XANTYPA - Číslo 11/09

JANA PLODKOVÁ

BAVÍ MĚ DĚLAT VŠECHNO VELKÝ

Vyrůstaly jsme ve stejném městě. S její o sedm let starší sestrou Broňou jsem se na střední škole kamarádila. Malou Janu si nepamatuju. Pak režisér J. A. Pitínský napsal z mých rozhovorů divadelní hru s názvem RENATA KALENSKÁ, LIDOVÉ NOVINY. Hrát mě měla jakási Plodková. Když jsem přijela do brněnského HaDivadla na čtenou zkoušku, strnula jsem. Proti mně stála holka neskutečně podobná mé dávné kamarádce z Jičína. Byla to Jana. Křehké stvoření s obrovským hereckým talentem, do něhož na baru lítá klidně jedna zelená za druhou. Nyní Janu katapultoval na její zatím nejvyšší vrchol film PROTEKTOR.Neumím si představit, že bych jako malá holka v Jičíně prohlásila, že chci být herečkou. Asi by si každý v mém okolí ťukal na čelo. S jakými reakcemi ses setkávala ty?
Já jsem o tom začala přemýšlet už na základce. Tehdy jsem se setkala s typickou reakcí maloměsta. Učitelka mi řekla: „No, holka, tak to je hezký, že se na to takhle chystáš, ale na tu školu se dostane jen pár vyvolených. No zkus to, ale radši si dej přihlášky i na jiné školy.“
 

MAGDALENA DIETLOVÁ 11/09

CO BYSTE SI MĚLI PŘEČÍST V LISTOPADOVÉ XANTYPĚ

Vážení a milí,
leckterý list ještě neopad, a už se na nás žene sníh, zima a nepohoda. Tím víc je třeba dbát o pohodu a slunce ve vašich duších.
Výživné v tom smyslu bylo letošní pražské FORUM 2000. Václav Havel otevřel diskusi o demokracii velmi svobodně a naléhavě, jak je jeho dobrým zvykem. Varoval před tím, že hospodářské zájmy jsou nadřazovány nad všechno ostatní, vytrácí se solidarita a politické špičky nás účelovými ústupky a kompromisy opět vedou ke zpronevěřování se základním duchovním hodnotám: „Pleteme si partnerství se slepotou. Někdo má tisíc vězňů, ale má naftu, tak o tom nebudeme mluvit.“
 

TOMÁŠ MATONOHA

Nevěřím nikomu z politiků

Tomáš Matonoha je originál. Nezapadá do škatulek a průměrnost nemá rád. O tom, jak to tady funguje dvacet let po revoluci, co ho štve a jak k tomu přistupuje, jsme si s komikem, hercem, moderátorem a nově také divadelním producentem povídali nad porcí párků v kavárně Savoy.Proč si myslíte, že jsme to místo vysněné moderní demokracie dotáhli spíš na její parodii?
Nemám pocit, že by nám nějaká postkomunistická země mohla jít příkladem. Myslím si, že je to problém celého bloku – byl čtyřicet let pod vlivem určitého systému, který já považuju za zrůdný. To vedlo k devalvaci morálních hodnot, i když na vlajce máme vyšito, že Pravda vítězí. Tento systém nedává bohužel možnost, aby kvalitní, charakterní lidé dostali odpovědnost. Když někdo přijde s ideály, tak podle mého názoru nemá šanci a nemůže uspět.
Nemyslím si, že by v západní Evropě nebo jiných vyspělých zemích korupce neexistovala. Ale když se vysoce postavený politik prokazatelně zdiskredituje, tak okamžitě odchází. A tady se po kauzách v 90. letech stalo určitou normou, že pokud někdo není vyloženě odsouzený, tak pokračuje.

DVACET LET PO LISTOPADU

ANKETA

Vážíme si dostatečně demokracie a svobody? A vůbec všeho, co jsme získali v listopadu 1989? Uvědomujeme si, co vše se v našich životech změnilo nebo rychle zapomínáme? Dvacáté výročí „sametové revoluce“ je pro zamyšlení ideální příležitostí. Požádali jsme několik osobností o odpovědi na následující otázky.
1) Pamatujete si, co jste dělal/a 17. listopadu 1989?
2) Jak vám „sametová revoluce“ změnila život?
3) Jakými nejzásadnějšími změnami podle vás prošla naše společnost v období uplynulých dvaceti let?
4) A co bylo podle vás zásadní chybou uplynulých dvaceti let?
5) Co byste přál nejen sobě, ale i celé naší zemi do nadcházejících dvaceti let? VÁCLAV HAVEL, v roce 1989 disident, nyní dramatik a bývalý československý a český prezident
17. listopad 1989 jsem strávil na chalupě na Hrádečku, aby se má pražská přítomnost nestala záminkou k zásahu proti opozici, ale do Prahy jsem se vrátil ihned poté, co jsem se ze zahraničního vysílání dozvěděl o brutálním policejním zásahu proti studentům na Národní třídě. Co následovalo, bylo podrobně zachyceno v knihách a filmových dokumentech: založení Občanského fóra, mohutné manifestace proti komunistické moci v Československu, její pád i zhroucení celého bipolárního rozdělení světa. Byla to doba všeobecné euforie a nadějí a já jsem vděčný osudu za to, že jsem mohl být přímým účastníkem tehdejších světodějných změn.

Dělám jenom to, co se dá zvládnout

Josef Mašín

S Josefem Mašínem jsem se sešel v hotelu v Mnichově. Celé odpoledne lilo a pěší zónou se valily prudké potůčky špinavé vody. Mašín jen několik hodin předtím přiletěl z Kalifornie na dvoutýdenní pracovní cestu po Evropě. Podniká v několika různých oborech, ale poslední dobou se zaměřuje hlavně na prodej a nová uplatnění svého mikročipu Trovan, kterým eviduje všechno možné, od lososů v Jižní Americe, až po systémy proti krádežím aut.V recepci hotelu si mě vyzvedl v džínách, teniskách a tmavočerveném golfovém tričku. Ve věku sedmasedmdesáti let, kdy jeho průměrní vrstevníci jsou na věčnosti a ti nadprůměrní na penzi, působil mladistvým dojmem. Má husté, nakrátko ostříhané, šedivé vlasy, svalnatou postavu a z paměti lehce loví podrobnosti dávných událostí a jména jejich účastníků.

POHLEDNICE ZE SIRNÉHO PEKLA

Indonéská Jáva

Indonéská Jáva se svými 132 tisíci kilometry čtverečnými a 120 milióny obyvatel – to už je vskutku pořádný ostrov… Za pozornost nestojí jen desetimiliónová megapole Jakarta plná rámusu a smogu či naopak poklidně vyhlížející prastará královská města Surakarta a Yogyakarta, hinduistický chrámový komplex Prambanan nebo Borobudur – snový skvost architektury z časů buddhismu.Nikoho také nejspíš nepřekvapí, že Jáva má neskutečně krásnou přírodu. Nachází se zde také činné nebo jen dočasně (a tedy zdánlivě) odpočívající sopky: Gunung Merapi, Semeru, Bromo, Krakatau a mnoho dalších. Mezi vulkány má zcela jedinečné postavení ovšem zaujímá skoro 2.400 metrů vysoká hora Ijen - ani ne tak pro svou mohutnost či nějakou obzvlášť zlověstnou historii odkazující k minulosti - nýbrž tím, co permanentně skrývá na dně své kaldery…

BYLINKÁŘ RADÍ 11/09

PORADNA PAVLA VÁNI

V měsíci listopadu se zásobujeme zejména cibulí a zelím.
 K hlavním léčebným účinkům cibule patří:Působí příznivě na celé zažívací ústrojí, je prevencí cukrovky. Velmi dobře se osvědčuje při nedostatku vitamínu B a C.Umožňuje odvodnění organismu při ledvinových chorobách. Působí na srdečně cévní systém a zároveň na dýchací cesty. Zlepšuje stav nervového systému, podporuje krvetvorbu, působí proti střevním parazitům. Při zánětech např. vaječníků se podušená ,teplá cibule na vodě přikládá na bolestivé místo.Prapůvodní formou zelí bylo pravděpodobně divoké zelí dodnes rostoucí na pobřeží a v hornatějších pobřežních oblastech Italie, Jižní anglie, Irska a Malé Asie. Kyselé zelí v dnešním slova smyslu se ve starých dobách neznalo. Konzervace probíhala jinak, prováděla se nasolením a zalitím vinným octem. Obsahové látky zelí snižují riziko rakoviny tlustého střeva, obsahují mnoho vitamínů, zejména vitamín U od slova Ulcus - vřed. Šťáva z čerstvého zelí léčí žaludeční a dvanáctníkové vředy. Kysané zelí v mírných dávkách léčí zácpu a čerstvé listy zelí buď potlučené paličkou na maso, nebo rozválené válečkem na nudle, také rozžehlené žehličkou léčí bolesti kloubů páteře apod. Přikladají se na 8 hod,. přímo na kůži.

Evellyn Pacoláková

Od Mahuleny k Janě Eyrové

Praha ji zatím příliš nezná, a přece má za sebou už po první sezoně v Městských divadlech pražských šest hereckých postav. Je to Cathy ve hře NA VÝCHOD OD RÁJE, Betsy Tverská v ANNĚ KARENINĚ, Beryl ve hře VŠECHNO NA ZAHRADĚ, hodně zralá pionýrka v ŠAKALÍCH LÉTECH a nejnověji Catherin ve VZPOMÍNKÁCH NA VODĚ. Nedávno se objevila na scéně pražského divadla ABC v roli Jany Eyrové.

WROCŁAW 1989

Před dvaceti lety, 3. až 5. listopadu 1989, se ve Vratislavi konal Mezinárodní seminář o střední Evropě a Festival nezávislé československé kultury. Polsko již mělo tehdy za sebou převratné politické změny, díky nimž se tu mohly setkat osobnosti z disentu i exilu. Pro československé i polské publikum tu poprvé po dvaceti letech zazpíval Karel Kryl.

Země mezi Bruselem a Moskvou

Česko navštívil papež. EU čeká na Klause. Na krátko jsme světoví.

Dvě události – a Česko je rázem světové, na chvíli pupkem Evropy. Na konci září nás poctil návštěvou papež Benedikt XVI. Pohyboval se na mezi Prahou, Brnem a Starou Boleslaví. Pilně jej doprovázel český prezident Václav Klaus. Jako by už trénoval na mezinárodní pozornost, jíž se mu dostane o týden později. První říjnový pátek Irové v opakovaném referendu schválili Lisabonskou smlouvu. Ratifikační proces tedy dospěl ke konci. A tím je náš Václav Klaus. Polský prezident Lech Kaczyński, který rovněž se smlouvou nesouhlasí, čekal jen na irské rozhodnutí. Zbývá tedy česká hlava státu, jež Lisabon zarytě odmítá. Dohoda o fungování sedmadvacítky se o ni může roztříštit.
O předčasných volbách – ještě nedávno politickému a mediálnímu supertématu – se už nehovoří. Je to pryč. Strany trápí jiné starosti. ODS kupříkladu usoudila, že musí dát lidem najevo: Jsme opozice! Jako terč si vybrala vnitro. Bude to honička neshodit vládu a zároveň se tvářit jako opoziční strana.
A ještě něco: nezadržitelně se blížíme k 17. listopadu. Za pár týdnů uteče dvacet let od sametové revoluce. Dvacet let ve svobodě, v demokracii, v právním státu. Nebo ne? Jak to vnímáte vy? Žijeme ve svobodě?

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 10

„Pravda je ten nejsrandovnější vtip na světě,“ napsal G. B. Shaw v jedné ze svých her. Ovšem v jiné: „Pravdomluvnost není slučitelná s obranou státu.“ Takže si můžeme jen představovat, v jakém kontextu by vlastně pravda mohla být srandovní. Není jich mnoho. Vlastně jen jediný, zato ale hojný a oblíbený námět komedií. Opravdická pravda (skutečný fakt) může vytvořit komedii jen v kontrastu s výmyslem nebo polopravdou, která předstírá celou pravdu a pokládá se za tak důležitou, že se chová pompézně nebo chvástavě.

Selhávání elit

SLOUPEK iVANA KLÍMY

V naší zemi se člověk, ač si to připouští nerad, občas bojí dívat vzhůru, neboť naděje, že tam zahlédne někoho, koho by chtěl obdivovat, natož následovat, je mizivá. To, co se letos navyváděli politici, zakládá spíš důvod k zneklidnění. Je to až trapné opakovat: svrhnou vládu uprostřed našeho předsedání Evropské unii. Když chceme pochopit, proč to nemohlo počkat tři měsíce, a jaký plán měli ti, co hlasovali pro nedůvěru, nacházíme jen partajní zarytost a zlovůli těch, kdo posedlí touhou po moci všechno ostatní považují za nepodstatné.

Hvězdy o nás

HOROSKOP NA LISTOPAD 2009

Listopad 2009
Slunce vstupuje do znamení Štíra 23. října v 8.45 stále ještě SELČ a setrvá v něm do 22. listopadu 5.23 SEČ. Planetární situace je dramatická. Hned zkraje nadělá zmatky stacionární Neptun a v půli měsíce naběhne zlověstná kvadratura Saturn-Pluto po přechodu Saturna do Vah. Poslední týden se zastavuje Uran. K 20. výročí Vítězného listopadu se nejspíš strhne pořádná politická bitva. Pro jednotlivá znamení přinášíme jako obvykle pár konkrétních rad:

Konečně poctivý a z gruntu český LOKÁL

Hospůdky Hany Švejnohové

Českou kuchyni nabízí v Praze téměř každá restaurace. Ale dotáhnout myšlenku obnovy vzpomínek na chutě našeho mládí v prvotřídním provedení až do nejmenších detailů – to se opět povedlo jen Tomáši Karpíškovi. Usměvavý majitel úspěšných restaurací Ambiente otevřel na rohu Dlouhé a Rybné ulice zbrusu novou hospodu s příznačným názvem LOKÁL (www.ambi.cz) a Xantypa u toho nemohla chybět. Oslavila tu své čtrnácté narozeniny…

Catherine von Heidenstam

Některé situace si nevymyslíte. Překvapila mě nabídka Její Excelence švédské velvyslankyně Catherine von Heidenstam, že mě z koncertu v Pardubicích vezme do Prahy. Při cestě saabem se švédskou vlaječkou se se mnou paní velvyslankyně se smíchem a bez zábran bavila o všem možném včetně názoru na plastické operace a také o tom, jak se ve Švédsku tyká téměř každému kromě krále.

Cary Grant

„Nejlepší cvičení, jaké znám, je milovat se.“ Cary Grant

„Na plátně je Cary Grant jedním slovem dokonalý, mužem z města snů, krásným ďáblem, jakým touží být každý muž, a ničivě přitažlivým milencem, o němž sní každá žena. Pro svět, který ho znal a miloval jen jeho filmy, se stal osobou hodnou zbožňování a adorace, přestože naprosto všechno, od toho proslulého sebevědomého vykračování, přes nepopiratelný romantický šarm až k magicky zpěvnému jménu, bylo do puntíku vykalkulované a umělé.“Takto hodnotila Granta jeho kolegyně v roce 1958, kdy točil jeden ze svých nejslavnějších filmů NORTH BY NORTHWEST (NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU). V té době byl vyhlášen nejlepším hercem Hollywoodu a zároveň se snažil u psychiatra pomocí LSD přijít na to, kdy je ve filmové roli a kdy už žije soukromý život. Zatímco se totiž za úspěšnou hvězdu Hollywoodu považuje herec s pěti, šesti nezapomenutelnými rolemi, a pak ten opulentní mejdan končí, Grantova hvězdná kariéra trvala čtyřiačtyřicet let, a jak stárnul, jeho role byly dokonce stále slavnější! Hrál především hrdiny, jimž se říkalo milí chlapci z naší ulice.

HUDEBNÍ FÓRUM HRADEC KRÁLOVÉ

Pro architekty je Hradec Králové „salón republiky“, pro divadelníky „mekka“ a hudebnímu publiku nabízí už pět let festival HUDEBNÍ FÓRUM HRADEC KRÁLOVÉ. Představuje soudobou hudbu, kterou prověřil svět a u nás zní většinou poprvé. Pětici festivalových koncertů přenáší v přímém přenosu ČRo3 – stanice Vltava a vybrané části přebírá i Evropská vysílací unie. Filharmonie Hradec Králové má navíc nejmodernější koncertní sál v Česku s akustikou, která směle snese srovnání se špičkovými sály světa.

Český mladý design boduje ve světě

Retro eko auto, eko houpací křeslo s lampičkou nebo jachta na solární pohon – to jsou české designové návrhy, které v poslední době okouzlily nejen u nás, ale i za hranicemi. Zasloužilo se o to studio NOVAGUE, které založil designér Petr Novák. Parta mladých lidí, kteří spolu pracují teprve rok, se specializuje na „product design“ – a evidentně vsadili na správnou kartu. Jejich nápady už zaujaly špičkové světové návrháře od New Yorku po Sydney.

Proměny plukovníka Muammara Kaddáfího

Jde o jednoho z nejexcentričtějších a nejbezskrupolóznějších světových diktátorů, současně i nejúspěšnějších, měřeno dobou, po niž se mu daří držet v sedle. Plukovník Muammar Kaddáfí oslavil 1. září s pompou půlstoletí ode dne, kdy v rodné Lybii zorganizoval převrat otevírající mu dvířka k moci.

Výtržník i dobrodruh Leonardo DiCaprio

Když v roce 1994 přijel na karlovarský festival, nepronásledovaly ho davy pubertálních fanynek ani smečky bulvárních fotografů. Tenkrát mu bylo necelých dvacet a budil dojem rozjíveného kluka, který vypadá mladší, než doopravdy je. Z jeho návštěvy si vybavuji jen to, že si pochutnával na zmrzlině. Dodnes si však vzpomínám na jeho famózní výkon ve filmu CO ŽERE GILBERTA GRAPEA? Leonardo DiCaprio v něm předvedl, že pro role vykolejených mladíků měl talent od Boha.

 

Aktuální vydání
XANTYPA 12/17

XANTYPA XANTYPA 12/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
orling
Inzerce
sonnentor
Inzerce
vlci_mesic