Zámecká paní Kateřina Šrámková

Na zámku Loučeň panuje dobrý duch

Zámek Loučeň ve středních Čechách byl po roce 1945 využíván jako školící zařízení ministerstva dopravy. Ovšem před rokem 2007, kdy jej získala do vlastnictví současná majitelka Kateřina Šrámková, již několik let značně chátral. Nová zámecká paní jeho koupi a následnou rekonstrukci včetně vybudování Labyrintária považuje za svůj nejlepší životní nápad. Zámek pro veřejnost otevřela 7. 7. 2007.

 

bilapanijpg.jpg
Zámecká paní Kateřina Šrámková

 

 

img_6585jpg.jpg
Čelní pohled na barokní zámek Loučeň, dílo slavného barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky

 

Snad každá malá holka si ráda hraje na princezny. Platilo to i u vás?

Na princeznu jsem si paradoxně nikdy nehrála. Snad proto, že mě maminka vodila do pánského kadeřnictví a měla jsem na princeznu krátké vlasy. Nenosila jsem náušnice, hrála si hlavně se stavebnicemi a hodně také četla. Byla jsem prostě klučičí typ.

img_6927-hdrjpg.jpg
Zámecká jídelna prostřená pro zlatou svatbu Jejich knížecích Jasností Marie a Alexandra Thurn-Taxis, kterou společně oslavili na Loučeni 19. 4. 1925.

 

Jak se liší představa o zámeckém životě od běžné reality?

Život zámecké paní není bohužel o polehávání v prachových poduškách a popíjení šálku čokolády s návštěvami v nádherném salonku. Je to manažerská práce na plný úvazek, sedm dní v týdnu.

Straší na Loučni?

To si pište! Každý zámek či hrad má svoje strašidlo, které si hýčká. Vždyť to je také často první otázka návštěvníků. Naše strašidlo je Bílá paní – Terezie Berková z Dubé, dcera purkrabího císaře Rudolfa II. a manželka Václava Berky z Dubé a patří k hodným strašidlům. Od nepaměti rozdávala dětem sladkou kaši. Snažíme se s ní vycházet v dobrém, a proto věřím, že v zámeckých prostorách stále panuje duch přívětivosti a pohody.

img_6933jpg.jpg
Knihovna, nejoblíbenější místo knížete Alaxandra. Však také říkal, že nejde o knihovnu, ale pravý londýnský klub. Rád si zde vychutnal whisky a doutník

 

img_6936jpg.jpg

 

Zámek je typický svými labyrinty a bludišti. Jeden je věnován i Karlu IV. Proč právě labyrinty?

Nebudete tomu věřit, ale na jedné ze svých cest jsem v palubním časopise četla o francouzském venkovském sídle jisté šlechtičny s velkým parkem a labyrintem. Tak jsem si řekla, že přesně to chci také! Našla jsem si Adriana Fishera z Velké Británie, který je nejznámějším tvůrcem labyrintů a bludišť na světě. Ten vypracoval projekt, jehož výsledkem je naše Labyrintárium, první v Čechách a jediné v Evropě. Protože nejsme troškaři, přibyl k původně deseti labyrintům ještě jedenáctý, písmenkový a v letošním roce k 700. výročí Karla IV. ještě dvanáctý, královský labyrint. Nakoupila jsem stohy knih o době Karla IV. a jeho životě. Když jsem se pročetla až ke gotickým katedrálám, došlo mi, že v té době byly labyrinty běžnou součástí výzdoby svatostánků, a napadla mne otázka, zda také ve Svatovítské katedrále byl či měl být labyrint. Když francouzský král měl v korunovační katedrále labyrint, musel ho mít i král český. Výsledku jsme se nedopátrali, ale dospěli jsme k tomu, že to není vyloučené. Svatovítská katedrála se dostavěla, až když labyrinty dávno nebyly v módě, a původní plány se nedochovaly. Tak jsem si řekla, že Karlu IV. , respektive jeho odkazu takový labyrint věnujeme. Hlavní rozměry jsme stanovili, jako kdyby měl být součástí Svatého Víta, ale jinak je jeho design novodobý. Pomáhal nám s ním Michael Rice, odborník na posvátnou geometrii. Místo v zámeckém parku s nádherným výhledem do krajiny bylo pečlivě vybráno i s ohledem na zdejší přirozené proudy energií a prameny. Stezka labyrintu je především geo-energetickou spirálou nabitou pozitivní energií. Obsahuje mystiku středověkých čísel. Základní kámen jsme položili 1. května 2016, což je také magické datum, a věřím, že i sám Karel by si ho vybral.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 9. 2016

 

 www.zamekloucen.cz

xantypa-486x90_audiojpg.jpg

XANTYPA 10/16 - výběr z článků

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Na rozhovor s nejznámějším českým hereckým párem Vilhelmová – Dyk jsem si připravila několik stran otázek, nakonec jsme si ale povídali o mnoha jiných věcech. Můj dojem? Táňa i Vojta jsou nejen po čertech pohlední, ale také inteligentní, přemýšliví a zábavní. Neustále se špičkují a každou vtipnou poznámku vzájemně oceňují uznalým smíchem. Je s nimi zkrátka dobře a já bych měla velkou radost, kdyby i na vás dýchla atmosféra onoho příjemného odpoledne, které jsem s Táňou a Vojtou strávila v jedné vinohradské kavárně.

Herec Robert Redford

Herec Robert Redford

Existují výročí, kterým se nechce věřit. Jedním z takových je i kulaté jubileum Roberta Redforda, filmařského veterána s vizáží rozpustilého kluka, jenž letos v srpnu oslavil osmdesátiny.

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačce Ewě Farně je teprve třiadvacet let. Přesto už se chystá oslavit deset let na pódiu. Nejdůležitější koncert v jejím životě (alespoň podle jejích slov) se připravuje na jedenáctého listopadu do pražského Fóra Karlín.

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Sochař a všestranný umělec, profesor Kurt Gebauer oslavil 18. srpna 75. narozeniny. Do všeobecného povědomí se dostali jeho TRPASLÍCI a ČESKÝ RYBNÍK. Socha W. A. Mozarta se stala jedním ze symbolů Brna. Velkého uznání se mu dostalo za hřiště pro děti i dospělé, MINIKRAJINU, kterou vytvořil na ostravském sídlišti Fifejdy. S jeho tvorbou se můžete setkat v prestižních galeriích a na exponovaných veřejných místech. Nebylo tomu tak vždy.

Jeden den na Rotterdam nestačí

Jeden den na Rotterdam nestačí

V Rotterdamu jsme se zastavili na jednu noc, cestou do města ’s-Hertogenbosch, rodiště slavného Hieronyma Bosche, kde byla pořádána výstava k 500. výročí umělcovy smrti. Patřím mezi lidi, pro které vše starobylé je krásné, oplývající křehkou, i když nezachytitelnou duší. Moderní Rotterdam mě však nečekaně okouzlil. Město vzdušné, stříbřitě bílé, sem tam s nějakou barevnou skvrnou.

Dokumentaristka Alena Činčerová

Dokumentaristka Alena Činčerová

V každém snímku je ukryta její životní zkušenost, její názor, její styl. Alena Činčerová rozhodně není tuctová filmařka, ale ani ženská. Nepochybně i proto, že její cesta do klidnějších vod středního věku nejednou hodně zabolela.

Juliana Jirousová

Juliana Jirousová

Chceme-li se pokusit slovy charakterizovat nejen výtvarné vyjádření, ale i životní postoje Juliany Jirousové, společnými jmenovateli by mohly být osobitost, originalita, odvaha, trpělivost a odhodlání. Anebo jen: neustálá snaha jít po Božích stezkách. Ty pro Julianu většinu času skutečně neběžely dlážděnými cestami, ale spíš trním (nebo se úplně ztrácely z dohledu), ovšem trvale a vždy znovu je bez ohledu na vnější skutečnosti a dobové i rodinné zvyky volila jako jediné, které mohou dovést až k cíli.

Slade bez pozlátka

Slade bez pozlátka

Těm, kteří v sedmdesátých letech minulého století podlehli kouzlu skupiny Slade a jejímu přímočarému a průraznému rocku, hranému s drajvem a syrově, s nepřeslechnutelně nezničitelným hlasem zpěváka Noddyho Holdera, se to možná bude zdát neuvěřitelné: letos uplynulo už padesát let od doby, kdy se zformovala její sestava!

Kultura - výběr z článků

Konstanty a proměny, jak je vidí

Konstanty a proměny, jak je vidí

Zatímco v létě mnohé „kulturní stánky“ spíše podřimují, galerie se těší nebývalému zájmu návštěvníků. Zejména ti, kteří přijíždějí zdaleka, v nich hledají koncentrovanou podobu regionu, jeho kulturních tradic i současných uměleckých aktivit. Lidé, kteří do výstavních síní zajdou mnohokrát za rok, tu zase vítají nové a nezvyklé dotyky s uměním, výrazně překračující obrysy dotyčné oblasti. Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press považuje právě službu návštěvníkům za jednu z priorit.

Klavírista Lukáš Klánský

Klavírista Lukáš Klánský

Festival Dvořákova Praha se každoročně chlubí jmény předních světových sólistů i orchestrů. Nezapomíná ale ani na výrazné mladé talenty, kteří se mohou pyšnit celou řadou úspěchů na mezinárodní scéně a mají nakročeno k zářné kariéře. Tzv. Den D Dvořákovy Prahy bude 14. září ve Dvořákově síni Rudolfina tentokrát patřit společnému koncertu klavíristy Lukáše Klánského a korejské houslistky Bomsori Kim. Koncert by neměl ujít vaší pozornosti, o těchto muzikantech ještě hodně uslyšíme.

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Předchází jej pověst velmi avantgardního muže – koneckonců jeho zjev nezapře fakt, že je umělcem tělem i duší. Přiznám se proto, že mě poněkud překvapilo, když do mých dveří vešel muž sice s fialovou kšticí, ale s tradiční kyticí a podnosem báječných českých dvojctihodných koláčků. Povídání s ním bylo velmi příjemné, ale rozkvetl teprve tehdy, když přišla řeč na jeho lásku – fusionismus. Jeho přirozená plachost byla najednou ta tam, zaníceně mi vyprávěl o všem, co se svým milovaným uměním zažil, zažívá a ještě plánuje zažít. Koneckonců, vždyť mu bylo teprve sedmdesát…

Výstava Retro biják 60. – 90. let

Výstava Retro biják 60. – 90. let

Již klasické snímky jako VRCHNÍ, PRCHNI!, DÍVKA NA KOŠTĚTI nebo PANE, VY JSTE VDOVA! patří mezi důvěrně známá díla československé kinematografie. Téměř sedmdesát slavných filmů, seriálů a pohádek z 60. až 90. let, včetně zde uvedených, si připomeneme ve čtyřech patrech Tančícího domu, kde je od května na půl roku vystaveno přes dvě stě originálních kostýmů doplněných filmovými rekvizitami a fotografiemi.

Něco za něco

Něco za něco

Divadlo pod Palmovkou Praha

Komiks

Komiks

V souvislosti s vývojem rockové hudby panoval v minulosti v české kotlině názor, že největším nepřítelem lidstva byly rock and roll a coca cola. Přidal bych k tomu ještě jeden produkt, a tím byl komiks. Rock and roll je dnes už uznávanou veličinou coby základ hudby, která od druhé poloviny padesátých let až do současnosti poznamenala dějiny muziky i dalších uměleckých žánrů, včetně komiksu. Coca cola je dnes jednou z nejprestižnějších značek. Komiks ale o své místo na slunci paradoxně stále bojuje.

Lukáš Vondráček

Lukáš Vondráček

Navzdory mládí patří dvaatřicetiletý Lukáš Vondráček do absolutní špičky světových pianistů. V roce 2016 zvítězil na nejnáročnější pianistické soutěži Queen Elisabeth v Bruselu a jeho život dostal hvězdné obrátky.

Newyorské metro

Newyorské metro

Pán, kterému se otevřel kufr a pronásleduje úprkem své odlétající stránky rukopisu, červený zajíc, plastický podmořský svět s hejny drobných rybek a oranžových hvězdic, květy a sytě červené bobule ptačího zobu ve velikém zvětšení, sloni dovádějící na zdi, pánské a dámské klobouky, rojící se včely, liliputánské bronzové postavičky, např. žena, která si čte knihu a přitom sedí na mrtvém byznysmenovi podloženém hromadou peněz… To vše a mnohé další je zde k vidění, takže pokud jste chtěli jet metrem do umělecké galerie, nemusíte nasedat na vlak, protože už jste v ní.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/16

XANTYPA Číslo 10/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2018

XANTYPA XANTYPA 078/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne