ANKETA 2. část

Český prezident

V minulé Xantypě proběhla anketa, kdo by měl být příštím prezidentem České republiky, jehož bychom si vážili, mohli na něho být dokonce hrdí a v žádném případě bychom se za něj nestyděli. Oslovili jsme vážené osobnosti, abychom se dozvěděli, jak si svého prezidenta představují. Kromě charakteristik, jaký by měl být, a mnoha zvučných jmen, která v odpovědích na naše otázky zazněla, respondenti zároveň upozornili na negativní projevy jednání prvního prezidenta zvoleného přímou volbou. A protože se nám sešlo mnoho příspěvků, anketa pokračuje.

Jak si představujete „svého“ prezidenta?
Můžete-li být konkrétní, kdo by to měl být?

MARCEL SAUER, diplomat a publicista
Jako člověka, který ví, že patříme do euroatlantického prostoru. Národ inspiruje a obrací k ideálům. Táhne lid vzhůru. Ne do nížin. Naskakuje mi několik konkrétních jmen. Všechna se často uvádějí. Jenže příští volby budou pravděpodobně těžit z nastolené atmosféry strachu a pocitu ohrožení. Ač je víc ve vzduchu než na zemi. Je třeba tedy vybrat kandidáta, který by byl přijatelný i pro ty druhé, a neopakovat zalíbení v tom nejlepším, ale těžko stravitelném pro zemitější typy. Vzhledem k vypjatosti doby tak bude mít těžkou startovní pozici šlechtic, duchovní nebo člověk pomáhající druhým v nouzi – ač by bohatě naplnili výše uvedená kritéria. Proti kandidátům nabízejícím strach a jednosměrné jízdenky na Východ za zvýhodněné ceny, je potřeba postavit ty, kteří prokázali, že se umějí se strachem vypořádat. Mohl by obstát generál Petr Pavel, který je dnes nejvýše postaveným Čechem v Severoatlantické alianci. Navíc má zkušenost s vyváděním ohrožených skupin z obklíčení.

ZDENĚK RAJNIŠ, architekt
Prezident musí být v první řadě moudrý, rozvážný, zkušený, čestný a slušný člověk, se širokým životním rozhledem, konzistentní ve svých názorech a znalý alespoň anglického jazyka. Jeden z mála, kdo mě napadá a splňuje mé požadavky, je páter Tomáš Halík. Neměl bych problém jej volit.

MILENA LENDEROVÁ, proděkanka pro vědu a výzkum, Ústav historických věd FF UK
Havlové se rodí jednou za sto let, takže nechť – po dvou posledních tristních zkušenostech – se příští prezident nesnaží být za každou cenu charismatický, dbá v zahraniční politice na zájmy a bezpečnost republiky, nelísá se k východním vládcům a nechť probůh nemluví naprosto do všeho. Snad by byla vhodná nějaká méněstředná dáma. Z těch, kdo se zatím vyslovili – při vší úctě k Michalu Horáčkovi – nikdo. Pokud bych myslela na prezidentku, z minulých kandidátek se mi dost líbila Zuzana Roithová.

JAROSLAV VALEČKA, malíř
V první řadě by se měl chovat jako český prezident. Měl by svým jednáním dokazovat, že Česká republika ctí demokraticii a svobodu a že patří do Evropy, a ne do Asie. Napadá mě Cyril Höschl – je inteligentní, má rozumné názory a navíc je psychiatr. Mám někdy pocit, že někteří čeští politici by čas od času konzultaci u psychiatra potřebovali. Měl by praxi…

MARTIN STRÁNSKÝ, lékař neurolog
Požadavky státu na prezidenta musejí být přiměřené k postavení a potřebám dané země. ČR je malá země, která je naštěstí dnes členem nejen EU, ale i téměř každé důležité nadnárodní ekonomické a bezpečnostní organizace, takže tu je „postaráno“. V čem tu v žádném případě není postaráno, je to, že naše společnost je fragmentovaná a neformovaná, vůči nejen nedostatku času mezi námi a nedávnou totalitou, ale zvlášť i tím, že náš současný (a předchozí) prezident nás nadále rozděluje, místo aby nám nabídl vzor kultivovaného růstu a postupné tvorby naší společné české identity. Pro malý národ s tvořící se společností musí být prezident vzorem, nikoliv osoba, za kterou se polovina národa stydí, a která vůči svému vystupování podporuje primitivní úvahy a mlácení botou o stůl tou druhou polovinou. Musí to být někdo, kdo bude mít uvedené vlastnosti a zároveň – bez sebezrady vlastního charakteru, si uvědomí realitu: že jeho volební vítězství souvisí pouze s tím, že přesvědčí nemalou část naší společnosti, která jeho vlastnosti nemá, a která jím dokonce opovrhuje, že právě on má být jejich prezidentem. Na základě toho si zatím nedovedu tipnout nikoho, kdo by tohle splnil.

OLGA SOMMEROVÁ, dokumentaristka
Musí to být fešák, žádná stařecká nuda, dívají se na něj děti ve školních třídách. Musí být pojistkou demokracie, tudíž jednoznačně prozápadně orientován. A neměl by zavírat Pražský hrad a zahrady, které Masaryk a Havel otevřeli občanům. Jednoznačně Jarda Jágr, number 68.

KAREL HVÍŽĎALA, publicista a spisovatel
Neměl by to být politik či politička, ale státník, uvažující v širším kontextu, než je kontext stranický, ekonomický či právně pozitivistický. Měl by mít širší vzdělání a zahraniční zkušenost, aby každý český problém uměl prezentovat jako problém evropský. Měl by to být někdo, kdo by navázal na tradici prezidentů Masaryka, Havla a kdo se umí pohybovat v duchovním partesu.

JAROSLAV HUTKA, hudebník
Pro mne by ideální prezident byl někdo jako německý prezident Joachim Gauck.Už jeho minulost reprezentuje to dobré nebo dokonce to lepší z historie jeho země. Tím je také velkým příkladem a vzorem svému obyvatelstvu a vystupuje uměřeně, a přitom velmi rozhodně a odvážně. Má pevné názory, které říká nahlas, viz jeho poslední návštěva v Číně. Za takového prezidenta bych se nestyděl a mohl bych být na něj i hrdý. U nás je laťka bohužel docela nízko. Václav Klaus byl mizerný prezident a u Miloše Zemana bych i váhal slovo prezident použít. On je jakýsi patologický omyl historie. Jinak konkrétní jména jsou problém, protože nikdo se moc do této funkce nežene, tak nemohu říct, který z kandidátů je mi nejbližší, ale kupříkladu, kdyby kandidovala senátorka Eliška Wagnerová, tu bych rád podpořil.

MARTIN SVATOŠ, právník mediátor
Možná je to profesní deformace, když se celý život snažím dávat lidi dohromady, odstraňovat smírně jejich spory, aby nemuseli k soudu, a obnovovat vztahy tam, kde dávno zanikly, ale myslím si, že hlavní rolí prezidenta by mělo být „spojování společnosti“. Rozdílnost v názorech je pro demokracii správná a důležitá. Rozdělování společnosti na my a oni je naopak její zhoubou. Správný prezident by tak sám měl působit jako svého druhu mediátor, jakýsi spojující prvek, který pomáhá překonávat rozpory a rozdíly. Jinými slovy, byť se svým prezidentem nemusím vždy ve všem souhlasit, chci od něj cítit respekt i k mému názoru…
Ladislav Špaček – nejen proto, že v době svého působení na Hradě získal nemalé zkušenosti v oblasti politiky a diplomacie, ale i proto, že nás učí, jak se k sobě správně a slušně chovat.

JIŘINA ŠIKLOVÁ, socioložka
Nemáme a nikdy jsme neměli prezidentský systém. U nás rozhodují politické strany, z nich složený parlament, který sestavuje vládu a kontroluje to senát. Ale přesto byl vždy u nás prezident „přeceňován“ – asi i proto, že sídlo má na Hradě, tedy na Hradčanech. Prezident by měl být „nadstranický“, rozhádané politické strany spojovat, snažit se najít konsensus. Tento úkol prezidenta je v této republice stanoven ústavou. Výsostné postavení má pouze při udělování milostí, a to především na začátku svého období, tím se symbolicky může vytvořit jakýsi „čistý stůl“. Přijetím zákona o přímé volbě prezidenta, podle kterého byl zvolen i Miloš Zeman, se sice měly či mohly zakotvit pravomoce prezidenta, ale zatím to nebylo právně kodifikováno. Tedy i přímo zvolený prezident má pravomoce odpovídající prezidentům předchozím.
Podle mne by prezident měl jednat tak, aby se za něj občané nemuseli stydět a byli na jeho vystoupení a projevy hrdí. To se, bohužel, neshoduje s obhroublostí prezidenta Miloše Zemana.
Právě teď je čas najít člověka, který by mohl být zvolen, tedy aby ho občané již znali. Myslím si, že předpoklady pro tuto funkci má náš bývalý velvyslanec v USA, Rusku a Švédsku Petr Kolář. Skvělý člověk, zatím to ale odmítá. Nyní působí v ústavu pro evropské hodnoty, je to kariérní diplomat. Jako dalšího kandidáta si dovedu představit senátorku Elišku Wagnerovou. Má zkušenosti diplomatky, výborné vystupování, a zatím jsme ženu v této funkci neměli. Než začne prezidentská kampaň opravdu, je třeba s těmito lidmi promluvit a dobře je prezentovat veřejnosti. Sympatický by mně b yl jako prezident i Petr Pithart, ale ten odmítá kandidovat na tuto funkci. I k věku kandidáta je třeba přihlédnout.

JAROSLAV DUŠEK, herec
Já si představuji, že žádného prezidenta nikdo nepotřebuje, že každý je sám svým prezidentem.
Pokud by bylo nezbytné, aby tu funkci z protokolárních důvodů někdo zastával, navrhuji, ať se v ní po týdnu střídají postupně všichni zletilí občané České republiky.

TOMÁŠ VOLT, ředitel marketingu Cinestar
Prezident pro mě je osoba, na kterou budu pyšný a jejíž názory na různá společenská a politická témata mě budou zajímat. V kontextu k dnešní hlavě státu by to měla být osoba, za kterou se nebudu stydět, a nebudu trnout při každé zahraniční návštěvě, co řekne, koho urazí, či koho pozve do naší země. Tedy to vypadá, že je velmi jednoduché zvolit si prezidenta, který bude lepší než ten současný. Ptáte-li se mě však, kdo by byl pro mě ideální prezident, tak například Šimon Pánek nebo Marek Eben.

ZUZANA BYDŽOVSKÁ, herečka
Pro mě je to Michael Kocáb, má to v nátuře.

JIŘÍ BELDA, šperkař
Už léta přesvědčuji sokolíky, aby mě zvolili prezidentem. Jako nejvyšší velitel ozbrojených sil bych tady udělal pořádek. Pár jsem jich už přesvědčil. :-) Takže někdo, jako jsem já – trochu idealista, trochu cholerik, vizionář se selským rozumem, trochu sportovec, trochu alkoholik, samozřejmě duší umělec – tak nějak člověk.
Druhá otázka je těžší. Je tu někdo takový kromě mě? :-)

FERO FENIČ, režisér a producent, prezident MFF Praha – Febiofest
Za svůj život jsem zažil jediného, kterého jsem si vážil – Václava Havla. Proto by mi stačilo, kdyby někdo na něj navázal. Protože ideální kandidát neexistuje a nemá smysl uvádět osoby, které o takovou funkci stejně nestojí, budu realistický. Z těch, kteří někdy kandidovali nebo projevují ochotu kandidovat, kdo by znovu mohl vrátit prezidentské funkci důstojnost, respekt a dokázal opět sjednotit a zklidnit i naši společnost, je například prof. Jan. Švejnar.

TOMÁŠ SEDLÁČEK, ekonom
Někoho normálního, po těch dvou posledních, u koho se člověku neježí vlasy, když mluví nebo nahlas přemýšlí. Prezidenta, který myslí na svou zemi a na svém lidi, ne na sebe. Prezident, který není zlý. Někoho, koho by mohli mít ve světě rádi. Kulturního člověka, který pomáhá slabým, a ne těm silným. Prezidenta filozofa, který je hluboký a dokáže určovat morální kompas naší společnosti. Výjimečný člověk, nikoli tedy ostuda hospody. Kdokoli, kdo odpovídá popisu výše.

ZUZANA ŠPITÁLSKÁ, právnička
Ideálně si ho představuju jako našeho prvního porevolučního prezidenta, nikoli však jako druhého, natožpak současného.
Pro mě třeba Tomášové – Halík a Sedláček.

JIŘÍ ŠPAČEK, architekt
Já na něj nemám moc velký nároky, mně by stačilo, kdybych se za něj nemusel stydět.
Samozřejmě by bylo prima, kdyby to byla ctihodná osoba. Těch je ale jako šafránu.

ANTONÍN PROCHÁZKA, herec, autor, režisér
Po těchto dvou posledních katastrofálních prezidentech jsem ze svých nároků značně slevil. Úplně by mi stačilo, kdyby to byl normální slušný člověk.
Kdyby tento národ konečně procitl, tak by si mohl zvolit třeba Miroslavu Němcovou nebo někoho takového.

MIROSLAV LIPINA, galerista
Prezident je symbol, a jako takový by měl důstojně reprezentovat naši zemi, měl by být vzorem dospělým i dětem, zkrátka měl by jít příkladem a nelhat. A hlavně by měl sjednocovat občany a nebýt populistou, který hájí jen své mocenské zájmy. Pro našeho nynějšího pana prezidenta je to něco, čeho nemůže dostát, proto se zřejmě vydal opačnou cestou. Jistě, že jsme jen lidé, i prezident se může zmýlit, ale další jeho ctností by mělo být přiznat chybu a nevymýšlet si báje, které není schopen doložit ani jediný človíček v této zemi a zřejmě ani na této planetě.
Mrzelo mě, že svou kandidaturu při první přímé volbě stáhla Miroslava Němcová, tu bych jako prezidentku viděl rád, protože je to dáma na úrovni a všechny požadavky na prezidenta by mohla splňovat, navíc bychom měli hezké známky. A nebo typově někdo jako je Zdeněk Svěrák, ovšem ne v roli Pařízka z filmu VRCHNÍ, PRCHNI. ;-)

DANA KYNDROVÁ, fotografka
Prezident by měl mít za sebou určité životní zkušenosti, intelektuální a morální kvality by měly být samozřejmostí. Důležitá je i slušná znalost angličtiny a nesporně reprezentativní způsob společenského vystupování, aby se za něj občan nemusel stydět. V roce 2013 jsem fotila v Petrohradě oslavy Dne osvobození 9. května, kdy se v Praze odehrála ona trapná akce u korunovačních klenotů. Jeden ruský novinář mi tehdy řekl: „Dana, u nas byla pjanaja tykva – Jelcin. No a těpěr u vas takaja tykva.“ Pocit vzteku a určité bezmoci, že mi to říká zrovna Rus, byl nesmírný. Bohužel jsem mu to nemohla vyvracet.
Je několik osobností, které bych si představovala, ale asi by svůj obor této politické kariéře neobětovali. Z politiků si velice vážím paní Miroslavy Němcové. Jak svým životem, konzistentním politickým vystupováním a v neposlední řadě i reprezentativním vystupováním a vzhledem by tato dáma na místo prezidenta patřila.

ŠTĚPÁN KUBIŠTA, producent Jatka 78
Prezident by měl reprezentovat to lepší z nás. A naopak pro nás by měl být morálním vzorem. To by mi stačilo. Takže si ho představuji jako Václava Havla. (Jsem stoprocentní pravdoser, nebo jak se tomu nadává.)
Pokud hledám podmnožinu těch, kteří by mohli být, a těch, kteří by chtěli být, nevidím zatím nikoho. Přál bych si tam člověka, jako je Jan Sokol. Ale vím, určitě stejně jako on, že je to nesmysl. Snad mi Tomáš Sedláček a můj táta prominou, ale po zkušenostech z posledních let bych si přál, aby naším příštím prezidentem nebyl ekonom.

MICHAELA PAVLÁTOVÁ, režisérka
Přála bych si prezidenta velkorysého, moudrého, inteligentního, humanistického. Prezidenta, který není malicherný, mstivý, urážlivý ani nadutý, zlý a zákeřný, který umí uznat svoji chybu. Prezidenta, kterého bychom si po dlouhé době mohli opět vážit.
Michael Kocáb. Jiřina Šiklová. Petra Procházková.

JOSEF POLÁŠEK, herec
Pokud zjednoduším odpověď na Vaši otázku, tak přesně opačně , než jaký je ten současný. Prostě by mi jenom stačilo, abych se za svého prezidenta nemusel stydět. Asi to tak vypadá, že v osobě Václava Havla jsme si zásobu dobrých prezidentů vyčerpali na příštích dvacet let. A pokud chcete jméno, tak každé je lepší než Zeman nebo Klaus. Havel nás orientoval, kam patříme, tedy na Západ. Ti další dva nás táhnou zpět k Rusku a podkopávají myšlenku Evropské unie.

LADISLAV VOSTÁREK, advokát arbitr
Jako slušného a vzdělaného člověka, který si uvědomí, že i prezident je pouze „civil servant“, a nebude si tuto funkci plést s dědičným lénem.
Jelikož výběr je zúžen na zletilé a svéprávné občany této země a omezen nejen na ty, kteří by to chtěli dělat, ale kteří by to dělat dokázali, vychází mi Vladimír Dlouhý.

Michaela Gübelová

XANTYPA 7-8/16 - výběr z článků

Hlas Led Zeppelin aneb Robert Plant na Lochotíně!

Hlas Led Zeppelin aneb Robert Plant na Lochotíně!

Robert Plant, hudebník, který vyšel z obyčejných poměrů v průmyslové oblasti Anglie nazývané Černá země a ocitl se na nejvyšších příčkách oblíbenosti i uznání, vystoupí 27. července v Plzni.

Výtvarník Jan Steklík

Výtvarník Jan Steklík

Akční rádius Jana Steklíka výrazně přesahuje hranice výtvarného umění. Malba a kresba jsou sice jeho nejvýraznějším (a jistě i základním) prostředkem tvorby, ale podstatou jeho života je hra, ať již pro jednoho diváka, anebo širokou obec pozorovatelů. Vždy počítá se spoluúčastí, přinejmenším intelektuální. Nejraději si ovšem Steklík hraje sám se sebou a také rád porušuje pravidla, která si předem nastavil. Zkrátka: stejně jako miluje improvizaci v hudbě, stejně nespoutaně se pohybuje na poli umění.

Jana Boušková

Jana Boušková

Jana Boušková, nejlepší harfistka světa. To není nadsázka. Hudební svět dovede docenit její vítězství v soutěžích, koncerty v nejprestižnějších světových sálech, spolupráci s orchestry a světovými dirigenty, její komorní hru. Posluchač nemůže přeslechnout, že Jana Boušková dává své hře originalitu a výrazové nuance tak jasné a zřetelné, že krása hudby plyne jako oduševnělá samozřejmost.

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

LEGENDÁRNÍ HRAČKA

LEGENDÁRNÍ HRAČKA

Když se před čtyřiceti lety, v roce 1976, objevil na pultech československých hračkářství, získal si obrovskou oblibu. Malá plastová pohyblivá figurka se stala doslova kultovní hračkou tzv. Husákových dětí. Družstvo Igra ho vyrábělo třicet let. Pak však zkrachovalo a Igráčkům začal zvonit umíráček. K životu je znovu v roce 2010 probudila společnost EFKO a zároveň legendární plastové figurky zmodernizovala, aby byly atraktivní i pro současné děti. O tom, jaké oblibě se tato hračka těší již u několika generací, svědčí i obrovský úspěch putovní výstavy FENOMÉN IGRÁČEK.

Kam v Evropě k moři i za památkami?

Kam v Evropě k moři i za památkami?

Vycestujte za sluncem, klidem a regionálními specialitami ve vyhlášených plážových destinacích. Poradíme vám. 

Výstavou RETRO 70. A 80. LET v Tančícím domě provede pan Vajíčko

Výstavou RETRO 70. A 80. LET v Tančícím domě provede pan Vajíčko

Galerie Tančící dům se na čtyři měsíce vrací do československých 70. a 80. let. Do doby, která byla rozporuplná a kontroverzní a je třeba ji ještě zevrubně zhodnotit.

Překladatel Tomáš Jurkovič

Překladatel Tomáš Jurkovič

 Knihy japonského spisovatele Harukiho Murakamiho, těšícího se popularitě rockové hvězdy, byly přeloženy více než do dvaceti světových jazyků. V Čechách nad jejich překlady strávil už dlouhou řadu dní i nocí Tomáš Jurkovič, galantní japanolog, kterého práce občas promění v protivného morouse.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 7-8/16

XANTYPA Číslo 7-8/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne