XANTYPA 9/10

SOUTĚŽ o knihu 8 511 970 km Brazílie

SOUTĚŽ o knihu 8 511 970 km Brazílie

Obecná představa o Brazílii je dosti jednoznačná: tropický ráj, nekonečné písčité pláže, exotické ovoce, karneval, samba... Brazílie očima Pavly Jazairiové vypadá poněkud jinak. Autorka objevuje „Nový svět“ zbavený původních obyvatel, obrovské rozlohy prázdné země, také bývalou portugalskou kolonii, z které plynulo do Evropy nezměrné bohatství cukrové třtiny, kakaa, kávy, kaučuku, ale zejména zlata a drahokamů. 

ABECEDA 9/10

ABECEDA 9/10

Jiřina Šiklová, socioložka

Dvacet osm písmen, dvacet osm slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěr – jaká je vlastně zpovídaná osobnost – si totiž děláte sami.
 

HVĚZDY O NÁS

HVĚZDY O NÁS

Září 2010
Slunce vstupuje do znamení Panny 23. srpna v 7.28 SELČ a setrvá v něm do 23. září 4.09 hod. V polovině září se Pluto zastaví a vrátí z retrogradity do přímého směru, pár dnů nato se Jupiter spojí s Uranem. Lze čekat výbuchy spravedlnosti, zejména sociální, a napětí na všech frontách. Také zvýšenou dopravní i jinou nehodovost. Hrady se mohou hroutit jako domečky z karet, když se do nich šikovně strčí. Zvýšené opatrnosti je třeba od 10. do 20. září. Pro jednotlivá znamení máme jako obvykle pár konkrétních rad.
 

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 9/10

Budoucnost budoucnosti
Centrum současného umění DOX, Praha
29. 7. – 25. 10. 2010
Zatímco kdysi byla budoucnost plná optimistických vizí, dnes už na ni nemyslí ani politici. Filozofickou výstavu na toto téma uvozuje motto: „Včera jsme o budoucnosti snili,
dnes budoucnost sní o nás.“ Expozice představuje práce autorů z různých zemí i oborů a jejich zájem o budoucnost. Místo víry v pokrok přichází myšlenka trvale udržitelného rozvoje a vzájemného propojení. Například skupina architektů a designérů Terreform ONE se zabývá řešením zeleně ve velkoměstech, Marysia Lewandowska a Neil Cummings zase natočili video s fiktivním rozhovorem s ředitelkou stockholmského Moderna Museet, který se odehrává v roce 2058. Většina vystavených prací se věnuje především budoucím sociálním vazbám.
 

TIPY ROCK & POP 9/10

TIPY ROCK & POP 9/10

VOJTĚCH LINDAUR

Ozzy Osbourne: Scream
Desáté studiové album se prý mělo původně jmenovat Soul Sucka, nejspíš něco jako „duševní vejcuc“, nebo snad průjem? Fanoušci se ovšem proti tomu razantně vzbouřili, a tak se zrodil VÝKŘIK. Jedenáct nových skladeb zastihlo „knížete temnot“ překvapivě ve velmi dobré pěvecké formě. Relativně nový zvuk souvisí, jako ostatně u Ozzyho vždycky, se „střídáním stráží“ v jeho týmu. Pro srovnání si můžeme vybavit BLIZZARD OF OZZ (1980, zde Randy Rhoads), o tři roky později BARK AT THE MOON (Jake E. Lee) a třeba NO REST FOR THE WICKED (1980, Zakk Wylde). Zde tedy přichází na scénu power metalový kytarista Gus G., velký technik se smyslem pro umocnění různých nálad jednotlivých skladeb.
 

TIPY KNIHY 9/10

TIPY KNIHY 9/10

CESTOVNÍ PAS
HERTA MÜLLEROVÁ
přeložila Radka Denemarková
(Mladá fronta, Praha)
Nebýt Nobelovy ceny, mimořádnou německou spisovatelku bychom dodnes neznali. Za příběhem knihy je skryt osud rumunských Němců – enklávy dávných kolonistů, kteří s Rumuny sdíleli nesnesitelný režim, těžší o to, že byli právě Němci. Otec, mlynář Windisch má za sebou nedobrovolnou službu v SS, matka byla pět let na Sibiři, než se mohla po válce vrátit. Cestovní pas zachycuje jenom zlomek tíhy života, před nímž utíkala. Jde jen vnějškově o situaci, v mírnější podobě nám známé: získat povolení k opuštění země. Müllerová líčí nejen důvody, proč uniknout, ani pouze ponížení, které musí mladá žena podniknout, když musí za pas obětovat dívčí poctivost, ale vyslovuje podstatnější věc: nesnesitelnou existenciální nejistotu, úzkost. Je správnější odejít ze země do neznáma, anebo zůstat? Pravda, hrdinka má doma už jen prázdné ruce, ani morálka, víra, nic neplatí, ostatně i to málo z věcí je prodáno. Vlastně v tu chvíli nemá ani sebe samu, a co ji čeká poté, když vytrhne poslední kořínek, kterým byla spjata se starým domovem? Dramatický příběh rafinovaně prostý, autorka nepotřebuje podrobně vypisovat děje, aby vyjádřila, co chce, je střídmá, cudná – a hlavně: prozaička Müllerová pracuje s motivy, se stylem, s jazykem jako básnířka. 

TIPY KLASICKÁ HUDBA 9/10

TIPY KLASICKÁ HUDBA 9/10

JANÁČKOVA FILHARMONIE
Ostrava, 3. 9. 2010
Janáčkova filharmonie Ostrava pěstuje živou spolupráci s Ostravským centrem nové hudby a soudobá a moderní hudba je na ostravském pódiu doma. Slyšet dva estonské dětské zpěváky jako sólisty 1. SYMFONIE Galiny Ustwolské (1919 – 2006) je unikátní, ovšem objevně záslužná je sama možnost poznat dílo této statečné petrohradské, hluboce duchovní skladatelky. Houslistka Hana Kotková přijede zahrát KONCERT PRO HOUSLE A ORCHESTR Albana Berga nazvaný NA PAMĚŤ ANDĚLA, tedy dcerušky Almy Mahlerové Mannon. VÉUS SOBRE CÓRES neboli BAREVNÝ VĚJÍŘ je nová skladba Brazilce ze Stuttgartu Rafaela Nassifa. Petr Kotík, který koncert diriguje, nastudoval také svoji orchestrální skladbu FRAGMENT.
 

TIPY FILMY 9/10

TIPY FILMY 9/10

MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY
Švédsko, Dánsko, Německo – 2009
Režie: Niels Arden Oplev
Čtenáři bestsellerové trilogie Stiega Larssona MILÉNIUM dobře vědí, že se jedná o první díl tohoto celosvětového hitu. Ti ostatní se prostřednictvím filmového plátna mohou seznámit s ústřední dvojicí, známým švédským novinářem Mikaelem „Kallem“ Blomkvistem a jeho neortodoxní spolupracovnicí, punkerkou a hackerkou Lisbeth Salanderovou. Nesourodá dvojice pátrá po osudu neteře bohatého průmyslníka Henrika Vangera, která jako šestnáctiletá zmizela před čtyřiceti lety a kterou podle jejího strýce zavraždil kdosi z rodiny. Krok za krokem, pomocí internetu, ale i starých archivů postupují samozvaní detektivové vpřed, přičemž narážejí i na nacistickou minulost některých Vangerů. Lisbeth kromě toho musí řešit trable se sadistickým opatrovníkem, jemuž je kvůli dávnému zločinu zdánlivě vydána na milost a nemilost. Zároveň se postupně zbavuje své nenávisti k lidem. Je štěstí, že snímek natočil dánský režisér v evropské koprodukci a ne nějaký hollywoodský profík (i když i to nepochybně přijde). Temné drama tak má přece jen jiné parametry, též zásluhou zajímavé atmosféry a výborných výkonů Michaela Nyqvista a Noomi Rapace. Brzy nás čekají pokračování s tituly DÍVKA, KTERÁ SI HRÁLA S OHNĚM a DÍVKA, KTERÁ KOPLA DO VOSÍHO HNÍZDA.
 

TIPY DIVADLO 9/10

TIPY DIVADLO 9/10

VERNISÁŽ (1975) & PĚT TET (2010)
VÁCLAV HAVEL
REŽIE: VLADIMÍR MORÁVEK
HUSA NA PROVÁZKU BRNO & KLICPEROVO DIVADLO HRADEC KRÁLOVÉ

Zvláštní hnutí mysli provází čecháčky ve vztahu k Havlovi. Zatímco svět ho stále obdivuje, u nás nad ním kdekdo ohrnuje raťafák. Tomu se vytrvale zpěčuje Vladimír Morávek. Nejprve inscenací CIRKUS HAVEL, což byl zvláštní a provokativní kompilát ze špalíčku Havlových dramat a součást Morávkova volného cyklu PERVERZE V ČECHÁCH v Huse na provázku. Následovaly exprezidentovy miniatury PRASE a nejnověji znovu originální spojení dávné Havlovy VERNISÁŽE a jeho nového textíku PĚT TET, napsaného pro Husu… a premiérově uvedeného na nepříliš vyvedeném brněnském festivalu DIVADELNÍ SVĚT. Mnohem úspěšněji pak ve spolupráci s hradeckým Klicperovým divadlem na tamním Havlově dvorečku coby součást mnohem slavnějšího, ale přesto existenčně zápasícího DIVADLA EVROPSKÝCH REGIONŮ. Hrát se ta krásná bláznivina bude i po prázdninách. Bodejť by Havel i Morávek s Petrem Oslzlým nedráždili! VERNISÁŽ je o normalizačním establishmentu kupícím hovniválí kuličky bez ohledu na morálnost žití, a upřímně se podivujícím Bedřichovi, který kvůli intelektuálním ideálům a zatvrzelosti tře bídu s nouzí při nádenické práci. O téže společenské vrstvě v každém režimu prosperujících, nyní pro změnu úspěšně podnikajících, je PĚT TET. Všechno si pořídili šikovností… Zase se hodně podivují. Vaňkovi, kterého trápí blbá nálada a pochyby shrnuté do závěrečné Havlovy věty: „Někdy si myslím, že to všechno bylo zbytečné.“
 

Okamžiky z filmového festivalu v Karlových Varech

Okamžiky z filmového festivalu v Karlových Varech

Nestává se to často, ale při rekapitulaci některých událostí jsem vlastně spokojená, že už nejsem nejmladší. Když jsem v roce 1968 poprvé oficiálně fotografovala na karlovarském festivalu, měla jsem starosti, jestli nové střevíčky s deseticentimetrovými podpatky jsou hezké, šatičky, které jsem velmi těžko sháněla, dost efektní a co udělám, když bude pršet. Ale že mám jen jeden fotoaparát – nespolehlivý Praktisix – a černobílé filmy značky AKO bez udání citlivosti, to mi tak velké vrásky nedělalo. Neměla jsem ani expozimetr a blesk, takže fotografování bylo jako sázka do loterie – a jak to bývá, někdy se i začátečníkovi dílo zázračně podaří.

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 19

Před nějakými deseti lety byl v Británii propuštěn výkonný ředitel jedné velké britské firmy za to, že po své nudné prezentaci na výtky představenstva odpověděl, že je manažer a ne herec. Vznikl z toho tehdy právní spor o to, zda schopnost zábavně prezentovat patří či nepatří k pracovním povinnostem manažerů. Kritizovaný ředitel namítal, že komediální talent nemá ve smlouvě. Představenstvo argumentovalo, že ale ve smlouvě má povinnost vždy hájit zájmy firmy a usilovat všemi prostředky o její úspěch. A má-li nudná prezentace za následek poškození úspěchu firmy, nudný manažer svou nezábavností smlouvu porušuje.
 

Paráda lásky

V přívalech neštěstí, která na nás valí sdělovací prostředky, se rychle zapomíná na to, co se přihodilo včera nebo dokonce minulý měsíc. Nicméně dvacet jedna oběť (možná přibude i několik dalších) a více než pět set zraněných na gigantické technoparty, konané pod heslem Umění milovat, upoutalo zájem na několik dní – zájem se však soustředil především na popisování toho, co se přihodilo, na hledání viníků. Že celá akce se konala navzdory varování policie na naprosto nevhodném místě, je zřejmé. Že z každého prostoru, kde se shromáždí více lidí, musí vést nouzové východy, ví každý pořadatel hospodské tancovačky. Pokud východy chybějí, hrozí to, co se v Duisburgu přihodilo: při jakémkoliv náznaku paniky se lidé ušlapou. Policie teď prověřuje všechny, kteří velkolepou technoparty připravovali a zodpovídali za její průběh. Nakonec vybere pár viníků a nejspíš je soud nějak potrestá.

Jeřabiny Emmy Černé

Jeřabiny Emmy Černé

Vždycky byla překvapená, že některé stromy mají bodliny. Když se snažila utrhnut kousek tisu, pokaždé se trochu zranila. Má ráda stromy. Před oknem jejího dětství stála obrovská jeřabina. Za ní viděla malou ves s prapodivným kostelem a cestičky vysypané pískem. Byla schovaná v okně mezi sklem a ještě jedním sklem, někdy má pocit, že tam zůstala dosud. Ten veliký strom v ní podněcoval touhu umět létat. Když pochopila, že to nedokáže, objevila snění. A začala navlékat svou šňůru jeřabin plnou nadějí, marností, setkání i loučení.
 

František Hrubín

František Hrubín

„Vezmi žlutou tužku, namaluj mi hrušku…“ Jen málokterému dítěti neuvízl v paměti alespoň jeden či dva verše ze ŠPALÍČKU VERŠŮ A POHÁDEK. Jejich autor, básník, překladatel a dramatik František Hrubín, by se letos v září dožil sta let

ALŽÍRSKO PLNÉ PŘEKVAPENÍ

ALŽÍRSKO PLNÉ PŘEKVAPENÍ

„Nejezdi tam! Zabijí tě!“ varovala mě kamarádka, které jsem se svěřil se svým úmyslem cestovat po Alžírsku. „Je to tam o život, a pokud mi nevěříš, tady to máš černé na bílém!“ vrazila mi do ruky tlustou knížku. PRŮVODCE PO NEBEZPEČNÝCH MÍSTECH SVĚTA stálo na obálce. Na straně 343 bylo podtrženo několik řádků: „Alžírsko je pro cestovatele nejnebezpečnějším místem planety. Je to země, kde v tlupách srocení fundamentalisté a vyhození alžírští veteráni z Afghánistánu s oblibou podřezávají krky. Žurnalisté jsou přímo upozorňováni, že budou ihned po vstupu do země zabiti.“

BARBRA STREISAND

BARBRA STREISAND

Prvního února letošního roku nazpívalo přes osmdesát světových osobností novou verzi „charitativního“ songu WE ARE THE WORLD. Od původní nahrávky uplynulo už čtvrtstoletí. Nová verze reagovala na katastrofu, která postihla Haiti. Mezi hvězdami, které píseň nazpívaly, nechyběla herečka a zpěvačka Barbra Streisand. 

DNA „PO ČESKU“

DNA „PO ČESKU“

Sledujete americké kriminální seriály z Las Vegas či z Miami? Uvažovali jste někdy, kde se berou ty profily DNA, s nimiž je potom vzorek získaný na místě činu porovnáván? S pomocí vzorku DNA lze identifikovat pachatele. Jakmile je váš profil jednou vložen do databáze, bude vaše DNA automaticky porovnávána se vzorky, zajištěnými na místě činu. A dá se s DNA manipulovat? Lze udělat chybu? Při policejním sběru vzorků, v laboratoři… Může si za vás někdo hodit: panna nebo orel? Jednou vám třeba padne orel – a změní váš život… Právě o tom jsem si povídal se specialistou na DNA, doktorem Danielem Vaňkem.
 

SPISOVATELKA  HERTA MÜLLER

SPISOVATELKA HERTA MÜLLER

V roce 1999 byla jako zcela neznámá hostem Pražského festivalu spisovatelů. Vloni získala Nobelovu cenu. Vydala přes dvacet knížek, první český překlad jí vyšel až letos. Potkali jsme se na posledním Frankfurtském knižním veletrhu: u stánku Čínské lidové republiky podepisovala petici za propuštění z vězení tamního disidenta – šéfa PEN klubu Liou Siao-po (Liu Xiaobo), který podle československé Charty 77 zformuloval u příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv Chartu 08. Letos Herta Müller svou účast na Pražském festivalu spisovatelů na poslední chvíli pro onemocnění odřekla.

Soubor lidových staveb Vysočina

Soubor lidových staveb Vysočina

Soubor lidových staveb Vysočina nedaleko Hlinska v Čechách začal vznikat začátkem sedmdesátých let minulého století především díky péči a zájmu nadšenců, kteří mu zdarma věnovali stovky hodin práce.

PROMĚNY ČASU – PROMĚNY MATERIÁLU

PROMĚNY ČASU – PROMĚNY MATERIÁLU

Výtvarník Václav Gatarik

Pozvánka V majestátním prostoru kostela svatého Vavřince v Klatovech vystavuje do 30. září sochař a výtvarník Václav Gatarik soubor svých děl nazvaný PROMĚNY ČASU – PROMĚNY MATERIÁLU. Jedná se zatím o největší autorovu výstavu v Čechách.  

Režisér Jan Svěrák

Režisér Jan Svěrák

Učím se považovat za důležitou cestu, nikoli cíl

S režisérem Janem Svěrákem o třígenerační filmové spolupráci, o kompromisech mezi představou režiséra a hotovým filmem, o úskalích možné americké kariéry a klidných vodách českého filmového rybníku, a o jeho snaze nabídnout hmatatelnou alternativu k virtuální realitě.
 

ARCHITEKTI ŠPAČKOVI

ARCHITEKTI ŠPAČKOVI

MOŽNÁ POSTAVÍ I RYBNÍK…

První schůzku s architekty, bratry Janem a Jiřím Špačkem, jsem si dala ve Slavii. Kde také jinde, když právě rekonstrukce slavné pražské kavárny je jejich společným dílem. Volit místo dalšího setkávání bylo složitější, protože zajímavých staveb a interiérů, které od osmdesátých let realizovali, je hodně. Není divu, že svou tvorbou ovlivnili i své blízké. Nakonec jsme se sešli ve Lvím dvoře, a to nejen my tři, ale i další rodinní příslušníci obou bratrů.
 

Formanův advocatus diaboli

Formanův advocatus diaboli

Jan Novák má průměrné jméno, ale nadprůměrný talent. Když studoval na univerzitě v Chicagu, na škole, kterou prošlo několik desítek nositelů Nobelovy ceny, musel žít velmi úsporně. Přihlásil se tedy do univerzitní soutěže o nejlepší povídku a nejlepší divadelní hru. První cena v obou kategoriích byla tisíc dolarů. Novák vyhrál obě a mohl tak se svou budoucí ženou odjet na výlet do Evropy. Potřeboval to, jako většině exulantů i jemu kus srdce zůstal doma za mořem.
 

UCPÁVÁNÍ VRTU PO AMERICKU

UCPÁVÁNÍ VRTU PO AMERICKU

Katastrofa v Mexickém zálivu má být novým 11. zářím, nechal se slyšet prezident Obama. Při takových slovech bychom měli zpozornět.Když jsem před časem psal o mediálním nadýmání islandské sopky a vyslovil řečnickou otázku, co po strašácích mezinárodního terorismu, všemožných chřipek a slintavek či zmíněném vulkánu přijde příště, netušil jsem, že je za dveřmi zbrusu nová katastrofa.
Protože médiím neradno věřit, je otázkou, zda přijmout tvrzení o tom, že únik ropy z prasklého potrubí plošiny Deepwater Horizon je největší pohromou svého druhu v historii. Stejně jako můžeme úspěšně pochybovat o tom, zda je pravda, když se píše, že se vrt už podařilo utěsnit. Dost možná, že ropa stále uniká a unikat bude. Protože se do hlubin moře jen těžko vypravíme, jsme odkázáni jen na tvrzení sdělovacích prostředků a politiků. Takže vlastně nevíme nic.
Tak jako tak bychom ale měli tomuto případu věnovat pozornost. Už jen proto, že americký prezident prohlásil, že tato katastrofa bude nové 11. září. To by nám mělo být podezřelé.
 

V katalánských arénách už býčí krev nepoteče

V katalánských arénách už býčí krev nepoteče

Papá Hemingway se musí v hrobě obracet. Spisovateli, který zbožňoval španělské býčí zápasy coby ztělesnění mužné síly, by se jistě nelíbil zákaz koridy, k němuž na základě předchozí lidové iniciativy a koordinovaného odporu starostů koncem července přikročil katalánský parlament. Zákaz, jenž na území jednoho z ekonomicky nejvýznamnějších španělských autonomních regionů nabude právní účinnosti v lednu 2012, vyvolal vzrušenou debatu po celém Španělsku i ve dvou sousedních zemích, kde je korida provozována.
 

Už nám šlape Nečasova vláda

Američané jí hodili kostičku, občané začínají poznávat, koho si zvolili

Žijeme v překotné době. Čas letí jako šíp ve vzduchoprázdnu, nic ho nebrzdí. Za dva měsíce se proměnila ODS a koalice tří (ODS, TOP 09 a VV) sestavila vládu. Začala doba pravicového šetření a velkých slov o korupci. Zatočit s úplatky přísahala každá vláda za posledních patnáct let a skutek utek. A šetření? Nejhůř se šetří na vlastním, nejsnáze na cizím. Nejhůř se šetří doopravdy: omezit a rozhýbat státní správu, uškrtit výdaje státu, zlevnit drahé zakázky, jako je stavba dálnic (tam už si firmy i zadavatelé zvykli, že u nás je všechno jinak). Nejsnazší je vzít peníze střední a nižší třídě.
Nejzajímavější strana? Mění se ODS. Pozoruhodný zůstává TOP 09 Karel Schwarzenberg; je zajímavý sám o sobě. Ale nejvýraznější jsou véčkaři. Přicházejí s novinkami, často syrovými, nepromyšlenými, důležitými (změny ve školství) i nepodstatnými (přímá volba prezidenta). A obsadili vnitro. Uvidíme, jak se tam ministru Radkovi Na Vlastní Oči Johnovi povede. Je to místo, kde se snadno prohrává. 

Co se děje…v Africe

Co se děje…v Africe

Vedle vývozu kávy a čaje přinášejí do keňské pokladny nejvíce peněz turisté ze všech koutů světa. Globální krize však zasáhla i toto odvětví, a proto ministr pro turismus Najib Balala hledá nové trhy. Jedním z nich je střední Evropa. A kde jinde otevřít propagační turistickou kancelář pro tyto země než v Praze? Češi rádi v zimních měsících pobývají na slunném pobřeží Indického oceánu. Aby přijížděli po celý rok a objevovali další přírodní krásy Keni, byla uzavřena dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu.

Co se děje…v Hollywoodu

Co se děje…v Hollywoodu

Zpěvačka Kerli, držitelka ceny European Border Breakers za album LOVE IS DEAD, nazpívala pro film ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ režiséra Tima Burtona ve spolupráci se skupinou Tokio Hotel dvě skladby – TEA PARTY a STRANGE. Při příležitosti vydání snímku na DVD a Blue-ray je zazpívala na večírku uspořádaném studiem Disney v muzeu FIDM.
 

Co se děje …v New Yorku

Co se děje …v New Yorku

Letošní léto provázelo horko a měsíc červenec se zapsal do historie s nejvyšší naměřenou průměrnou teplotou (podle historických záznamů)v New Yorku (27,5 stupňů Celsia). Pro bezpečnější přecházení velkých křižovatek byly chodcům přidány celé čtyři vteřiny na semaforech. Na některých ulicích se objevily bazénky pro přehřáté psy, do čtvrti Tribeca se v rámci rekonstrukce ulic vrátily kočičí hlavy. V Damroschově parku u Lincolnova centra se slavil slunovrat a patnáct nocí hráli Američané, Argentinci a Haiťané swing, jazz nebo elektronické tango. Na obrovském staveništi v srdci obchodní části Manhattanu byla objevena dřevěná veslice, která v desetimetrové hloubce odpočívala dvě staletí. O krok postoupila stavba Freedom Tower (odpůrci ji nazývají Bílý slon). Mrakodrap, který vznikne na troskách bývalého Světového obchodního centra, se stane se svými 540 metry nejvyšší budovou a opět (jako Dvojčata) připraví o prvenství Empire State Building. Developeři hlásají (a doufají), že budova za 3, 3 miliardy dolarů se stane novým symbolem obnoveného Manhattanu.

Co se děje…v Berlíně

Co se děje…v Berlíně

Každá světová metropole má svou ikonu. S metropolí německou, Berlínem, je nerozlučně spjata Marlene Dietrich. O nejznámější Berlíňance byla napsána řada knih, o desítkách natočených filmů nemluvě. Jednu rozhodující kapitolu z jejího života přibližuje také divadelní hra anglické dramatičky Pam Gems. Díky bravurnímu výkonu slavné německé herečky Judy Winter tak v berlínském divadle Renaissance doslova ožívá „Modrý anděl“.

Co se děje…v Polsku

Co se děje…v Polsku

Solidarita je v nás, stále živá…Před třiceti lety jsem byla třináctiletá holka, která věděla jen to, že se kolem ní dějí důležité věci. Návrat z prázdnin byl bouřlivý, nejezdily autobusy. Celé Polsko totiž stávkovalo. Vracely jsme se s mámou ze Zakopaného, stály jsme s taškami u cesty, každou chvíli zastavilo auto. Cizí lidé stahovali okénka a ptali se, kam nás mohou zavézt. Chyběl benzin, který byl na příděl, ale v důležitých, historických momentech si Poláci pomáhají. Když se dozvěděli, že jedeme do Gdaňsku, jejich oči se zvláštně zaleskly. Často si zajeli velký kus cesty, aby nás vysadili na dobrém místě nebo předali někomu, kdo nás popovezl několik dalších desítek kilometrů. Pár lidí vtisklo mámě do ruky peníze, aby je zanesla dělníkům stávkujícím v loděnicích: „Řekněte jim, že jsme s nimi. Ať vydrží! Musíme vyhrát!“ Ačkoli jsem byla malá, chápala jsem, že máme důležitý úkol: musíme vyřídit dělníkům, že Polsko je solidární. Když jsme se konečně dostaly k bráně loděnice, máma řekla: „Kristýnko, tady se rodí historie. Bude se o ní psát v knihách.“ V tomto roce uběhne třicet let od událostí, které pomohly Polsku a dalším zemím východního bloku ke svobodě.
Ač slavíme letos kulaté výročí, budou oslavy vzniku Solidarity o dost skromnější než v předchozích letech – Polsko potkaly velké tragédie a peníze jsou také potřeba pro oběti povodní.

Co se děje…ve Vídni

Co se děje…ve Vídni

Spící krása ve Vídni
Mistrovská díla viktoriánského malířství z portorického Museo de Arte de Ponce

Výstava pod překladatelsky dvojznačným názvem SCHLAFENDE SCHÖNHEIT (Spící krása) přináší do Rakouska dosud nepříliš známý obrazový svět z počátků moderny, díky němuž může návštěvník nahlédnout do Anglie poloviny 19. století. Roku 1848 bylo totiž v Londýně založeno umělecké společenství, tzv. Bratrstvo preraffaelitů, jež vystupovalo proti oficiálnímu učení Královské akademie v Londýně, proti viktoriánskému pokrytectví společnosti i zkostnatělému systému výuky umění.
Svým názvem projevovalo příklon ke stylu i myšlenkám Raffaela Santiho. Preraffaelité čerpali inspiraci z anglické literatury a dějin své země, ale také z témat náboženských a z každodenního života. Doufali, že skrze své umění přivedou anglické umění zpět k přírodě a čistému pojetí skutečnosti.

Co se děje…na Slovensku

Co se děje…na Slovensku

Státní divadlo Košice ve spolupráci s Občanským sdružením Košické divadlo připravilo na dny 2. – 5. září v pořadí již 4. ročník FESTIVALU DIVADEL STŘEDNÍ EVROPY. V rámci přehlídky, jejíž součástí je i konference středoevropských divadel, vystoupí patnáct souborů ze Slovenska, České republiky, Maďarska a Polska. Mezi nimi se divákům představí např. krakovské Nové divadlo, Městské divadlo Brno nebo Společnost Gergye Krisztiána z Budapešti. Představení proběhnou nejen v historické budově košického divadla, ale i v netradičních venkovních prostorech.
 

O čem se mluví…  …a na Moravě

O čem se mluví… …a na Moravě

V brněnském Domě pánů z Kunštátu bude 10. září zahájena výstava REALITA JE VÍC NEŽ FIKCE – asambláž jako tvůrčí princip v českém umění 60. a 70. let, která představí více než dvacet autorů.
 

O čem se mluví… v Čechách

O čem se mluví… v Čechách

Můžete posvačit na trávníku u Národního divadla!
Až do 18. září si můžete klidně udělat piknik na piazzetě mezi Novou scénou a historickou budovou ND a ještě k tomu se kochat originálními uměleckými objekty. Zatravněná plocha byla na piazzetě vytvořena z iniciativy Štěpána Kubišty, ředitele Nové scény, aby sloužila veřejnosti.
 

Michaela Gübelová 9/10

Vážení a milí čtenáři,
pár dní to vypadá, že nastal šedivý podzim. A to je půlka srpna. Začínám závidět těm, kteří mají dovolenou teprve před sebou a někde v teplých krajích si prodlouží léto. My ostatní si řekneme – tak zase za rok – a můžeme jedině doufat, že nám načerpaná energie vydrží co nejdéle. Ale na druhou stranu, ať jsme byli kdekoli, máme na co vzpomínat. My „Xantypáci“ jsme si letos naplánovali společný redakční týden. Ještě nikdy jsme to nezkusili a pak, několik členů redakce je poměrně nových a tohle byla dobrá příležitost lépe se poznat. Zvolili jsme klidnou chudou vísku na jihu Sicílie, kde jsme nerušeně diskutovali o dalších námětech pro náš časopis. Lidé tu žijí milí a laskaví, přestože jsou bohužel většinou bez práce.

Herečka Tatiana Vilhelmová

Herečka Tatiana Vilhelmová

Popuzují mě falešné nálepky

Herečka Tatiana Vilhelmová je jen o pár let starší než moje dcera, přes náš generační odstup jsme se však v mnohém shodli. Třeba v názorech na bulvár, nebo na Václava Havla. Svůj talent dokázala v celé řadě filmů různých kvalit i žánrů. A i v těch problematických byla vždycky zajímavá. Z jeviště Dejvického divadla si ji pamatuji hlavně z inscenace americké avantgardní hry. Táňa v ní měla asi pětiminutový výstup na forbíně a já při něm žasl nad její kreativitou. Nadchla mě i svými tanečními kreacemi v televizní soutěži StarDance. Považoval jsem ji za zosobnění úspěšného a suverénního mládí, jež se nerado ohlíží po starších autoritách. Překvapilo mě, že je jiná, než její image prostořeké hvězdy. Odmítá povrchní škatulkování a o lidech, s nimiž pracuje, mluví s úctou a pokorou. 

XANTYPA 9/10

XANTYPA Číslo 9/10

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 12/17

XANTYPA XANTYPA 12/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
orling
Inzerce
sonnentor
Inzerce
vlci_mesic