XANTYPA - Číslo 10/09

BYLINKÁŘ RADÍ 10/09

poradna Pavla Váni

Pýr plazivý – Agropyrum repens – oddenek
Tato známá plevelná rostlina, která sužuje mnohé zahrádkáře má velmi význačné účinky jak výživného charakteru tak i léčebné. Oddenky této rostliny se používaly za I. Svět. Války při výrobě piva . Pro svůj vysoký obsah bílkovin. Ve Středověku sloužila jako poslední prostředek záchrany před záhubou hladem jako velmi vyživující prostředek. V dnešní době se používá jako velice dobrý  prostředek při léčbě revmatických potížích zánětlivých potížích ledvin, zejména ledvinové pánvičky a močového měchýře, kde se většinou kombinuje ve směsi s celíkem zlatobýlem a brutnákem lékařským . Také má velmi dobré výsledky při léčení revmatismu, při léčbě dny a tím i při zvýšené kyselině močové v krvi. Dále se uplatňuje při léčbě cirhózy jater. Použití : 2 čaj. lžičky jemně nakrájených oddenků zalít 200ml studené vody a nechat louhovat 12 hod. Po přecezení ještě zalít přecezené kořeny horkou vodou a nechat 10 min. louhovat. Potom oba nálevy spojit a popíjet.
 

Smysluplný stesk Vladimíra Javorského

Nevím přesně, kdy si pierot z Ostravy všiml, že se jeho tělo pohybuje trochu jinak než těla jeho vrstevníků. Snad až na gymnáziu. Do té doby hrával fotbal na dvoře mezi paneláky, na kole jezdil do Bělského lesa a první, kdo s ním v jeho vzpomínkách „pohyboval“, byl jeho tatínek. Jako miminko ho vezl na saních, povídal si přitom s kamarádkou a vůbec si nevšiml, že sáně převrátil. Asi deset metrů ho vlekl ve fusaku pusou ve sněhu, až ho kolemjdoucí upozornili, že své dítě vleče a pravděpodobně ho udusí.

JOSEF ŠKVORECKÝ PĚTAOSMDESÁTILETÝ

Dne 27. září oslavil své pětaosmdesáté narozeniny spisovatel Josef Škvorecký. Muž, který vydáním své prvotiny ZBABĚLCI v roce 1958 změnil dějiny české literatury. Škvoreckého život je natolik bohatý, že by vydal na rozsáhlé literární dílo – spisovatel ostatně „román svého života“ psal po dlouhá léta formou autobiografických próz vyprávěných jeho literárním alter egem – náchodským „páskem“ jménem Danny Smiřický. Čtenář s ním může prožívat nejen období jeho dospívání v době nacistické okupace (PRIMA SEZÓNA), květnovou revoluci (ZBABĚLCI), atmosféru po „vítězném únoru“ (KONEC NYLONOVÉHO VĚKU), vojenskou službu v komunistické armádě (TANKOVÝ PRAPOR) či nepodařený pokus o „socialismus s lidskou tváří“ v roce 1968 (MIRÁKL), ale i nelehký život exulanta (PŘÍBĚH INŽENÝRA LIDSKÝCH DUŠÍ) či dokonce zklamání z polistopadového vývoje (DVĚ VRAŽDY V MÉM DVOJÍM ŽIVOTĚ). Co však z takto rozmanitého života a rozsáhlého díla připomenout k úctyhodnému jubileu? Vždyť o Josefu Škvoreckém byly již popsány stohy papíru a jeho jméno již dávno vstoupilo do učebnic…

MARTIN PÍSAŘÍK

Vytáhl si v životě šťastný los

Smíšek, bouřlivák, někdy zmatkář, smolař a jindy křehký a citlivý herec, takový je Martin Písařík (1979). Vidět ho můžeme na jevišti divadla ABC nebo v televizním seriálu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ. Odzbrojuje diváka zasněnou úsměvností, stejně jako dynamickým projevem, pohybovým nadáním i zpíváním při kytaře. Spolehlivě upoutá, pobaví a rozesměje.

Jaakov Levy

Ve strachu se žít nedá

Izraelský velvyslanec Jaakov Levy je vstřícný a povídavý muž. Tedy do chvíle, než některou otázkou narazíte na zeď diplomatického mlčení či mlžení. Naštěstí má natolik pestrý život, že je o čem mluvit i bez hrozby diplomatického skandálu.

Jste v Česku rok a půl. Pamatujete, co vás po příjezdu nejvíc mile či nemile překvapilo?Jen čeština. Nečekal jsem, že je to tak těžký jazyk, skutečně. Ale učím se.

Lubomír Kaválek

Na špičce světového šachu

Lubomírovi bylo devatenáct, když v roce 1962 poprvé vyhrál šachové mistrovství Československa. Ač se nikdo mladší dodnes mistrem republiky nestal, do Světové síně šachové slávy uvedli Kaválka v roce 2001 spíš kvůli tomu, co dokázal později v Americe. V sedmdesátých a osmdesátých letech patřil stabilně do první desítky světových šachistů, pravidelně vyhrával americká mistrovství a na šachových olympiádách dovedl americký tým k zisku jedné zlaté a pěti bronzových medailí. Tím však jeho přínos královské hře pouze začíná: jako sekundant pomohl legendárnímu Bobbymu Fisherovi k titulu mistra světa v roce 1972, jako trenér dovedl Angličana Nigela Shorta jen o příčku níže, jako teoretik vydal o šachách pět knih, jako novinář píše každý týden sloupek do prestižních novin Washington Post…

Dorovnaný vztah Ivy Janžurové

Maminka vstala z postele a šla si uvařit čaj. Měl být heřmánkový. Uprostřed kuchyně pocítila silný tlak, zůstala stát a volala na svého muže. Iva se narodila tátovi přímo do rukou. Pospíchala na svět. Jakoby věděla, že se taky vůbec nemusela narodit, protože rodiče o této variantě velmi vážně uvažovali. Měli už dva syny a mamince bylo čtyřicet. Ale co kdyby se náhodou narodila holčička? To se k jejich radosti také stalo a Iva nakonec ani nebyla jejich dítětem posledním. Chlapeček Josef ovšem zemřel v porodnici. To období prožívala maminka nesmírně těžce a byla velice nešťastná. Lékař si s ní vyprávěl a ptal se jí, co dělala jako malá. Maminka vzpomínala, jak ráda malovala a on ji přiměl, aby se ke své zálibě vrátila. Poslechla, a od té chvíle začínaly Iviny prázdniny odjezdem maminky do malířských kurzů. Iva byla pověřena zastoupit ji v rodině, měla na starosti králíky, naučila se sekat srpem a kosou a pocit zodpovědnosti jí dělal dobře. Ten pocit uspokojení z naplněné zodpovědnosti v ní zůstal dodnes. Maminka malovala každý den až do konce svého života. Odvezli ji k rybníku, posadili na její oblíbené místo, zasadili obrázek do stojanu, a ona byla šťastná. Dělala si legraci, že až umře, díky jejím výkresům vyhrají sběr papíru. Byla to vášeň, jejíž stopy nalézali po celém bytě. Měla potíže s rovnováhou, a tak stopy jejích dlaní od barev mapovaly všechny její kroky.

ORFEUS A EURYDIKA a ČERNÍ MYSLIVCI

NEDOKONČENÉ FILMY

V létech, kdy na našich hliníkových mincích byl nápis Protektorat Böhmen und Mähren, existovaly zpočátku ještě české podniky; jeden sídlil ve Štěpánské ulici č. 33 v Praze a jmenoval se AFIT (Ateliér filmového triku), ale i ten byl brzy „převzat do péče“ německých společností. Dostal ovšem německy mluvícího šéfa. Prý to nebyl žádný „fašoun“, ten pan Dillenz, vídeňský rodák, který ale nevěděl o filmu – natož o trikovém – nic. Ale jakýmsi řízením osudu (nebo své paní, operní pěvkyně) žil v domnění, že trikový film má hodně společného s operou, jsou tam přece různé proměny dekorací a záměny hlasů a zpěváků – nebo ne?

HANA PREINHAELTEROVÁ

MÝCH SEDM PEREL

Když před více než třiceti lety vyšla její knížka MOJE BENGÁLSKÉ PŘÍTELKYNĚ, vyvolala obrovský ohlas. Byla šedivá „normalizace“ a ona psala neodolatelným způsobem o barevné Indii, kterou měla na konci šedesátých let možnost poznat. Knih pak vydala ještě několik a z bengálštiny přeložila řadu povídek. Hana Preinhaelterová má neobyčejný dar popularizovat svůj obor a nadchnout pro něj ostatní. Vychovala řadu studentů, kterým můžeme jen závidět, že měli takovou učitelku.

Hvězdy o nás

HOROSKOP NA ŘÍJEN 2009

Říjen 2009Slunce vstupuje do znamení Vah 22. září ve 23.20 SELČ a setrvá v něm 23. října 08.44. Dramatické napětí se začne vytvářet až poslední říjnové dny. Jinak je to měsíc poklidný a dokonce i konstruktivní – uprostřed se totiž zastaví Jupiter a bude přát hlavně vzdušným znamením (Blíženci, Váhy, Vodnář). Zvýšené opatrnosti je třeba 4., 8. – 11. a 29. – 31. 10. Pro jednotlivá znamení přinášíme jako obvykle pár konkrétních rad.

Pavla Frýdlová

Sběratelka lidských příběhů

Na pultech knihkupectví se nedávno objevila kniha ŽENY ODJINUD. Je to čtvrtý svazek knižní řady, která se věnuje životním osudům žen různých generací s různými zkušenostmi. Autorkou těchto zpovědí je dramaturgyně, publicistka, filmařka, překladatelka a především žena, která umí naslouchat – Pavla Frýdlová.
Co vás motivuje ke sběru vzpomínek? Chcete uchovat příběhy pro historii, nebo jde o respekt k jednotlivým lidem?

PATRIK ELIÁŠ

HOKEJ HRAJI SRDCEM

Má za sebou parádní sezonu plnou rekordů v nejslavnější hokejové lize světa, v NHL. A před sebou sezonu, v níž má všechny předpoklady překonat i další rekordní mety.Patrik Eliáš, vynikající útočník New Jersey Devils, dvojnásobný vítěz Stanley Cupu z let 2000 a 2003. Nejproduktivnější český hráč v NHL v sezoně 2008/2009 a zároveň i nejlepší střelec mezi svými krajany. Vítěz letošní ankety o nejlepšího českého hokejistu Zlatá hokejka. A také výjimečný člověk s hlubokým sociálním cítěním, který je již čtvrtým rokem velvyslancem dobré vůle Českého výboru pro UNICEF.

Daniel Dvořák

Scénograf

Daniel Dvořák je akademický architekt, scénograf a ředitel Národního divadla v Brně. Sešli jsme se ve Slavii, pan ředitel přijel z Brna a postupně přesedal od stolku ke stolku; na celé odpoledne měl rozfázovaná pracovní setkání. Usměvavý workoholik, formuluje přesně, vzdělanecky, nádherně spisovnou češtinou.

Výtvarníci Kavanovi a jejich dům v Troji

Dům, který kolemjdoucí upoutá, přitahuje jejich pohledy. Je evidentní, že už hodně pamatuje. A také je hned jasné, že je to dům, který má tak zvaný genius loci… Přeloženo doslova – duch místa. V římské mytologii to byl duch či bůžek v podobě hada ochraňujícího konkrétní místo. Dnes to slovní spojení vyjadřuje spíš zvláštní a specifickou atmosféru, originální a těžko vysvětlitelný pocit, který člověk má, když na takové místo přijde.

Hrdina je když…

HELENA ČAPKOVÁ SESTRA SLAVNÝCH BRATŘÍ

Známe ji jako autorku vzpomínkové knihy MOJI MILÍ BRATŘI, díky níž jsme důvěrně nahlédli do rodiny lékaře Antonína Čapka. Netušíme, že dosud jsme se nedočkali vydání úplného a necenzurovaného rukopisu. A jen někteří vědí, jak krutě se choval komunistický režim k této ženě, bojující už proti předchozí totalitě – nacistické.

Nefalšovaný superman

David Drábek - dramatik a režisér

Ač rodilý Východočech, dobré jméno si po deset let budoval především v Olomouci, kde studoval filmovou a divadelní vědu. Spolu s Darkem Králem tříbil žánr moderního kabaretu ve Studiu Hořící žirafy, rozčeřil stojaté hladiny českého dramatu vlastní hrou AKVABELY, ze které udělal Vladimír Morávek kultovní představení v Klicperově divadle v Hradci Králové. Už teď jsou AKVABELY přeložené do deseti jazyků a hrají se v mnoha zemích. S herečkou Janou Bernáškovou (známou ze seriálů HORÁKOVI, ULICE a KRIMINÁLKA ANDĚL) mají dceru Justýnku. Začal pohostinsky režírovat v několika divadlech (Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo v Brně). Dál píše hry, ale od začátku roku na sebe vzal nový úkol. Stal se uměleckým šéfem Klicperova divadla. Divadla, které má svůj kredit u diváků i kritiky. A přišel s novým původním muzikálem JEŠTĚŘI.

JIŘÍ KORN

Jsem hravý a zvědavý, a tedy stále ohrožený druh

Vždy byl o krok dopředu, nadán hned v několika oborech zároveň. Po desetiletí se drží v popředí a přitom si dokázal prospěchářsky nezadat s bývalým režimem. Je jedinečným zjevením v historii naší moderní hudební scény. Letos oslavil šedesátiny.

Penélope Cruz

Uhrančivá kráska z Madridu

V melodramatu ROZERVANÁ OBJETÍ, které do našich kin vstoupilo letos v září, zosobnila modelovou „femme fatale“. Pod taktovkou svého guru Pedra Almodóvara hraje elegantní sekretářku, která si původně přivydělává jako luxusní call-girl. Uhrančivá Lena se stane milenkou stárnoucího boháče, časem se ale zamiluje do režiséra, který ji obsadil do svého filmu. Španělská kráska PENÉLOPE CRUZ tu opět předvedla svůj pověstný temperament i sex-appeal. V roli pronásledované nevěrnice, oddané partnerky i ambiciózní novicky před kamerou znovu dokázala, že je také pozoruhodnou herečkou.

Lejla Abbasová

Lejlu Abbasovou znám dlouho. Mimo jiné jsem jí pomáhala s charitativním Projektem Medela. Tenkrát jsem z ní měla hlavu jak pátrací balon. Tak chaotického člověka jsem snad ještě neviděla. Šok jsem pak zažila, když jsem si na internetu přečetla, že bude tiskovou mluvčí ministra Kocába. Tušila jsem hodně velký průšvih. Ta holka mě ale překvapila.

Křimické zelí v Kolíně nad Rýnem

malíř Petr Renč

Člověk se neustále proměňuje. Tak jak se mu mění tvář a tělo, tak se mu také mění vnímání. Je to závislé na vnitřním uspořádání i na okolí. Vnímání i myšlení člověka žijícího na venkově je jiné, nežli člověka ve velkoměstě. Vnímání se mění. Ale pod těmi proměnami je něco konstantního. Co je konstantní v umění, je krásno. Může se namítnout, že krása je něco relativního, ale krása nemá s líbením nic společného. Skrze krásu se dotýkáme pravdy a můžeme prožít emoce někdy i velmi „studené“. Kráse a pravdě se lze pouze přibližovat, a to konec konců i v moderním umění.

 

Aktuální vydání
XANTYPA 12/17

XANTYPA XANTYPA 12/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
orling
Inzerce
sonnentor
Inzerce
vlci_mesic