TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 07-08/09

Douglas Gordon: Krev, pot a slzy

Centrum současného umění DOX , Praha
4. 6. – 27. 9. 2009
Světová hvězda videoartu Skot Douglas Gordon (1966) se poprvé v rozsáhlé prezentaci představí českým divákům v Centru současného umění DOX v Praze. Gordon je známý především svou sofistikovanou prací s médiem filmu, kdy znovu zpracovává známé snímky slavných režisérů. Je nositelem prestižní Turnerovy ceny z roku 1986, o rok později zastupoval Velkou Británii na bienále v Benátkách. Gordon se proslavil svou prací ČTYŘIADVACETIHODINOVÉ PSYCHO, která spočívá ve zpomaleném promítání Hitchcockova filmu. Další úspěch mu přinesl celovečerní dokument o fotbalistovi ZIDANE, PORTRÉT 21. STOLETÍ, uvedený v roce 2006 na filmovém festivalu v Cannes. Douglas Gordon měl více než sto samostatných výstav na všech kontinentech; jeho současná pražská výstava je umístěna ve všech prostorách centra a doprovází ji rovněž řada dalších programů.
 
Damien Hirst: Život, smrt a láska
Galerie Rudolfinum, Praha
Kurátoři Gunnar B. Kvaran, Petr Nedoma
21. 5. – 30. 8. 2009
Výstava malého formátu představuje v Praze poprvé britského umělce Damiena Hirsta, jehož kontroverzní díla 90. let se stala kulturními ikonami. Šokoval diváky zvířaty naloženými ve formaldehydu i dalšími tabuizovanými tématy. V roce 1995 dostal Turnerovu cenu a stal se protagonistou fenoménu devadesátých let 20. století, označovaného jako YBA (Young British Artists). V Rudolfinu jsou k vidění ukázky z jeho různorodé tvorby od malby přes instalace až k oblíbeným, tzv. ready made objektům z tvorby posledních deseti let. Vedle obřího popelníku zaplněného vajgly a zmuchlanými krabičkami od cigaret najdeme na výstavě například box s dýchajícími zakrytými těly muže a ženy s obnaženým pohlavím. V tématech, která u lidí vzbuzují hrůzu, objevuje Hirst novou krásu a symboliku. V katalogu se mohou diváci seznámit s Hirstovým způsobem myšlení díky rozhovoru, který s ním vedl Hans Ulrich Obrist.
 
Dominik Lang
Moravská galerie v Brně, Pražákův palác – Atrium
Kurátorka Yvona Ferencová
27. 5. – 23. 8. 2009
Mladý konceptuální umělec Dominik Lang, který byl už několikrát nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého, svými instalacemi vstupuje a zasahuje do různých prostorů – ať už galerijních či veřejných. Téměř neviditelnými vstupy mění realitu a u diváků vyvolává pocit nejistoty, co vlastně vidí. Kdo nezná dokonale daný prostor, téměř nepozná, co je umělcovo dílo. V Moravské galerii zaplnil prostor Atria kovovým lešením tak, že vytvořil těžko průchozí kovový les. Zakryl některá střešní okna a umožnil divákovi výstup po schodech k výhledu, který jinak není dostupný. Samotný prostor se stal součástí celého uměleckého díla.
 
Sochy v ulicích
Brno Art Open
Kurátoři Rostislav Koryčánek, Jana Vránová, Jitka Vitásková a František Kowolowski
31. 5. – 30. 8. 2009
V centru Brna se již podruhé objevily umělecké objekty, které mají upoutat diváky přímo ve veřejném prostoru. Po nultém loňském ročníku se město rozhodlo založit novou tradici a přilákat k realizacím i významné světové umělce. Umělecká rada vybrala patnáct umělců z Čech, Slovenska, Polska a Německa. Mezi sochaři jsou například Ivan Kafka, Tomáš Vaněk, Tomáš Medek, Milan Houser, Krystian Czaplicky, Dalibor Chatrný a další. Mezi nejvýznamnější patří účast Magdaleny Jetelové, autorky žijící v Düsseldorfu, která je světově uznávanou kapacitou právě v oblasti umění v exteriéru. V Brně proměnila hotel Avion v dýchající živý organismus pomocí speciálního zařízení umístěného v oknech.
 

Lenka Lindaurová

Letní XANTYPA 07-08/09 - výběr z článků

MAGDALENA DIETLOVÁ 07-08/09

Vážení a milí,dnešní letní a odlehčený editorial píšu paradoxně pod přímým dojmem loučení s WALDEMAREM MATUŠKOU. Chci jen říct, že pro mě je a navždy zůstane příkladem jedinečnosti ducha a charakteru. Kdekdo ho umí napodobit, originálu se ale nevyrovná nikdo… je dobře, že má syna.

Mirek Topolánek

Vítám v Xantypě – jak se vede bývalému českému premiérovi?Je to jako když jste v plném tréninku a vysadíte. Mám několik přátel, kteří po splnění náročného úkolu skončili na koronárce. Klasické abstinenční příznaky – chybí stres, chybí adrenalin, byl jsem zvyklý pracovat patnáct hodin denně. Ale člověk si musí naordinovat postupnou odvykací kůru, naráz to nejde. Přestal jsem kouřit ze dne na den. To šlo, tohle ale ne. Normálně pracuji, pracuji dost a snažím se umět odpočívat, což se mi zatím nedaří. Ale ten pocit, že musím neustále rozhodovat a jsem pořád pod tlakem, už mi přestal chybět. Už taky normálně spím.

Aňa Geislerová

Je za dvě minuty deset hodin, tedy dvě minuty zbývají do našeho setkání. Mám před sebou na malém mramorovém stolku kávu, černou, neslazenou, vodu bez bublin, diktafon – nezapnutý. Mám pečlivě ostříhané nehty, čistou košili a drahý nový svetr. Pokud se osmělím, mám v tašce pod stolem plechovou krabičku s čokoládovými bonbony. Čekám na ženu, slavnou herečku. Budu jí klást otázky, ona bude, doufám, odpovídat. Tramvaje mi křičí u ucha a já mám strach, protože ona to prý nedělá ráda. Ale když vidím, jak právě teď přichází, taková maličká, bledá za obrovskými slunečními brýlemi, vím, že i ona se asi bojí. Jsme na tom tedy stejně.

A pak tu nejsme a stejně svítá...

Zpěvák Karel Zich by 10. června letošního roku oslavil šedesátiny. A 13. července to bude již pět let, kdy nás zasáhla zpráva o jeho předčasném úmrtí ve vodách u korsických břehů. Pro jeho sestru Marii Bořek-Dohalskou, profesorku fonetiky na Univerzitě Karlově v Praze, to byla další rána osudu, která následovala tři týdny po náhlém skonu jejího manžela Václava, potomka hraběcího rodu Bořků-Dohalských z Dohalic. Právě s ní jsme se sešli, abychom zavzpomínali na muže, jehož hlas patřil k jednomu z nejpozoruhodnějších, které naše populární hudební scéna v uplynulém století poznala.

Tři dny, které otřásly světem

OuverturaMěsíce a dny před woodstockým festivalem jsou z historického hlediska možná stejně důležité jako akce sama. Události den po dni odhalují rodící se mechanismy rockového byznysu, ale také píli, statečnost a vytrvalost, vynalézavost i smysl pro improvizaci, které musely být vynaloženy, aby se dějinný zvrat udál. Napínavá předehra osciluje mezi naivní agitkou, spletitou tragikomedií a absurdním dramatem.

Šustovi

Společně se veřejnosti představili na jedné z prvních, ještě předrevolučních výstav dnes už legendární skupiny Atika. Otce a syna stejného jména Jaroslav Šusta totiž vždy spojoval i zájem o stejné výtvarné obory, mezi které vedle architektury a interiéru patří především design nábytku. Tím, co oba rozděluje, je vlastně jen jiný charakter doby jejich profesionální kariéry.

Chtěl jsem být kosmonautem, popelářem i Leninem

Rozhovor s Lukášem Pollertem jsem dělala přesně měsíc po narození svého syna a přísahala jsem si, že s ním nebudu mluvit o kojení, porodech, plínách a podobně. Jenže Lukáš má doma čtyři děti, přičemž nejmladšímu synkovi jsou dva a půl měsíce. A tak mě bývalý olympionik zahltil povídáním o dětech hned poté, co jsme si v areálu Vojenské nemocnice ve Střešovicích sedli do trávy. Sešli jsme se právě tady, protože Lukáš pracuje na střešovické pohotovosti. A občas mi z rozhovoru odběhl, aby někomu změřil vysoký tlak. Můj syn mezitím sladce spal. Křičet začal až ve chvíli, kdy jsem vzala do ruky fotoaparát. A důležité upozornění bojovníkům proti násilí na dětech v čele s Džamilou Stehlíkovou – právě následující pasáže o dětech nutno brát s rezervou. Pollert je totiž ve skutečnosti milující otec.

Valdes – ráj velryb

Dva zálivy poloostrova Valdes – San José a Nuevo –, ležící v argentinské části Patagonie, jsou asi největší porodnicí velryb na světě. Konkrétně velryba jižní, za kterou jsme sem cestovali přes půl zeměkoule, našla v klidných zálivech své sezonní útočiště. Ještě před několika lety lovci decimovaná velryba se tu společně s dalšími vzácnými druhy dostala pod ochranná křídla UNESCA a Valdes se v roce 1999 stal přísně chráněnou přírodní rezervací.

Jakub Nepraš: Iluzionista

Jakub Nepraš, osmadvacetiletý absolvent Akademie výtvarných umění, tvoří v Praze, svou věž, prorůstající korunami stromů, má nedaleko Prahy. A jen letos už vystavoval v Paříži, New Yorku a nejnověji v Portu. Dveře do světa mu povětšinou otevírá padovsko-pražská kreativní galerie Vernon galeristky Moniky Burian. Jakub říká: „Někdy ani nechci být na své vernisáži, chci, aby mé věci žily samy, beze mne.“ Takže teď na něj na chvíli zapomeňte, prohlédněte si fotografie jeho děl, a až se vynadíváte, vraťte se k nám, abychom nahlédli do „iluzionistovy maringotky“.

Severní Korea za ostnatým drátem

O severokorejských jaderných zkouškách toho mnoho nevíme. Citlivé japonské seizmografy napřed zaznamenají umělé zemské otřesy na korejském poloostrově; pár hodin nato pchjongjangská televizní hlasatelka pyšně odkuňká zprávu o úspěšném provedení jaderného pokusu. Přesně tak se to odehrálo letošního 25. května.

tipy výtvarné umění - výběr z článků

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 2/11

Mutující médium – fotografie v českém umění 1990 – 2010
Galerie Rudolfinum, Praha
10. 2. – 1. 5. 2011
Výstava se snaží postihnout proměny fotografie po roce 1989 u nás. Od té doby se především diskutuje o dichotomii tzv. klasické umělecké fotografie a vizuálního umění používajícího média fotografie či konceptuální fotografie. Tuto problematiku podnítila výrazná změna technologií a dostupnost digitální fotografie a počítačového tisku. Kurátor Pavel Vančát se pokusil vybrat exponáty, které měly rozhodující vliv na vývoj reflexe fotografie u nás za posledních dvacet let. Nezabývá se žánry fotografie, ale možnostmi tohoto média v jeho nejširším pojetí. Stejně jako se ptáme, co je a co už není umění, řeší se mezi odborníky otázka, co už nepovažujeme za fotografii. Fotografická řeč se dnes zásadně liší od původní modernistické a přejímá metody sociologie, psychologie i masmédií. Tématem není dokonale nebo poeticky zobrazit zkušenost lidského oka, ale pomocí fotografického média vytvářet zcela různorodé výpovědi. Výstava představuje na sto padesát děl od pětadvaceti autorů.
Popisek: Lukáš Jasanský, Martin Polák, z cyklu ABSTRAKCE, 1995 – 96, černobílá fotografie 

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 12/10

Petr Nikl, Play
Výstavní síň Mánes, Praha
4. 11. 2010 – 31. 1 2011

Všeobecně známý a oblíbený multimediální umělec Petr Nikl spolu s jednačtyřiceti umělci z Česka, Slovenska, USA a Švýcarska vyzývá prostřednictvím projektu PLAY diváky, aby se zapojili do hry a vnímali umělecká díla jako interaktivní. V Mánesu se návštěvníci mohou exponátů dotýkat, zahrát si na hudební nástroje, ale také se účastnit procesu tvorby tím, že se zapojí do vytváření tzv. Krystalízy, kdy je z různých předmětů postupně sestavováno kolektivní dílo. Do spodní části galerie, která byla rozšířena i o prostory tamního klubu, se návštěvníci dostávají tunelem pod simulovaný povrch, kde se ve tmě odehrávají světelné i zvukové akce. Výstava je příspěvkem k tématu komunikace diváka s uměním, které se v dnešní době lidem zdánlivě vzdaluje. Doprovází ji řada zajímavých akcí pro celou rodinu.
 

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 11/10

Evžen Šimera, Zero gravity
Galerie Kressling, Bratislava

04. 10. 2010 – 30. 11. 2010
Malíř Evžen Šimera, který byl v minulosti rovněž mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého, představuje v bratislavské galerii svůj projekt obrazů vzniklých ve stavu beztíže. Své malby už v minulosti vytvářel bez zásahu štětce různými fyzikálními metodami na základě předem daného konceptu. Tak vznikaly stékané obrazy, kdy autor nechal po plátně téct barvu podle gravitace. To ho inspirovalo k realizaci obrazů v prostoru beztíže, kde se nedá pohyb barvy příliš ovlivnit. Výsledkem je série abstraktních maleb, na nichž je opět potlačen záměrný umělecký projev a jejichž původ divák bez návodu v podobě videa natáčení tvorby nepozná.

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 10/10

Dekadence Now!
Galerie Rudolfinum
30. 9. 2010 – 2. 1. 2011
Dlouho očekávaná výstava DECADENCE NOW!, která byla ještě nedávno ohrožena nejistotami v Galerii Rudolfinum, je tady. Projekt je tematicky veden fenoménem dekadence v oblasti současného vizuálního umění. Pojem dekadence je vnímán natolik obecně i mimo rámec umění, že je možné s ním dále metodologicky pracovat a vytvářet nové souvislosti. Dekadentní umění je vyhrocené, přesahuje míru obecně přijatelného, provokativně bourá ta nejcitlivější tabu. V současném umění je dekadence opět aktuálním tématem souvisejícím s krizí civilizace, pocitem bezmoci a ztrátou víry. Od 70. let 20. století můžeme sledovat kontinuální snahu pracovat s typicky dekadentní tematikou u celé řady umělců, k nimž patří Cindy Sherman, Robert Mapplethorpe, Damien Hirst, Zhang Peng, Keith Haring, Andres Serrano, Gottfried Helnwein a další. Jde o mezinárodní přehlídku, která je řazena do několika částí. Ty jsou definovány jako určité limitní situace – Krajnost sebe: Bolest, Krajnost těla: Sex, Krajnost krásy: Pop, Krajnost mysli: Šílenství, Krajnost života: Smrt. Vedle hvězdných jmen jako Matthew Barney, Jeff Koons, Joel Peter Witkin se objeví i česká jména – například Josef Bolf a Ivan Pinkava.
 

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 9/10

Budoucnost budoucnosti
Centrum současného umění DOX, Praha
29. 7. – 25. 10. 2010
Zatímco kdysi byla budoucnost plná optimistických vizí, dnes už na ni nemyslí ani politici. Filozofickou výstavu na toto téma uvozuje motto: „Včera jsme o budoucnosti snili,
dnes budoucnost sní o nás.“ Expozice představuje práce autorů z různých zemí i oborů a jejich zájem o budoucnost. Místo víry v pokrok přichází myšlenka trvale udržitelného rozvoje a vzájemného propojení. Například skupina architektů a designérů Terreform ONE se zabývá řešením zeleně ve velkoměstech, Marysia Lewandowska a Neil Cummings zase natočili video s fiktivním rozhovorem s ředitelkou stockholmského Moderna Museet, který se odehrává v roce 2058. Většina vystavených prací se věnuje především budoucím sociálním vazbám.
 

Malíř Marek Číhal a Ti druzí…

Malíř Marek Číhal a Ti druzí…

Cena sympatie? Pro herce, sportovce, zpěváka? Ne, pro malíře! Udělili ji fandové a fanynky? Ne! Především lidé od fochu. Teoretici výtvarného umění, kritici a umělci. Soutěž MALBA A JEJÍ PŘESAHY pořádalo už potřetí Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků a byla určena pro umělce do třiceti let. Cenu sympatií diváků získal Marek Číhal, student Fakulty výtvarných umění brněnského Vysokého učení technického, který je letos na stáži na pražské Akademii výtvarných umění.
 

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 6/10

Planeta Eden
Svět zítřka v socialistickém Československu 1948 – 1978
Dům umění města Brna
5. 5. – 25. 7. 2010

Při pohledu zpět do historie se nelze nikdy ubránit jisté nostalgii. Tím spíš, když sledujeme někdejší socialistické vize lepších zítřků a navíc některé výdobytky technologií umíme posoudit. Výstava PLANETA EDEN představuje jakousi karikaturu, parodii, v níž se utopický svět zítřka proměnil. Ukazuje, jak se společenská utopie druhé poloviny padesátých let minulého století rychle proměňovala v utopii technickou. Expozice je rozdělena do sedmi částí. Oddíl Film nabízí plakáty vědecko-fantastických filmů, Svět zítřka zase reprodukce budoucích světů, v části Technika vítězí najdeme především téma letů do vesmíru. Sekce nazvaná Sluneční město přináší způsoby, jak vtáhnout do lepších světů i děti, oddíl Mezi Radarem a Labyrintem seznamuje diváky s výtvarnými díly na téma budoucnost a Retrofuturismus ukazuje tato témata ve tvorbě současných autorů. Projekt Planeta Eden doplňuje stejnojmenná kniha s bohatým obrazovým doprovodem
 

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 05/10

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 05/10

Umění šachu
DOX, Praha
1. 4. – 28. 6. 2010

Londýnská společnost RS&A Ltd připravila projekt UMĚNÍ ŠACHU, k němuž přizvala patnáct uměleckých hvězd (Maurizio Cattelan, Jake a Dinos Chapmanovi, Oliver Clegg, Tracey Emin, Tom Friedman, Paul Fryer, Damien Hirst, Barbara Kruger, Yayoi Kusama, Paul McCarthy, Alastair Mackie, Matthew Ronay, Tunga, Gavin Turk a Rachel Whiteread), které vytvořily speciální podoby šachů. Dokázali, že sice nemusejí být šachisty (zatímco podle Marcela Duchampa jsou všichni šachisté umělci), ale umí hru vizualizovat po svém. Na výstavě v pražském Centru současného umění Dox mohou diváci spatřit velmi neobvyklé podoby šachových her – od dýňové variace přes zbytky jídel až po erotické pojetí – v různých velikostech. K výstavě je připojeno také skvělé šachové video Gavina Turka. Magická intelektuální hra je dodnes inspirativní.
 

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 04/10

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 04/10

Dokoupil 100
Jízdárna Pražského hradu
3. 3. – 23. 5. 2010

Jiří Georg Dokoupil má v Praze druhou velkou výstavu svých děl – po Rudolfinu v roce 1997 nyní v Jízdárně Pražského hradu. Český rodák, který s rodiči ve čtrnácti letech emigroval, studoval v Německu a později v New Yorku a již v 80. letech se proslavil se skupinou Mülheimer Freiheit vymezující se postmoderně vůči tehdy převažujícímu konceptu. Dokoupil se považuje za umělce-vynálezce a v tomto duchu se ve své tvorbě pokouší pro sebe nově definovat malířství. Vytvořil si pro svoji tvorbu již desítky stylů a proslavil se především virtuózní kouřovou malbou, při níž kouřem svíčky vytváří na plátně realistické obrazy. Dokoupilovy práce z různých období jsou velmi odlišné, dá se říci, že je konceptuálním malířem, který realizuje vždy nějakou novou metodu i techniku. V Jízdárně vystavuje své novější obrazy: kouřové, z mýdlových bublin a filmové, sestavené z jednotlivých políček konkrétních filmů tak, že vznikají velkoformátová abstraktní plátna.
Popisek: Jiří Georg Dokoupil, VELKÝ ŽLUTÝ LEOPARD, 2007, akryl a saze na plátně
 

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 03/10

Zdeněk Sýkora 90
Galerie hl. m. Prahy, Městská knihovna
19. 2. – 2. 5. 2010
Retrospektiva více než padesátileté tvorby malíře respektovaného doma i v zahraničí přináší ucelený pohled na vývoj představ Zdeňka Sýkory o základních principech malby. Od uvolněných barevných krajinomaleb dospěl autor ke geometrické abstrakci, která ho zavedla až ke konceptu počítačem generovaných maleb. Ty od 60. let vznikaly v kontinuálních sériích, jež se zabývají skladbou geometrických struktur nebo barevných linií. Jak ukazuje výstava k umělcovým devadesátým narozeninám, principy malby, které si Sýkora pro sebe vytvořil, jsou skutečně nadčasové. Každý obraz, jehož estetiku neurčuje spontánnost či záměr autora, je navíc jakýmsi výsekem z nekonečné malby, která se podle matematických údajů může libovolně rozrůstat. Výstava zahrnuje díla z českých i zahraničních sbírek; o výběr děl a jejich instalaci se tentokrát postaral mladý kurátor Pavel Kappel, několik let mající možnost zabývat se intenzivně tvorbou tohoto umělce jako asistent manželů Sýkorových.FOTO: Zdeněk Sýkora, LINIE Č. 220, 2003, akryl na plátně, 200 x 200 cm
 

Článek najdete v tomto vydání
Letní XANTYPA 07-08/09

XANTYPA Letní číslo 07-08/09

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2019

XANTYPA XANTYPA 11/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne