Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Letos na podzim to budou čtyři roky, co Magdaléna Juříková byla vybrána v konkursu na post ředitelky Galerie hlavního města Prahy. Co se jí za tu dobu podařilo uskutečnit? Jaké výstavy připravuje a o jaké zatím jen sní?

jurikovads4p0825bjpg.jpg

 

S jakou vizí jste do galerie nastupovala a jaké sny se vám už podařilo zrealizovat?

Především jsem si tehdy uvědomovala, že galerie má za sebou sice úžasné výstavy, některé dokonce přelomové, ale vnitřně je zanedbaná, že má příliš mnoho domů, které jí odčerpávají finace i energii, nemá žádnou akviziční politiku, nemá peníze na doplňování sbírek a nemá jednotný vizuál. Konsolidace ekonomické situace pro mě byla jednou z priorit, protože to vám pak uvolňuje ruce k tomu, aby se daly realizovat sny. Počet budov jsme po mém nástupu zredukovali o tři. Nejprve jsme se vzdali druhého patra Staroměstské radnice. Usoudila jsem, že ten prostor je pro naše výstavy naprosto nevhodný, neboť je neustále pod tlakem turistického ruchu a svatebčanů, takže se tam člověk do galerie v podstatě neprobojuje. Program věnovaný mladší generaci umělců jsem přesunula do Colloredo-Mansfeldského paláce. Rothmayerovu vilu, která byla pro veřejnost otevřena loni, jsme zrekonstruovali a předali Muzeu hlavního města Prahy. To spravuje i Müllerovu vilu ve stejném, šestém městském obvodě, což dává dohromady programový celek. A jako poslední jsme nedávno předali Muzeu hlavního města Prahy Dům U Zlatého prstenu v Týnské uličce. Celou dobu, co jsem v galerii, jsem se snažila zjistit, proč tak atraktivní místo má tak nízkou návštěvnost. Jako by se tam lidé neodvažovali vstoupit. Těch důvodů je asi víc, ale jeden z nejpodstatnějších je, že dům je součástí komerčního prostoru Ungeltu, kde jsou obchody a restaurace a že tam návštěvníci vůbec galerii neočekávají. Takže když město hledalo prostor pro expozici o Karlu IV. a o dvorském životě v Praze, uvolnili jsme mu ho. Navíc to má logiku, protože Karel IV. se pravděpodobně narodil buď v Domě U Kamenného zvonu nebo v Ungeltu. Zkrátka snažila jsem se, aby se život galerie zracionalizoval. Podařilo se také získat peníze na akvizice, jsem ráda, že jsem s magistrátem nalezli shodu v tom, že sbírky je potřeba zkvalitňovat. Soustřeďujeme se na díla generace šedesátých let a na současné umění. Mnohé akvizice vycházejí z našeho výstavního programu. Díla pak dostáváme od jednotlivých umělců za velmi příznivé ceny, které jsou vyjádřením sympatií k naší instituci a jejímu programu.

A co se zatím nepodařilo uskutečnit?

Jednotný vizuální styl galerie. Na něm pracujeme už dva a půl roku. Sice jsme změnili logo, ale pořád to neřeší situaci, že galerie vystavuje na šesti místech (Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, 2. patro Městské knihovny na Mariánském náměstí, Dům fotografie v Revoluční ulici, Colloredo-Mansfeldský palác v Karlově ulici, zámek Troja, Bílkova pražská vila a jeho dům v Chýnově) a my je neumíme vizuálně sjednotit. Každá výstava má svůj vlastní grafický design, ale je potřeba, aby bylo na první pohled jasné, že patří do jedné „rodiny“. Snad se nám to ve spolupráci s několika ochotnými studii a jednotlivci do konce tohoto roku podaří.

Na galerijních webových stránkách si je možné prohlédnout jednotlivé sbírkové předměty. Jsou tam již všechny?

Sbírkové předměty jsou kompletně elektronicky evidovány. Nicméně chybí ještě řada fotografií zejména prací na papíře, které jsou nejpočetnější z našich sbírek. Pracujeme na tom nyní samostatně, protože jsme byli nuceni rozvázat smlouvu s firmou, která nám systém připravovala. Neměla zkušenosti s muzejním prostředím, nyní jsme, doufám, na dobré cestě ke zkvalitnění evidence i její vizuální a uživatelské stránky.

Na webu máte také mapu pražských veřejných plastik…

I tu chceme „překlopit“ do interaktivnější podoby. Naše galerie spravuje dvě stě šedesát plastik po celé Praze.

To znamená, že každá socha nebo busta je ve vaší správě?

Každá ne. V devadesátých letech některé městské části převzaly sochy na svých územích, dnes nám je ale paradoxně zase vracejí, protože nevědí, jak se o ně starat. A nám to trochu přerůstá přes hlavu. Karlův most, který především vyžaduje naši pozornost, odčerpává většinu našich financí i restaurátorské kapacity, protože pískovec je na hraně své životnosti, prostě tři sta let je tři sta let. Zároveň spravujeme mnoho plastik na sídlištích, z šedesátých až osmdesátých let, které jsou strašně zanedbané, a my už na jejich opravu nemáme peníze, ani personální kapacitu, protože projekty související s barokem jsou velmi drahé a zdlouhavé. Na vše se musí vypisovat soutěž, čekat na vyjádření památkářů, je to obrovská agenda, kterou nemůže zvládat jeden kurátor a vyžadovala by tým lidí a také daleko víc financí. Možná by si veřejné plastiky zasluhovaly samostatnou instituci, která by o ně pečovala.

Ve vašich sbírkách jsou i sochy, které byly po roce 1989 odstraněny?

Několik jich máme, ale ne mnoho, a všechny jsou momentálně rozpůjčené.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 30. 8. 2016.

 

Autor článku Pavlína Kourová

XANTYPA 9/16 - výběr z článků

Herec Miroslav Hanuš

Herec Miroslav Hanuš

Herec a režisér Divadla v Dlouhé Miroslav Hanuš vytváří z knih divadelní hry, úspěšné u diváků i kritiky. Na jeho domovské scéně je to 407 GRAMŮ Z BOHUMILA HRABALA, ve Studiu DVA inscenace SMOLÍKOVI A JEJICH PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (s Evou Holubovou a Bobem Kleplem) a v Divadle ABC představení PAN KAPLAN MÁ TŘÍDU RÁD a DRŽ MĚ PEVNĚ, MILUJ MĚ ZLEHKA, jehož vzniku byl přítomen autor předlohy, slavný americký spisovatel Robert Fulghum.

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek navzdory tomu, že je nazýván „mladým umělcem“, má za sebou už úctyhodnou řádku inscenací v nejrůznějších divadlech i zkušenost uměleckého šéfa. Je ovšem jasné, že kromě jeho profesní kariéry čtenáře zajímá, že se před časem oženil s jednou z oblíbených českých hereček nejmladší generace, Veronikou Kubařovou.

Lékař Vladimír Machoň

Lékař Vladimír Machoň

Když člověka něco bolí, vyhledá lékaře a přeje si rychlou úlevu, zejména pokud se jeho trápení uhnízdilo na hlavě. Ne vždy mohou lékaři pacientovi pomoci podle jeho představ. Čelistní chirurgie je téma pro otrlé čtenáře, povídali si o něm však dva zdraví lidé. Snad proto jsme přitom nebyli nadmíru ohleduplní. Skutečným pacientům se v ordinaci Vladimíra Machoně dostane mnohem vlídnějšího přijetí, než by se mohlo zdát z tohoto textu. Pan doktor má příjemný, hluboký, uklidňující hlas…

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Bylo, nebylo – v městě Dartfordu, kde v dávných dobách číhali lapkové na kupce jedoucí od Doveru k Londýnu, žili dva kluci. Znali se odmala, a když se jeden z nich odstěhoval na druhý konec města, přestali se vídat. Jednoho dne – to už jim bylo skoro osmnáct – se potkali na dartfordském nádraží.

Bylinkářka Simona Tancerová

Bylinkářka Simona Tancerová

Simona Tancerová je známa veřejnosti z mimořádně úspěšného televizního cyklu KOUZELNÉ BYLINKY. Její cesta k léčivým rostlinám však byla poměrně dlouhá. Nakonec dosáhla i toho, že ulice, v níž v Českém Krumlově žije, nese název Bylinková.

Tenorista Pavel Černoch

Tenorista Pavel Černoch

Pavel Černoch – tenorista s brněnskými kořeny a dnes výrazným mezinárodním renomé. Vzpomínám si, mohlo to být bezmála před dvaceti lety, na onoho úhledného a zdvořilého mladíka, který se podílel na organizování nedělních komorních matiné na nádvoří brněnského historického domu U rudého vola a měl pro mne vždycky „volňásky“. Když tam jednoho dne sám zazpíval, byli jsme překvapeni nádherou jeho hlasu. Záhy však zmizel na operní scénu na Sardinii…

Anketa český prezident: odpovídá Tomáš Halík

Anketa český prezident: odpovídá Tomáš Halík

V minulých dvou vydáních Xantypy proběhla anketa, kdo by měl být příštím prezidentem České republiky, jehož bychom si vážili, mohli na něho být dokonce hrdí a v žádném případě bychom se za něj nestyděli. Oslovili jsme vážené osobnosti, abychom se dozvěděli, jak si svého prezidenta představují. Kromě charakteristik, jaký by měl být, a mnoha zvučných jmen, která v odpovědích na naše otázky zazněla, respondenti zároveň upozornili na negativní projevy jednání prvního prezidenta zvoleného přímou volbou. A protože se nám sešlo mnoho příspěvků, anketa pokračuje.

Lidé - výběr z článků

Šiniči Tohei

Šiniči Tohei

Aikido vzniklo počátkem dvacátého století, kdy ho z japonských bojových umění rozvinul Morihei Uešiba. Nejvyšším mistrem jeho školy se stal Koiči Tohei, jenž techniky aikida dále rozvíjel a obohatil ho o meditaci a dechová cvičení. V roce 1974 Koiči Tohei založil vlastní směr s názvem Ki-aikido, který klade důraz na duchovní stránku technik a energii Ki. V roce 2010 převzal vedení jeho syn Šiniči Tohei, který je dnes prezidentem celosvětové organizace.

Miroslav Balaštík

Miroslav Balaštík

Brněnský Host je dnes bezesporu jedním z nejprestižnějších a nejúspěšnějších českých nakladatelství. Ročně vydává více než sto titulů a jeho autoři získali četné literární ceny; patří k nim například Kateřina Tučková, Petra Soukupová, Jiří Hájíček či Radka Denemarková. V tomto nakladatelském domě se také vzedmula vlna zájmu o skandinávské detektivky, když v roce 2008 vyšel překlad světového bestselleru Stiega Larssona MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY. Jeho šéfredaktor a spolumajitel Miroslav Balaštík zároveň už víc než dvacet let řídí literární časopis Host, publikuje provokativní eseje o literatuře a poslední dobou i o politice. A stále čeká na velký román.

Michal Oktavian Gürtler

Michal Oktavian Gürtler

Ve středu 19. července 2017 byl předsedou představenstva společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. zvolen pan Michal Oktavian Gürtler, Dipl. El. Ing. ETH. V představenstvu i ve funkci jeho předsedy nahradil v květnu zesnulého PhDr. Milana Sládka.

Oktavía Jónsdóttir

Oktavía Jónsdóttir

Oktavía Jónsdóttir z Islandu je bezpečnostní expertka a členka odborných bezpečnostních vzdělávacích programů zaměřených na podporu médií v místech konfliktů, represivních politik či nově vznikajících demokracií. Je zakladatelkou a ředitelkou poradenské firmy Human Link Network, zabývající se bezpečností on-line médií a organizací občanské společnosti ve virtuálním prostředí a členkou poradního sboru Freedom of the Press Foundation podporujícího novináře zaměřené na odhalování špatného hospodaření, korupce a porušování zákona vládou. Oktavía je také poradkyní členů třetí nejsilnější parlamentní strany Icelandic Pirate Party.

Miroslav A. Liškutín

Miroslav A. Liškutín

„Již od útlého mládí jsem toužil a chtěl, aby se létání stalo hlavním cílem mého života,“ napsal v jedné ze svých memoárových knih brigádní generál v. v. Miroslav A. Liškutín. Tato touha se hrdinovi leteckých bitev druhé světové války splnila. Vedle generálmajora Emila Bočka je naším posledním žijícím operačním stíhacím pilotem britského Královského letectva RAF. A za téměř sto let svého života – 23. srpna oslavil devadesáté osmé narozeniny – má bezpočet důvodů bilancovat.

JUDr. Jiří Havelka

JUDr. Jiří Havelka

Na přelomu 30. a 40. let minulého století patřil docent JUDr. Jiří Havelka mezi naše nejvlivnější politiky. Za války se to nelíbilo Němcům, po válce Čechům. Obvinění z kolaborace z něj sňal před sedmdesáti lety (1947) Národní soud. Cejchu protektorátního ministra se ovšem nezbavil až do smrti. S tímto stigmatem musely žít i jeho děti.

Adam Plachetka

Adam Plachetka

Současných českých umělců v oblasti klasické hudby, kteří by bez nadsázky patřili ke světové špičce brázdící s přehledem přední světové scény, a přitom nezavršili ani Kristova léta, je jako šafránu. Příkladně vzácným klenotem na poli operním je basbarytonista Adam Plachetka. Majitel jemně sametového a technicky vybroušeného hlasu, přesvědčivého herectví a osobitého výrazu si podmanil již takřka celý operní svět od Prahy po New York. O tom, že je výtečným mozartovským interpretem, přesvědčí letos mimo jiné i publikum festivalu LÍPA MUSICA.

Jana Fabiánová

Jana Fabiánová

Než se Jana narodila, její mamince Nadě Urbánkové řekla herečka a vědma Helena Růžičková: „Bude to holka a bude mít neskutečný talent na muziku, pohyb a jazyky, a ty se vůbec neopovažuj jí v tom bránit! Je to špička vaší rodinné pyramidy a právě ona bude nejlepší.“ Předpověď se splnila a Jana Fabiánová se prosadila i za velkou louží, kde vystupuje jako Yanna Fabian se skupinou The Infinite Seas.

Jan Míša Černý

Jan Míša Černý

Když ho navštívíte v jeho zaměstnání, dostanete na památku leporelo s medvědy, pohled s medvědy, kalendář s medvědy, pokud si přivedete malé dítě, pochutná si na darovaném Brumíkovi. Na stěnách okolo vás visí obrázky hnědých huňáčů a na křeslech sedí plyšoví medvědi různých velikostí…

Sestra Angelika

Sestra Angelika

Je upovídaná, velmi otevřená a je s ní legrace. Hodně toho stihne a hlavně se nezdráhá přijímat nové výzvy. Sestra Angelika je řeholnice z řádu kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V rozhovoru popisuje svůj život, nebojí se hodnotit dějiny katolické církve, i své působení v roli vychovatelky problémové mládeže. Vzpomíná na své studium na DAMU i na to, jak ošetřovala umírajícího prezidenta Václava Havla.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/16

XANTYPA Číslo 9/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 01/18

XANTYPA XANTYPA 01/18

Obsah vydání

Inzerce
janackovafilharmonie