Bylinkářka Simona Tancerová

Jsme zodpovědni za své zdraví

Simona Tancerová je známa veřejnosti z mimořádně úspěšného televizního cyklu KOUZELNÉ BYLINKY. Její cesta k léčivým rostlinám však byla poměrně dlouhá. Nakonec dosáhla i toho, že ulice, v níž v Českém Krumlově žije, nese název Bylinková.

20160709_071jpg.jpg

K alternativním léčebným postupům jste se dostala v zahraničí. S čínskou medicínou jste se například seznámila v Sydney…

Chodila jsem tam do školy přírodních terapií pro maséry. Tam ovšem nešlo o její hluboké poznávání, ale o masáže shiatsu, které z ní vycházejí. Učili jsme se používat různé techniky a přírodní prostředky, včetně bylinek a pelyňkových tyčinek moxa, jimiž lze po zahřátí stimulovat akupunkturní body.

Jak jste si vydělávala na studium a živobytí?

Měla jsem i tři zaměstnání. Začala jsem v domovech důchodců – v jednom jsem dělala přes den, ve druhém v noci. To bylo šílený. Později jsem pracovala v masérském centru a u cyklistického týmu.

Jak se v Austrálii dívají na to, když nehovoříte dobře anglicky?

Základ je mluvit správně gramaticky, abyste nevypadal jako hlupák, ale přízvuk nikdo neřeší. Francouzský naopak přijde australským klukům sexy.

 xantypa-486x90jpg6.jpg

 

Ten jste zřejmě pochytila při pobytu v Paříži. Do Sydney jste ale odjížděla už se svým manželem, pokud se nemýlím…

To je pravda. Můj muž byl profesionální cyklista. Protože by se ale v Austrálii jen cyklistikou neuživil, dopoledne trénoval a odpoledne opravoval v obchodě kola.

Seznámila jste se tam i s jógou. K čemu nám může být dobrá?

Jako prevence před jakoukoli bolestí. Existuje mnoho směrů, kudy se jóga vydala. Někdo má raději fyzickou námahu a méně filozofie, jiný naopak. V józe jde o to uvolnit tělo a vypnout hlavu.

Může mě cvičení jógy začít na stará kolena bavit?

Pokud je vám po něm dobře, tak vás k jeho opakování donutí už ten pocit, že se tak chcete znova cítit. Při józe energii nevydáváte, ale přijímáte. Proto ji cvičí i ženy, které by fyzické cvičení nezvládly. Jóga je zpevňuje a energeticky doplňuje. Hlavně se ale nemá člověk do ničeho nutit. Svého minulého ani současného manžela se mi pro jógu získat nepodařilo.

S bylinkami jste začala také v Austrálii?

Tam jsem se poprvé setkala s čínskými lékaři. Zašla jsem za jedním do čínské čtvrti a on mi dal pytel bylin na chudokrevnost, kterou jsem trpěla, protože jsem experimentovala s dietami. A byliny na ni zabíraly. Podrobněji jsem se s nimi ovšem seznámila až v Praze, když jsem začala studovat čínskou medicínu, která využívá úžasnou diagnostiku, dietetiku i čínské byliny. Když jsem se pak přestěhovala do Českého Krumlova, začala jsem hledat mezi českými bylinami.

Prý k tomu došlo poté, co vás oslovila Česká televize, abyste jí poradila s novým pořadem?

Ta to uspíšila. Ani jsem nedoufala, že své bylinkaření nějak rozšířím. Původně jsem s ním počítala jen pro sebe a pro rodinu. A pak přišli z televize, protože se kousíček odtud točila MALÁ FARMA.

Jak vypadá vaše proslulá bylinkářská zahrada?
Když ke mně přijdete, najdete na prvním záhonu medonosné byliny, které v létě krásně kvetou a jsou určeny včelám, čmelákům a motýlům. Hned za ním je záhon pro děti. Jejich maminky se tady dozví, které bylinky jsou pro ně bezpečné. Třeba že mateřídouška obsahuje množství železa a dříve se používala po nemoci na posilovací koupele, třezalka se zase dávala do polštářků, protože se věřilo, že odhání zlé sny.

A odhání?

Poslední výzkumy potvrdily, že třezalka je jedno z nejsilnějších antidepresiv, tudíž nějaký vliv na klidný spánek má.

Lichořeřišnice je snad dokonce antibiotikum…

To už nikdo nezpochybňuje. Prodává se v mnoha podobách. Třeba jako tinktura, kterou lze vyrobit ze semen této rostliny naložených do alkoholu, jenž z nich dokáže vytáhnout více látek než čaj a zároveň je pomáhá v těle lépe vstřebat. Lichořeřišnice funguje výborně na chronické záněty močových cest, ale i preventivně. Jakmile člověk cítí, že na něj něco leze, tak se ji vždycky vyplatí nasadit.

Čím by měl zájemce o bylinkářství začít?

Když se mě někdo zeptá, čím začít, doporučuju jednoduché čaje z máty a meduňky, v zimě můžeme použít na kašel – nebo i na špagety – šalvěj; jestliže nás bolí v krku, je dobrý tymián, který se také hodí na čaj a do jídla. Začínat by se mělo s bylinkami, které se zároveň používají jako kuchyňské koření. U nich mají lidi jistotu, že se jim nic nestane. Pokud už se člověk pustí do „vyššího bylinkaření“, tak s dobrou literaturou a kursem brzo pochopí, co a jak. Není to složité, jen to chce získat vědomosti.

Slyšel jsem, že provozujete bylinářskou školu…

Trochu jsem se poučila v Austrálii ve škole přírodních terapií a řekla jsem si, že by měla být komplexní. Takže základní diagnostiku vyučuje lékařka; lékárnice a bylinářka hovoří o tom, jak si připravit čaje, masti a tinktury, a botanik učí poznávat bylinky a pěstovat je. Máme na sto padesát studentů.

Kdysi jsem se smál scéně z filmu CÍSAŘŮV PEKAŘ A PEKAŘŮV CÍSAŘ, kdy se alchymista Scotta vydá s Rudolfem II. při měsíčku pro kořen mandragory. Pak jsem se ale dočetl, že na tom není nic k smíchu…

Moderní botanické rozbory potvrzují, že během novoluní se stáhne síla byliny do kořenu, takže se má v té době chodit pro kořen, a za úplňku se ukládá do nati, takže se sbírá nať.

Proslavil vás televizní seriál KOUZELNÉ BYLINKY. Pokračuje ještě?

Protože má podle statistik trvale vysokou sledovanost, čeká nás natáčení čtvrté řady.

Do jaké míry vás to zatěžuje?

Kolikrát bych se radši rejpala na zahradě, než abych stála před kamerou, ale zase jsem poznala tolik lidí, ke kterým bych se jinak nedostala, že je to velice obohacující zkušenost. Například s magistrou Haldovou děláme „bylinkovou lékárnu“. Kombinace bylinkářky a lékárnice je výborná, protože kromě farmacie vystudovala i školu vyhlášeného bylináře Jiřího Janči. Z pozice lékárnice tedy může poradit, jaké bylinky použít v kombinaci s nějakým lékem, aniž by pacientovi uškodily. Vlastně od každého respondenta, s kterým jsem natáčela, jsem se něco naučila. Za to ta námaha stojí.

Můj tatínek byl také současně lékárník a bylinář…

Staří lékárníci tohle uměli. Dříve lidi neměli peníze na lékaře, tak běželi za lékárníkem, a on jim něco namíchal.

Předpokládám, že jste vegetariánka…

Jsem. Ale jím ryby a vzácně – pouze v zimě – si dám maso z domácího chovu nebo silný vývar. Chováme slepice, které nám běhají po zahradě. Máme jich pár, takže zahrada netrpí. Naopak. Slepice jsou spokojené a vejce výborná. Ve výbězích chováme i pár králíků. Je to aspoň malá snaha o potravinovou soběstačnost se šetrným vztahem k půdě a zvířatům.

A vaši synové? Neřeknou: „Maminko, já bych si dal smažák?“

Když jim byly čtyři roky, jedli/ jídávali? u babičky svíčkovou a rajskou s knedlíky. Teď už je nechtějí. Když ovšem babička přijede, poprosí ji o řízek. Zdravá jídla ale mají rádi, protože sportují a cítí, že je ke sportu potřebují.

Co jíte na Štědrý den?

Klasiku. Kapra a bramborový salát, do kterého ovšem nedáváme majonézu, ale jogurt.

Zdravému stravování „podlehl“ i váš druhý manžel?

On mě do něj i trochu pošťouchl, protože mu byliny moc pomohly. Byl workholik, až to jednou jeho zdraví neuneslo. Jeho tehdejší kolegyně mu doporučila lékárnici, která míchá byliny, a ty ho vyléčily. A přestože je mým opakem – Ryby s romantickým pohledem na svět – bylinám a zdravému jídlu dodnes věří. Na druhou stranu, když se jde na řízek, tak se jde na řízek! (smích) Člověk nesmí být moc upjatej.

Dá se říct, že jste po celý rok zdravá?

Už ani nepamatuju, kdy jsem byla nemocná. České byliny jsou dobré pro prevenci. V naší rodině pijeme bylinkové čaje, a protože se nedoporučuje užívat jeden recept celoročně, střídáme je. Podle sezony, nálady, aktuálního stavu organismu. Já jsem byla vždycky chudokrevná, nic na to nezabíralo, a pak jsem začala pít čaje, které mají hodně minerálů železa a kyseliny listové, a bylo po problému. Imunitu a odolnost vůči nemocem získávám kombinací cvičení a bylin.

Jak se díváte na otužování?

Záleží na vaší konstituci. Ne každý ho snáší.

Našel jsem si, že jsem zimomřivý typ. Co s tím?

Pocit studených nohou se u klasických doktorů vyřešit nedá, ale velice dobře na něj funguje čínská medicína. Když někdo přijde s takovými problémem za doktorkou Šimkovou, která se zabývá celostní medicínou (ajurvéda, homeopatie, čínská medicína a další doplňkové léčebné přístupy – pozn. aut.), přiřadí ho nejprve k určitému typu (jak jste to udělal vy) a podle něho už přesně ví, jaká bylinná receptura na něj zabírá. Pokud se člověk cítí vyčerpaný a má studené nohy, potřebuje vyživit tělo.

Dá se říct, že doktoři předepisují hlavně čínské bylinky?

Nemůžou si dovolit předepisovat jen české, protože nám s nimi chybí tisíciletá zkušenost, jakou má čínská medicína. Což je škoda, protože české byliny si zase můžete vypěstovat sám, eventuálně si na ně zajít do lesa. A v porovnání s čínskými skoro nic nestojí. Ledvinový čaj nás vyjde, dejme tomu, na dvě stovky, kdežto čínská kúra stojí desetkrát víc.


Může si člověk bylinkami i ublížit?

Rulík zlomocný je v homeopatickém ředění výborný na hojení ran. Větší množství – říká se od pěti kuliček – ovšem může ohrozit život. Podle statistik, se kterými mě seznámil významný botanik, profesor Grulich, ale nejvíc otrav přivodí tzv. vánoční růže a pokojové rostliny. Dětem tedy hrozí paradoxně větší nebezpečí doma než venku.

Proč bychom se měli zajímat o přírodní léčbu?

Čím větší bude mezi lidmi informovanost, tím víc ubude šarlatánů a zvětší se tlak na bylináře, aby se vzdělávali i ve zdravotnických oborech. Všichni, s nimiž jsem se setkala, spolupracují s lékaři. A často je to i naopak.

Existují byliny, které pomáhají léčit nádorová onemocnění?

U nás jsou to třeba houby. Ne, že by uměly zabíjet rakovinotvorné buňky, ale posilují imunitu. A tím dokážou potlačit vedlejší účinky chemoterapie a radioterapie. Je to třeba outkovka pestrá nebo lišejník islandský, který tu běžně roste a užívá se s čokoládou. Paní doktorka Komárková, specialistka na akupunkturu, má velice dobrou zkušenost s kombinací jehliček a chemoterapie, takže ji pak člověk lépe snáší.

Dají se pěstovat bylinky v truhlíku na balkoně?

Dají, ale vydrží jen jednu sezonu, protože stísněný prostor jejich kořenovému systému neprospívá. Mimochodem, hlavně od lidí z měst by měl přijít tlak na obchodní řetězce, aby prodávaly více kvalitních potravin. Venkované si je mohou vypěstovat sami.

Které z bylinek byste tedy doporučila jako základní?

Vybrala bych takové, které zvyšují hladinu odolnosti proti stresu – lípu, měsíček, černý bez, meduňku a třezalku, trávení zlepšuje pelyněk pravý, jablečník a zemědým, skoro až jako antibiotika působí česnek, cibule, tymián a rozmarýn.

Někde jsem četl, že pro ženy je vhodná tepelně zpracovaná zelenina. Proč?

Většina žen se řadí mezi typy, které trpí lehkým chladem a nedostatkem železa. Pokud si tedy dají studenou stravu, zchlazují si slezinu, což vede – jestliže je venku navíc zima – ke špatnému trávení. A když špatně trávíme, nedostanou se nám živiny do krve, což dává průchod chudokrevnosti. Proto si dávám v létě saláty, ale od podzimu zeleninu tepelně upravuju.

Ještě se pokuste formulovat názor, proč by měli lidé změnit svůj přístup k životu…

Každý chce být šťastný a předpokladem pro štěstí je dobré zdraví. Měli bychom za něj převzít zodpovědnost a začít výběrem kvalitních potravin. Minimálně třikrát denně jíme, takže je logické dbát na to, abychom nekonzumovali něco, co je dovezené přes půl světa, nezralé a bez výživné hodnoty. Když vyjedete za hranice, tak tam i ve velkých obchodních řetězcích existují regály s regionálními potravinami. Angličané jsou pyšní na všechno, co je jejich. Stejně tak Rakušané. Když to shrnu: kupujte především farmářské a místní, šetrně pěstované potraviny. Uvidíte, že jejich kvalita zlepší i kvalitu vašeho života.

Simona Tancerová 

Narodila se 3. 3. 1974 v Českých Budějovicích, po absolvování Střední zdravotnické školy pracovala ve Skotsku a Francii. Čtyři roky strávila v Austrálii, kde vystudovala školu přírodních terapií, cvičila jógu a udělala si masérský kurs shiatsu. Dnes vyučuje jógu, pěstuje byliny a už čtvrtý rok moderuje televizní pořad KOUZELNÉ BYLINKY. Je podruhé vdaná, má dva syny (11 a 13 let). V Českém Krumlově se jí povedlo přesvědčit vedení radnice, aby přejmenovalo ulici, v níž žije, z Důlní na Bylinkovou.

Autor článku: VAŠEK VAŠÁK, FOTO VOJTĚCH VL

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 30. 8. 2016

 audiojpg3.jpg

Audio Xantypa za 79 Kč a propředplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 9/16 - výběr z článků

Herec Miroslav Hanuš

Herec Miroslav Hanuš

Herec a režisér Divadla v Dlouhé Miroslav Hanuš vytváří z knih divadelní hry, úspěšné u diváků i kritiky. Na jeho domovské scéně je to 407 GRAMŮ Z BOHUMILA HRABALA, ve Studiu DVA inscenace SMOLÍKOVI A JEJICH PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (s Evou Holubovou a Bobem Kleplem) a v Divadle ABC představení PAN KAPLAN MÁ TŘÍDU RÁD a DRŽ MĚ PEVNĚ, MILUJ MĚ ZLEHKA, jehož vzniku byl přítomen autor předlohy, slavný americký spisovatel Robert Fulghum.

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek navzdory tomu, že je nazýván „mladým umělcem“, má za sebou už úctyhodnou řádku inscenací v nejrůznějších divadlech i zkušenost uměleckého šéfa. Je ovšem jasné, že kromě jeho profesní kariéry čtenáře zajímá, že se před časem oženil s jednou z oblíbených českých hereček nejmladší generace, Veronikou Kubařovou.

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Letos na podzim to budou čtyři roky, co Magdaléna Juříková byla vybrána v konkursu na post ředitelky Galerie hlavního města Prahy. Co se jí za tu dobu podařilo uskutečnit? Jaké výstavy připravuje a o jaké zatím jen sní?

Lékař Vladimír Machoň

Lékař Vladimír Machoň

Když člověka něco bolí, vyhledá lékaře a přeje si rychlou úlevu, zejména pokud se jeho trápení uhnízdilo na hlavě. Ne vždy mohou lékaři pacientovi pomoci podle jeho představ. Čelistní chirurgie je téma pro otrlé čtenáře, povídali si o něm však dva zdraví lidé. Snad proto jsme přitom nebyli nadmíru ohleduplní. Skutečným pacientům se v ordinaci Vladimíra Machoně dostane mnohem vlídnějšího přijetí, než by se mohlo zdát z tohoto textu. Pan doktor má příjemný, hluboký, uklidňující hlas…

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Bylo, nebylo – v městě Dartfordu, kde v dávných dobách číhali lapkové na kupce jedoucí od Doveru k Londýnu, žili dva kluci. Znali se odmala, a když se jeden z nich odstěhoval na druhý konec města, přestali se vídat. Jednoho dne – to už jim bylo skoro osmnáct – se potkali na dartfordském nádraží.

Tenorista Pavel Černoch

Tenorista Pavel Černoch

Pavel Černoch – tenorista s brněnskými kořeny a dnes výrazným mezinárodním renomé. Vzpomínám si, mohlo to být bezmála před dvaceti lety, na onoho úhledného a zdvořilého mladíka, který se podílel na organizování nedělních komorních matiné na nádvoří brněnského historického domu U rudého vola a měl pro mne vždycky „volňásky“. Když tam jednoho dne sám zazpíval, byli jsme překvapeni nádherou jeho hlasu. Záhy však zmizel na operní scénu na Sardinii…

Lidé - výběr z článků

Josef Engliš

Josef Engliš

Rozumělo se jaksi samo sebou, že „u Baťů“ ve Zlíně muselo být všechno nejdokonalejší, největší, nejvýkonnější, zkrátka nejlepší. Platilo to i o letecké dopravě, kterou se již od dvacátých let snažil prosadit zakladatel firmy Tomáš Baťa. V době těsně před okupací, v roce 1939, čítala flotila letadel firmy Baťa již 53 strojů a její součástí byla i chlouba a kuriozita tehdejší techniky – vírník Cierva C-30, i když sloužil převážně jako atrakce při častých leteckých dnech. Jedním z kapitánů zlínské vzdušné flotily byl olomoucký rodák Josef Engliš, technický vedoucí leteckého oddělení firmy Baťa. Byl to vysoce kvalifikovaný profesionál, o němž se vědělo kromě jiného, že ve firmě patří k těm několika málo lidem, kteří si mohou dovolit říci šéfovi ne.

Jaro Rataj

Jaro Rataj

Z recepčního s doktorátem se Slovák Jaro Rataj vypracoval v úspěšného rakouského hoteliéra. Na rozhovor přijel do Prahy z jižního Burgenlandu vlakem. Šéf termálního resortu Allegria přicestoval se svojí ženou, s níž tvoří pár už dvaadvacet let. Se smíchem vysvětlovali, že zvolili vlak, protože se tak vyhnuli setrvalým komplikacím na naší D1. Tušila jsem, že mě nečeká setkání s akurátním byznysmenem, protože jsem si na YouTube pustila hymnu resortu, kterou nazpíval se svými zaměstnanci. Z klipu jsem nabyla dojmu, že jsou buď dobře placenými herci, anebo vidím opravdu sehraný tým. Pochvalné recenze, jednaosmdesátiprocentní obsazenost či ocenění Vítěz roku 2018 Travelersˇ choice však dává tušit, že Jaro Rataj dokáže lidi kolem sebe motivovat. Jak to dělá? A jak se za posledních patnáct let proměnil výběr míst, kde chceme strávit dovolenou?

Viktor Zavadil

Viktor Zavadil

Jednadvacátého srpna, symbolicky v den padesátého výročí okupace Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy, měl premiéru film Roberta Sedláčka JAN PALACH. Hlavní roli vytvořil Viktor Zavadil, s nímž jsme se k rozhovoru sešli 10. srpna, v předvečer dne, kdy by bylo Janu Palachovi sedmdesát let.

Lucie Polišenská

Lucie Polišenská

Herečku Lucii Polišenskou (1986) jsem jako výrazný, nezaměnitelný typ zaregistroval už při studentských představeních pražské DAMU v divadle Disk. Její projev byl suverénní, energický a například i v prezentované tragédii VÉVODKYNĚ Z AMALFI dával tušit, že interpretčin komediální potenciál je výrazný.

Biolog a farář Marek Orko Vácha

Biolog a farář Marek Orko Vácha

Vinná réva, slunečnice, výhled na Pálavu, blízkost Národního parku Podyjí. Také krásný poutní kostel, kde měl roku 1726 primici Prokop Diviš. To jsou Lechovice u Znojma, kde spravuje svou farnost katolický kněz, přírodovědec a odborník na lékařskou etiku Marek Orko Vácha. „Lechovice jsou nejlepší farnost ve vesmíru, kterou jsem mohl dostat. Jen si to představte: jdu otevřít kostel a lítá tam dudek, jindy zase luňák červený. Dvě stě metrů za kostelem jsem objevil pro biologii novou lokalitu pestrokřídlece podražcového, což je fantastický motýl.“ A u motýlů jsme se také sešli k rozhovoru. Tentokrát to bylo v jejich chrámu – ve skleníku Fata Morgana v pražské botanické zahradě. Právě tam probíhal proces jejich zrození.

Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser

Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser

Jak se tehdy asi cítil, když se v médiích objevila zpráva – cituji: „Ředitelem Národního divadla Brno se od 1. listopadu 2014 stane dosavadní umělecký šéf činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Martin Glaser. Jeho jmenování dnes schválila na doporučení odborné komise Rada města Brna.“ (zdroj ČTK)

Jonny Lang

Jonny Lang

Bluesman, který má ve svých třiceti šesti letech za sebou přes dvě dekády vystupování a nahrávání desek, získal svoji první platinovou nahrávku, když mu bylo patnáct. Po několika bouřlivých letech se v roce 2001 usadil, oženil se s herečkou Haylie Johnsonovou, s níž má pět dětí. Na svém turné s poslední deskou SIGNS se zastavil i v Praze, kde jsme si povídali o životě a hudbě před jeho vystoupením v Lucerna music baru.

Podnikatel Miloš Vajner chce dělat radost druhým

Podnikatel Miloš Vajner chce dělat radost druhým

Liberecké zábavní centrum Babylon už dnes není třeba obšírně představovat. Jeho autor Miloš Vajner však nadále vymýšlí nové druhy zábavy. Nyní působí na golfovém hřišti Ještěd, asi patnáct kilometrů od Liberce, kde již dříve vybudoval adventure golf a IQkoutek s interaktivními exponáty. Už třetím rokem tu vytváří zábavně poučný lesopark. Je plný kvízů, logických hádanek, naučných stezek, lanových prolézaček nebo dřevěných domečků. To celé na ploše o velikosti třinácti fotbalových hřišť.

Blažena Stránská

Blažena Stránská

Svůj osud potkala v roce 1951 v uprchlickém táboře Valka u Norimberku. Většinu života prožila dnes třiadevadesátiletá, stále vitální a elegantní Blažena Stránská v Americe, na kterou nedá dopustit. Nyní se vrátila do staré vlasti, aby byla nablízku synovi Martinovi.

Jakub Szántó

Jakub Szántó

Když dlouholetý televizní reportér z prvních válečných linií Jakub Szántó letos přejímal prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky, publikum se dozvědělo, že Blízkému východu, což je jeho zatím poslední dlouhodobá zpravodajská štace, důvěrně přezdívá Blizáč. A že ho má rád ne proto, že se tam střílí, ale navzdory tomu. Jeho projev při poděkování za cenu byl spontánní, zanícený, neformální, přesvědčivý a ve spolupráci s profesionalitou a vzácně nečernobílým pohledem Jakuba Szántó na svět inicioval nápad na interview. Na rozhovor jako resumé pětileté mise stálého zpravodaje České televize pro Blízký východ.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/16

XANTYPA Číslo 9/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2018

XANTYPA XANTYPA 09/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne