LEGENDÁRNÍ HRAČKA

Igráček slaví čtyřicátiny

Když se před čtyřiceti lety, v roce 1976, objevil na pultech československých hračkářství, získal si obrovskou oblibu. Malá plastová pohyblivá figurka se stala doslova kultovní hračkou tzv. Husákových dětí. Družstvo Igra ho vyrábělo třicet let. Pak však zkrachovalo a Igráčkům začal zvonit umíráček. K životu je znovu v roce 2010 probudila společnost EFKO a zároveň legendární plastové figurky zmodernizovala, aby byly atraktivní i pro současné děti. O tom, jaké oblibě se tato hračka těší již u několika generací, svědčí i obrovský úspěch putovní výstavy FENOMÉN IGRÁČEK.

Igráček

Stejné popularity, jaké u nás dosáhl Igráček, se v sousednímNěmecku těší podobná plastová figurka nazvaná Playmobil. A není to náhoda. Jejich "duchovní otcové"- český strojní inženýr Jiří Kalina, zaměstnanec výrobního družstva družstva Igra Praha, a západoněmecký designér Hans Beck, působící v německé hračkářské firmě Geobra Brandstätter GmbH & Co., byli přátelé. Shodou šťastných náhod se poznali na závodech ultralehkých letounů, protože ty byly vedle vymýšlení nových hraček jejich další vášní, oba se stali v tomto sportu mistry světa. O malé plastové figurce, která by byla alternativou ke klasickému cínovému vojáčkovi, spolu dlouze diskutovali od šedesátých let. V jejich prvních představách měla mít podobu robota. Nakonec se ale rozhodli pro postavičku, která bude mít lidskou podobu. Její uvedení na trh zpozdila ropná krize z počátku sedmdesátých let a skokový nárůst cen plastů, v Československu navíc těžkopádnost plánovaného hospodářství. Playmobil byl poprvé představen na mezinárodním veletrhu hraček v Norimberku v roce 1974, prvními postavičkami byli indián, dělník a rytíř. Na jejich bezvadném fungování má lví podíl právě inženýr Kalina, neboť vyřešil jejich konstrukční problém: panáčci trpěli rychlým opotřebením ohebného mechanismu, v důsledku čehož se samovolně sklápěli a padali. Český konstruktér jel do Německa a tam se úspěšně podílel na úpravě jejich forem. V roce 1976 byly postavičky Playmobilu, již jako konstrukčně bezchybné, uvedeny na mezinárodní trh a jejich cesta za světovou proslulostí mohla začít. Vyrábějí se dodnes.
Ve stejném roce spatřil světlo světa Igráček. Jak už bylo řečeno, konstrukčně ho vymyslel Jiří Kalina, podobu mu ale dala designérka Igry Marie Pavlíčková-Krejchová, která využila svých bohatých zkušeností s navrhováním panenek. První Igráček představoval zedníka a prodával se i s plastovým zednickým náčiním: zednickými neckami, lžící, lopatou, naběračkou (lidově fankou), hladítkem a kbelíkem. Jako tehdy každou hračku, i jeho musela tehdy do výroby schválit státní hračkářská komise. Figurka prošla hned v prvním schvalovacím kole, předseda komise, profesor Viktor Fixl jí byl nadšen. Postupně přibyly další figurky, které měly děti seznamovat i s jinými profesemi – např. tesař, kominík, kuchař, horník, automechanik, výpravčí, zahradník, zdravotní sestra, ale také příslušník Veřejné bezpečnosti. Igráčky sestavovali ručně z jednotlivých dílků ve výrobně v Mnichovicích u Prahy. Postavičky měly pohyblivé ruce i nohy (pouze v jednom směru), mohly otáčet hlavou o 360 stupňů a podle složitosti provedení stály 12,50 nebo 15 Kčs. Družstvo postupně uvedlo na trh padesát druhů figurek, vyrobilo jich miliony kusů. Po roce 1989 například pumpaře, zmrzlinářku, kovboje, policistu na koni, mušketýra, dělostřelce, tou úplně poslední postavičkou byl skateboardista. Pak Igra bohužel zkrachovala, k jejímu zániku přispěla i záplava hraček z Číny.
Česká společnost EFKO z Nového Veselí, založená v roce 1993 Miroslavem Kotíkem, se rozhodla Igráčka zachránit. Odkoupila majetek zkrachovalé Igry, za což jí patří velký dík, neboť ji tak nestihl smutný osud jiných československých hračkářských podniků, například Hamira, věhlasného výrobce panenek a plyšových zvířátek, jehož vzorkovníky, formy i archiv byly zlikvidovány. Obrovská škoda! Jako bychom vyhodili rodinné stříbro, vždyť s hračkami z Hamira si hrály a usínaly celé generace dětí.
Společnost EFKO získala 150 vstřikovacích forem, ty bylo nutné otestovat, některé opravit, zároveň investovala několik milionů do výroby nových forem a nákupu plně elektrických vstřikolisů v Rakousku. "Do podoby a funkčnosti figurky jsme výrazně nezasahovali. Ověřili jsme si, že jsou optimální. Zaměřili jsme se na vylepšení. Velkou technickou úpravu jsme provedli u rukou. Paže i zápěstí jsou zcela nové, Igráček teď může zápěstím otáčet. Úpravou prošla také jeho hlava, u které jsme vyřešili problém s jejím odpadáváním. Nadále je otočná o 360 stupňů a zůstal také typický nos a sundavací vlasy," popisuje Miroslav Kotík. Figurka se už nerozpadá, protože konstruktéři v EFKU upravili formy hlavy a také vylepšili zacvakávací mechanismus uvnitř figurky. Igráčci dostali nové moderní oblečení, změnila se jim očička, mají také nové účesy."Od počátku jsme si říkali, že Igráček musí mít pěkné auto, a také, že mu chybí prostředí, ve kterém si děti s postavičkou hrají, proto jsme oslovili designéra Miloše Hábu, který je navrhl," vysvětluje Miroslav Kotík. Igráčka společnost EFKO znovu uvedla na trh v roce 2010. Postupně vznikly nové sady nákladních aut a traktorů, unikátní systém nazvaný Igráček MultiGO, který umožňuje na autě snadno měnit korby – s každou novou korbou dítě získá nové auto (popelářské, cisternu, sklápěčku aj.) a Igráčky lze jednoduše umístit do kabiny vozu (závozník byl pojmenován po Otíkovi z filmu Vesničko má středisková) nebo na sedadlo traktoru. Igráčci dostali také rozkládací kufříky, do nichž se dají pohodlně složit jednotlivé doplňky, např. kuchař v něm má kompletní kuchyň, pekař pekárnu, pošťák pošťácké auto, hasič hasičskou stanici a lékařka ordinaci. Celý koncept navazuje a na původní záměr tvůrců Igráčů – seznamovat děti se světem různých profesí – a zdokonaluje ho.
Výroba Igráčků probíhá v České republice, což zaručuje kvalitu, a z jednotlivých částí se stále kompletují ručně. Vyráběni jsou z houževnatého plastu ABS, z něhož se vyrábí třeba Lego. Vydrží opravdu hodně. Figurky se těší oblibě nejen u nás, ale i na Slovensku, v Maďarsku, Rusku, Polsku, Německu, Španělsku, Itálii, Rumunsku, Jiřní Koreji a Kanadě, nově se začaly vyvážet
také do Jižní Ameriky. Na Západě znají Igráčka pod názvem Pokeeto (hračka do kapsičky), který byl zvolen kvůli snadnější výslovnosti. V současné době společnost EFKO vlastní 168 typů, na zakázku zhotovila i Igráčka sýraře pro Sedlčanský hermelín a Igráčka zuřivého reportéra pro rádio Impuls.
EFKO využívá nejnovějších poznatků z oblasti didaktiky a dětské psychologie, a tak nepřekvapí, že získalo za figurky už několik prestižních cen. V roce 2011 bylo společnosti např. uděleno ocenění VIZIONÁŘI za oživení tradičních dětských hraček Igráček a za uvedení jejich nové série na trh, a zároveň získala ocenění Správná hračka za Igráčkův kufřík. Grand Prix 2015 si odnesla z veletrhu For Toys za sadu Igráček MultiGO.
Igráček má stálou expozici (s největším počtem figurek na jedné výstavní ploše) v pražském Království železnic. A po celé republice putuje veleúspěšná výstava FENOMÉN IGRÁČEK, připravená ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně, která seznamuje děti i jejich rodiče s čtyřicetiletou historií této hračky. Hostilo ji už deset měst, aktuálně ji lze navštívit ve vodní tvrzi v Jeseníku, sídle Vlastivědného muzea Jesenicka (do 7. srpna) nebo v zámku v Lomnici nad Popelkou (do 8. září). Pak výstava poputuje dál, rezervovaná je už i na rok 2017.
Igráček jde s dobou, má dokonce vlastní Facebook, na němž jeho fanoušci najdou nejrůznější soutěže a informace o všech akcích s ním souvisejících.
Společnosti EFKO patří dík nejen za to, že vyrábí kvalitní české hračky, ale také za její sponzorskou podporu mateřských a základních škol, dětských domovů, kojeneckých ústavů, Klokánků, dětské onkologie, ale i hospiců.

Igraček

Pavlína Kourová, foto společnost EFKO

XANTYPA 7-8/16 - výběr z článků

Hlas Led Zeppelin aneb Robert Plant na Lochotíně!

Hlas Led Zeppelin aneb Robert Plant na Lochotíně!

Robert Plant, hudebník, který vyšel z obyčejných poměrů v průmyslové oblasti Anglie nazývané Černá země a ocitl se na nejvyšších příčkách oblíbenosti i uznání, vystoupí 27. července v Plzni.

Výtvarník Jan Steklík

Výtvarník Jan Steklík

Akční rádius Jana Steklíka výrazně přesahuje hranice výtvarného umění. Malba a kresba jsou sice jeho nejvýraznějším (a jistě i základním) prostředkem tvorby, ale podstatou jeho života je hra, ať již pro jednoho diváka, anebo širokou obec pozorovatelů. Vždy počítá se spoluúčastí, přinejmenším intelektuální. Nejraději si ovšem Steklík hraje sám se sebou a také rád porušuje pravidla, která si předem nastavil. Zkrátka: stejně jako miluje improvizaci v hudbě, stejně nespoutaně se pohybuje na poli umění.

Jana Boušková

Jana Boušková

Jana Boušková, nejlepší harfistka světa. To není nadsázka. Hudební svět dovede docenit její vítězství v soutěžích, koncerty v nejprestižnějších světových sálech, spolupráci s orchestry a světovými dirigenty, její komorní hru. Posluchač nemůže přeslechnout, že Jana Boušková dává své hře originalitu a výrazové nuance tak jasné a zřetelné, že krása hudby plyne jako oduševnělá samozřejmost.

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Kam v Evropě k moři i za památkami?

Kam v Evropě k moři i za památkami?

Vycestujte za sluncem, klidem a regionálními specialitami ve vyhlášených plážových destinacích. Poradíme vám. 

Výstavou RETRO 70. A 80. LET v Tančícím domě provede pan Vajíčko

Výstavou RETRO 70. A 80. LET v Tančícím domě provede pan Vajíčko

Galerie Tančící dům se na čtyři měsíce vrací do československých 70. a 80. let. Do doby, která byla rozporuplná a kontroverzní a je třeba ji ještě zevrubně zhodnotit.

Překladatel Tomáš Jurkovič

Překladatel Tomáš Jurkovič

 Knihy japonského spisovatele Harukiho Murakamiho, těšícího se popularitě rockové hvězdy, byly přeloženy více než do dvaceti světových jazyků. V Čechách nad jejich překlady strávil už dlouhou řadu dní i nocí Tomáš Jurkovič, galantní japanolog, kterého práce občas promění v protivného morouse.

ANKETA 2. část

V minulé Xantypě proběhla anketa, kdo by měl být příštím prezidentem České republiky, jehož bychom si vážili, mohli na něho být dokonce hrdí a v žádném případě bychom se za něj nestyděli. Oslovili jsme vážené osobnosti, abychom se dozvěděli, jak si svého prezidenta představují. Kromě charakteristik, jaký by měl být, a mnoha zvučných jmen, která v odpovědích na naše otázky zazněla, respondenti zároveň upozornili na negativní projevy jednání prvního prezidenta zvoleného přímou volbou. A protože se nám sešlo mnoho příspěvků, anketa pokračuje.

Z aktuálního čísla - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Výstavou RETRO 70. A 80. LET v Tančícím domě provede pan Vajíčko

Výstavou RETRO 70. A 80. LET v Tančícím domě provede pan Vajíčko

Galerie Tančící dům se na čtyři měsíce vrací do československých 70. a 80. let. Do doby, která byla rozporuplná a kontroverzní a je třeba ji ještě zevrubně zhodnotit.

Vladimír Jiránek

Vladimír Jiránek

Vladimír Jiránek (1938–2012) byl vynikající ilustrátor a glosátor, autor mnoha kreslených vtipů a dětských animovaných příběhů. Pražská Galerie Tančící dům připravila první ucelenou výstavu jeho díla. Expozice je rozmístěna ve třech poschodích, nese název VČERA A DNES a představuje tři sta originálů postaviček z populárních příběhů o Patovi a Matovi, o Bobu a Bobkovi a mnohé další kreslené příběhy pro děti. Druhou část výstavy tvoří výběr z Jiránkových nejlepších kreslených vtipů, je jich tu sto padesát. Aby mohly výstavu navštěvovat celé rodiny, kresby s erotickou tematikou jsou umístěny v odlehlé místnosti a zavěšeny vysoko, aby na ně děti nedohlédly. Ty se na výstavě zabaví také u Jiránkových promítaných pohádek nebo kreslením animovaných postaviček světelným paprskem.

Tip na výstavu: ANDREAS GROLL (1812–1872) NEZNÁMÝ FOTOGRAF

Tip na výstavu: ANDREAS GROLL (1812–1872) NEZNÁMÝ FOTOGRAF

Jméno vídeňského fotografa Andrease Grolla je neodmyslitelně spjato s počátky fotografie v českých zemích. Jako „první fotograf“ Prahy, Kutné Hory, Plzně, Lednice a dalších míst se stal takřka povinnou součástí přehledové i encyklopedické literatury. Jeho pohledy na Prašnou bránu, kutnohorský chrám svaté Barbory či snímky mobiliáře z rožmberského hradu dnes patří k nejznámějším fotografiím, které u nás byly v polovině 19. století zhotoveny. Přesto zůstávaly až donedávna okolnosti jejich vzniku takřka neznámé, podobně jako velká část další Grollovy fotografické produkce, daleko přesahující fotodokumentaci architektury.

CHCETE BÝT KRÁSNÁ?

CHCETE BÝT KRÁSNÁ?

RNDr. Iva Hošková, Ph.D. Dobrý den, paní doktorko, co si myslíte o peelingu obličeje, je nutné ho provádět? Má efekt? Případně jak často se může dělat a kdy nejlépe? Zajímal by mě názor přímo od odborníka. Děkuji. Saša K. z Telče, 41 let
Dotazy zasílejte na sekretariat@xantypa.cz.

Picasso, Dalí a Goya v Praze: Neobvykle zajímavý kulturní zážitek v Obecním domě

Picasso, Dalí a Goya v Praze: Neobvykle zajímavý kulturní zážitek v Obecním domě

Jsme zvyklí spojovat býčí zápasy se Španělskem, kde jejich tradice přetrvává dodnes. Kořeny tohoto souboje však sahají hluboko do historie lidstva. Pojem "tauromachie", tedy boj s býkem, se váže k pradávnému rituálu, při němž člověk, reprezentující racionalitu a dobro, vyhrává nad býkem, který naopak představuje hrubou iracionální sílu zla. Jde o mýtus nekonečného zápasu mezi dobrem a zlem, mimo jiné znázorněný již v řecké mytologii příběhem Thesea a Minotaura.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 7-8/16

XANTYPA Číslo 7-8/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/17

XANTYPA XANTYPA 11/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne