Co se děje v Londýně

Zatímco téměř kultovní stánek Riverside Studios na břehu Temže rekonstruují, poskytuje střechu nad hlavou britskému dokumentárnímu fi lmu betonové monstrum Brunswick ve čtvrti Bloomsbury. Stýská se mi po terase s překrásným výhledem na řeku, slabou náplastí je, že v prostorách Brunswicku připomínajících protiatomový kryt čepují nejlepší Prazdroj v Londýně. V srpnu jsem tu stihl celovečerní dokument BOBBY SANDS: 66 DNÍ (tolik dní držel irský republikán v belfastském vězení hladovku, než na jaře roku 1981 zemřel). Film zachycuje okamžik, kdy byl Bobby Sands zvolen (během hladovky) do britského parlamentu. A kdosi na kameru zmíní, že na vyhlášení výsledků tehdy přišel korespondent Českého rozhlasu. Což mi připomnělo, že jsem jako čerstvý zpravodaj ČTK dostal někdy na jaře 1992 pozvánku na tiskovou konferenci Sinn Fein, politického křídla IRA. Kdosi možná čekal na depeši o zásilce semtexu. Ta však už nepřišla.

Na pláž jsem letos přibalil báječnou knížku ŽLUTÝ DŮM anglického autora Martina Gayforda. Mapuje několik
měsíců Vincenta van Gogha ve francouzském Arles a jeho intenzivní spolupráci s Paulem Gauguinem. Při její četbě mi došlo, nakolik se do malířské inspirace proplétají a prolínají vzájemný obdiv, žárlivost či zášť. Podobný pohled nabízí poslední výstava Národní galerie představující obrazy, které měli ve svých sbírkách významní malíři. Henri Matt ise dal do zástavy snubní prsten své ženy, aby si v roce 1889 mohl dovolit koupit Cézannův obraz KOUPAJÍCÍ SE ŽENY. Naopak s penězi neměl očividně problém impresionista Edgar Degas.
Vstoupil do historie nejen jako malíř a sběratel, ale i umělecký restaurátor. Když Edouard Manet roztrhal krátce před svou smrtí na kusy velké plátno s názvem POPRAVA CÍSAŘE MAXMILIÁNA, pokusil se cáry dohledat, skoupit a obraz znovu sestavit. Jak poznamenaly Financial Times, „výstava je současně příběhem, jak se i ti nejzatvrzelejší tradicionalisté v moderním umění proměnili v radikály: nejprve Degas, nejkonzervativnější ze všech impresionistů, a pak Matisse, který více než kterýkoli z jeho současníků z École de Parishleděl do nedávné minulosti, aby z ní ukul budoucnost“.

Londýnské léto bylo poněkud krvavé a nemám tím na mysli jen to politické, na kterém po červnovém referendu o brexitu padaly hlavy a bortily se kariéry takovým tempem, že komentátorům brzy došly shakespearovské příměry – jakkoliv dění samo oscilovalo mezi tragédií a fraškou. „Seznam obětí“ v dramaturgii londýnských divadel zmapoval Ben Brantley, kritik New York Times: „Čtyři pokusy o sebevraždu, pět úspěšných sebevražd, jedna smrt po použití střelné zbraně a jedno přirozené úmrtí. Happy end: jeden, a to ještě značně podezřelý.“ Největší uznání sklízela v létě bývalá popová hvězdička Billie Piperová za roli Yermy ve stejnojmenné hře Španěla Federika Garcíi Lorky. Trauma ženy, která nemůže počít, ztvárnila tak, že jí obvykle rezervovaní kritici leží u nohou. „Mimořádný divadelní triumf,“ konstatovaly Timesy, „Ohromující,“ hlásal titulek Guardianu, zatímco podle Daily Telegraphu „zničujícím způsobem působivý výkon Piperové ponechá diváka na konci představení ve stavu otupělosti plné lítosti“.

Pestrost a záběr ostrovních nakladatelských domů bere dech, na počátku léta se tu vrátila na knižní pulty útlou autobiografi í V JAKÉM JAZYCE SNÍM? spisovatelka Elena Lappinová (*1954). Rodilá Ruska, která od tří do čtrnácti let vyrůstala v Praze, po invazi v roce 1968 odešla s matkou a nevlastním českým otcem do Německa, později sama do Británie. V eseji pro literární přílohu Guardianu popisuje pocity dvojjazyčného
dítěte v čerstvě okupované Praze: „Narodila jsem se v Moskvě a s rodiči mluvila rusky. Ruština ale byla v Československu jazykem nepřítele, a tak jsem venku předstírala, že rusky vůbec neumím… Ruštinu neměl nikdo v lásce, byla však tolerována jako nutnost; čeština (pro mě) byla naopak jazykem hýčkaným. Byla jedním z mých dvou rodných jazyků, ale má jinakost mi ji umožnila daleko více ocenit.“

IVAN KYTKA

XANTYPA 9/16 - výběr z článků

Herec Miroslav Hanuš

Herec Miroslav Hanuš

Herec a režisér Divadla v Dlouhé Miroslav Hanuš vytváří z knih divadelní hry, úspěšné u diváků i kritiky. Na jeho domovské scéně je to 407 GRAMŮ Z BOHUMILA HRABALA, ve Studiu DVA inscenace SMOLÍKOVI A JEJICH PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (s Evou Holubovou a Bobem Kleplem) a v Divadle ABC představení PAN KAPLAN MÁ TŘÍDU RÁD a DRŽ MĚ PEVNĚ, MILUJ MĚ ZLEHKA, jehož vzniku byl přítomen autor předlohy, slavný americký spisovatel Robert Fulghum.

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek navzdory tomu, že je nazýván „mladým umělcem“, má za sebou už úctyhodnou řádku inscenací v nejrůznějších divadlech i zkušenost uměleckého šéfa. Je ovšem jasné, že kromě jeho profesní kariéry čtenáře zajímá, že se před časem oženil s jednou z oblíbených českých hereček nejmladší generace, Veronikou Kubařovou.

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Letos na podzim to budou čtyři roky, co Magdaléna Juříková byla vybrána v konkursu na post ředitelky Galerie hlavního města Prahy. Co se jí za tu dobu podařilo uskutečnit? Jaké výstavy připravuje a o jaké zatím jen sní?

Lékař Vladimír Machoň

Lékař Vladimír Machoň

Když člověka něco bolí, vyhledá lékaře a přeje si rychlou úlevu, zejména pokud se jeho trápení uhnízdilo na hlavě. Ne vždy mohou lékaři pacientovi pomoci podle jeho představ. Čelistní chirurgie je téma pro otrlé čtenáře, povídali si o něm však dva zdraví lidé. Snad proto jsme přitom nebyli nadmíru ohleduplní. Skutečným pacientům se v ordinaci Vladimíra Machoně dostane mnohem vlídnějšího přijetí, než by se mohlo zdát z tohoto textu. Pan doktor má příjemný, hluboký, uklidňující hlas…

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Bylo, nebylo – v městě Dartfordu, kde v dávných dobách číhali lapkové na kupce jedoucí od Doveru k Londýnu, žili dva kluci. Znali se odmala, a když se jeden z nich odstěhoval na druhý konec města, přestali se vídat. Jednoho dne – to už jim bylo skoro osmnáct – se potkali na dartfordském nádraží.

Bylinkářka Simona Tancerová

Bylinkářka Simona Tancerová

Simona Tancerová je známa veřejnosti z mimořádně úspěšného televizního cyklu KOUZELNÉ BYLINKY. Její cesta k léčivým rostlinám však byla poměrně dlouhá. Nakonec dosáhla i toho, že ulice, v níž v Českém Krumlově žije, nese název Bylinková.

Tenorista Pavel Černoch

Tenorista Pavel Černoch

Pavel Černoch – tenorista s brněnskými kořeny a dnes výrazným mezinárodním renomé. Vzpomínám si, mohlo to být bezmála před dvaceti lety, na onoho úhledného a zdvořilého mladíka, který se podílel na organizování nedělních komorních matiné na nádvoří brněnského historického domu U rudého vola a měl pro mne vždycky „volňásky“. Když tam jednoho dne sám zazpíval, byli jsme překvapeni nádherou jeho hlasu. Záhy však zmizel na operní scénu na Sardinii…

Aktuálně - výběr z článků

Nahlédněte Řekům pod pokličku

Nahlédněte Řekům pod pokličku

Doba dovolených je v plném proudu, ale věděli jste, že ať už jedete do kterékoli země, určitě místní potěšíte, když je pozdravíte jejich řečí? A že nejlépe zemi poznáte, když se vydáte mimo trasy brožurek pro turisty? I letos je jednou z oblíbených destinací Řecko, a tak jsme se zaměřili na tuto zemi ležící na jihu Balkánského poloostrova a přinášíme pár rad a triků, kterak se dostat Řekům pod kůži.

Strašidlo doktorátu

Strašidlo doktorátu

Všichni víme, že se někde berou noví doktoři, docenti a profesoři, že odněkud vzešly všechny velké postavy moderní vědy. Všichni chápeme, že odněkud musejí přijít také manažeři, auditoři, právníci, lékaři, zkrátka všichni ti, u jejichž jména lze číst zkratku D. nebo Dr. Představy o tomto „někde“ jsou však obecně velmi mlhavé a málokdo tuší, jaký je život mezi ukončením běžného vysokoškolského studia a získáním titulu doktora.

Léto na zámku Loučeň

Léto na zámku Loučeň

Rumcajsovo výročí si připomenou i na zámku Loučeň. Na srpen zde připravují zážitkový program ČESKÉ POHÁDKOVÉ LÉTO, v němž budou hrát Rumcajs, Manka a Cipísek hlavní roli. „Loučeň je častým výletním cílem naší rodiny, děti to tam milují a člověk se tam nenudí celý den, proto mě o to víc těší, že se mi podařilo navázat spolupráci. Veškeré doprovodné akce tam připravují s maximální péčí, takže jsem věděla, že i tátovy figurky zde budou v nejlepších rukou. Nyní se přípravy dokončují a těším se na finále,“ říká Marina Odvárková, dcera Radka Pilaře.

Marina Odvárková Pilařová

Marina Odvárková Pilařová

Letos je to už neuvěřitelných padesát let od doby, kdy se na televizní obrazovce poprvé objevili Rumcajs, Manka a Cipísek. Jejich příhody napsal Václav Čtvrtek, výtvarnou podobu jim dal Radek Pilař, o němž jsme si povídali s jeho dcerou Marinou Odvárkovou.

Jak se daří luxusní restauraci na D1?

Jak se daří luxusní restauraci na D1?

Koncem roku se otevřela na nejfrekventovanější české dálnici D1 nová restaurace Signature, které stačilo půl roku na to, aby se o ní začalo mluvit nejen jako o té, která vznikla na místě, kde od devadesátých let stálo torzo rozestavěné budovy tyčící se nad déjedničkou u sjezdu na Popůvky. Od podzimu si Signature našla širokou klientelu, a to překvapivě nejen z řad řidičů D1.

Přestalo jim chutnat pivo, tak vyrábějí vlastní

Přestalo jim chutnat pivo, tak vyrábějí vlastní

Majitelé prosperující značky F. H. Prager Cyril Holub a Ondřej Frunc se začali výrobě cideru věnovat před sedmi lety, když jim přestalo chutnat pivo. Starý pivovar poblíž Kladna přeměnili na moštárnu, naučili se dlouhodobým studiem a nakonec i praxí zpracovávat jablka do moštu a z něj pak vytvořit perlivý cider. A nejen cider, ale také limonády s různými příchutěmi, třeba šípkovou, zázvorovou, maté, bylinkovou Sedm, originální jablečnou nebo anýzovou, která je jediná svého druhu na světě.

Zahradnictví

Zahradnictví

„Cítil jsem dluh vůči mámě, která z PELÍŠKŮ vypadla. Na konci šedesátých let, kdy se odehrávají, už byla vdaná, měla mě a bráchu a bydlela mimo rodinu mého dědečka Jindřicha Rohna, ve filmu Jiřího Kodeta,“ vysvětluje Petr Jarchovský, proč se znovu ponořil do rodinné historie a napsal scénář k filmové trilogii ZAHRADNICTVÍ, jež je situována do let 1939–1959.

Drahoš míří na Hrad

Drahoš míří na Hrad

Není „sluníčkář“, má obavy o českou demokracii, vládu s komunisty by nejmenoval, bezpečnost bez NATO si neumí představit

Skororevoluce v Bělorusku

Skororevoluce v Bělorusku

Bělorusko v poslední době zažívá řadu otřesů, které vyhání lidi demonstrovat v předvečer uctění nejvýznamnějšího svátku, který je tradičně cílem největších opozičních akcí. Jedná se o 99. výročí vyhlášení samostatné Běloruské národní republiky. Dvě události dostaly do ulic masy Bělorusů doposud držené zkrátka Lukašenkovou vládou. První má zásadní historický a pietní význam, druhá je svázána s ekonomickou situací obyvatelstva. Mohou společně vyústit i do politických změn?

Zemřela zpěvačka Věra Špinarová.

Zemřela zpěvačka Věra Špinarová.

Nikdo tak nádherně nezazpíval a nezazpívá Jednoho dne se vrátíš z filmu Tenkrát na Západě jako ona.



Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/16

XANTYPA Číslo 9/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne