Co se děje… ve Vídni

Klimtovy, Schieleho a Kokoschkovy múzy

Na konfrontaci tří rakouských umělců s ženským pohlavím je zaměřena aktuální výstava prestižní vídeňské galerie Dolní Belvedere. Gustav Klimt (1862–1918), Egon Schiele (1890–1918) a Oskar Kokoschka (1886–1980) se na začátku dvacátého století stali svědky doby, během níž se vzhledem k řadě hospodářských a sociálních změn ve společnosti měnily tradiční genderové role. Nešlo přitom jen o rovnoprávné postavení žen. Uvolňovala se morálka a sexuální touhy už nebyly tabu, což nejenom těmto třem výtvarníkům rozvázalo ruce.
Klimt, Schiele i Kokoschka se tématu žen nevyhýbali, každý ho ale pojímal po svém. Zimní výstava ve Vídni s názvem KLIMT, SCHIELE, KOKOSCHA A ŽENY se zaměřuje nejenom na to, jak se jejich přístupy lišily a v čem se propojovaly, ale i jak se malíři vzájemně ovlivňovali.

Na výstavě je každý z trojice umělců zastoupen padesáti díly. Expozice je tematicky rozdělena do čtyř částí: jedna je věnována portrétům, další dvě milostným párům a aktům, čtvrtá pak matkám s dětmi. Nejvíce pozornosti bezesporu přitahují Klimtovy bohatě zdobené ženské portréty a nelítostně realistické akty od Egona Schieleho. Podle kurátorky výstavy, americké kunsthistoričky Jane Kallirové, z prezentovaných děl trojice umělců vyplývá, že i přes rozličné umělecké přístupy k ženskému tématu „zůstali všichni věrni své víře v romantickou lásku“.
Kurátorka připravila k výstavě soupis většiny vyobrazených žen, v němž dokládá, kým byly. Egon Schiele zachytil na svých obrazech například svou mladší sestru Gerti a ženu Edith, svou múzu, modelku Wally Neuzilovou či překladatelku děl Oscara Wilda do němčiny Idu Roesslerovou. Gustav Klimt portrétoval mezi jinými vídeňskou židovskou mondénní dámu Adélu Bloch-Bauerovou, herečku Eugénii Primavesi žijící v Olomouci nebo manželky významných továrníků. Na originálech Oskara Kokoschky zase návštěvníci najdou kupříkladu Češku Martu Hirschovou, která si nechala zařídit svůj plzeňský byt architektem Adolfem Loosem, dívku z moravského Krnova Alžbětu Reitlerovou nebo drážďanskou herečku Käthe Richterovou s jejím milencem a kocourem.
V Dolním Belvederu ve Vídni je možné ojedinělou výstavu navštívit do konce února.

Galerie Unteres Belvedere, Rennweg 6, A-1030 Wien
Výstava KLIMT, SCHIELE, KOKOSCHKA A ŽENY
otevřeno denně do 28. února 2016 od 10 do 18 hod., ve středu do 21 hod.
vstupné 11 eur; studenti a senioři 8,50 eur
www.belvedere.at

Martin Krafl

XANTYPA 1/16 - výběr z článků

Japonské inspirace Ivany Follové

Japonské inspirace Ivany Follové

 Autorská přehlídka přední české návrhářky Ivany Follové proběhla v prosinci 2015 na Vltavě v unikátních prostorách lodě Cargo Gallery (zvané Loď plná umění), kotvící u náplavky poblíž pražského Palackého mostu.

Richard Müller, Michal Horáček a Michal Pavlíček

Richard Müller, Michal Horáček a Michal Pavlíček

 Spojení tří výjimečných osobností populární hudby – Richarda Millera, Michala Horáčka a Michala Pavlíčka – přineslo (pro mě) vcelku očekávaný výsledek. Jejich album SOCIÁLNÍ SÍŤ je skvělé. Známe se všichni od osmdesátých let, navíc jsem s Michalem Horáčkem vytvořil, pokud se nepletu, pět písní.

Režisér Petr Zelenka

Režisér Petr Zelenka

 Na podzim vstoupil do našich kin nový český film ZTRACENI V MNICHOVĚ, který podle vlastního scénáře natočil režisér Petra Zelenka. Tato absurdní komedie o zákulisí natáčení a zpochybňování historických mýtů vznikla sedm let po autorově předcházejícím snímku KARAMAZOVI. Jeho hry TEREMIN a DABING STREET uvádí Dejvické divadlo, kde se v roce 2001 proslavil svým jevištním debutem PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ. S jedním z nejoriginálnějších českých filmařů a divadelníků jsme si povídali o zrodu jeho novinky, jejích překvapivých historických souvislostech i o autorových chystaných projektech. A také o Woodym Allenovi a Václavu Havlovi…

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Narodil se ve vesnici Lukáčovce, dvacet kilometrů od Nitry. Tady kopal vesnický fotbal na ulici a od osmi let i na fotbalovém hřišti. Když mu bylo třináct, hráli školní zápas proti Nitře. Prohráli 14:1 a ten jediný gól dal on. Klub o něj projevil zájem, ale Lukáš se příliš neradoval. Byl na vesnici šťastný, bál se nové školy i lidí. Když však už z Nitry volali popáté, maminka najednou do telefonu pronesla: „Dobře, tak on přijede.“ Koukal na ni s vykulenýma očima, co to udělala. Možná nejdůležitější moment v jeho životě. Mnohokrát už ji v duchu poděkoval. Maminka byla sportovně založená, hrála házenou, otce zajímala auta, motorky, po obou rodičích jejich zájmy podědil. Byli čtyři sourozenci, tři bratři a sestra, Lukáš je nejmladší. Táta hodně pracoval, o fotbal se starala máma.

Bálová sezona

Bálová sezona

Baroko bylo epochou silně katolickou a výrazně tvořivou, o čemž svědčí honosné stavby a sochy vytesané z kamene. Tak jako každá doba, i ono bylo scénou politických intrik, boje o moc, dějištěm válek a navíc působení inkvizice. Lidé umírali v nesmyslných válkách i v plamenech na hranicích. Každé zrcadlo má však dvě strany. Stejně jako dnes, i v období baroka holdovali lidé zábavě, aby zapomněli na všemožné starosti.

Newyorská muzea

Newyorská muzea

 „Avantgardní hnutí v Evropě, ať už to byli fauvisté, kubisté nebo Bauhaus, byla iniciována a rozvíjena samotnými umělci. V Evropě bylo něco takového jasné jak facka… možná je v pozdější fázi podpořili někteří odvážnější podnikatelé – ať už z důvodů politických, z kulturního sentimentu nebo proto, aby byli dostatečně šik a nevypadali jako měšťáci. Jenom v Americe se to všechno stalo obráceně. Tam představili avantgardní umění a architekturu byznysmeni – a právě oni pak nesli standartu hrdě dál a podněcovali pokračovatele. Muzeum moderního umění nebylo duchovní dítě žádných socialistů nebo vizionářských bohémů, ale bylo založeno v obývacím pokoji Johna D. Rockefellera mladšího…“

Fenomén Frank Zappa

Fenomén Frank Zappa

Frank Zappa, jehož 75. výročí narození jsme si připomněli na konci prosince, patří bezesporu k největším experimentátorům v dějinách rockové hudby. Ale z našeho českého, resp. československého hlediska jeho osobnost nemusíme zdaleka zužovat pouze na jeho působení v oblasti hudby. Jen s malou nadsázkou si ho můžeme i svým způsobem přivlastnit, protože se u nás stal v období tzv. normalizace symbolem svobody v nesvobodě (např. skupina The Plastic People of the Universe se ke svému názvu inspirovala jednou jeho písní) a po sametové revoluci naopak zase symbolem nabyté svobody i díky tomu, že prezident Václav Havel byl jeho dlouholetým fanouškem.

Mistryně světa  Jana Kosťová

Mistryně světa Jana Kosťová

 S Janou jsem se seznámil před mnoha lety, když jsme oba navštěvovali kursy fotografie. Hned jsme si padli do oka. To se ještě jmenovala Fialová, cestovala po světě s krosnou a fotoaparátem a kromě toho v Praze zajišťovala velké akce pro mezinárodní klientelu. Během let se naše cesty rozdělily, ale přáteli jsme nepřestali být ani na dálku. Teď, když jsme se potkali, má s manželem Pavlem krásná dvojčata. A kromě zajišťování akcí pro mezinárodní klientelu se pyšní titulem mistryně světa v trail orienteeringu pro rok 2013 a je aktuální mistryní ČR pro rok 2015. A i když je na káře – nemá ráda výraz na vozíčku – je to stále ta pozitivní rozesmátá holka.

Pařížské atentáty zanesly bojiště džihádistů až do Evropy

 Večer 13. listopadu současně na několika místech Paříže začali po zuby ozbrojení útočníci hlava nehlava kosit hosty předzahrádek restaurací, jakož i návštěvníky jednoho rockového koncertu. Takřka ve stejnou chvíli se před branami stadionu, kde mezi diváky mezinárodního fotbalového zápasu seděl i prezident François Hollande a další francouzští politici, odpálili tři sebevražední atentátníci. Sérií teroristických útoků v režii tzv. Islámského státu, jež si vyžádaly 130 lidských obětí, se bitevní pole džihádistů z vyprahlých oblastí Středního východu rozšířilo na starý kontinent.

Krvavá Paříž, ukradené výročí sametové revoluce a plody strachu

Urychlovač času? Nezapnul ho někde někdo? Začíná být opravdu náročné se v našem světě vyznat. Není divu, že se lidé utíkají k jednoduchým řešením. Jedno se nabízí: uzavřít se do sebe před nebezpečným světem. Jako děti, když se bojí, zakryjí si oči i uši, nic nechtějí vidět a slyšet. Jenomže jakmile se uzavřeme, automaticky věci svěříme do rukou těm, kteří milují jednoduchá řešení. Což je veliké riziko.
Hlavní události uplynulého měsíce? Teroristické útoky v Paříži a jejich následky. Ještě větší nedůvěra k uprchlíkům. Evropská unie se kymácí. Jakmile je zle, hned se objeví tendence ten obří celek zmenšit, zbavit se balastu (staré země EU). A naopak, odtáhnout se od toho rizikového multi-kulti společenství, nepéct s nimi (postbolševické země). Přitom je to naopak, každý ví, že v době ohrožení máme táhnout za jeden provaz.
Hlavní dění doma? Miloš Zeman s Martinem Konvičkou, šéfem Bloku proti islámu, opanovali výročí 17. listopadu. Ale to je jen slogan. Podstatou je, že se Zeman spojil s extrémisty, stál s nimi na jednom pódiu, což byla viditelná demonstrace. A právě na den svobody. Ostře se pak vůči němu vymezil premiér Sobotka (ČSSD). Proč? Nechce, abychom vypadli z Unie. Ke xenofobnímu Zemanovi se naopak naplno přihlásil Andrej Babiš (ANO).

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 1/16

XANTYPA Číslo 1/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne