Generál Petr Pavel

Určitě o mně existují vtipy

Žádný český vojevůdce to nedotáhl tak daleko jako armádní generál Petr Pavel, předseda vojenského výboru NATO. Dokonce ani Jan Žižka z Trocnova, na „jehož“ vojenském gymnáziu studoval. Představoval jsem si přísného velitele, ale setkal jsem se s milým, inteligentním člověkem, který se rád směje, žádnou otázku nehodnotí jako dobrou nebo špatnou, ani se z odpovědi nevyzouvá slovy: No comment.

dsc_96521_cbjpg.jpg

Pane generále, hrál jste si jako dítě na vojáky?

Já jsem měl vojáka doma, tátu, takže jsem spíš sportoval. V létě jsem hrál fotbal a v zimě jsem jezdil na bobech, což byly staré brusle, přidělané na dřevěnou desku.

Fungovalo to v rodině vojáka podobně jako ve filmu PELÍŠKY? Měli jste doma nástěnku s rozpisem služeb?

(dlouhý smích) Neměli. Mimochodem, PELÍŠKY mám moc rád a tahle scéna je úžasná. U nás to bylo spíš tak, že jsem tátu neviděl, protože byl buď v práci nebo na cvičení, eventuálně na služební cestě, případně později ve škole. Mít doma vojáka pro mě znamenalo mít víkendového tátu.

Na co si s vámi hrál?

Když už byl doma, tak si nás hodně užíval, takže jsme mnohokrát vyrazili na celodenní túru, případně na nějaký hrad nebo zámek. A přitom uměl spojit školu s hrou. Vždycky v pátek jsem mu řekl, co všechno jsme probírali ve škole, on si udělal na pár papírků poznámky do kapsy a potom, když jsme sbírali houby, se mě zeptal na něco z matiky, dějepisu, zeměpisu, a když viděl, že mi to nejde, vyslal mě na chvilku lézt po stromech, aby mi to líp myslelo. Z víkendů jsem měl vždycky velice dobrý dojem, protože do toho nenápadného učení táta přidal víc, než bylo v knížkách, a zároveň mě to bavilo.

Váš tatínek byl zpravodajec, takže jste měl doma Jamese Bonda…

Táta nebyl ten druh zpravodajce jako Bond (úsměv). On dělal v oddělení, které se dnes nazývá elektronický průzkum. Šlo o předchůdce dnešního radiolokátoru Věra, kterou vyrábí ERA Pardubice, což byly Tamara a Ramona, a sloužily k zachycování elektronických signálů.

Každopádně vás ale nasměroval k výuce cizích jazyků…

K cizím jazykům jsem měl náklonnost určitě díky němu. Nejdřív jsem začal s němčinou, a protože jsem jako kluk v mnohém tátu kopíroval, nosil jsem po kapsách štítky s německými slovíčky a gramatikou. Pak mě to na gymnáziu přitáhlo k angličtině, ale té jsem se věnoval víceméně sám. U útvaru v Prostějově jsem měl možnost udělat si oficiálně zkoušku na vojenskou akademii v Brně a tam jsem pokračoval i s francouzštinou. Současně jsme všichni povinně museli zvládnout základy ruštiny.

Papírky se slovíčky se prý stávaly terčem posměchu spolužáků…

Na jednu stranu se mi smáli, na druhou stranu z toho ale vždycky těžili, protože podobným způsobem, jak jsem si vypisoval slovíčka, jsem přistupoval k psaní poznámek ve škole. Vzniklo to z lenosti, protože se mi nechtělo se doma učit a ztrácet tím čas, a tak jsem se snažil pochytit ve škole maximum. Na „vejšce“ se mi hodilo, jak jsem si vedl sešity, včetně barevného podtrhávání a rámečků, protože když přišlo zkouškové období, museli kluci shánět skripta, kdežto já jsem měl sešit, kde bylo úplně všechno, takže byli rádi, když si ho mohli půjčit.

Kdy jste se rozhodl stát výsadkářem?

Ještě na gymnáziu, a musel jsem požádat rodiče, aby mi podepsali papír, že vůbec můžu skákat, protože mi bylo teprve čtrnáct. A protože mě to chytlo, věnoval jsem se tomu i dál.

Autor článku: VAŠEK VAŠÁK, FOTO MILAN LINHART A PROFIMEDIA.CZ

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 30. 8. 2016

 audiojpg2.jpg

Audio Xantypa za 79 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 9/16 - výběr z článků

Herec Miroslav Hanuš

Herec Miroslav Hanuš

Herec a režisér Divadla v Dlouhé Miroslav Hanuš vytváří z knih divadelní hry, úspěšné u diváků i kritiky. Na jeho domovské scéně je to 407 GRAMŮ Z BOHUMILA HRABALA, ve Studiu DVA inscenace SMOLÍKOVI A JEJICH PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (s Evou Holubovou a Bobem Kleplem) a v Divadle ABC představení PAN KAPLAN MÁ TŘÍDU RÁD a DRŽ MĚ PEVNĚ, MILUJ MĚ ZLEHKA, jehož vzniku byl přítomen autor předlohy, slavný americký spisovatel Robert Fulghum.

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek navzdory tomu, že je nazýván „mladým umělcem“, má za sebou už úctyhodnou řádku inscenací v nejrůznějších divadlech i zkušenost uměleckého šéfa. Je ovšem jasné, že kromě jeho profesní kariéry čtenáře zajímá, že se před časem oženil s jednou z oblíbených českých hereček nejmladší generace, Veronikou Kubařovou.

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Letos na podzim to budou čtyři roky, co Magdaléna Juříková byla vybrána v konkursu na post ředitelky Galerie hlavního města Prahy. Co se jí za tu dobu podařilo uskutečnit? Jaké výstavy připravuje a o jaké zatím jen sní?

Lékař Vladimír Machoň

Lékař Vladimír Machoň

Když člověka něco bolí, vyhledá lékaře a přeje si rychlou úlevu, zejména pokud se jeho trápení uhnízdilo na hlavě. Ne vždy mohou lékaři pacientovi pomoci podle jeho představ. Čelistní chirurgie je téma pro otrlé čtenáře, povídali si o něm však dva zdraví lidé. Snad proto jsme přitom nebyli nadmíru ohleduplní. Skutečným pacientům se v ordinaci Vladimíra Machoně dostane mnohem vlídnějšího přijetí, než by se mohlo zdát z tohoto textu. Pan doktor má příjemný, hluboký, uklidňující hlas…

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Bylo, nebylo – v městě Dartfordu, kde v dávných dobách číhali lapkové na kupce jedoucí od Doveru k Londýnu, žili dva kluci. Znali se odmala, a když se jeden z nich odstěhoval na druhý konec města, přestali se vídat. Jednoho dne – to už jim bylo skoro osmnáct – se potkali na dartfordském nádraží.

Bylinkářka Simona Tancerová

Bylinkářka Simona Tancerová

Simona Tancerová je známa veřejnosti z mimořádně úspěšného televizního cyklu KOUZELNÉ BYLINKY. Její cesta k léčivým rostlinám však byla poměrně dlouhá. Nakonec dosáhla i toho, že ulice, v níž v Českém Krumlově žije, nese název Bylinková.

Tenorista Pavel Černoch

Tenorista Pavel Černoch

Pavel Černoch – tenorista s brněnskými kořeny a dnes výrazným mezinárodním renomé. Vzpomínám si, mohlo to být bezmála před dvaceti lety, na onoho úhledného a zdvořilého mladíka, který se podílel na organizování nedělních komorních matiné na nádvoří brněnského historického domu U rudého vola a měl pro mne vždycky „volňásky“. Když tam jednoho dne sám zazpíval, byli jsme překvapeni nádherou jeho hlasu. Záhy však zmizel na operní scénu na Sardinii…

Osobnosti - výběr z článků

Žaneta Bandžuchová

Žaneta Bandžuchová

Žaneta Bandžuchová pochází z východního Slovenska. Po skončení studia na lékařské fakultě v roce 2002 odešla do Prahy. Chtěla se věnovat klasické chirurgii, proto si udělala chirurgickou atestaci. Kardiochirurgii považovala za mužskou doménu, začala proto působit na pracovišti popáleninové medicíny. Následně ale vyhrála konkursy na chirurgii pro dospělé i na dětské kardiochirurgii.

Marianne Faithfullová

Marianne Faithfullová

Z klášterní školy mezi londýnskou rockovou smetánku. Ze záře reflektorů k životu na ulici. Nesnadný, ale nakonec úspěšný návrat k dráze zpěvačky a herečky. Řada hudebních nahrávek, koncertních turné i divadelních angažmá. V roce 2007 nominace na Evropskou filmovou cenu za titulní roli ve filmu IRINA PALM. Takový je v silné zkratce životní příběh Marianne Faithfullové.

František Černý

František Černý

Spoluzakladatel, kytarista a zpěvák skupiny Čechomor (tehdy ještě Českomoravské hudební společnosti) František Černý dostal k šedesátinám možnost, aby si nahrál sólovou desku. Zrodilo se ŠEST KŘÍŽKŮ. FRANTA 2017.

Jan Měkota

Jan Měkota

Muž, jehož hlas důvěrně znali v naší zemi všichni, kdo poslouchali Rádio Svobodná Evropa. Jako jediný byl přítomen po celou dobu její existence, od prvního vysílání až do konce. Stal se moderátorem a redaktorem, před jehož mikrofonem stály největší hvězdy své doby – Brigitte Bardot, Sophia Loren, Gina Lollobrigida, Ava Gardner, Yves Montand, Arthur Miller, Beatles, Rolling Stones, Ella Fitzgerald, Louis Armstrong, Benny Goodman, Count Basie, Oscar Peterson, Eric Clapton, Rita Pavone a mnoho dalších vynikajících herců, hudebníků, zpěváků, spisovatelů, politiků a sportovců z celého světa.

Catherine Deneuve

Catherine Deneuve

Byla prvořadou hvězdou březnového filmového festivalu FEBIOFEST, který letos oslavil pětadvacáté výročí svého vzniku. Francouzská herecká legenda Catherine Deneuve na závěrečném galavečeru převzala cenu Kristián za celoživotní přínos světové kinematografii. Pak spolu s publikem zhlédla americké drama SOUBOJ POHLAVÍ o tenistce Billie Jean Kingové a jejích genderových aktivitách. Absolvovala také následující večírek, kde v proskleném salonku měla povoleno kouřit. S ředitelem festivalu Kamilem Spáčilem a dalšími společníky si povídala hlavně o šedesátých letech a Jeanu-Paulovi Belmondovi.

Miroslav Donutil

Miroslav Donutil

Snem každého umělce je, aby se po vyslovení jeho jména už nemuselo nic dalšího dodávat. V kavárně Platýz jsem se sešel s Miroslavem Donutilem.

Josef Beran

Josef Beran

Poslední vůle statečného českého kardinála se vyplní. Papež František svolil přenést jeho ostatky z Vatikánu do vlasti. Mnozí už v to nevěřili, málokdo doufal. Teď se dávné přání promění ve skutečnost. Josef Beran se domů vrací po bezmála půlstoletí od skonu v nedobrovolném římském exilu. Z hrobky pod vatikánskou bazilikou svatého Petra do katedrály svatého Víta v Praze. Kruh se konečně uzavírá.

Petr Weigl

Petr Weigl

Petr Weigl, filmový a divadelní režisér, jehož doménou je obor hudebně-dramatický, dokáže jít na dřeň pocitů svého diváka. Za našimi hranicemi, kde vznikla většina jeho děl, se o něm píše jako o Viscontim televizní obrazovky. Jemný, elegantní muž neobyčejné hloubky a síly. Filozof jdoucí s pokorou životem, nechávající za sebou stopu výjimečnosti a noblesy. Jeho tvorba – emocionalita, estetika a imaginace oslovující lidské duše – není napodobitelná. Snad proto nemá předchůdce, ani pokračovatele.

Pablo Picasso a jeho jezevčík Lump

Pablo Picasso a jeho jezevčík Lump

„Coby muž to byl především sadista. Když se mu podařilo narvat někomu ruce do palečnic, byl radostí bez sebe. Před jeho ‚žertíky‘, jeho sžíravým sarkasmem a škodolibostí si nebyl nikdo jistý,“ napsala Ariana Huffingtonová ve své knize o Picassovi. Nikdo… žádný z jeho kolegů a přátel, žádné z jeho čtyř dětí, jedna ani druhá manželka, natož ta či ona z jeho početných milenek a múz. Psů si tento bezmezně egoistický umělec vážil

Taťána G. Brzobohatá

Taťána G. Brzobohatá

Taťána Gregor Brzobohatá získala v roce 2006, jako jediná Češka v historii, ještě pod svým dívčím jménem Kuchařová, záviděníhodnou korunku Miss World. Je současně úspěšnou českou topmodelkou, která stojí už téměř deset let v čele nadmíru užitečné nadace Krása pomoci. Nadace, jejíž činnost je zaměřena na pomoc seniorům, nadace, jejíž renomé překročilo hranice České republiky a jejíž jméno opakovaně zaznělo i na půdě OSN. Je tedy mnoho témat, o nichž je zajímavé si s touto sympaticky bezprostřední a výřečnou mladou dámou popovídat. Tak se stalo jednoho odpoledne v tiché kavárně na pražském Smíchově a výsledkem jsou následující řádky.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/16

XANTYPA Číslo 9/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 05/18

XANTYPA XANTYPA 05/18

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne