Zachraňme slony!

Pytláctví, jehož obětí jsou zejména afričtí sloni, v posledních letech graduje. Ročně je nelegálně zastřeleno 30 až 40 tisíc divokých slonů. Mezinárodní obchod se slonovinou je sice od roku 1989 zakázaný, ale v některých zemích, jako je např. Čína, se slonovina – údajně legální, ze starších zásob – stále volně prodává. Její cena roste každým dnem, nyní dosahuje až padesát tisíc korun za kilogram.

Slony
Alarmující čísla nenechávají chladnou ani ZOO Liberec, která se společně s dalšími organizacemi i jednotlivci (kynologické výcvikové středisko Celní správy ČR, Česká koalice pro ochranu biodiverzity, Save-Elephants a kynoložka Hana Böhme) pustila do boje s pašeráky. ZOO Liberec projekt podporuje materiálně i finančně, prostřednictvím fondů. Do centra černého obchodu se slonovinou, kde jde často o život, nyní vysílá speciálně vycvičeného psa.

Cama jede do Afriky
Vyčenichat ukryté drogy, tabák, bomby, zbraně i pašovanou slonovinu dokážou vycvičení psi. Poprvé v historii odletěl 15. února v misi k záchraně slonů do Brazzaville, hlavního města Republiky Kongo, i český pes se svou cvičitelkou z České Lípy, kynoložkou Hanou Böhme, která se výcvikem psů zabývá. Profesionálně vycvičená Cama se zapojí do bojů s pašeráky slonoviny a pytláky vzácné zvěře. Cama, celým jménem Cama Sony Black, je dvouletá fenka belgického ovčáka plemene malinois neboli „maliňák“. Vyniká akčností, temperamentem a baví ji vyhledávání. Na černém kontinentu bude pomáhat celníkům nacházet slonovinu, zachraňovat luskouny, šupinaté savce podobné mravenečníkům, gorily a tamní divokou zvěř, takzvaný bushmeat, s nímž se rozsáhle obchoduje a pašuje se i do Evropy. Pes rozezná až devatenáct pachů. Hana Böhme přesně ví, proč vybrala právě Camu.

Save Elephants
„S Camou budeme pracovat na letištích, v přístavech a všude tam, kde se slonovina a bushmeat pašují,“ říká Arthur F. Sniegon, český ochránce přírody z Třince a zakladatel organizace Save-Elephants, která aktivně bojuje za záchranu slonů. Psi a psovodi vyhledávající slonovinu jsou podle něj jednou z důležitých cest k záchraně největších suchozemských savců. Ve většině zemí Afriky nejsou zatím psi využíváni. Sniegon svůj život zasvětil ochraně zvířatům a naplno se věnuje ochraně divoké africké přírody. Když jednou čekal v dlouhé koloně aut kontrolovaných africkými policisty, napadlo jej, že vycvičený pes by kontrolu urychlil a pašerácký kontraband slonoviny by byl lehce a mnohem rychleji odhalen.
Rovníková republika Kongo, označovaná jako Kongo-Brazzaville, je pětkrát větší než Česká republika. Existují tam dosud místa, kde je prales stejný jako před tisíci lety, kam lidská noha zatím nevstoupila. V Kongu žijí antilopy, gorily a šimpanzové i další druhy opic, ale ohroženi jsou především vzácní sloni pralesní, kteří zde mají svá poslední útočiště. Jsou to i čínské firmy, které odsud odvážejí několik set kilo slonoviny ročně. V posledních letech se situace v Africe zhoršila kvůli čínské přítomnosti nejen pro slony, ale také pro vodní želvy, jejichž maso Číňané milují, a pro luskouny, jejichž šupiny jsou v čínské medicíně ceněny ze stejně primitivních důvodů jako nosorožčí rohy. Ostatně, je to stejný materiál: keratin, z něhož jsou i naše nehty. Jde také o pomoc Afričanům, protože mnozí z nich se stanou pytláky jen proto, že se nemají jak uživit,“ říká Arthur Sniegon.

Michaela Gübelová

XANTYPA 3/15 - výběr z článků

Herec Ondřej Kavan

Herec Ondřej Kavan

Ondřej Kavan býval typické herecké dítě. Dnes ho můžete vidět především v Divadle v Řeznické v nové inscenaci LENI.

Ocenění Marmeládová královna

Ocenění Marmeládová královna

Sedmatřicetiletá rodačka z Plzně, absolventka Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, pracovala jako administrativní síla v obchodě s nábytkem. V roce 2010 se odstěhovala do Srní na Šumavě, kde si otevřela cukrárnu/kavárnu. Sama pekla, vařila kávu, prodávala. Tam také potkala svého muže a posléze se přestěhovali na samotu Pohoří v Novohradských horách. Dřív tady žilo třináct set obyvatel, dnes je tu Blančina rodina zcela osamocena. Od roku 2012 se Blanka živí tím, že vyrábí originální marmelády, za které již získala řadu ocenění.

Baletní mistr a pedagog Jan Kodet

Baletní mistr a pedagog Jan Kodet

ČARODĚJŮV UČEŇ a HUMAN LOCOMOTION. Nedávné baletní premiéry Národního divadla a Laterny magiky. Nápady a precizností nabitá režisérská dvojice SKUTR, pánové Lukáš Trpišovský & Martin Kukučka, s dokonalým týmem spolupracovníků předvedli, jak má vypadat moderní taneční divadlo. Jasný názor, čistota stylu. A pak se v kavárně Nona potkáte se spoluautorem a choreografem obou inscenací JANEM KODETEM a během pár vět zjistíte, že boj o jistý úspěch je u těchto umělců jaksi samozřejmý. U Jana Kodeta jde totiž o zúročení letité práce ve vyspělé a kulturu podporující Evropě. V Evropě, která má peníze, ale nikomu nedaruje nic zadarmo.

Filmař Fero Fenič

Filmař Fero Fenič

Režisér a producent Fero Fenič rozhodně nenechá člověka chladným – jeho filmy i jeho aktivity vždy budily silné emoce. Zosobňuje spojení citlivého umělce a obratného manažera, což v umělecké branži nebývá tak časté. Často cítí „díru na trhu“ dříve než ostatní a také reaguje pružněji než ostatní. K jeho vlastnostem patří pracovitost, řídí se celoživotním krédem „Co si neudělám sám, nemám“. Lituje jen toho, co díky minulému režimu nestihl, závidí dnešním mladým lidem možnost studovat v cizině, rozhodovat o sobě svobodně. Nedokáže být lhostejný a nevyjadřovat se k věcem veřejným…

Sochař Jan Koblasa

Sochař Jan Koblasa

Potkali jsme se před dvaceti lety. V Hamburku jsem Jana Koblasu navštívil mnohokrát, jeho ateliér byl pokaždé velký zážitek, promluvit si o české a německé situaci zrovna tak. Do jisté míry jsme měli podobné zkušenosti a rozuměli jsme si i přesto, že on se díval na svět skrze víru, zatímco já z pozice kritického levičáka západního ražení. Jan Koblasa zná světovou literaturu a obdivuje se starému a starověkému umění. Možná proto se s ním stále a znovu měří, bere si z něj inspiraci, interpretuje ho a tím nám ho přibližuje.

JATKA78

JATKA78

V pražské holešovické tržnici byl loni na podzim otevřen nový divadelní prostor JATKA78. Vchod do tohoto impozantního komplexu, v němž našel působiště populární CIRK LA PUTYKA, leží mezi prodejnami, jen pár desítek metrů od tamější myčky. Listopadové zahájení provozu vzbudilo mimořádný zájem příznivců souboru i nonkonformní veřejnosti. Vznik a budoucnost projektu JATKA78 líčí jeho manažer ŠTĚPÁN KUBIŠTA.

Andrea Bartošková o Budči

Andrea Bartošková o Budči

Vloni vyšla v Nakladatelství Lidové noviny v ediční řadě Archeologica kniha Andrey Bartoškové BUDEČ – VÝZNAMNÉ MOCENSKÉ CENTRUM PRVNÍCH PŘEMYSLOVCŮ. Nenechte se, prosím, zmást edicí ani názvem, nejedná se o suchou a pro laika obtížně stravitelnou odbornou publikaci. Jestli vás od čtení knih o archeologii už kdysi odradily tlustospisy plné nesrozumitelných a (se vší úctou ke koryfejům archeologie) nekonečně nudných černobílých kreseb nic neříkajících střepů, tato kniha může povzbudit váš zájem o archeologické vykopávky a z nich plynoucí závěry o naší dávné minulosti, neboť je napsána tak, že se čte jedním dechem.

Řeč věcí Antonína Střížka

Řeč věcí Antonína Střížka

Opona ve Státní opeře Praha, kterou Antonín Střížek (* 1959) maloval v roce 2002, má rozměry 9 x 16 metrů, pět barevných linorytů, jimiž loni doprovodil bibliofilské vydání Hrabalových POSTŘIŽIN, má formát 220 x 160 milimetrů. David vedle Goliáše, a přece výraz stejného myšlení, stejné imaginace, která Střížkovy výjevy posouvá od skutečna k nadskutečnu, od banality k zázračnosti, od opisu k vědomě tvořené kráse.

Vítězství antikapitalistů v Řecku mění politickou mapu Evropy

Když v prosinci řecký parlament ani na třetí pokus nedokázal zvolit nového prezidenta, vedlo to dle tamní ústavy automaticky k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných parlamentních voleb. Uplynul pouhý měsíc a to, čeho se obávala většina Evropy, se stalo realitou: pravicovou Novou demokracii vystřídala u moci radikálně levicová Syriza zpochybňující závazky zadluženého státu vůči mezinárodnímu společenství.

Strach má velké oči.

Rok nám vládne kabinet Bohuslava Sobotky. Můžeme být spokojeni? A z čeho spokojenost vlastně plyne? Většina z nás hledá jistotu, záruku, že se věci budou vyvíjet „normálně“. Mezi to patří tisíc věcí, důležité však je, aby se (moc) nekradlo, nerostla nezaměstnanost, abychom neztráceli to, co máme. Chceme se cítit bezpečně.
Jenomže naše bezpečnost je náhle méně vnitřní věcí a víc záleží na vnějších okolnostech. Jak se bude vyvíjet Evropská unie? Víme, že v Řecku drtivě vyhrála extrémní levice, uskupení Syriza. Chce snižovat dluh Řecka a vymanit se z politiky škrtů, která zemi škrtí, roste jí dluh a má čtvrtinu lidí bez práce. Podobně se situace vyvíjí ve Španělsku, kde prapor revoluce třímá levicová strana Podemos.

Reportáže - výběr z článků

Návrat vlků do Česka

Návrat vlků do Česka

Fotografie divokého vlka, pořízená fotopastí nedaleko Loučovic v roce 2015, jako by po stočtyřicetileté pauze odstartovala šumavské vlčí hemžení. Vlk byl loni prokazatelně spatřen v Boleticích. V posledních měsících byli zpozorováni ne­jen jednotliví vlci, ale po sto pa­desáti letech dokonce první divoké vlčí smečky. Na přítomnost vlků si zkrátka musíme začít v šumavských a lipenských lesích zvykat.

Viktoriiny vodopády - plnou parou vpřed!

Viktoriiny vodopády - plnou parou vpřed!

„Postavte most tak, aby na vlaky projíždějící přes propast dopadala voda z Viktoriiných vodopádů…“ Slova, která patřila železničním inženýrům, vyslovil vlivný britský koloniální podnikatel a politik Cecil Rhodes. Mocný jihoafrický magnát jimi inicioval vznik nejznámějšího mostu Afriky, dokončení svého nápadu se ovšem nedožil…

Rumunskými horskými silnicemi

Rumunskými horskými silnicemi

Bylo časné ráno. Snášeli jsme po schodech dolů do auta věci na náš měsíční šestitisícikilometrový okruh po Balkánu. Kristýna pak usedla za volant, já vedle ní a obtěžkáni očekáváními i předsudky o Rumunsku jsme vyrazili na D jedničku. Stále dostatečně brzo na to, abychom se stačili vyhnout zácpám, které tvoří její neodmyslitelný kolorit každý den.

Na koloběžce po světě

Na koloběžce po světě

Před rokem jsem si vzal batoh, koloběžku a s pár kamarády jsme se vydali za oceán. Naplánovali jsme trasu, která měla vést přes celou Střední Ameriku až do Jižní Ameriky a skončit v dalekém São Paulu. Cesta na koloběžkách trvala bezmála osm měsíců.

Dobrodružství poznání v keňské divočině

Dobrodružství poznání v keňské divočině

Při natáčení svého celovečerního debutu ARCHA SVĚTEL A STÍNŮ se mladí čeští dokumentaristé, režisér Jan Svatoš a kameramanka Romi Straková, vypravili do odlehlých oblastí Afriky. Zavítali také do nejslavnějšího filmového archivu na světě – do knihovny Kongresu ve Washingtonu. Film spojuje silný životní příběh manželů Martina a Osy Johnsonových s nadčasovými tématy, jež dodnes hýbou civilizovaným světem. Originální filmové svědectví bude mít premiéru na březnovém FEBIOFESTU.

Thajsko

Thajsko

Je 26. října 2017. Náměstí před Královským palácem Sanam Luang se pomalu probouzí z nočního spánku a s ním i davy lidí oděných do černého. Mnozí sem přišli již před několika dny z dalekého venkova, aby si zajistili místo a mohli při pohřebním obřadu doprovodit thajského krále Pchúmipchona Adundéta neboli Rámu IX. na jeho poslední cestě.

Zóna kontaktu

Zóna kontaktu

Prázdné silnice. Přízraky rozstřílených budov. Ulice a domy bez lidí. Hypnotizující opuštěnost. Bezčasí. Jakási neurčitá hrozba smrti na obzoru. Když v roce 1979 dotočil ruský režisér Andrej Tarkovskij svůj slavný film STALKER, jistě netušil, jak se jeho bezútěšné vizi filmové Zóny bude podobat „zamrzlá“ ukrajinská fronta na podzim roku 2017. Jak vypadá každodenní život v ochromení, které nevyřešený konflikt přinesl?

Pelikáni z Walvis Bay

Pelikáni z Walvis Bay

Tolikrát už jsem městečkem Walvis Bay v Namibii projel a zatím se v něm nikdy nezastavil. Maximálně tak na doplnění paliva nebo výměnu či opravu kola po defektech v náročném terénu soutěsky Soros. Dnes jsem si poprvé udělal přestávku. A jsem rád, protože tato změna byla skvělým zpestřením. Příště tu zůstanu déle, aspoň dvě noci.

Lo Manthang

Lo Manthang

Existuje vůbec někde na světě ono bájné a tajemstvími opředené údolí Šangri-la? Tahle otázka se znovu a znovu vynořuje, snad aby důkladně potrápila náruživé cestovatele, stejně jako neúnavné hledače dobrodružství.

Elim

Elim

Evropan míří na černý kontinent s představou všude přítomných slonů a za každým keřem ukrývajícím se lvem. Pak se dostane do oblasti, která spíše připomíná české louky, vinice, sady s jabloněmi a hrušněmi. Na chvíli zavřít oči a zapomenout na ten šílený let, řeknu si, že jsem někde u Mikulova a ne v Jižní Africe.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/15

XANTYPA Číslo 3/15

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2018

XANTYPA XANTYPA 10/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne