Zámecká paní Kateřina Šrámková

Na zámku Loučeň panuje dobrý duch

Zámek Loučeň ve středních Čechách byl po roce 1945 využíván jako školící zařízení ministerstva dopravy. Ovšem před rokem 2007, kdy jej získala do vlastnictví současná majitelka Kateřina Šrámková, již několik let značně chátral. Nová zámecká paní jeho koupi a následnou rekonstrukci včetně vybudování Labyrintária považuje za svůj nejlepší životní nápad. Zámek pro veřejnost otevřela 7. 7. 2007.

 

bilapanijpg.jpg
Zámecká paní Kateřina Šrámková

 

 

img_6585jpg.jpg
Čelní pohled na barokní zámek Loučeň, dílo slavného barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky

 

Snad každá malá holka si ráda hraje na princezny. Platilo to i u vás?

Na princeznu jsem si paradoxně nikdy nehrála. Snad proto, že mě maminka vodila do pánského kadeřnictví a měla jsem na princeznu krátké vlasy. Nenosila jsem náušnice, hrála si hlavně se stavebnicemi a hodně také četla. Byla jsem prostě klučičí typ.

img_6927-hdrjpg.jpg
Zámecká jídelna prostřená pro zlatou svatbu Jejich knížecích Jasností Marie a Alexandra Thurn-Taxis, kterou společně oslavili na Loučeni 19. 4. 1925.

 

Jak se liší představa o zámeckém životě od běžné reality?

Život zámecké paní není bohužel o polehávání v prachových poduškách a popíjení šálku čokolády s návštěvami v nádherném salonku. Je to manažerská práce na plný úvazek, sedm dní v týdnu.

Straší na Loučni?

To si pište! Každý zámek či hrad má svoje strašidlo, které si hýčká. Vždyť to je také často první otázka návštěvníků. Naše strašidlo je Bílá paní – Terezie Berková z Dubé, dcera purkrabího císaře Rudolfa II. a manželka Václava Berky z Dubé a patří k hodným strašidlům. Od nepaměti rozdávala dětem sladkou kaši. Snažíme se s ní vycházet v dobrém, a proto věřím, že v zámeckých prostorách stále panuje duch přívětivosti a pohody.

img_6933jpg.jpg
Knihovna, nejoblíbenější místo knížete Alaxandra. Však také říkal, že nejde o knihovnu, ale pravý londýnský klub. Rád si zde vychutnal whisky a doutník

 

img_6936jpg.jpg

 

Zámek je typický svými labyrinty a bludišti. Jeden je věnován i Karlu IV. Proč právě labyrinty?

Nebudete tomu věřit, ale na jedné ze svých cest jsem v palubním časopise četla o francouzském venkovském sídle jisté šlechtičny s velkým parkem a labyrintem. Tak jsem si řekla, že přesně to chci také! Našla jsem si Adriana Fishera z Velké Británie, který je nejznámějším tvůrcem labyrintů a bludišť na světě. Ten vypracoval projekt, jehož výsledkem je naše Labyrintárium, první v Čechách a jediné v Evropě. Protože nejsme troškaři, přibyl k původně deseti labyrintům ještě jedenáctý, písmenkový a v letošním roce k 700. výročí Karla IV. ještě dvanáctý, královský labyrint. Nakoupila jsem stohy knih o době Karla IV. a jeho životě. Když jsem se pročetla až ke gotickým katedrálám, došlo mi, že v té době byly labyrinty běžnou součástí výzdoby svatostánků, a napadla mne otázka, zda také ve Svatovítské katedrále byl či měl být labyrint. Když francouzský král měl v korunovační katedrále labyrint, musel ho mít i král český. Výsledku jsme se nedopátrali, ale dospěli jsme k tomu, že to není vyloučené. Svatovítská katedrála se dostavěla, až když labyrinty dávno nebyly v módě, a původní plány se nedochovaly. Tak jsem si řekla, že Karlu IV. , respektive jeho odkazu takový labyrint věnujeme. Hlavní rozměry jsme stanovili, jako kdyby měl být součástí Svatého Víta, ale jinak je jeho design novodobý. Pomáhal nám s ním Michael Rice, odborník na posvátnou geometrii. Místo v zámeckém parku s nádherným výhledem do krajiny bylo pečlivě vybráno i s ohledem na zdejší přirozené proudy energií a prameny. Stezka labyrintu je především geo-energetickou spirálou nabitou pozitivní energií. Obsahuje mystiku středověkých čísel. Základní kámen jsme položili 1. května 2016, což je také magické datum, a věřím, že i sám Karel by si ho vybral.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 9. 2016

 

 www.zamekloucen.cz

xantypa-486x90_audiojpg.jpg

XANTYPA 10/16 - výběr z článků

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Na rozhovor s nejznámějším českým hereckým párem Vilhelmová – Dyk jsem si připravila několik stran otázek, nakonec jsme si ale povídali o mnoha jiných věcech. Můj dojem? Táňa i Vojta jsou nejen po čertech pohlední, ale také inteligentní, přemýšliví a zábavní. Neustále se špičkují a každou vtipnou poznámku vzájemně oceňují uznalým smíchem. Je s nimi zkrátka dobře a já bych měla velkou radost, kdyby i na vás dýchla atmosféra onoho příjemného odpoledne, které jsem s Táňou a Vojtou strávila v jedné vinohradské kavárně.

Herec Robert Redford

Herec Robert Redford

Existují výročí, kterým se nechce věřit. Jedním z takových je i kulaté jubileum Roberta Redforda, filmařského veterána s vizáží rozpustilého kluka, jenž letos v srpnu oslavil osmdesátiny.

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačce Ewě Farně je teprve třiadvacet let. Přesto už se chystá oslavit deset let na pódiu. Nejdůležitější koncert v jejím životě (alespoň podle jejích slov) se připravuje na jedenáctého listopadu do pražského Fóra Karlín.

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Sochař a všestranný umělec, profesor Kurt Gebauer oslavil 18. srpna 75. narozeniny. Do všeobecného povědomí se dostali jeho TRPASLÍCI a ČESKÝ RYBNÍK. Socha W. A. Mozarta se stala jedním ze symbolů Brna. Velkého uznání se mu dostalo za hřiště pro děti i dospělé, MINIKRAJINU, kterou vytvořil na ostravském sídlišti Fifejdy. S jeho tvorbou se můžete setkat v prestižních galeriích a na exponovaných veřejných místech. Nebylo tomu tak vždy.

Vzpomínání na Václava Havla

Vzpomínání na Václava Havla

Pátého října by bylo prezidentu Václavu Havlovi osmdesát let. Bohužel nás opustil již před pěti lety. Jeho vzor statečného jednání v období komunismu a celoživotní morální postoj od té doby české společnosti chybí. Velká část občanů si ale čím dál silněji uvědomuje odkaz Václava Havla.

Anketa 4. část  Český prezident

Anketa 4. část Český prezident

Jak si představujete svého prezidenta? A můžete být konkrétní, kdo by to měl být?

Jeden den na Rotterdam nestačí

Jeden den na Rotterdam nestačí

V Rotterdamu jsme se zastavili na jednu noc, cestou do města ’s-Hertogenbosch, rodiště slavného Hieronyma Bosche, kde byla pořádána výstava k 500. výročí umělcovy smrti. Patřím mezi lidi, pro které vše starobylé je krásné, oplývající křehkou, i když nezachytitelnou duší. Moderní Rotterdam mě však nečekaně okouzlil. Město vzdušné, stříbřitě bílé, sem tam s nějakou barevnou skvrnou.

Dokumentaristka Alena Činčerová

Dokumentaristka Alena Činčerová

V každém snímku je ukryta její životní zkušenost, její názor, její styl. Alena Činčerová rozhodně není tuctová filmařka, ale ani ženská. Nepochybně i proto, že její cesta do klidnějších vod středního věku nejednou hodně zabolela.

Juliana Jirousová

Juliana Jirousová

Chceme-li se pokusit slovy charakterizovat nejen výtvarné vyjádření, ale i životní postoje Juliany Jirousové, společnými jmenovateli by mohly být osobitost, originalita, odvaha, trpělivost a odhodlání. Anebo jen: neustálá snaha jít po Božích stezkách. Ty pro Julianu většinu času skutečně neběžely dlážděnými cestami, ale spíš trním (nebo se úplně ztrácely z dohledu), ovšem trvale a vždy znovu je bez ohledu na vnější skutečnosti a dobové i rodinné zvyky volila jako jediné, které mohou dovést až k cíli.

Slade bez pozlátka

Slade bez pozlátka

Těm, kteří v sedmdesátých letech minulého století podlehli kouzlu skupiny Slade a jejímu přímočarému a průraznému rocku, hranému s drajvem a syrově, s nepřeslechnutelně nezničitelným hlasem zpěváka Noddyho Holdera, se to možná bude zdát neuvěřitelné: letos uplynulo už padesát let od doby, kdy se zformovala její sestava!

Kultura - výběr z článků

Vary ve vašem kině

Vary ve vašem kině

Nedostanete se letos na filmový festival do Karlových Varů? Nesmutněte, když ne­může Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, tedy v tomto případě do kina, a to díky akci Vary ve vašem kině, jejíž první ročník se osvědčil už loni.

Druhá strana naděje

Druhá strana naděje

Snímek DRUHÁ STRANA NADĚJE, le­tošní nositel Stříbrného medvěda za nejlepší režii, potěší od poloviny léta také české diváky. Nejznámější finský režisér, filmový samouk a samorost Aki Kaurismäki (1957) byl za své filmy oceněn mohokrát, v minulosti získal nominaci na Oscara či cenu Grand Prix v Cannes. Z letošního Berlinale si zaslouženě odvezl Stříbrného medvěda za režii příběhu stárnoucího podomního obchodníka s košilemi, který se rozhodne opustit ženu alkoholičku i uvadající živnost. Po epizodní kariéře pokerového hráče si pořídí restauraci na zapomenutém helsinském dvorku a nabídne práci mladšímu muži ve zdánlivě bezvýchodné situaci.

Hold Slovanské epopeji v Tokiu

Hold Slovanské epopeji v Tokiu

„Účelem mého díla nikdy nebylo bořit, ale vždy stavět, pokládat mosty, neboť nás vždycky musí živit naděje, že celé lidstvo se sblíží, a to snáze, dobře-li se pozná navzájem. Šťasten budu, bude-li mně dopřáno přispěti skrovnými silami k tomuto poznání – aspoň a zatím u nás v naší rodině slovanské.“ (Alfons Mucha, 1928)

Richard Deacon

Richard Deacon

Sám o sobě říká, že je akademický a nepraktický. Považuje se spíše za zhotovitele, výrobce než za sochaře. To proto, že miluje nejrůznější druhy materiálu, který opracovává a tvaruje velmi originálním způsobem. „Nevím, jestli moje věci někdo chápe, ale to je v pořádku. Já sám jim někdy taky nerozumím. Ale doufám, že někomu přinesou trochu radosti!“ prohlašuje Richard Deacon.

Mág litografie

Mág litografie

„Litografie jsou pro mne dotyky a vůně, potřeba soustředění, kouzlo zhotovení kresby a tisk, atmosféra dílny. Proces zrození! Vyžaduje vnitřní soustředění, trpělivost a zapálení pro věc. To vše se spojuje se spiritualitou techniky v omamný koktejl.“

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

„Dnes je tomu již 20 let, co seržant Pepper naučil tuto kapelu hrát. Jednou byli v módě, jindy zase ne, ale zaručeně nás pobavili. Takže můžu vám představit ten spolek, který už znáte 20 let? Kapela Klubu osamělých srdcí seržanta Peppera.“

Miroslav Šašek

Miroslav Šašek

Zatímco jeho populární obrazové bedekry vycházely svého času od New Yorku až po Austrálii, jméno Miroslava Šaška zůstávalo pro české čtenáře po celá desetiletí bohužel takřka neznámé. Obrat nastal až na podzim roku 2013, kdy se první z Šaškových slavných průvodců TO JE PAŘÍŽ objevil po neuvěřitelných čtyřiapadesáti letech konečně i na pultech zdejších knihkupectví. A to zásluhou Olgy Černé a nakladatele Juraje Horvátha, kteří tím odstartovali česká vydání titulů někdejší Šaškovy legendární řady THIS IS…

Sklo Zdeňka Lhotského

Sklo Zdeňka Lhotského

Profesor Stanislav Libenský, považovaný se svou ženou Jaroslavou Brychtovou za nejvýznamnější skláře 20. století, vychoval desítky dnes mezinárodně profilovaných žáků. Zdeněk Lhotský je mezi nimi však jediný, kdo se stal i jejich přímým spolupracovníkem v realizaci rozměrných návrhů do architektury a také jejich nejobjemnějších děl. V bývalé textilní továrně rodiny Liebiegů v Železném Brodě, kterou nedávno zčásti rekonstruovala skupina investorských nadšenců z regionu pod vedením Ing. Milana Kuršela, můžete navštívit stálou expozici dvojice Brychtová-Libenský a do konce června skupinovou výstavu čtyř významných umělců – Zdeněk Lhotský, Oldřich Plíva, Jaroslav Róna a Lucie Švitorková – SKLOVOTVAR.

Prague Nonverbal

Prague Nonverbal

Mezinárodní festival nonverbálního divadla pořádá pražská La Fabrika již podruhé. Opět představí špičkové umělce tohoto žánru z tuzemska i mnoha dalších zemí. Diváci během jednoho týdne (21. – 28. května) mohou navštívit okolo dvaceti představení. Hlavním centrem dění je kulturní prostor La Fabrika, letos rozšířený o další scény v Jatkách 78, v divadle Alfred ve dvoře, ve Studiu Hrdinů, v Centru současného umění DOX a Cross Clubu, které se podílejí na programu i realizaci festivalu.

Ceny kritiky za mladou malbu

Ceny kritiky za mladou malbu

Cena kritiky za mladou malbu dosáhla desátého výročí svého trvání a k shrnutí dosavadních výsledků soutěže byl vydán Sdružením výtvarných kritiků a teoretiků, českou sekcí AICA sborník jako kronika vývoje z let 2008–2017, provázený výstavní ukázkou nové tvorby jednotlivých laureátů.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/16

XANTYPA Číslo 10/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne