla za první republiky synonyma, která si lidé z města často spojovali s dovolenou na letních bytech. Každé léto se mnoho městských rodin vydávalo na vysněný pobyt do některého z letních letovisek. Ta jako houby po dešti rostla v okolí velkých měst. Pro rodinu to znamenalo na několik týdnů kompletně přestěhovat svou domácnost na letní byt a přizpůsobit se životu mimo město. Letním bytům v období první republiky a různým aspektům života s tím spojeným se ve své knize SLASTI A STRASTI LETNÍCH BYTŮ věnuje mladý historik Jiří Šoukal.

Stezka osobností otevřena

Stezka osobností otevřena

Osm let sázejí významné osobnosti v trojské botanické zahradě stromy. Začátkem léta byla STEZKA OSOBNOSTÍ, součást projektu KOŘENY OSOBNOSTÍ, slavnostně otevřena pro veřejnost.

Manifest vůle po svobodě

Manifest vůle po svobodě

Příští rok nás čekají velkolepé oslavy stého výročí vzniku Československé republiky. Ovšem již v těchto dnech si připomínáme jubileum akce, která výrazně prokázala, jak o dosažení samostatnosti usilovali i představitelé národní elity – zástupci spisovatelské obce.

Indián Jano

Indián Jano

Paměť byla klíčovým tématem Jána Langoše, prvního federálního ministra vnitra po svobodných volbách, zakladatele slovenského Ústavu paměti národa a našeho kamaráda. Nepamatuji si žádného polistopadového politika (kromě Václava Havla), který by ve smyslu politického přemýšlení vzal do hry také naše srdce a naše duše. A přitom o ně jde především, je to základní výbava humanity každého společenství, ten nejjistější kompas jeho směřování. Osobního i společenského.

Justin Jan Berka

Justin Jan Berka

Justin Jan Berka je převorem cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě od roku 2007. Kromě vedení kláštera má na starost i styk s okolím a zastupuje komunitu řeholníků. Do řádu vstoupil hned po revoluci. „Já jsem si svůj osud nevybral, zavolal si mě Pán Bůh,“ říká převor. „Hodně času jsem pak promodlil, radil se o všem se zpovědníkem, duchovním otcem, který mě odrazoval. Ale nic mě nezviklalo.“

Zákony slabé proti zvykům

Zákony slabé proti zvykům

V Rusku nedávno začal spor o zrušení zákona, který se týká domácího násilí. Znepokojení kritici, především lidskoprávní aktivisté, poukazovali na hrůzostrašné statistiky, podle nichž zemře v zemi každý rok důsledkem týrání až 14 000 žen, což jistě je výsledek nepříznivý tamním sociálním úřadům a policii. Kritika a obavy se neozvaly pouze od Rusů samotných, ale přidala se hojně i evropská média, česká nevyjímaje.

Lobkowiczové

Lobkowiczové

Lobkowiczové se řadí k nejstarším českým šlechtickým rodům. Prosluli nejen jako schopní diplomaté a vojevůdci, ale také jako štědří mecenáši umění. V míře srovnatelné s nejvýznamnějšími středoevropskými rody budovali svoji identitu prostřednictvím architektury, obrazů, knih, hudby a uměleckých předmětů. Svůj, tedy Lobkowiczký palác na Pražském hradě otevřeli veřejnosti jako muzeum představující vzácné ukázky ze svých rodových uměleckých sbírek. Právě s panem Williamem Lobkowiczem z roudnické větve Lobkowiczů jsem si povídala nejen o historii rodu, uměleckých sbírkách, ale hlavně o hudební tradici.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 7-8/10

XANTYPA Číslo 7-8/10

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 03/18

XANTYPA XANTYPA 03/18

Obsah vydání

Inzerce
predplatne