Tomáš Bařina

Vzteklina – to je šest hodin strachu

Ten, kdo si zapne televizní obrazovku první lednovou neděli, bude se prý bát. V napětí by měl divák zůstat i dalších pět nedělních večerů. Česká televize totiž začíná vysílat seriál VZTEKLINA režiséra Tomáše Bařiny.

 

text Pavel Pechoušek, foto Mia Mirrelli a archiv ČT

 

 barinajpg.jpg

 

„Cílem bylo šest hodin permanentního napětí, chceme, aby se diváci báli. Doufám, že tenhle seriál je něco, co u nás v rámci tohoto žánru diváci České televize ještě neviděli,“ uvádí režisér Tomáš Bařina, autor filmů BOBULE nebo ROMÁN PRO MUŽE. VZTEKLINA je jeho seriálový debut.
Před Vánoci se objevila vaše reklama na jednoho mobilního operátora. Jak dlouho jste spot natáčel?
Dva dny. Těch spotů je několik, tentokrát jsou tři hlavní, ale natočeno je jich mnohem víc. V posledních letech se kampaně přesouvají na internet, kde jsou k tomu nějaké přívěšky, alternativní úvody, konce, fóry navíc. Mě to baví, protože tohle jsou komediální, příběhové spoty. Beru to jako pokračování Vorlíčkovy a Lipského tradice. Scenáristi, kteří je vymýšlejí, mají rádi klasické české komedie plné fantazie typu TAJEMNÝ HRAD V KARPATECH a svou prací se baví. Většina nápadů existuje dopředu a já jen něco přidám, nebo to jinak zabalím. Navíc Ivan Trojan je vyloženě autorský typ herce, který vždy rád něco vymýšlí. Něco vzniká přímo na place, já jen musím vše držet, aby se příběh nerozpadl a „zafungoval“ na maximum.

 

barina2jpg.jpg
Tomáš Bařina (druhý zprava) při natáčení reklamy

 


Jaká specifika má natáčení rek­lamy?
V reklamě jde o absolutní detail. Každá sekunda je pod přísnou kontrolou, obzvláště u těchto příběhových věcí. Story musíte nacpat například přesně do třiadvaceti vteřin, musí být tedy správně vyprávěná, musí mít sprá­vný vývoj, atmosféru, pointu. Každá vteřina se promýšlí, točí se několik variant, než se vybere ta správná možnost. Já mám příměr k výtvarnému umění, že reklama je skica, celovečerák je obraz a seriál je stropní malba. U stropní malby je hlavní celek. U reklamy je základní věcí detail. Celovečerní film mi pak přijde nejvíce harmonický.
Při natáčení seriálu jste také dával po­zor na detail?
Velký pozor, tak jak jsem zvyklý z reklamy. Ale lidi, se kterými jsem pracoval, ze mě rostli, nebyli zvyklí, že někdo takovým způsobem lpí na detailech. Pro mě jsou ale důležité. Na první pohled je všechny nevnímáte, divák jich zachytí vždy méně, takže čím je vyprávění bohatší, tím je i plnější zážitek.
Televize avizuje seriál jako výjimečnou záležitost, thriller. V čem bude podle vás tak výjimečný?
Důležitý bude žánr, u nás teď vznikají hlavně kriminálky, detektivky. Thriller je odlišný tím, že je postavený mnohem více na formě, na vizuálním vyprávění. Základem je zprostředkovat divákům strach, který ale nevzniká primárně na základě příběhu, ale díky atmosféře dané situace, díky kinematografickým prostředkům, díky filmovému jazyku, a to mě na tom strašně baví. Často není vůbec důležitý dialog, většina klíčových scén je němá, ale je to napínavé díky obrazu a zvuku.

 

barina3jpg.jpg
Kriminalistická trojice: Leoš Noha, Pavla Beretová a Filip Čapka

 


Myslíte, že bude strašidelný?
Bojíme se, aby to lidé „skousli“. Bude to útok na jejich aorty. Nejdůležitější scéna seriálu je hned ta první. Prvních pět minut je klíčových. Jakmile uvidíte těch prvních pět minut, jsem přesvědčený, že seriál dokoukáte do konce. Pouštěl jsem ho pár lidem, kteří vůbec nevěděli, o co se jedná, a pořád chtěli další a další minuty.
Prozraďte hlavní dějovou linii seriálu…
Jedná se o příběh mladého virologa v po­dání Kryštofa Hádka, který přijíždí z Prahy na Šumavu, aby podchytil vzteklinu, která se tam objevila. Zjistí, že to není náhodná epizoda… Ale více opravdu prozrazovat nechci. To je jedno z hlavních pravidel thrilleru, nevyprávět příběh někomu, kdo ho ještě neviděl. Je tam také velký prostor pro humor a pro mezilidské vztahy včetně romance.

 

baner-clanek


Jak dlouho vznikal scénář VZTEKLINY?
Scenárista Honza Stehlík a producent Josef Viewegh na něm pracovali tři roky. Původně to měl být celovečerák a horor. Já jsem na něm spolupracoval další rok. Taková doba je dost výjimečná. Já jsem bohužel dost náročný, i proto jsem zatím natočil tak málo filmů. Například na jednom scénáři jsem pracoval deset let, loni jsem ho ale zahodil, protože jsem náhodou zjistil, že už to někdo natočil dřív; prostě mě předběhl nějaký německý režisér. Sice se jednalo o jiný žánr, ale hlavní postava a základní příběh byly stejné.
Natáčeli jste na Šumavě. Znal jste šu­mavskou divočinu?
Moc ne. Já jsem typicky pražský člověk, i když jsme s rodiči jezdili často na jižní Moravu. Při natáčení jsem si uvědomil, jak veliké úsilí vyvíjejí někteří šikovní lidé ke zvelebení krajiny. Objevili jsme hodně statků, mlýnů, které komunista úplně zruinoval, ale noví nebo staronoví majitelé je neustále přeměňují. Takové lidi obdivuji.

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 12. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 01/18 - výběr z článků

Thajsko

Thajsko

Je 26. října 2017. Náměstí před Královským palácem Sanam Luang se pomalu probouzí z nočního spánku a s ním i davy lidí oděných do černého. Mnozí sem přišli již před několika dny z dalekého venkova, aby si zajistili místo a mohli při pohřebním obřadu doprovodit thajského krále Pchúmipchona Adundéta neboli Rámu IX. na jeho poslední cestě.

Čertoviny

Čertoviny

Co se stane, když dva mladí čerti popletové povalí při úklidu kotel s hříšnou duší? Duše uteče a Luciper se rozčertí. Za trest musí jít oba čerti na svět a každý přivést do pekla jednu hříšnou duši. Pak jim bude odpuštěno.

Šiniči Tohei

Šiniči Tohei

Aikido vzniklo počátkem dvacátého století, kdy ho z japonských bojových umění rozvinul Morihei Uešiba. Nejvyšším mistrem jeho školy se stal Koiči Tohei, jenž techniky aikida dále rozvíjel a obohatil ho o meditaci a dechová cvičení. V roce 1974 Koiči Tohei založil vlastní směr s názvem Ki-aikido, který klade důraz na duchovní stránku technik a energii Ki. V roce 2010 převzal vedení jeho syn Šiniči Tohei, který je dnes prezidentem celosvětové organizace.

10 let LaFa

10 let LaFa

Holešovická La Fabrika vznikla před deseti lety a od té doby si postupně vydobyla postavení respektované pražské umělecké scény, která poskytuje dokonalé technické zázemí mnoha umělcům různých žánrů. Hercům, muzikantům, tanečníkům, artistům, výtvarníkům a fotografům, občas i sportovcům. Otcem myšlenky i realizace je Richard Balous, s velkou podporou své ženy Zuzany. Program, který La Fabrika nabízí, je velice pestrý. Kromě divadelních představení (např. s Taťánou Vilhelmovou, Vojtou Dykem, Marthou Issovou, Zuzanou Bydžovskou, Annou Polívkovou, otcem a synem Prachařovými a dalšími herci) se tu konají koncerty, taneční představení, léta zde měl domovskou scénu soubor La Putyka. A letos se na zdejší scéně uskuteční již potřetí festival nonverbálního divadla. Zkrátka a dobře v La Fabrice to tepe a pořád je tam narváno. A Richard slibuje, že je to teprve začátek! Blahopřejeme!

Ambras

Ambras

Slyšela jsem hodně o zámku, v němž se ukrývaly poklady, tajná láska i obyčejné lidské štěstí. O architektonické perle sevřené do náruče horských štítů a o místě, v němž se tvořily evropské dějiny. Moje cesta tedy nemohla vést nikam jinam než do Tyrolska, na Ambras.

Odnikud

Odnikud

Herečka Diane Kruger se vrátila do Německa, aby podala jeden ze svých nejlepších výkonů ve filmu ODNIKUD.

Video k lednové Xantypě

Video k lednové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Miroslav Balaštík

Miroslav Balaštík

Brněnský Host je dnes bezesporu jedním z nejprestižnějších a nejúspěšnějších českých nakladatelství. Ročně vydává více než sto titulů a jeho autoři získali četné literární ceny; patří k nim například Kateřina Tučková, Petra Soukupová, Jiří Hájíček či Radka Denemarková. V tomto nakladatelském domě se také vzedmula vlna zájmu o skandinávské detektivky, když v roce 2008 vyšel překlad světového bestselleru Stiega Larssona MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY. Jeho šéfredaktor a spolumajitel Miroslav Balaštík zároveň už víc než dvacet let řídí literární časopis Host, publikuje provokativní eseje o literatuře a poslední dobou i o politice. A stále čeká na velký román.

Osobnosti - výběr z článků

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 01/18

XANTYPA XANTYPA 01/18

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 05/2019

XANTYPA XANTYPA 05/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne