Zpěvačka Ewa Farna

Především chci žít jako slušný člověk

Zpěvačce Ewě Farně je teprve třiadvacet let. Přesto už se chystá oslavit deset let na pódiu. Nejdůležitější koncert v jejím životě (alespoň podle jejích slov) se připravuje na jedenáctého listopadu do pražského Fóra Karlín.

150921_ewa_farna_cover_0837jpg.jpg

Váš poslední videoklip písně NA OSTŘÍ NOŽE vzbudil pozitivní ohlasy. Právem. Jednak je dobrý, a také v něm účinkuje řada známých tváří. Jak jste je vybírala?

Jejich výběr jsem prováděla jednoduše. Přemýšlela jsem, kdo je mi blízký. Chtěla jsem tam mít lidi, kteří mě nějakým způsobem baví, inspirují, které mám ráda.

xantypa-486x90jpg.jpg 

A jak jste přišla na Jaromíra Jágra?

Pan Jágr by měl být každému – v respektování soupeře, úctě a nadhledu – vzorem. Shodou okolností jsem těsně předtím viděla video, natočené poté, kdy mu někdo v zápase vyrazil zuby, a on na to reagoval slovy: „V pohodě, kámo.“ A já si řekla: „To je férový chlap.“ Měla jsem s tím samozřejmě strašně práce. Odskočila jsem si jen s rodiči na krátkou dovolenou, a když jsem se vracela, objevila se mi v telefonu esemeska: „Písnička se mi líbí, šel bych do toho. Jaromír Jágr.“ To byl pro mě neuvěřitelný závěr dovolené. Natáčení s panem Jágrem trvalo krátce, ale já vím, že čas nehraje roli. On dobře věděl, že jeho přítomnost znamená pro klip neuvěřitelnou reklamu. Šel do toho úplně nezištně. Udělal to pro mě, aniž bych něco v jeho životě znamenala. Klidně ho mohla pozvat do klipu Madonna. Je to pro mě velká čest.

Ani vy, ani Jaromír Jágr se netajíte tím, že jste věřící. Za totality si to lidi spíš nechávali pro sebe…

Dědeček byl taky věřící a navíc Polák, a kvůli tomu tenkrát přišel o práci. Moje teta zase nemohla vystudovat vysokou školu. Přijde mi to neuvěřitelné. Dneska si může člověk studovat i říkat, co chce. Jsem pyšná na to, že jsem věřící.

Ne, že bych tomu připisoval nějakou váhu, ale Poláci jsou spíš katolíci, zatímco vy jste evangelička…

Ano, často si lidé řeknou – Polka, ta je určitě katolička. A vidíte, nejsem. Na druhou stranu si myslím, že se to moc kategorizuje: katolíci, evangelíci. Věřím, že Bůh je jeden.

Rozmlouváte s ním, nebo ho nechcete otravovat zbytečnostmi?

Má toho hodně (smích). Jednou za čas mu poděkuju za to, že se mám nejlíp, jak se můžu mít, že jsem zdravá a mám zdravou rodinu. Jo a vždycky, když usedám do letadla, se k němu v duchu obrátím: „Prosím tě, kdybys mohl svou obrovskou ‚packou‘ to letadlo přenést tam, kam mám namířeno.“ (smích) Dříve jsem lítala bez problémů, ale čím jsem starší, tím hůř to snáším.

Chodíte do kostela?

Pravidelně ne, spíš se snažím žít podle božích přikázání.

Jak to vypadá?

Jsem vděčná rodičům, jak mě vychovali, nespím s nikým jiným než se svým přítelem, nepodkopávám nohy bližním, nekradu a podobně. Pro mě jsou to zásady dobrého chování. Spousta lidí v mém věku svou životní cestu teprve hledá. Nechci nikoho do ničeho nutit, nemluvím o církvi a kostele, ale o víře a o tom, jak se člověk chová. V Polsku je devadesát procent aktivních věřících, ale část z nich vyjede za hranice a nechová se slušně, což ospravedlňují tím, že je tam Bůh nevidí. Nebo se vracejí z kostela a cestou domů se zastaví u milenky. To je přece pokrytectví. Rozhodně tím nechci nikomu rozmlouvat, aby nechodil do kostela, jen mi připadá důležitější žít jako křesťan.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 9. 2016

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

Vašek Vašák

XANTYPA 10/16 - výběr z článků

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Na rozhovor s nejznámějším českým hereckým párem Vilhelmová – Dyk jsem si připravila několik stran otázek, nakonec jsme si ale povídali o mnoha jiných věcech. Můj dojem? Táňa i Vojta jsou nejen po čertech pohlední, ale také inteligentní, přemýšliví a zábavní. Neustále se špičkují a každou vtipnou poznámku vzájemně oceňují uznalým smíchem. Je s nimi zkrátka dobře a já bych měla velkou radost, kdyby i na vás dýchla atmosféra onoho příjemného odpoledne, které jsem s Táňou a Vojtou strávila v jedné vinohradské kavárně.

Herec Robert Redford

Herec Robert Redford

Existují výročí, kterým se nechce věřit. Jedním z takových je i kulaté jubileum Roberta Redforda, filmařského veterána s vizáží rozpustilého kluka, jenž letos v srpnu oslavil osmdesátiny.

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Sochař a všestranný umělec, profesor Kurt Gebauer oslavil 18. srpna 75. narozeniny. Do všeobecného povědomí se dostali jeho TRPASLÍCI a ČESKÝ RYBNÍK. Socha W. A. Mozarta se stala jedním ze symbolů Brna. Velkého uznání se mu dostalo za hřiště pro děti i dospělé, MINIKRAJINU, kterou vytvořil na ostravském sídlišti Fifejdy. S jeho tvorbou se můžete setkat v prestižních galeriích a na exponovaných veřejných místech. Nebylo tomu tak vždy.

Jeden den na Rotterdam nestačí

Jeden den na Rotterdam nestačí

V Rotterdamu jsme se zastavili na jednu noc, cestou do města ’s-Hertogenbosch, rodiště slavného Hieronyma Bosche, kde byla pořádána výstava k 500. výročí umělcovy smrti. Patřím mezi lidi, pro které vše starobylé je krásné, oplývající křehkou, i když nezachytitelnou duší. Moderní Rotterdam mě však nečekaně okouzlil. Město vzdušné, stříbřitě bílé, sem tam s nějakou barevnou skvrnou.

Dokumentaristka Alena Činčerová

Dokumentaristka Alena Činčerová

V každém snímku je ukryta její životní zkušenost, její názor, její styl. Alena Činčerová rozhodně není tuctová filmařka, ale ani ženská. Nepochybně i proto, že její cesta do klidnějších vod středního věku nejednou hodně zabolela.

Juliana Jirousová

Juliana Jirousová

Chceme-li se pokusit slovy charakterizovat nejen výtvarné vyjádření, ale i životní postoje Juliany Jirousové, společnými jmenovateli by mohly být osobitost, originalita, odvaha, trpělivost a odhodlání. Anebo jen: neustálá snaha jít po Božích stezkách. Ty pro Julianu většinu času skutečně neběžely dlážděnými cestami, ale spíš trním (nebo se úplně ztrácely z dohledu), ovšem trvale a vždy znovu je bez ohledu na vnější skutečnosti a dobové i rodinné zvyky volila jako jediné, které mohou dovést až k cíli.

Slade bez pozlátka

Slade bez pozlátka

Těm, kteří v sedmdesátých letech minulého století podlehli kouzlu skupiny Slade a jejímu přímočarému a průraznému rocku, hranému s drajvem a syrově, s nepřeslechnutelně nezničitelným hlasem zpěváka Noddyho Holdera, se to možná bude zdát neuvěřitelné: letos uplynulo už padesát let od doby, kdy se zformovala její sestava!

Záchranářka Adéla Černá

Záchranářka Adéla Černá

V devadesátých letech znal celý svět populární americký seriál POBŘEŽNÍ HLÍDKA. Na vnadnou Pamelu Andersonovou a sympatického Davida Hasselhofa diváci nezapomněli dodnes. Také hladinu přehrady Lipno celé léto sledují vodní záchranáři. „Lidé nás i teď po tak dlouhé době stále srovnávají. Realita je však jiná. Případy, ke kterým vyjíždíme, jsou jiné a i vybavení, jež používáme, se trochu liší. Cíl máme opravdu stejný, pomoci všem, kteří to potřebují. Jen v plavkách by nám ale tady na Lipně byla určitě zima,“ usmívá se vodní záchranářka z lipenského jezera Adéla Černá.

Osobnosti - výběr z článků

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/16

XANTYPA Číslo 10/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 05/2019

XANTYPA XANTYPA 05/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne