Podplukovník Pavel Ruml

Farář nepatří jen do kostela

Aniž chtěl, tak za normalizace po semináři absolvoval dokonce dvouletou základní vojenskou službu. Byl odveden ke zdravotnickému praporu do Topoľčan. Psal se rok 1983 a tenkrát jsme se tam potkali na ošetřovně jako zdravotníci.

 

rumljpg.jpg
Vojenský kaplan Pavel Ruml

 

Tehdejší velitelé si dávali záležet, aby se faráři na vojně nenudili. Jeho začali „dusit“ zvláště druhý rok, to už jsem v Topoľčanech nebyl. Měl údajně pronést výrok hanobící slovenský národ, na objednávku ho udal jeden Slovák, syn politického prominenta. Před vojenským soudem mu hrozil rok vězení v Sabinově. Nakonec se ale onen Slovák svého činu zalekl, před soudem vše zlehčil nebo popřel. Pavel Ruml byl osvobozen. Ale „šarže“ po něm i nadále šly, už jenom proto, že zvláště slovenští vojáci chovali k „velebníčkům“ neskrývaný obdiv a úctu. Po vojně se k němu přihlásil jeden z tehdejších doktorů z ošetřovny, potřeboval půjčit poměrně velkou peněžní částku. Tu dostal, ale už nikdy nevrátil. Takže vzpomínky z vojny – asi „nic moc“. Co ho tedy vedlo k tomu, že když se po patnácti letech „farářování“ kolem něho jen mihla možnost stát se vojenským kaplanem, okamžitě po ní „skočil“? Byla to touha vymanit se z vojenského traumatu? Dokázat, že farář je na vojně velmi potřebný? Podílet se na zlidštění vojny? Ta dříve možná dělala z československých mladých mužů bytosti fyzicky zdatnější a pořádnější, ale brala jim odvahu, naučila je sklopit uši před neomezenou státní mocí, což si mohli „osladit“ flákáním se, mazáctvím a přikrádáním. Na klopě uniformy nosí vojenští kaplani našitý kříž. Ve svém znaku mají v jedné polovině erbu beránka, ve druhé lva. Na to vše se tedy Pavla Rumla zeptám a nebudu předstírat, že se neznáme:

Pavle, proč jsi tak zásadně změnil svůj život? V téměř třiačtyřiceti letech…

V Letohradě, na svém druhém místě jsem tehdy „farářoval“ už třináct let. Měl jsem dojem, že jsem tam dal ze sebe všechno, co jsem mohl. A v té době mě oslovil jeden z našich českobratrských farářů, který pomáhal zakládat armádní duchovní službu. Já potřeboval změnu. Naskytla se možnost zkusit farářovat úplně jinde a úplně jinak. Vstupoval jsem ale do naprostého neznáma, byly to tehdy úplné začátky takové služby v armádě.

xantypa-486x90jpg20.jpg

 

Přesto to vypadá, že všechno šlo jako „po másle“…

To ani omylem. Nejprve jsem se jel podívat za katolickým knězem, který už sloužil v Havlíčkově Brodě. Vstoupil jsem do kasáren a viděl ty dlouhé chodby, nástěnky, mříže, všude pečetě. Říkal jsem si, tak tohle už nikdy víc. Všichni na mě navíc hleděli jako na zjevení, měl jsem háro na ramena, dlouhé vousy a černý klobouk. Tak jsem to zabalil a jel domů. Po cestě jsem se ale bavil s kolegyní farářkou a ta mi k mému rozhodování řekla osudovou větu: „Když nenastoupíš teď, tak už nikdy.“ Ten červíček mi vrtal v hlavě. A za chvíli jsem se už ocitl v armádě.

Byl to tak trochu vstup do jiného světa?

I jako farář jsem se samozřejmě setkával s takzvanými nevěřícími, ale tohle pro mě znamenalo mnohem radikálnější potkání se s „nevěřícím“ světem. Mezi vojáky jsem se také mentálně dostával do oblastí, kam jsem předtím nevstoupil. A s jednotkami pak i fyzicky na místa, kam bych se normálně nikdy nedostal, tedy na mise.

Co nošení zbraně? S tím jsi neměl problém?

Zbraň samozřejmě máme přidělenou. Podle Ženevských konvencí ji ale kaplan ani nosit nemusí. Na některých misích je to však nutné kvůli jeho osobní bezpečnosti. Já jsem ji ale na žádné své misi neměl. Tamní situace podle mého nebyla tak nebezpečná. Prostě jsem se takto rozhodl, ale velitel mi to samozřejmě musel povolit.

 Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 9. 2016

Jiří Hapala

XANTYPA 10/16 - výběr z článků

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Na rozhovor s nejznámějším českým hereckým párem Vilhelmová – Dyk jsem si připravila několik stran otázek, nakonec jsme si ale povídali o mnoha jiných věcech. Můj dojem? Táňa i Vojta jsou nejen po čertech pohlední, ale také inteligentní, přemýšliví a zábavní. Neustále se špičkují a každou vtipnou poznámku vzájemně oceňují uznalým smíchem. Je s nimi zkrátka dobře a já bych měla velkou radost, kdyby i na vás dýchla atmosféra onoho příjemného odpoledne, které jsem s Táňou a Vojtou strávila v jedné vinohradské kavárně.

Herec Robert Redford

Herec Robert Redford

Existují výročí, kterým se nechce věřit. Jedním z takových je i kulaté jubileum Roberta Redforda, filmařského veterána s vizáží rozpustilého kluka, jenž letos v srpnu oslavil osmdesátiny.

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačce Ewě Farně je teprve třiadvacet let. Přesto už se chystá oslavit deset let na pódiu. Nejdůležitější koncert v jejím životě (alespoň podle jejích slov) se připravuje na jedenáctého listopadu do pražského Fóra Karlín.

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Sochař a všestranný umělec, profesor Kurt Gebauer oslavil 18. srpna 75. narozeniny. Do všeobecného povědomí se dostali jeho TRPASLÍCI a ČESKÝ RYBNÍK. Socha W. A. Mozarta se stala jedním ze symbolů Brna. Velkého uznání se mu dostalo za hřiště pro děti i dospělé, MINIKRAJINU, kterou vytvořil na ostravském sídlišti Fifejdy. S jeho tvorbou se můžete setkat v prestižních galeriích a na exponovaných veřejných místech. Nebylo tomu tak vždy.

Vzpomínání na Václava Havla

Vzpomínání na Václava Havla

Pátého října by bylo prezidentu Václavu Havlovi osmdesát let. Bohužel nás opustil již před pěti lety. Jeho vzor statečného jednání v období komunismu a celoživotní morální postoj od té doby české společnosti chybí. Velká část občanů si ale čím dál silněji uvědomuje odkaz Václava Havla.

Anketa 4. část  Český prezident

Anketa 4. část Český prezident

Jak si představujete svého prezidenta? A můžete být konkrétní, kdo by to měl být?

Jeden den na Rotterdam nestačí

Jeden den na Rotterdam nestačí

V Rotterdamu jsme se zastavili na jednu noc, cestou do města ’s-Hertogenbosch, rodiště slavného Hieronyma Bosche, kde byla pořádána výstava k 500. výročí umělcovy smrti. Patřím mezi lidi, pro které vše starobylé je krásné, oplývající křehkou, i když nezachytitelnou duší. Moderní Rotterdam mě však nečekaně okouzlil. Město vzdušné, stříbřitě bílé, sem tam s nějakou barevnou skvrnou.

Dokumentaristka Alena Činčerová

Dokumentaristka Alena Činčerová

V každém snímku je ukryta její životní zkušenost, její názor, její styl. Alena Činčerová rozhodně není tuctová filmařka, ale ani ženská. Nepochybně i proto, že její cesta do klidnějších vod středního věku nejednou hodně zabolela.

Juliana Jirousová

Juliana Jirousová

Chceme-li se pokusit slovy charakterizovat nejen výtvarné vyjádření, ale i životní postoje Juliany Jirousové, společnými jmenovateli by mohly být osobitost, originalita, odvaha, trpělivost a odhodlání. Anebo jen: neustálá snaha jít po Božích stezkách. Ty pro Julianu většinu času skutečně neběžely dlážděnými cestami, ale spíš trním (nebo se úplně ztrácely z dohledu), ovšem trvale a vždy znovu je bez ohledu na vnější skutečnosti a dobové i rodinné zvyky volila jako jediné, které mohou dovést až k cíli.

Slade bez pozlátka

Slade bez pozlátka

Těm, kteří v sedmdesátých letech minulého století podlehli kouzlu skupiny Slade a jejímu přímočarému a průraznému rocku, hranému s drajvem a syrově, s nepřeslechnutelně nezničitelným hlasem zpěváka Noddyho Holdera, se to možná bude zdát neuvěřitelné: letos uplynulo už padesát let od doby, kdy se zformovala její sestava!

Osobnosti - výběr z článků

Řek Zorba z Rejvízu

Řek Zorba z Rejvízu

Jako černý drahokam je do klínu Jeseníků vsazeno temné jezero, podle pověstí prý spojené s mořem. Kolem se zvedají stromy staré jako svět. A rejvízská rašelina omamně voní. V mlze u jezera téměř nelze rozeznat postavu muže, pro něhož má toto bájné místo zvláštní význam.

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Tomáš Šebek

Tomáš Šebek

Letos v březnu se český chirurg Tomáš Šebek vrátil již z páté mise mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Své zkušenosti se zachraňováním lidských životů v mnohdy drastických podmínkách popsal se skromností i humorem sobě vlastním ve dvou úspěšných knihách. Třetí by měla vyjít letos na podzim.

Carlos Santana

Carlos Santana

Jedním z významných a vlivných muzikantů, kteří letos slaví své kulaté životní jubileum, je Carlos Santana. Stejně jako je pestrá a různorodá jeho hudba, je pestrý i jeho původ a hudební prostředí, které ho obklopovalo a ovlivňovalo. Mnohonásobný držitel cen Grammy – jen za album SUPERNATURAL si jich odnesl devět! – i jejich latinskoamerické obdoby, dvojnásobný člen Síně slávy rock’n’rollu – jako sólista i jako člen skupiny Santana, nositel dalších ocenění. Úspěšný tvůrce a protagonista specifického rockového stylu označovaného jako latino-rock svým osudem znovu potvrdil platnost pořekadla, že štěstí přeje připraveným. Je totiž doslova dítětem hudebního festivalu ve Woodstocku.

Alice Flemrová

Alice Flemrová

Neapolská tetralogie Eleny Ferrante GENIÁLNÍ PŘÍTELKYNĚ, jež je příběhem dvou dívek, respektive žen – Eleny a Lily a jejich přátelství, zasazeným do Itálie padesátých až osmdesátých let minulého století, se stala světovým bestsellerem. Nejde o umělou marketingovou bublinu, ty knížky lidé opravdu čtou, nadšeně o nich mluví a navzájem si je doporučují. U nás vyšly zatím dva díly, na třetí se můžeme těšit v říjnu. Přeložila je naše přední překladatelka z italštiny Alice Flemrová.

Aretha Franklin

Aretha Franklin

Královna soulu, zároveň první žena uvedená do rokenrolové síně slávy – to je Aretha Franklin. Letos pětasedmdesátiletá umělkyně ověnčená předlouhou řadou ocenění a titulů svou kariéru zvolna uzavírá. Poslední album vydala v roce 2014, koncertních vystoupení plánuje jen velmi omezený počet. Šanci vidět ji naživo však mají pouze na severoamerickém kontinentu. Po dramatickém zážitku v roce 1984 totiž odmítá nastoupit do letadla.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Andrea Černá

Andrea Černá

Ačkoli být herečkou nebyl její vys­něný cíl a stalo se to víceméně náhodou, dnes by neměnila. Po devatenácti letech v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako vyzrálá hereč­ka obohatila soubor pražského Di­vadla na Vinohradech. Kromě to­ho pracuje v rozhlase, televizi, zpívá, tančí, píše poezii. Andrea Černá se nebojí nových výzev, i když jejímu srdci nejblížší je přece jen stále divadlo pro jeho atmosféru.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/16

XANTYPA Číslo 10/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne