Co se děje v Londýně: Dívka z Brixtonu míří do kin

Premiéru filmové adaptace svého světového bestselleru DÍVKA VE VLAKU (ta londýnská je ohlášena na 9. října) očekává Paula Hawkinsová (42) s nezúčastněným klidem.

Přestože autor scénáře přenesl děj její knihy z poklidného anglického předměstí do New Yorku. „Jestli je ten scénář dobrý a jestli se jim podařilo zachovat ponurost a atmosféru mého příběhu, budu nejspíše spokojená,“ říká.

paula_hawkinsjpg.jpg

V britském žebříčku nejžádanějších knížek se tenhle thriller držel celých dvacet týdnů. V Británii si knížku koupil téměř milion čtenářů. A kniha, kterou vydalo v českém překladu nakladatelství Ikar, si ve Spojených státech našla cestu ke třem milionům čtenářů. Za rok a půl byla přeložena do čtyřiatřiceti jazyků. „Představa, že ji přečetlo tolik lidí, je prostě bizarní,“ říká Hawkinsová. S tímhle názorem souhlasí i část české čtenářské obce, která však na internetových fórech neskrývala zklamání z tak žádané knížky. Popularitu dívky z vlaku vysvětluje zčásti fenomén britského „commuting“, dojíždění vlakem za prací, jímž tráví Britové denně i tři hodiny. Každý vlak s pravidelným odjezdem (v knize vyjíždí dívka do Londýna každé ráno v 08.04) má svůj vlastní mikrosvět. Knížka z něj těží a současně ho dokáže oslovit.

Poslední šance budoucí milionářky

Navzdory fenomenálnímu úspěchu své prvotiny bydlí Hawkinsová v Londýně stále na stejné adrese ve čtvrti Brixton. Ve viktoriánském domku, o který se dělí se svým bývalým přítelem. „Zatím jsem neměla čas na jakoukoliv změnu… zní to neuvěřitelně, ale je to pravda,“ vysvětluje v londýnských Timesech. V srpnovém žebříčku časopisu Forbes se Hawkinsová dostala do první desítky finančně nejúspěšnějších spisovatelů a spisovatelek na světě. DÍVKA VE VLAKU vydělala za necelý rok deset milionů dolarů (ještě před započtením příjmů z filmových práv). Pro autorku, která vyrůstala v Zimbabwe, přišel úspěch na poslední chvíli. Absolventka Oxfordské univerzity pracovala jako redaktorka finanční přílohy londýnských Timesů. Jak přiznala, před třemi lety si vzala půjčku od rodičů, aby se mohla věnovat pouze psaní „Kdybych s tou knížkou neuspěla, musela bych se vrátit k novinářské práci nebo úplně změnit kariéru. Byla to má poslední šance,“ přiznala.

Domácí násilí jako téma

Žánr psychologického thrilleru zvolila záměrně: Jednak je po něm mezi čtenáři velká poptávka. Současně se mohla věnovat tématu, které ji zajímá: domácní násilí vůči ženám. „Zažijeme-li násilné chování, pak je to často doma… Nezajímá mě tolik samotný zločin nebo násilí samotné, ale jeho psychologie,“ říká spisovatelka. Kritici však mohou Hawkinsové právem vytknout, že její postavy (kromě hlavní hrdinky Rachel) působí jen jako lehce načrtnuté skici. O jejich hodnotách či o příčinách násilí se dozvíme málo. Autorka prozradila, že už píše další knihu. Půjde prý o příběh dvou sester. Také se svěřila, že teď cítí větší tlak. „Když jsem psala DÍVKU VE VLAKU, nikdo mě neznal, což bylo příjemné. Nová knížka se bude v mnohém lišit, a v něčem zas podobat. Něco z té paranoidní atmosféry své prvotiny bych do ní chtěla přenést. Bude v ní však mnohem více postav a myslím, že nebude tak klaustrofobická.“ Jedno je jisté. Dívkami v titulech knih se to na britském trhu momentálně jen hemží. Inzerovaný příběh dvou sester se tedy bude muset tentokrát v názvu obejít bez dívky. I když autorka zůstane nejspíše ještě nějaký čas dívkou z Brixtonu.

O co v knize jde

Dívka Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel dá těm dvěma dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že „její Jess“ se pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž jí nakonec obrátí život naruby.

Autor článku: Ivan Kytka

xantypa-486x90_audio-1jpg7.jpg

XANTYPA 10/16 - výběr z článků

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Na rozhovor s nejznámějším českým hereckým párem Vilhelmová – Dyk jsem si připravila několik stran otázek, nakonec jsme si ale povídali o mnoha jiných věcech. Můj dojem? Táňa i Vojta jsou nejen po čertech pohlední, ale také inteligentní, přemýšliví a zábavní. Neustále se špičkují a každou vtipnou poznámku vzájemně oceňují uznalým smíchem. Je s nimi zkrátka dobře a já bych měla velkou radost, kdyby i na vás dýchla atmosféra onoho příjemného odpoledne, které jsem s Táňou a Vojtou strávila v jedné vinohradské kavárně.

Herec Robert Redford

Herec Robert Redford

Existují výročí, kterým se nechce věřit. Jedním z takových je i kulaté jubileum Roberta Redforda, filmařského veterána s vizáží rozpustilého kluka, jenž letos v srpnu oslavil osmdesátiny.

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačce Ewě Farně je teprve třiadvacet let. Přesto už se chystá oslavit deset let na pódiu. Nejdůležitější koncert v jejím životě (alespoň podle jejích slov) se připravuje na jedenáctého listopadu do pražského Fóra Karlín.

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Sochař a všestranný umělec, profesor Kurt Gebauer oslavil 18. srpna 75. narozeniny. Do všeobecného povědomí se dostali jeho TRPASLÍCI a ČESKÝ RYBNÍK. Socha W. A. Mozarta se stala jedním ze symbolů Brna. Velkého uznání se mu dostalo za hřiště pro děti i dospělé, MINIKRAJINU, kterou vytvořil na ostravském sídlišti Fifejdy. S jeho tvorbou se můžete setkat v prestižních galeriích a na exponovaných veřejných místech. Nebylo tomu tak vždy.

Vzpomínání na Václava Havla

Vzpomínání na Václava Havla

Pátého října by bylo prezidentu Václavu Havlovi osmdesát let. Bohužel nás opustil již před pěti lety. Jeho vzor statečného jednání v období komunismu a celoživotní morální postoj od té doby české společnosti chybí. Velká část občanů si ale čím dál silněji uvědomuje odkaz Václava Havla.

Anketa 4. část  Český prezident

Anketa 4. část Český prezident

Jak si představujete svého prezidenta? A můžete být konkrétní, kdo by to měl být?

Jeden den na Rotterdam nestačí

Jeden den na Rotterdam nestačí

V Rotterdamu jsme se zastavili na jednu noc, cestou do města ’s-Hertogenbosch, rodiště slavného Hieronyma Bosche, kde byla pořádána výstava k 500. výročí umělcovy smrti. Patřím mezi lidi, pro které vše starobylé je krásné, oplývající křehkou, i když nezachytitelnou duší. Moderní Rotterdam mě však nečekaně okouzlil. Město vzdušné, stříbřitě bílé, sem tam s nějakou barevnou skvrnou.

Dokumentaristka Alena Činčerová

Dokumentaristka Alena Činčerová

V každém snímku je ukryta její životní zkušenost, její názor, její styl. Alena Činčerová rozhodně není tuctová filmařka, ale ani ženská. Nepochybně i proto, že její cesta do klidnějších vod středního věku nejednou hodně zabolela.

Juliana Jirousová

Juliana Jirousová

Chceme-li se pokusit slovy charakterizovat nejen výtvarné vyjádření, ale i životní postoje Juliany Jirousové, společnými jmenovateli by mohly být osobitost, originalita, odvaha, trpělivost a odhodlání. Anebo jen: neustálá snaha jít po Božích stezkách. Ty pro Julianu většinu času skutečně neběžely dlážděnými cestami, ale spíš trním (nebo se úplně ztrácely z dohledu), ovšem trvale a vždy znovu je bez ohledu na vnější skutečnosti a dobové i rodinné zvyky volila jako jediné, které mohou dovést až k cíli.

Slade bez pozlátka

Slade bez pozlátka

Těm, kteří v sedmdesátých letech minulého století podlehli kouzlu skupiny Slade a jejímu přímočarému a průraznému rocku, hranému s drajvem a syrově, s nepřeslechnutelně nezničitelným hlasem zpěváka Noddyho Holdera, se to možná bude zdát neuvěřitelné: letos uplynulo už padesát let od doby, kdy se zformovala její sestava!

Aktuálně - výběr z článků

Zahradnictví

Zahradnictví

„Cítil jsem dluh vůči mámě, která z PELÍŠKŮ vypadla. Na konci šedesátých let, kdy se odehrávají, už byla vdaná, měla mě a bráchu a bydlela mimo rodinu mého dědečka Jindřicha Rohna, ve filmu Jiřího Kodeta,“ vysvětluje Petr Jarchovský, proč se znovu ponořil do rodinné historie a napsal scénář k filmové trilogii ZAHRADNICTVÍ, jež je situována do let 1939–1959.

Drahoš míří na Hrad

Drahoš míří na Hrad

Není „sluníčkář“, má obavy o českou demokracii, vládu s komunisty by nejmenoval, bezpečnost bez NATO si neumí představit

Skororevoluce v Bělorusku

Skororevoluce v Bělorusku

Bělorusko v poslední době zažívá řadu otřesů, které vyhání lidi demonstrovat v předvečer uctění nejvýznamnějšího svátku, který je tradičně cílem největších opozičních akcí. Jedná se o 99. výročí vyhlášení samostatné Běloruské národní republiky. Dvě události dostaly do ulic masy Bělorusů doposud držené zkrátka Lukašenkovou vládou. První má zásadní historický a pietní význam, druhá je svázána s ekonomickou situací obyvatelstva. Mohou společně vyústit i do politických změn?

Zemřela zpěvačka Věra Špinarová.

Zemřela zpěvačka Věra Špinarová.

Nikdo tak nádherně nezazpíval a nezazpívá Jednoho dne se vrátíš z filmu Tenkrát na Západě jako ona.



Miloslav kardinál Vlk

Miloslav kardinál Vlk

V sobotu 18. března zemřel po těžké nemoci ve čtyřiaosmdesáti letech bývalý pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk. Nedlouho před svou smrtí poskytl Xantypě rozhovor, z něhož vybíráme několik jeho myšlenek.

Lví žena

Lví žena

Jak bojovat s nepřízní osudu? Inspirovat se můžete silným příběhem dívky Evy. Filmová novinka slibuje nevšední zážitek. Norský režisér Vibeke Idsøe ve snímku LVÍ ŽENA (Løvekvinnen) zavádí diváky na chladný sever Evropy na počátku dvacátého století.

Příběh boxera Olliho, který bodoval v Cannes

Příběh boxera Olliho, který bodoval v Cannes

NEJŠŤASTNĚJŠÍ DEN V ŽIVOTĚ OLLIHO MÄKIHO, tak se jmenuje drama, které mělo světovou premiéru v květnu 2016 na filmovém festivalu v Cannes, odkud si přivezlo prestižní ocenění Un Certain Regard, což se dosud žádnému finskému snímku nepodařilo.

K úmrtí Josefa Škovoreckého

K úmrtí Josefa Škovoreckého

Velký starý muž exilu, nakladatel Josef Škvorecký, neúnavně podporující český poválečný protikomunistický odboj, významný spisovatel, zemřel ve věku 87 let.

Danny Smiřický v jazzovém nebi

Danny Smiřický v jazzovém nebi

„Taky já až jednou umřu, pohřběte mě s písničkou, jazzband ať jak všichni čerti hraje, až mě k hrobu ponesou.“ Tyto verše napsal před více než padesáti lety Josef Škvorecký, když překládal spolu se svým přítelem Lubomírem Dorůžkou text jednoho z nejznámějších blues, písně ST. JAMES INFIRMARY. A podobně vypadalo rozloučení s jedním z největších českých spisovatelů, jež se uskutečnilo 11. ledna 2012. Jen místo špitálu svatého Jakuba se konalo v kostele Nejsvětějšího Salvátora. A nelze pochybovat o tom, že saxofonová improvizace Jiřího Stivína by se panu Škvoreckému velice líbila.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/16

XANTYPA Číslo 10/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 06/17

XANTYPA XANTYPA 06/17

Obsah vydání

Inzerce
předplatné_baner