Šiniči Tohei

Aikido je zen v pohybu

Aikido vzniklo počátkem dvacátého století, kdy ho z japonských bojových umění rozvinul Morihei Uešiba. Nejvyšším mistrem jeho školy se stal Koiči Tohei, jenž techniky aikida dále rozvíjel a obohatil ho o meditaci a dechová cvičení. V roce 1974 Koiči Tohei založil vlastní směr s názvem Ki-aikido, který klade důraz na duchovní stránku technik a energii Ki. V roce 2010 převzal vedení jeho syn Šiniči Tohei, který je dnes prezidentem celosvětové organizace.

 

text Marcel Sauer, foto autor a archiv

 

 toheijpg.jpg

 

Na rozdíl od ostatních bojových umění se v Ki-aikido (v japonštině Šinšin Toicu Aikido) nerozdávají údery, ani se nekope. Na útok se neodpovídá silou a konfrontací, ale respektováním energie útočníka. Soupeř je vnímán jako oponent, do něhož je třeba se vcítit a respektovat jeho vůli. Důraz se klade na vnitřní klid a uvolnění. Klíčem učení je jednota mysli a těla, a je to právě jejich rovnováha, která je určující pro zvládnutí útoku. Základem technik je soustředění na „jeden bod“, který je centrem energie Ki a nachází se v podbřišku.

Šiničiho cesta k mistrovství
Člověk na první pohled vnímá klid, vyzařující z Šiničiho Toheie. „Všechno, co se mi přihodí, co se děje kolem, beru jako trénink aikida,“ říká. „Takhle příjemně konverzujeme, protože energie Ki volně proudí. Pokud by se Ki zastavilo, začne drhnout nebo úplně ustane i naše komunikace. Aikido totiž především znamená chápat ostatní a svět kolem. Ovšem nejen jim rozumět, ale mít hluboké povědomí o všem, co nás obklopuje. Jakmile v nás převládne sobectví, přestáváme svět kolem správně vnímat.“
Dnešní nejvyšší mistr začal se stu­diem aikida ve dvou letech. Na otázku, jak ho formovalo to, že vyrůstal v tělocvičně, odpovídá se smíchem. „V mládí jsem byl drsný a podrážděný. Často jsem se vztekal a se všemi kolem bojoval. Přátelé se mi začínali vyhýbat, protože moje komunikace s nimi a vůbec s okolím nebyla dobrá.“ Jeho učitelem byl sice vlastní otec a zakladatel Ki-aikida Koiči Tohei, ale Šiniči dnes říká, že se v mládí věnoval hlavně fyzické stránce aikida, svoji mysl se naučil zklidnit až o mnoho let později. „Rodiče někdy nejsou těmi nejlepšími učiteli,“ vysvětluje s úsměvem. „Já byl navíc dost rozmazlený,“ dodává.
Bylo to až během univerzitních studií, kdy se mu dostalo tréninku od nesmlouvavého a přísného učitele a Šiniči začal vnímat základní myšlenky aikida. Dnes vysvětluje, že s aikidem začal až v osmnácti, když porozuměl, co znamenají základní principy učení jeho otce a co to vůbec Ki-aikido je. Dnes je tedy nejvyšším mistrem Ki-aikida, ale pocit, že toto umění ovládá, stále ještě nemá. „I když mám důvěru v to, co jsem si osvojil, není to lehké. Někteří lidé si myslí, že pokud něco dobře ovládáte, je pro vás pak velmi jednoduché dělat to. Ale není to tak. Pokaždé se stejně musím soustředit.“
Po absolvování univerzity se Šiniči Tohei stal u svého otce studentem na plný úvazek. Zpočátku vnímal své poslání jako velikou zodpovědnost, což dnes považuje za přítěž. Později pochopil, že následovnictví znamená především pokračování myšlenek a jejich udržení při životě.
Předávání povolání z generace na generaci je v tradiční japonské společnosti stále obvyklé. Vztah otce a syna je zároveň vztahem učitele a žáka. V tomto případě byla běžná konverzace poznamenána mlčenlivostí otce. „Otec moc nemluvil. Narodil se v prefektuře Točigi. A lidé z Točigi jsou mlčenliví. Myslím, že to je proto, že je tam v zimě příliš chladno.“ Šiniči Tohei však vzpomíná, jak mu otec stále vštěpoval, co je v životě důležité, a dnes jeho slova považuje za svůj poklad. „Zdůrazňoval, že nejdůležitější je nechat plynout energii Ki. Ať už s někým mluvíte, jíte, učíte se, mluvíte…“
K japonským tradicím patří uctívání předků, Šiniči Tohei tudíž stále se svým zesnulým otcem rozmlouvá. „Vždycky se mi pokouší odpovědět, ale já někdy neposlouchám,“ směje se.

 

tohei2jpg.jpg
Centrála Ki-aikido v prefektuře Točigi

 

 

Principy bojového umění
V aikidu se nesoutěží, nepoužívá síla, přesná choreografie pohybů spolehlivě odrazí útok silnějšího protivníka. Je to vlastně sport, který je opakem všech sportů, jež používají agresivitu, mají potřebu bodovat a na konci stanou vítězové a poražení. „Aikido dělají lidé, kteří nemají rádi konflikt,“ vysvětluje Šiniči Tohei. „Nebo ti, co nemají potřebu s někým bojovat. Ať už v tělocvičně, nebo životě. V životě samozřejmě někdy musíme řešit problémy a někdy se musíme bránit. Ale bojovat s někým, nebo ho jinak fyzicky konfrontovat, sice může na chvíli náš problém vyřešit, ale nikdy nás takové řešení neudělá šťastnými.“ Podle Šiničiho Toheie je důležitější než dosažení úspěchu způsob, jakým ho dosáhneme.
Klidná mysl, která je základem Ki-aikida je výsledkem cvičení a studenti vedle testů, jimiž si ověřují znalosti jednotlivých chvatů, absolvují zároveň zkoušky, při nichž je ověřováno, jak ovládají energii Ki. Teoreticky to zní velmi prostě. Člověk se musí zcela uvolnit a soustředit se na „jeden bod“. Podle mistra je běžné, že člověk někdy snadno svůj „jeden bod“ ztratí. „To však nevadí. Je třeba jej znovu nalézt,“ říká Šiniči s klidem učitele. „Mne rozhodí, když se musím zabývat obchodními záležitostmi. To se pak musím na chvíli zastavit a hledat svůj jeden bod v podbřišku, resetovat se. Obchodní rozhodování je tak pro mě velmi dobrý trénink.“

 

banner_clanek


Dosáhnout vnitřního klidu je prý snadné. Člověk však musí pochopit, že je součástí vesmíru. Kdo si tohle spojení nepřipustí, může osamět s pocitem, že je na světě sám. Jeho energie se zablokuje, on se stane nervózním a podrážděným, všechno ho rozčiluje a mrzí. A dosáhnout uvolnění pro něj bude stále těžší. Uvolnění po­dle Šiničiho Toheie neoddělitelně sestává z psychické i fyzické stránky a Ki-aikido nabízí k pěstování klidné mysli řadu metod – řízené dýchání, meditaci, trénink chvatů. Koncept klidné mysli je podobný zenovému učení, jež je rovněž založeno na dosažení klidné mysli, kterou se člověk propojuje s okolním světem. Zenová meditace je ovšem tichá a nehybná. Při aikidu se člověk rychle pohybuje. „Aikido je zen v pohybu,“ vysvětluje Šiniči Tohei. „Ač se to zdá absurdní, je možné mít v sobě klid a zároveň se rozčilovat. Pokaždé, když mě otec svým silným hlasem plísnil, vyzařoval z něj zároveň klid.“

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 12. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 01/18 - výběr z článků

Thajsko

Thajsko

Je 26. října 2017. Náměstí před Královským palácem Sanam Luang se pomalu probouzí z nočního spánku a s ním i davy lidí oděných do černého. Mnozí sem přišli již před několika dny z dalekého venkova, aby si zajistili místo a mohli při pohřebním obřadu doprovodit thajského krále Pchúmipchona Adundéta neboli Rámu IX. na jeho poslední cestě.

Čertoviny

Čertoviny

Co se stane, když dva mladí čerti popletové povalí při úklidu kotel s hříšnou duší? Duše uteče a Luciper se rozčertí. Za trest musí jít oba čerti na svět a každý přivést do pekla jednu hříšnou duši. Pak jim bude odpuštěno.

Tomáš Bařina

Tomáš Bařina

Ten, kdo si zapne televizní obrazovku první lednovou neděli, bude se prý bát. V napětí by měl divák zůstat i dalších pět nedělních večerů. Česká televize totiž začíná vysílat seriál VZTEKLINA režiséra Tomáše Bařiny.

10 let LaFa

10 let LaFa

Holešovická La Fabrika vznikla před deseti lety a od té doby si postupně vydobyla postavení respektované pražské umělecké scény, která poskytuje dokonalé technické zázemí mnoha umělcům různých žánrů. Hercům, muzikantům, tanečníkům, artistům, výtvarníkům a fotografům, občas i sportovcům. Otcem myšlenky i realizace je Richard Balous, s velkou podporou své ženy Zuzany. Program, který La Fabrika nabízí, je velice pestrý. Kromě divadelních představení (např. s Taťánou Vilhelmovou, Vojtou Dykem, Marthou Issovou, Zuzanou Bydžovskou, Annou Polívkovou, otcem a synem Prachařovými a dalšími herci) se tu konají koncerty, taneční představení, léta zde měl domovskou scénu soubor La Putyka. A letos se na zdejší scéně uskuteční již potřetí festival nonverbálního divadla. Zkrátka a dobře v La Fabrice to tepe a pořád je tam narváno. A Richard slibuje, že je to teprve začátek! Blahopřejeme!

Ambras

Ambras

Slyšela jsem hodně o zámku, v němž se ukrývaly poklady, tajná láska i obyčejné lidské štěstí. O architektonické perle sevřené do náruče horských štítů a o místě, v němž se tvořily evropské dějiny. Moje cesta tedy nemohla vést nikam jinam než do Tyrolska, na Ambras.

Odnikud

Odnikud

Herečka Diane Kruger se vrátila do Německa, aby podala jeden ze svých nejlepších výkonů ve filmu ODNIKUD.

Video k lednové Xantypě

Video k lednové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Miroslav Balaštík

Miroslav Balaštík

Brněnský Host je dnes bezesporu jedním z nejprestižnějších a nejúspěšnějších českých nakladatelství. Ročně vydává více než sto titulů a jeho autoři získali četné literární ceny; patří k nim například Kateřina Tučková, Petra Soukupová, Jiří Hájíček či Radka Denemarková. V tomto nakladatelském domě se také vzedmula vlna zájmu o skandinávské detektivky, když v roce 2008 vyšel překlad světového bestselleru Stiega Larssona MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY. Jeho šéfredaktor a spolumajitel Miroslav Balaštík zároveň už víc než dvacet let řídí literární časopis Host, publikuje provokativní eseje o literatuře a poslední dobou i o politice. A stále čeká na velký román.

Lidé - výběr z článků

Miroslav Balaštík

Miroslav Balaštík

Brněnský Host je dnes bezesporu jedním z nejprestižnějších a nejúspěšnějších českých nakladatelství. Ročně vydává více než sto titulů a jeho autoři získali četné literární ceny; patří k nim například Kateřina Tučková, Petra Soukupová, Jiří Hájíček či Radka Denemarková. V tomto nakladatelském domě se také vzedmula vlna zájmu o skandinávské detektivky, když v roce 2008 vyšel překlad světového bestselleru Stiega Larssona MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY. Jeho šéfredaktor a spolumajitel Miroslav Balaštík zároveň už víc než dvacet let řídí literární časopis Host, publikuje provokativní eseje o literatuře a poslední dobou i o politice. A stále čeká na velký román.

Michal Oktavian Gürtler

Michal Oktavian Gürtler

Ve středu 19. července 2017 byl předsedou představenstva společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. zvolen pan Michal Oktavian Gürtler, Dipl. El. Ing. ETH. V představenstvu i ve funkci jeho předsedy nahradil v květnu zesnulého PhDr. Milana Sládka.

Oktavía Jónsdóttir

Oktavía Jónsdóttir

Oktavía Jónsdóttir z Islandu je bezpečnostní expertka a členka odborných bezpečnostních vzdělávacích programů zaměřených na podporu médií v místech konfliktů, represivních politik či nově vznikajících demokracií. Je zakladatelkou a ředitelkou poradenské firmy Human Link Network, zabývající se bezpečností on-line médií a organizací občanské společnosti ve virtuálním prostředí a členkou poradního sboru Freedom of the Press Foundation podporujícího novináře zaměřené na odhalování špatného hospodaření, korupce a porušování zákona vládou. Oktavía je také poradkyní členů třetí nejsilnější parlamentní strany Icelandic Pirate Party.

Miroslav A. Liškutín

Miroslav A. Liškutín

„Již od útlého mládí jsem toužil a chtěl, aby se létání stalo hlavním cílem mého života,“ napsal v jedné ze svých memoárových knih brigádní generál v. v. Miroslav A. Liškutín. Tato touha se hrdinovi leteckých bitev druhé světové války splnila. Vedle generálmajora Emila Bočka je naším posledním žijícím operačním stíhacím pilotem britského Královského letectva RAF. A za téměř sto let svého života – 23. srpna oslavil devadesáté osmé narozeniny – má bezpočet důvodů bilancovat.

JUDr. Jiří Havelka

JUDr. Jiří Havelka

Na přelomu 30. a 40. let minulého století patřil docent JUDr. Jiří Havelka mezi naše nejvlivnější politiky. Za války se to nelíbilo Němcům, po válce Čechům. Obvinění z kolaborace z něj sňal před sedmdesáti lety (1947) Národní soud. Cejchu protektorátního ministra se ovšem nezbavil až do smrti. S tímto stigmatem musely žít i jeho děti.

Adam Plachetka

Adam Plachetka

Současných českých umělců v oblasti klasické hudby, kteří by bez nadsázky patřili ke světové špičce brázdící s přehledem přední světové scény, a přitom nezavršili ani Kristova léta, je jako šafránu. Příkladně vzácným klenotem na poli operním je basbarytonista Adam Plachetka. Majitel jemně sametového a technicky vybroušeného hlasu, přesvědčivého herectví a osobitého výrazu si podmanil již takřka celý operní svět od Prahy po New York. O tom, že je výtečným mozartovským interpretem, přesvědčí letos mimo jiné i publikum festivalu LÍPA MUSICA.

Jana Fabiánová

Jana Fabiánová

Než se Jana narodila, její mamince Nadě Urbánkové řekla herečka a vědma Helena Růžičková: „Bude to holka a bude mít neskutečný talent na muziku, pohyb a jazyky, a ty se vůbec neopovažuj jí v tom bránit! Je to špička vaší rodinné pyramidy a právě ona bude nejlepší.“ Předpověď se splnila a Jana Fabiánová se prosadila i za velkou louží, kde vystupuje jako Yanna Fabian se skupinou The Infinite Seas.

Jan Míša Černý

Jan Míša Černý

Když ho navštívíte v jeho zaměstnání, dostanete na památku leporelo s medvědy, pohled s medvědy, kalendář s medvědy, pokud si přivedete malé dítě, pochutná si na darovaném Brumíkovi. Na stěnách okolo vás visí obrázky hnědých huňáčů a na křeslech sedí plyšoví medvědi různých velikostí…

Sestra Angelika

Sestra Angelika

Je upovídaná, velmi otevřená a je s ní legrace. Hodně toho stihne a hlavně se nezdráhá přijímat nové výzvy. Sestra Angelika je řeholnice z řádu kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V rozhovoru popisuje svůj život, nebojí se hodnotit dějiny katolické církve, i své působení v roli vychovatelky problémové mládeže. Vzpomíná na své studium na DAMU i na to, jak ošetřovala umírajícího prezidenta Václava Havla.

Nyima Lhamo

Nyima Lhamo

Setkání s Tibeťankou Nyimou Lhamo, která během rozhovoru několikrát marně zadržovala slzy, bylo velmi emocionální a odnesla jsem si z něj silný dojem. Zdánlivě křehká a velmi půvabná žena přijela do České republiky, aby se podělila o tragický příběh svého strýce Trulku Tenzina Deleka Rinpoche. Tento reinkarnovaný lama, který zasvětil život vzdělávání svých lidí, byl čínskými úřady na základě vykonstruovaného obvinění odsouzen na doživotí a po třinácti letech v žaláři byl v červnu 2015 zavražděn.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 01/18

XANTYPA XANTYPA 01/18

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
janackovafilharmonie