Sochař a výtvarník Petr Císařovský

Dělník železa

Pro někoho je umění jen lehkost bytí v čase, olejová šmouha na plátně noci či snaha o nesmrtelnost, pro jiného poctivá práce, při níž je důležité řemeslo, fortel a píle. Sochař a výtvarník Petr Císařovský je ten druhý případ. Vyučený umělecký kovář, který posléze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, vkládá do svého souboje se železem – které je jeho hlavní materií – dostatek vlastní fantazie a zároveň cit a pokoru k materiálu, který pod jeho rukama roste v umělecké dílo.

img_9771jpg.jpg
Petr Císařovský ve svém ateliéru v Olešně

 

„Jsem značně vymodelovaný tím, co dělám, svou ‚hrou s ohněm‘, ta mě chce skoro celého. Mám připoutanou železnou kouli k noze, jsem pomalý tam, kde jsou jiní rychlí, a naopak. Čas, kdy lze zpracovat žhavé železo, je jen pár vteřin, které nesmíš promeškat. V tomhle ti nikdo nemůže pomoct, musíš být sám a absolutně soustředěný…“ vysvětluje Císařovský. Ale popořádku. Petr – který má ještě dva bratry, malíře Tomáše a filmaře Josefa – strávil dětství v Lounech, městu na břehu Ohře.

 undefinedjpg6.jpg

V domě svých prarodičů prožil nejkrásnější období svého života, dodnes vzpomíná na město rozprostřené pod sopkami, v dnes již neexistující kolonii bizarních příbytků s drobnými dvorky, spletitými chodbami a zatopenými sklepy, na dohled od Českého středohoří a v magickém stínu věží Rejtova chrámu. Ale zejména na postavu dědečka, vášnivého amatérského malíře Josefa Charváta (1988–1960), jehož osud je také pozoruhodný. V roce 1910 narukoval na vojnu, sloužil na rakouských pevnostech v Jižním Tyrolsku, pak bojoval v první světové válce, byl zajat v Rusku, vstoupil do Masarykových legií, prošel Sibiř a na závěr se lodí jménem Amerika přes Hongkong vrátil do vlasti.

img_9700jpg.jpg

Po deseti letech přibyl domů a neměl vůbec nic. Na studia byl starý, takže se živil jako dekoratér a malíř interiérů, tehdy se cenila malba válečkem či malovávání námětů z české historie.

xantypa-486x90jpg23jpg11.jpg

Jeho bohatě ilustrovaný deník CESTOU ZE SIBIŘE DO VLASTI se stal relikvií rodiny; Tomáš namaloval na začátku osmdesátých let cyklus obrazů na téma Z LEGIONÁŘSKÉHO DENÍKU a Josef v roce 2000 natočil STRÁNKY Z LEGIONÁŘSKÉHO DENÍKU: koláž z animovaných perokreseb, akvarelů a dobových fotografií s čtenými úryvky. Ovšem i z otcovy strany malý Petr podědil geny, tatínek Josef je malíř a výtvarný teoretik, který se až do podpisu (obou rodičů) Charty 77 uměním také živil. Pak už bez „pokrytí“ přátel nemohl nic, stejně jako jeho manželka Blanka, historička Encyklopedického institutu, která skončila jako uklízečka. Ale to by byl jiný příběh, byť rodinné kruhy se samozřejmě přesahují a Petru Císařovskému tedy logicky nebylo blízké „jen“ umění, ale zároveň pevný charakter a rovný občanský postoj. Což se po většinu jeho života právě nenosilo. 

095jpg.jpg
Detail sochy Král, 2006, kované železo

 

A chtělo by se smutně dodat, že nenosí už ani dnes. Vraťme se ale do Petrova dětství, které prožil později v nově budovaném sídlišti Solidarita v pražských Strašnicích. Tam přičichl k právě se rodícímu českému big beatu – v nedalekých montovaných domcích měli zkušebny první věrozvěsti českého rock-and-rollu, ze strašnické Barikádovny se stal legendární New Club, kde začali hrát Matadors a další kapely, v F klubu viděl první vystoupení Blue Effect či slavný koncert BIRD FEAST v podání Primitives Group. Později patřil do úzkého okruhu rodící se Jasné páky, přátelství ho pojilo s Vladimírem Mišíkem a celou plejádou tehdejších hudebníků, z nichž mnozí našli svou základnu v proslulé Chmelnici, pražské centrále nezávislého umění a kapel „české nové vlny“, jak byly „definovány“ v legendárním udavačském opusu Nová vlna se starým obsahem v komunistické Tribuně. Jeho vášeň pro muziku zůstala stejná, jako když ve čtrnácti letech slyšel u kolotoče poprvé beatlesácké FROM ME TO YOU.

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 25. 10. 2016

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a propředplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

Vladimír Drápal, foto Věra Drápalová

XANTYPA 11/16 - výběr z článků

Herec Vladimír Polívka

Herec Vladimír Polívka

S Vladimírem Polívkou a jeho psem jsem strávila velmi příjemné odpoledne v jedné pražské kavárně. Naše povídání bylo košaté, a i když veselé, vlastně dost vážné; ne nadarmo se o něm říká, že hodně přemýšlí. Na plátně na sebe poprvé upozornil jako Adam ve filmu MÍSTA, jeho doménou je ale divadlo, kde má za sebou již řadu úspěchů. Letos vzbudil pozornost jako nezvalovský rytíř de Grieux v Národním divadle a čekají ho další pozoruhodné role na předních českých scénách. Je mu 27 let, je milý, skromný a pilný a já mu, stejně jako početné řady jeho fanynek, držím palce.

Architekt Martin Rajniš

Architekt Martin Rajniš

S Martinem Rajnišem jsem se seznámila v českém pavilonu na světové výstavě v Montrealu – on byl architekt, já mladičká hosteska. Uplynulo víc než třicet let a my jsme se potkali znovu – on je renomovaný architekt a já ho zpovídám. Pořád je to ale ten bezprostřední veselý kluk, který rád provokuje břitkými příměry, přitom ale zpaměti recituje Edisona.

Spisovatel Ivan Kraus: Mohl bych napsat příručku Jak prchat

Spisovatel Ivan Kraus: Mohl bych napsat příručku Jak prchat

Dnes úspěšný spisovatel, humorista, herec a loutkoherec Ivan Kraus se narodil těsně před válkou. Během ní byl jeho tatínek deportován do Osvětimi. Když se vrátil, postaral se mu o další čtyři sourozence: Elišku, Michaela, Jana a Kateřinu. S Ivanem a jeho manželkou Naďou, kteří od roku 1968 žijí v cizině, jsem si povídal ve fejetonistově rodné Praze.

Herečka Emily Watsonová

Herečka Emily Watsonová

Její kariéru odstartoval kontroverzní dánský filmař Lars von Trier. V jeho mistrovském díle PROLOMIT VLNY (1996) ztvárnila Emily Watsonová důvěřivou Bess, která obětuje vlastní život pro zmrzačeného partnera. Toto biblické podobenství, jež patří k nejdůležitějším dílům novodobé kinematografie, vypráví o zdánlivě perverzní, ve skutečnosti však absolutně vstřícné formě lásky.

Spiritismus v Lucerně a její stavitel Vácslav Havel

Spiritismus v Lucerně a její stavitel Vácslav Havel

Pohled ze střechy Lucerny vrací pozorovatele do časů, kdy se nad utěšeným městem netyčily mrakodrapy. Palác stojí v bezprostřední blízkosti Václavského náměstí na dně pražské kotliny a milosrdný obzor se dotkne nebe dříve, než by střechoplavce znepokojil pohled na vzcházející sklobetonovou setbu. Odtud Praze stále dominuje silueta Hradu, jako po staletí.

Tanečník Petr Zuska

Tanečník Petr Zuska

Tanečník, choreograf a umělecký šéf baletu Národního divadla Petr Zuska o posledních měsících své úspěšné kariéry, nových autorských projektech, které uvede v Brně a Praze, a o tom, jak se tančí na Beethovena.

Kohnovi: Ztratili jsme domov, ale našli svět

Kohnovi: Ztratili jsme domov, ale našli svět

Přátelství s Pavlem a Rut Kohnovými považuji za dar. Je to už pět let, co jsme se poznali při jednom z ročníků Ortenovy Kutné Hory, a tehdy mne na první pohled upoutali. Dlouholetý redaktor Svobodné Evropy Pavel KOHN svým věčným a tak trochu dětským úsměvem a jeho žena, malířka Rut, nezměrným entuziasmem, s nímž provází svého životního partnera. Jaké byly osudy této rodiny v souvislosti s jejím nedobrovolným exilem?

Pedagog Rudolf Adler: Prožitky jsme vyměnili za informace

Pedagog Rudolf Adler: Prožitky jsme vyměnili za informace

Jan Ámos Komenský kdysi satiricky podotknul: „Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují kam jít, ale samy nejdou.“ Existuje jen málo pedagogů splňujících tuto normu. Rudolf Adler – režisér, dramaturg a pedagog pražské FAMU – však patří k lidem, kteří by očekávání učitele národů splnili na výbornou…

Výstava: Sam Shaw

Výstava: Sam Shaw

Americký fotograf a filmový producent Sam Shaw (1912–1999) získal mezinárodní věhlas jako autor série fotografií Marilyn Monroe, především jednoho z nejproslulejších snímků 20. století, jenž herečku zachytil v roce 1954 v bílé sukni nadzvednuté průvanem z ventilační šachty podzemní dráhy v New Yorku při natáčení filmu Slaměný vdovec.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/16

XANTYPA Číslo 11/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne