Spisovatelka Irena Dousková

První setkání s otcem bylo zvláštní

Spisovatelku Irenu Douskovou proslavila zejména její trilogie HRDÝ BUDŽES, ONĚGIN BYL RUSÁK a DARDA, z níž se staly i divadelní hry. Za hlavní roli v té první byla oceněna Bára Hrzánová cenou Thálie. Nedávno vyšla Ireně audiokniha podle její první prózy GOLDSTEIN PÍŠE DCEŘI. Namluvil ji Arnošt Goldflam.

Irena DouskováPocházíte z divadelnické rodiny. Inklinovala jste k tomu prostředí?
Už na gymnáziu jsme s kamarády psali divadelní hry, takže jsem přemýšlela o škole, která by byla oběma oborům – psaní i divadlu – blízká. Několikrát jsem zkoušela dostat se na dramaturgii na DAMU i na novinařinu, ale marně. Kvůli otcově emigraci a matčiným kádrovým problémům byly potíže už s přijetím na gympl. Nakonec mě vzali po několikátém odvolání na jiný, než jsem se hlásila. Ještě horší to bylo s vysokou školou. Když jsem přinesla na ministerstvo školství bůhvíkolikáté odvolání, poradila mi dáma, která ho ode mě přijímala, abych šla na rok do fabriky, vstoupila do strany a potom se přihlásila znova. Jinak, že nemám šanci. Vstup do KSČ byl ale pro mě absolutně nepřijatelný. Rok jsem pracovala v Běchovicích v knihovně výzkumného ústavu a další rok jako sekretářka v Učitelských novinách. Pak jsem se, trochu zázrakem, dostala na práva.

Ta jste dokončila v červnu 1989, ale v oboru jste nepracovala…
Rok jsem byla dramaturgem v Kulturním středisku Chrpa v Praze 4 a po listopadu jsem si našla místo v okresním týdeníku Svobodný hlas v Lounech. Chtěla jsem získat novinářskou praxi a taky vypadnout z domova.

V roce 1991 vám vyšla básnická sbírka KADĚNÍ, která byla vytištěná na rolích toaletního papíru…
Ve druhé polovině osmdesátých let jsme vytvořili s Lucií Lomovou, dnes známou ilustrátorkou, Janem Reinischem a Petrem Ulrychem spolek Li-Di (literatura-divadlo), pořádali jsme večery poezie, scházeli se po hospodách a probírali literaturu. Po listopadu 89 jsme dali svoje básničky dohromady, vznikly čtyři sbírky a jako recesi jsme je vytiskli na staré, jehličkové tiskárně na tehdy ještě hladký a rovný toaletní papír. Bylo to dost zdlouhavé, střídali jsme se u toho přes měsíc. Pak jsme KADĚNÍ prodávali ve stánku, který jsme si zřídili na Staromáku. Cena byla tuším deset korun. Kromě básní jsme ještě nabízeli loutky a splachovadla, které jsme s Lucií vyrobily. Zatímco básničky moc na odbyt nešly, splachovadla a loutky jsme rychle rozprodaly. Později jsem se k nim ještě vrátila, Petr Ulrych je prodával na Karlově mostě. KADĚNÍ jsme pak vydali knižně jako PRAŽSKÝ ZÁZRAK.

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěné Xantypě...

Vašek Vašák

XANTYPA 3/16 - výběr z článků

Vladimír a Martin Rosolovi

Vladimír a Martin Rosolovi

Výstava představí rozsáhlou retrospektivu děl Vladimíra Rosola od počátku jeho umělecké dráhy až do konce, kdy se před dvěma lety definitivně uzavřela jeho odchodem ze světa. Některá díla budou vystavena poprvé. Ojedinělá kolekce obsahuje šestadvacet autorových olejomaleb a padesát grafik. Součástí výstavy je i současná tvorba jeho syna Martina Rosola, skláře žijícího ve Spojených státech a vystavujícího po celém světě. Kurátorkou výstavy je Jana Gregorová. Jako host si k výstavě připojila několik svých obrazů. Originální propojení obrazů a grafik Vladimíra Rosola se skleněnými plastikami jeho syna je umocněno atmosférou rajské zahrady a multimediálním podbarvením, poskytujícími návštěvníkům silnější smyslový zážitek.

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Narodil se 6. listopadu 1981 v Rize a v hlavním městě Lotyšska prošel všemi mládežnickými fotbalovými kategoriemi. Začal však poměrně pozdě, bylo mu skoro třináct let. A to i přesto, že táta fotbal miloval a odmalička si s ním kopal. Vyrůstal v činžáku, jedna strana domu neměla okna, tak si tam s kluky udělali bránu a hráli fotbal. Maminka však měla raději jiné sporty, třeba tenis nebo plavání. Otec byl stavební inženýr, máma vystudovala stejnou školu jako on, právě na vysoké škole se potkali.

Herec a scenárista

Herec a scenárista

Poprvé jsem ho zaregistroval už v rozhlasové NEALKOHOLICKÉ VINÁRNĚ U PAVOUKA. Od té doby mám Zdeňka Svěráka rád. Jeho první hru AKT jsem viděl ještě v Malostranské besedě, kde ji diváci sledovali nad skleničkami vína od stolků, na nichž byly rozsvícené lampičky. U jednoho tehdy seděl herec František Filipovský se svou rodinou. AKT jsem dokonce ještě stihl vidět v podobě, v níž Svěrák nehrál sexuologa, ale esenbáka. V modročervené uniformě! Jak jsem se později dozvěděl, za pár měsíců musel postavu přepsat. Dvacátého osmého března 2016 se Zdeněk Svěrák dožívá osmdesáti let. Srdečně blahopřejeme!

Vojtěch Vlk

Vojtěch Vlk

Retrospektiva TranSpiRituals v pražské Nikon Photo Gallery představuje průřez dokumentární a portrétní tvorbou Vojtěcha Vlka. Nabízí černobílé fotografie mapující hledání duchovní stránky existence napříč různými náboženstvími. Výstava potrvá od 25. února do 3. dubna.

Patrik ze Skřečoně

Patrik ze Skřečoně

V poslední době na sebe výrazně upozornil mladý herec Patrik Děrgel (*1989). Letopočet jeho narození napovídá, že je mu právě tolik let jako demokracii v této zemi.

Hudební skladatel  Ennio Morricone

Hudební skladatel Ennio Morricone

V lednu vystoupil legendární skladatel filmové hudby Ennio Morricone v pražské O2 Aréně v rámci 60 YEARS OF MUSIC WORLD TOUR, na níž ho během celé zimy doprovází Český národní symfonický orchestr, velký pěvecký sbor a skvělá sopranistka Susanna Rigacci. Světoznámý hudební skladatel, který si už léta potrpí na oslovení Maestro, má za sebou více než šedesát filmů, které dokázaly získat různé prestižní ocenění a jeho tvorba doprovází neuvěřitelných pět set filmů a seriálů. Je autorem hudby i v nejnovějším kasovním trháku Quentina Tarantina OSM HROZNÝCH se Samuelem L. Jacksonem a Kurtem Russellem v hlavních rolích, který měl premiéru v našich kinech začátkem roku.

Humanitární a rozvojová pomoc

Humanitární a rozvojová pomoc

Člověk v tísni je největší humanitární organizace ve střední a východní Evropě s ročním rozpočtem jeden a půl miliardy korun (2015), pro kterou již pracovaly tisíce lidí v šedesáti zemích světa. Jak takovou organizaci udržet pohromadě, jak zaručit hospodárné využití peněz a jak nasytit trpící lidi, kteří přicházejí do Evropy, aby zůstala Unie celá? Šimon Pánek, ředitel této organizace, odpověděl na nelehké otázky. Některé dostal od Xantypy, jiné od podnikatelů na besedě v pražském Golem clubu.

Timbuktu – město 333 mudrců

Timbuktu – město 333 mudrců

 Snad žádné jiné město černé Afriky nebylo v minulosti opředeno tolika záhadami a legendami jako právě Timbuktu – starobylé centrum obchodu a islámské vzdělanosti na řece Nigeru. První zmínka o této významné křižovatce karavanních cest na jižním okraji Sahary, kde se obchodovalo s otroky, zlatem, solí a slonovinou, pochází ze 14. století od arabského cestovatele. Po staletí se sem snažili proniknout i Evropané, ale podařilo se jim to až v 19. století. Ještě před pár lety bylo Timbuktu vyhledávanou turistickou atrakcí na seznamu Unesco a cizinci se sem jen hrnuli. Vypravit se do Timbuktu dnes je ale riziko, které pro nemuslima může skončit smrtí podobně jako před dvěma sty lety.

Prezidentští kandidáti francouzské pravice spolu šermují též plnicími pery

V zemi Voltairově a Rousseauově potenciálním prezidentským kandidátům nezbývá než se vrhnout na spisovatelskou dráhu. Před volbou hlavy státu v příštím roce si lídři tamní pravice měří síly mimo jiné na literárním poli, a tak vedle laureátů Goncourtovy či Renaudotovy ceny si vás z výkladních skříní knihkupectví hloubavě měří rovněž oni.

Zeman trvale, neřízeně exploduje. Babiš hraje na české pivní pudy

Český prezident jako by trvale explodoval, jako by byl nabit negativní energií, která se nezadržitelně šíří tuzemským prostorem. Nachází silnou lidovou odezvu. Terč se ustálil, je jím premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Přitom se názory obou kupříkladu na uprchlíky nijak fatálně neliší. Nejsou protichůdné.
Prezident si stále lépe rozumí se šéfem ANO Andrejem Babišem. Přimykají se, dělají antisobotkovskou politiku. Ministr financí předvádí vyzrálý, čím dál surovější populismus. Hraje na ty nejzákladnější české pivní pudy. Jako by ani nebyl vicepremiérem Sobotkovy vlády. Vytváří se Zemanem paralelní svět, což českou společnost víc a víc rozděluje.
Máme dva politiky, kteří v Česku poslední dobou ovládají veřejný prostor a „stanovují témata“ (ona to žádná skutečná témata nejsou). Vedle toho poněkud zaniká, že si ODS zvolila předsedu, aniž by ho vlastně volila, a že si Strana zelených svého předsedu skutečně vybírala, což je u nás věc už nevídaná, dokonce takřka nenormální.

RSS - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Herečka Lenka Krobotová

Herečka Lenka Krobotová

Lenka Krobotová. Herečka spjatá s pražským Dejvickým divadlem poutem profesním, přátelským i rodinným. Působí v něm od roku 2000 a z plejády jejích současných rolí připomeňme aspoň Doru v KAFKOVI 24, Evelynu v UCPANÉM SYSTÉMU a dvojroli královny Hermiony a pastýřky Mopsy v ZIMNÍ POHÁDCE, na níž kritika ocenila především intenzivní herectví dejvického souboru. „Zdejší herečtí matadoři doslova září,“ napsal o poslední inscenaci Dejvického divadla na serveru „nadivadlo“ Vladimír Mikulka. Lenka Krobotová je bezpochyby silná osobnost, která má „pořádek“ a „jasno“ v životě i v tvorbě, ale zároveň i spontaneitu, třeba už jen rychlost, jakou mluví, ten proud slov, který není snadné zachytit.

Portrét Kevina Spaceyho

Portrét Kevina Spaceyho

Ve slavném americkém seriálu DŮM Z KARET, který letos pokračuje už čtvrtou řadou, hraje bezskrupulózního politického intrikána. Jeho sebestředný a machiavellisticky vychytralý Frank Underwood vystoupá z pozice vlivného senátora až do úřadu prezidenta USA. „Jde o jednu z nejúžasnějších postav, jaké jsem kdy mohl ztvárnit,“ tvrdí americký herec KEVIN SPACEY, který má pro odhalování temných stránek lidských duší talent od Boha. „Často se mi stane, že se z natáčení vracím do hotelu a přemýšlím, jestli jsme nezašli moc daleko. Ale pak si zapnu zprávy a dojde mi, že možná naopak nejsme dost tvrdí,“ dodává o sarkastickém vyprávění odhalujícím zákulisí vrcholné politiky.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

U příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. připravil Pražský hrad pět výpravných výstav. Všechny mají v názvu slovo koruna a všechny jsou otevřeny denně od 10 do 18 hodin až do 28. září, svátku Karlova předchůdce, oblíbeného světce a patrona českého státu svatého Václava.

Muzikant Martin Valihora

Muzikant Martin Valihora

Kariérou uznávaného bubeníka proplouvá Martin Valihora velmi přirozeně. Už v šestnácti letech hrál v profesionálních hudebních seskupeních rozličných žánrů. Nezlomila ho ani závislost na drogách, s níž se musel poprat. Obhájil své umění i v Americe, kde studoval a účinkoval v klubu Blue Note se špičkovými jazzmany. V Bratislavě založil renomovaný Festival One Day Jazz.

Michaela Gübelová 6/16

Vážení a milí, Marihuana… zhulené mladé lidi jsem poprvé viděla kdysi dávno ve Formanově muzikálu Hair. Dnes je kouření marihuany rozšířené, chce se mi skoro říct běžné, především mezi mladými.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/16

XANTYPA Číslo 3/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
1/2020

XANTYPA 1/2020

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne