Co se děje v Londýně

Zatímco téměř kultovní stánek Riverside Studios na břehu Temže rekonstruují, poskytuje střechu nad hlavou britskému dokumentárnímu fi lmu betonové monstrum Brunswick ve čtvrti Bloomsbury. Stýská se mi po terase s překrásným výhledem na řeku, slabou náplastí je, že v prostorách Brunswicku připomínajících protiatomový kryt čepují nejlepší Prazdroj v Londýně. V srpnu jsem tu stihl celovečerní dokument BOBBY SANDS: 66 DNÍ (tolik dní držel irský republikán v belfastském vězení hladovku, než na jaře roku 1981 zemřel). Film zachycuje okamžik, kdy byl Bobby Sands zvolen (během hladovky) do britského parlamentu. A kdosi na kameru zmíní, že na vyhlášení výsledků tehdy přišel korespondent Českého rozhlasu. Což mi připomnělo, že jsem jako čerstvý zpravodaj ČTK dostal někdy na jaře 1992 pozvánku na tiskovou konferenci Sinn Fein, politického křídla IRA. Kdosi možná čekal na depeši o zásilce semtexu. Ta však už nepřišla.

Na pláž jsem letos přibalil báječnou knížku ŽLUTÝ DŮM anglického autora Martina Gayforda. Mapuje několik
měsíců Vincenta van Gogha ve francouzském Arles a jeho intenzivní spolupráci s Paulem Gauguinem. Při její četbě mi došlo, nakolik se do malířské inspirace proplétají a prolínají vzájemný obdiv, žárlivost či zášť. Podobný pohled nabízí poslední výstava Národní galerie představující obrazy, které měli ve svých sbírkách významní malíři. Henri Matt ise dal do zástavy snubní prsten své ženy, aby si v roce 1889 mohl dovolit koupit Cézannův obraz KOUPAJÍCÍ SE ŽENY. Naopak s penězi neměl očividně problém impresionista Edgar Degas.
Vstoupil do historie nejen jako malíř a sběratel, ale i umělecký restaurátor. Když Edouard Manet roztrhal krátce před svou smrtí na kusy velké plátno s názvem POPRAVA CÍSAŘE MAXMILIÁNA, pokusil se cáry dohledat, skoupit a obraz znovu sestavit. Jak poznamenaly Financial Times, „výstava je současně příběhem, jak se i ti nejzatvrzelejší tradicionalisté v moderním umění proměnili v radikály: nejprve Degas, nejkonzervativnější ze všech impresionistů, a pak Matisse, který více než kterýkoli z jeho současníků z École de Parishleděl do nedávné minulosti, aby z ní ukul budoucnost“.

Londýnské léto bylo poněkud krvavé a nemám tím na mysli jen to politické, na kterém po červnovém referendu o brexitu padaly hlavy a bortily se kariéry takovým tempem, že komentátorům brzy došly shakespearovské příměry – jakkoliv dění samo oscilovalo mezi tragédií a fraškou. „Seznam obětí“ v dramaturgii londýnských divadel zmapoval Ben Brantley, kritik New York Times: „Čtyři pokusy o sebevraždu, pět úspěšných sebevražd, jedna smrt po použití střelné zbraně a jedno přirozené úmrtí. Happy end: jeden, a to ještě značně podezřelý.“ Největší uznání sklízela v létě bývalá popová hvězdička Billie Piperová za roli Yermy ve stejnojmenné hře Španěla Federika Garcíi Lorky. Trauma ženy, která nemůže počít, ztvárnila tak, že jí obvykle rezervovaní kritici leží u nohou. „Mimořádný divadelní triumf,“ konstatovaly Timesy, „Ohromující,“ hlásal titulek Guardianu, zatímco podle Daily Telegraphu „zničujícím způsobem působivý výkon Piperové ponechá diváka na konci představení ve stavu otupělosti plné lítosti“.

Pestrost a záběr ostrovních nakladatelských domů bere dech, na počátku léta se tu vrátila na knižní pulty útlou autobiografi í V JAKÉM JAZYCE SNÍM? spisovatelka Elena Lappinová (*1954). Rodilá Ruska, která od tří do čtrnácti let vyrůstala v Praze, po invazi v roce 1968 odešla s matkou a nevlastním českým otcem do Německa, později sama do Británie. V eseji pro literární přílohu Guardianu popisuje pocity dvojjazyčného
dítěte v čerstvě okupované Praze: „Narodila jsem se v Moskvě a s rodiči mluvila rusky. Ruština ale byla v Československu jazykem nepřítele, a tak jsem venku předstírala, že rusky vůbec neumím… Ruštinu neměl nikdo v lásce, byla však tolerována jako nutnost; čeština (pro mě) byla naopak jazykem hýčkaným. Byla jedním z mých dvou rodných jazyků, ale má jinakost mi ji umožnila daleko více ocenit.“

IVAN KYTKA

XANTYPA 9/16 - výběr z článků

Herec Miroslav Hanuš

Herec Miroslav Hanuš

Herec a režisér Divadla v Dlouhé Miroslav Hanuš vytváří z knih divadelní hry, úspěšné u diváků i kritiky. Na jeho domovské scéně je to 407 GRAMŮ Z BOHUMILA HRABALA, ve Studiu DVA inscenace SMOLÍKOVI A JEJICH PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (s Evou Holubovou a Bobem Kleplem) a v Divadle ABC představení PAN KAPLAN MÁ TŘÍDU RÁD a DRŽ MĚ PEVNĚ, MILUJ MĚ ZLEHKA, jehož vzniku byl přítomen autor předlohy, slavný americký spisovatel Robert Fulghum.

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek navzdory tomu, že je nazýván „mladým umělcem“, má za sebou už úctyhodnou řádku inscenací v nejrůznějších divadlech i zkušenost uměleckého šéfa. Je ovšem jasné, že kromě jeho profesní kariéry čtenáře zajímá, že se před časem oženil s jednou z oblíbených českých hereček nejmladší generace, Veronikou Kubařovou.

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Letos na podzim to budou čtyři roky, co Magdaléna Juříková byla vybrána v konkursu na post ředitelky Galerie hlavního města Prahy. Co se jí za tu dobu podařilo uskutečnit? Jaké výstavy připravuje a o jaké zatím jen sní?

Lékař Vladimír Machoň

Lékař Vladimír Machoň

Když člověka něco bolí, vyhledá lékaře a přeje si rychlou úlevu, zejména pokud se jeho trápení uhnízdilo na hlavě. Ne vždy mohou lékaři pacientovi pomoci podle jeho představ. Čelistní chirurgie je téma pro otrlé čtenáře, povídali si o něm však dva zdraví lidé. Snad proto jsme přitom nebyli nadmíru ohleduplní. Skutečným pacientům se v ordinaci Vladimíra Machoně dostane mnohem vlídnějšího přijetí, než by se mohlo zdát z tohoto textu. Pan doktor má příjemný, hluboký, uklidňující hlas…

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Bylo, nebylo – v městě Dartfordu, kde v dávných dobách číhali lapkové na kupce jedoucí od Doveru k Londýnu, žili dva kluci. Znali se odmala, a když se jeden z nich odstěhoval na druhý konec města, přestali se vídat. Jednoho dne – to už jim bylo skoro osmnáct – se potkali na dartfordském nádraží.

Bylinkářka Simona Tancerová

Bylinkářka Simona Tancerová

Simona Tancerová je známa veřejnosti z mimořádně úspěšného televizního cyklu KOUZELNÉ BYLINKY. Její cesta k léčivým rostlinám však byla poměrně dlouhá. Nakonec dosáhla i toho, že ulice, v níž v Českém Krumlově žije, nese název Bylinková.

Tenorista Pavel Černoch

Tenorista Pavel Černoch

Pavel Černoch – tenorista s brněnskými kořeny a dnes výrazným mezinárodním renomé. Vzpomínám si, mohlo to být bezmála před dvaceti lety, na onoho úhledného a zdvořilého mladíka, který se podílel na organizování nedělních komorních matiné na nádvoří brněnského historického domu U rudého vola a měl pro mne vždycky „volňásky“. Když tam jednoho dne sám zazpíval, byli jsme překvapeni nádherou jeho hlasu. Záhy však zmizel na operní scénu na Sardinii…

Aktuálně - výběr z článků

FOTOTALENT 2018 odstartován!

FOTOTALENT 2018 odstartován!

Veletrh a festival současné fotografie FOTOEXPO 2018 vyhlašuje ve spolupráci s odbornými médii a partnery fotografickou soutěž FOTOTALENT 2018.

Martin Barry a reSITE

Martin Barry a reSITE

V červnu se v Praze koná 7. ročník konference reSITE, představující lepší řešení pro urbanizovaný svět a jeho obyvatele. Na akci se sjede na padesát mluvčích se světovým renomé, v publiku se očekává přes tisíc představitelů měst, architektů, designérů, zástupců developerských společností, politiků i občanských iniciativ. Hlavní postavou akce je předseda a zakladatel organizace reSITE, americký krajinný architekt žijící na pražské Letné – Martin Barry.

Divadelní fotografie

Divadelní fotografie

První a největší souhrnná výstava fotografií z divadelního prostředí ČESKÁ DIVADELNÍ FOTOGRAFIE 1859–2017 je k vidění v Obecním domě v Praze od 9. května do 24. června. Návštěvníky provede historií českého divadla od počátku vzniku fotografie. Nabídne portréty hereckých hvězd, fotografie inscenací malých scén i těch s přívlastkem „národní“, divadelních budov i jejich zákulisí, a to až po současnost. Autory snímků jsou legendy – František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola, Jaroslav Krejčí a Bohdan Holomíček; divadelní dokumenty pocházejí i ze slavných fotografických ateliérů, např. Langhans. Současné tvorbě je věnována samostatná sekce, která vzešla z fotografické soutěže pro profesionály i studenty. Výstava se zaměřuje také na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie, nalezneme zde srovnání historických a současných divadelních propagačních fotografií a materiálů, dokumentaci důležitých momentů našich dějin, v nichž divadelníci sehráli významnou roli, či exponáty fotografické techniky.

Skleník plný tropických motýlů

Skleník plný tropických motýlů

Jestlipak vám někdy na prstě přistál pestrobarevný motýl veliký jako dlaň? A zažili jste tu krásu stvoření, kdy se přímo před vašimi zraky z kukly souká mladý motýl, zatímco druhý prvním mávnutím křídel nesměle opouští svou líheň? Botanická zahrada hl. m. Prahy naplnila svůj skleník Fata Morgana exotickými motýly.

Češka přeplavala 3 dny po cyklónu Gita Cookovu úžinu

Češka přeplavala 3 dny po cyklónu Gita Cookovu úžinu

V sobotu 24. února Abhejali Bernardová (41) ze Sri Chinmoy Marathon Teamu i přes rozbouřené moře a silné proudy jako první Češka přeplavala Cookovu úžinu na Novém Zélandu. Stala se tak teprve 10. člověkem na světě (4. ženou a 1. suchozemcem), kterému se podařilo úspěšně zvládnout výzvu Oceans Seven, což je ekvivalent Koruny planety, nejvyšších vrcholů na sedmi kontinentech. Jedná se o sedm vybraných obtížných dálkových přeplaveb po celém světě.

Xantypa je mediálním partnerem filmu Archa světel a stínů





V pátek se seznámili, v neděli měli svatbu. Před hněvem rodičů museli utéct z domova, a tak se na líbánky vydali raději k lidožroutům. Ti je připravili o iluze, o kameru a málem i o život. Tam, kde by se jiní vzdali, nasadili američtí filmaři Martin a Osa Johnsonovi život, aby odvyprávěli svědectví o mizející divočině. Jejich příběh je autentickým otiskem doby, kdy samotné filmování v Africe bylo nebezpečnější než šelmy a malárie a kdy fotografovat znamenalo riskovat. V lepším případě neúspěch, v horším svůj život. Jejich práce fascinovala nejen širokou veřejnost, ale i osobnosti jako byli Ernest Hemingway, Charlie Chaplin nebo britská královská rodina.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/16

XANTYPA Číslo 9/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 06/18

XANTYPA XANTYPA 06/18

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne