Michal Hrůza

Nejen o cestě za polární kruh

Zpěvák, skladatel a textař Michal Hrůza slaví dvacet let hudební činnosti. K té příležitosti mu vyšlo album SÁM SE SEBOU, potěšil se třemi koncerty se symfonickým orchestrem a na jaře bude pokračovat v turné. Jelikož se s Michalem známe poměrně dlouho, tykali jsme si.

 

 hruzajpg.jpg

 

text Vašek Vašák, foto Ondřej Pýcha, Jiří Hroník a archiv

 

Býváš rád sám se sebou?
Je to důležitý, protože nám to pomáhá srovnat si myšlenky, city, pocity. V neustále se opakujícím kolotoči nám toho někdy spousta uniká, takže je nutné se zastavit a přemýšlet. Často pak nacházíme východisko a cestu tam, kde bychom ji předtím nehledali a nečekali.
K čemu jsi přitom ještě dospěl?
Třeba k tomu, že někdy v tom procesu hledání nejsme schopni rozpoznat to, co nás činí šťastnými, přestože je to blízko nás.
Myslíš rodinu?
Štěstí je obecně všechno, co nás dělá šťastnými, čili to může být rodina, láska, „příjemno“. Je toho neomezeně.
Na albu jsou i tři písničky, které jsi skládal pro filmy…
PADESÁTKA je režijní debut Vojty Kotka, dalšími filmy jsou POHÁDKY PRO EMU a ŠPUNTI NA VODĚ, z něhož je tam píseň SÁZAVA.
Když tvořil filmovou muziku Petr Hapka, nechtěl přitom slyšet dialogy. Jak to máš ty?
Záleží na tom, jestli dělám do filmu titulní písničku, nebo scénickou hudbu. U písničky většinou sleduju děj, abych pochopil, co autor scénáře a herci vyjadřují, a mohl ho svou písní doplnit.
Jak to bylo u seriálu VYPRÁVĚJ?
Pro VYPRÁVĚJ jsem psal titulní píseň v době, kdy seriál ještě neexistoval a já měl jen scénář prvních dvou dílů. Tehdy jsem si řekl, že máme-li hrdiny sledovat od okamžiku, kdy jsou na vysoké škole až po důchod, tak jediné, co je v té krátké minutové písničce může propojit, je jejich vztah. Láska je jiná, když spolu lidi chodí a jsou zamilovaní, než když už mají vnoučata. Ale pořád stojí text na vztahu, ačkoli na začátku to zní trochu legračně, protože ironizuje, a na konci taky legračně, jelikož „mám tě rád“ je univerzální věta, ať jsou lidi spolu týden nebo dvacet let.
Dovolíš si tuhle dnes notoricky známou píseň nezahrát na koncertě?
Hrajeme ji prakticky vždycky.
A tři nové filmové písně, které jsou na albu SÁM SE SEBOU?
Vzhledem k tomu, že chceme letos zúročit mých dvacet let hraní, věnovali jsme se spíš známějším písničkám a z poslední desky jsme zahráli jen asi čtyři. Hlavně tu z filmu POHÁDKA PRO EMU, která se stala ohromně oblíbenou, což jsme v téhle podobě nečekali. Představ si, že si ji na YouTube pustilo na dva miliony lidí! Na koncertě, který nás čeká, a na turné budeme hrát z nového alba víc písniček.
Zaujaly mě také POLÁRKA a POLÁRNÍK, k nimž jste dělali videoklip na Špicberkách…
To je krásná lokalita. A cesta tam není drahá. Tam a zpátky se to dá pořídit za osm tisíc. Jinak ale na Špicberkách není nejlevněji. Velký pivo tě vyjde na dvě stě padesát korun.
Kde jste se pohybovali?
V Longyerbyenu. Oficiálně má mít dva tisíce obyvatel, ale ve skutečnosti je jich tam ještě míň. Je to jediné obydlené město na Špicberkách, které jsou téměř tak velké jako Česká republika. Navštívili jsme i norské Tromsø, které je taky za polárním kruhem, kde se nám podařilo spatřit i nafilmovat polární záři. To byl úžasný zážitek.
O čem je klip?
Polárník, kterého hraju já, telefonuje se svou přítelkyní, tou bude herečka Jana Plodková, která je v písni manažerka, workoholička, má kolem sebe padesát mobilů, šest počítačů a spoustu podřízených, a z té dálky ji přesvědčuje, ať se na chvilku zastaví a přijede za ním na sever.
Máte natočeného i ledního medvěda?
Ledních medvědů je tam sice víc než lidí, ale ani jednoho jsme naštěstí neviděli. Dokonce tam existuje zákon, že při opuštění města musíš mít zbraň, protože lední méďa je největší šelma na světě a jakmile vidí člověka, už za ním běží (smích). Zároveň je ale chráněný, takže když se stane nějaký incident, vyšetřuje se, jako by šlo o člověka. Před půldruhým rokem se stalo, že se dvě Norky šly projít jen na kopeček za městem a medvěd je obě zabil. Na Špicberkách je na místě obezřetnost.

 

hruza2jpg.jpg
Michal Hrůza a kapela Hrůzy

 


A soba jste viděli?
Těch tam bylo celé stádo a vůbec se nebáli. Měli jsme strach, abychom je dostali do záběru, a oni byli naopak zvědaví. Další zajímavostí je, že na Špicberkách vůbec nejsou stromy. A ledovec není bílý, ale – jako voda – modrý.
Co sis odtamtud přivezl?
Sobí parůžek, který jsem našel. Na letišti zkoumali, jestli je to shoz, nebo parůžek z uloveného zvířete. Nakonec mi ho dovolili odvézt. Pověsil jsem ho doma na zeď.
Kolik tam bylo stupňů?
Kolem nuly, ale na kopci, který měl převýšení jen asi dvě stě metrů, slezla teplota na minus pět. Strávili jsme tam pět dní a byl to velmi intenzivní zážitek. Další, co mě uchvátilo, byla návštěva nejseverněji položeného kostela na světě, kde je v předsíni vycpaný lední medvěd. Seděl jsem uvnitř a kochal se tím posvátným tichem.
Na albu se objevuje taky píseň se skoro havlovským textem „Pravda a láska optimisty zvítězí nad lží s nenávistí“. Co jsi jím zamýšlel?
Vyjadřuje můj optimismus, vycházející z optimismu lidí velikosti Václava Havla. Nemám v úmyslu písní nějak politizovat, ale optimismus pana Havla je mi blízký.
Díváš se tedy do budoucnosti optimisticky?
Snažím se o to.
Musíš se do toho nutit?
Někdy nás situace přinutí zapnout rozum a cit, jindy nám dovoluje všechno si v klidu rozmyslet, což je dobré zvláště tehdy, pokud jsme do něčeho tlačeni.
Ke dvaceti letům činnosti sis nadělil tři koncerty se symfonickým orchestrem. Ten třetí byl 5. října v Rudolfinu…
V Rudolfinu mě doprovodil ženský „symfoňák“ Bon Art Pops Orchestra s dětským sborem Coro Piccolo, což je dohromady víc než sto lidí, které dirigoval Martin Hybler.
Na každé desce máš duet. S kým sis ho v Rudolfinu zazpíval?
S Olgou Königovou, která s námi začala jezdit a bude pokračovat i na jarním turné. Rád si zazpívám i s Lenkou Dusilovou, což byla první „velká“ zpěvačka, která se mnou nazpívala duet. Konkrétně na první desce BÍLÁ VELRYBA to byla PÍSEŇ KOVBOJSKÁ. A teď s Klárou Vytiskovou na albu písně DEN VENUŠI a DUŠI DO VESMÍRU.

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 12. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 01/18 - výběr z článků

Thajsko

Thajsko

Je 26. října 2017. Náměstí před Královským palácem Sanam Luang se pomalu probouzí z nočního spánku a s ním i davy lidí oděných do černého. Mnozí sem přišli již před několika dny z dalekého venkova, aby si zajistili místo a mohli při pohřebním obřadu doprovodit thajského krále Pchúmipchona Adundéta neboli Rámu IX. na jeho poslední cestě.

Čertoviny

Čertoviny

Co se stane, když dva mladí čerti popletové povalí při úklidu kotel s hříšnou duší? Duše uteče a Luciper se rozčertí. Za trest musí jít oba čerti na svět a každý přivést do pekla jednu hříšnou duši. Pak jim bude odpuštěno.

Tomáš Bařina

Tomáš Bařina

Ten, kdo si zapne televizní obrazovku první lednovou neděli, bude se prý bát. V napětí by měl divák zůstat i dalších pět nedělních večerů. Česká televize totiž začíná vysílat seriál VZTEKLINA režiséra Tomáše Bařiny.

Šiniči Tohei

Šiniči Tohei

Aikido vzniklo počátkem dvacátého století, kdy ho z japonských bojových umění rozvinul Morihei Uešiba. Nejvyšším mistrem jeho školy se stal Koiči Tohei, jenž techniky aikida dále rozvíjel a obohatil ho o meditaci a dechová cvičení. V roce 1974 Koiči Tohei založil vlastní směr s názvem Ki-aikido, který klade důraz na duchovní stránku technik a energii Ki. V roce 2010 převzal vedení jeho syn Šiniči Tohei, který je dnes prezidentem celosvětové organizace.

10 let LaFa

10 let LaFa

Holešovická La Fabrika vznikla před deseti lety a od té doby si postupně vydobyla postavení respektované pražské umělecké scény, která poskytuje dokonalé technické zázemí mnoha umělcům různých žánrů. Hercům, muzikantům, tanečníkům, artistům, výtvarníkům a fotografům, občas i sportovcům. Otcem myšlenky i realizace je Richard Balous, s velkou podporou své ženy Zuzany. Program, který La Fabrika nabízí, je velice pestrý. Kromě divadelních představení (např. s Taťánou Vilhelmovou, Vojtou Dykem, Marthou Issovou, Zuzanou Bydžovskou, Annou Polívkovou, otcem a synem Prachařovými a dalšími herci) se tu konají koncerty, taneční představení, léta zde měl domovskou scénu soubor La Putyka. A letos se na zdejší scéně uskuteční již potřetí festival nonverbálního divadla. Zkrátka a dobře v La Fabrice to tepe a pořád je tam narváno. A Richard slibuje, že je to teprve začátek! Blahopřejeme!

Ambras

Ambras

Slyšela jsem hodně o zámku, v němž se ukrývaly poklady, tajná láska i obyčejné lidské štěstí. O architektonické perle sevřené do náruče horských štítů a o místě, v němž se tvořily evropské dějiny. Moje cesta tedy nemohla vést nikam jinam než do Tyrolska, na Ambras.

Odnikud

Odnikud

Herečka Diane Kruger se vrátila do Německa, aby podala jeden ze svých nejlepších výkonů ve filmu ODNIKUD.

Video k lednové Xantypě

Video k lednové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Osobnosti - výběr z článků

Tomáš Bařina

Tomáš Bařina

Ten, kdo si zapne televizní obrazovku první lednovou neděli, bude se prý bát. V napětí by měl divák zůstat i dalších pět nedělních večerů. Česká televize totiž začíná vysílat seriál VZTEKLINA režiséra Tomáše Bařiny.

Eva Turnová

Eva Turnová

Eva Turnová je veřejnosti asi nejvíce známa jako bývalá baskytaristka a zpěvačka skupin DG 307 a The Plastic People of the Universe; nyní má vlastní soubor Eturnity. Eva je ovšem ženou mnoha profesí a mimo hudební dráhu také maluje, překládá, a od roku 2011 se na stránkách týdeníků objevují její sloupky TURNOVÝ HÁJ. Ty pak každoročně vycházejí v „sebraných spisech“ pod stejným názvem. Doposud vyšlo pět dílů a na jaro se chystá vydání šestého.

Diana Ross

Diana Ross

Na výsluní světové slávy se dostala jako členka dívčího tria Supremes, později se ovšem prosadila jako sólistka. Je považována za jednu z komerčně nejúspěšnějších osobností amerického šoubyznysu. Zároveň je filmová herečka a producentka a v neposlední řadě matka pěti dětí.

Ivana Chýlková

Ivana Chýlková

V televizní show TVOJE TVÁŘ MÁ ZNÁMÝ HLAS překvapila Ivana Chýlková mnohé diváky působivými proměnami do podoby hvězd světové populární hudby. Ale to jen ty, kteří neznají její dráhu divadelní a filmovou, která je mnohonásobně hlubšími, psychologicky propracovanými proměnami desítek a možná už stovek postav doslova poseta. O to větší potěšení bylo sledovat takové proměny při našem rozhovoru z pouhého metru vzdálenosti. Tři hodiny líčení, převlékání ze šatů do šatů, fotografování a nakonec interview takřka bez tématu, nadto v pošramoceném zdravotním stavu, to je daň za známou tvář. Ale jakmile přijde náležitý impuls, i znavená a pobledlá tvář dostane jiskru, chrapot je rozražen zvučným hlasem a ruce se začnou míhat v naléhavé gestikulaci.

Martina Špinková

Martina Špinková

Osmdesát procent lidí si přeje umřít doma, ve svém prostředí, kde jsou mu nablízku jeho nejbližší lidé, jeho pejsek, kočka… Splní se to jen asi čtyřem procentům. Martina Špinková už více než patnáct let pomáhá tento nepoměr změnit. Spoluzaložila domácí hospic Cesta domů, dlouho byla jeho ředitelkou a nyní se jako šéfredaktorka a ilustrátorka stejnojmenného nakladatelství prostřednictvím knížek snaží, aby téma smrti bylo přijímáno jako něco, co se osobně týká každého z nás.

Petr Koura

Petr Koura

Historik Petr Koura se zabývá dějinami 20. století, historii vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Je také ředitelem společnosti Collegium Bohemicum sídlící v Ústí nad Labem, zaměřené na historii česko-německých vztahů a na vybudování stálé expozice o dějinách Němců v českých zemích. Loni vyšla v nakladatelství Academia jeho kniha SWINGAŘI A POTÁPKY V PROTEKTORÁTNÍ NOCI, jež podrobně líčí mladický vzdor v dobách nacistického útlaku prostřednictvím západní hudby. „Je to první dílo, které se zasvěceně a se sympatií věnuje fenoménu, jenž byl za nacistické okupace a později v lidové demokracii jedním z nejzajímavějších a nejneprozkoumanějších výrazů odporu k ideologickým režimům v Evropě,“ napsal v předmluvě ke Kourově obsáhlé práci spisovatel Josef Škvorecký.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Pavel Fischer, kandidát na prezidenta. Především ale milující otec, který dal svým dětem přednost před kariérou. Opustil diplomacii, když mu umíral syn. Dnes o této smutné zkušenosti říká: „Stálo to za to.“ Silný příběh našeho bývalého velvyslance v Paříži je plný vrcholů a pádů – a slibuje, že rozumí lidem, kteří se ocitli na dně. Mohla by to být dobrá kvalifikace na prezidenta. A ono umět dokonale několik světových jazyků a mít dobré kontakty i v americkém Kongresu taky není k zahození.

Andrea Sedláčková

Andrea Sedláčková

Nová kniha Andrey Sedláčkové KAŽDÝ NĚCO TAJÍ je společenský román ze současnosti, který nás zavede do atraktivního prostředí filmových celebrit. Snad každý máme nějakého kostlivce ve skříni, a když je člověk navíc hvězda, jeho život se může stát pouhou hříčkou v rukou bezskrupulózního bulváru, který umně využívá nejnižších pudů všech, jejichž prázdné životy často plní. S Andreou Sedláčkovou, ženou mnoha talentů, jsem si chtěla povídat o její nové knize, ale nedalo mi to a nakonec jsme mluvily i o jejím dobrodružném životě, nikoliv nepodobném jednomu z jejích filmových scénářů…

Jiří Kratochvil

Jiří Kratochvil

Narodil se v Brně, kde se také odehrává většina jeho povídek a všechny jeho romány. Proč tato kulisa? „Brno je pro mě velice zvláštní město. A troufnu si tvrdit, že nejen pro mě. Není totiž náhodou, že právě v Brně se narodili dva největší spisovatelé druhé poloviny dvacátého století: Bohumil Hrabal a Milan Kundera,“ vysvětluje Jiří Kratochvil.

Jaroslav Plesl

Jaroslav Plesl

Domluvit si s pracovně velmi vytíženým hercem Dejvického divadla Jaroslavem Pleslem (*1974) čas na rozhovor není tak docela snadné, o to příjemnější je potom posezení se vstřícným, vtipným a prokazatelně empatickým umělcem.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 01/18

XANTYPA XANTYPA 01/18

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
janackovafilharmonie