Tomáš Bařina

Vzteklina – to je šest hodin strachu

Ten, kdo si zapne televizní obrazovku první lednovou neděli, bude se prý bát. V napětí by měl divák zůstat i dalších pět nedělních večerů. Česká televize totiž začíná vysílat seriál VZTEKLINA režiséra Tomáše Bařiny.

 

text Pavel Pechoušek, foto Mia Mirrelli a archiv ČT

 

 barinajpg.jpg

 

„Cílem bylo šest hodin permanentního napětí, chceme, aby se diváci báli. Doufám, že tenhle seriál je něco, co u nás v rámci tohoto žánru diváci České televize ještě neviděli,“ uvádí režisér Tomáš Bařina, autor filmů BOBULE nebo ROMÁN PRO MUŽE. VZTEKLINA je jeho seriálový debut.
Před Vánoci se objevila vaše reklama na jednoho mobilního operátora. Jak dlouho jste spot natáčel?
Dva dny. Těch spotů je několik, tentokrát jsou tři hlavní, ale natočeno je jich mnohem víc. V posledních letech se kampaně přesouvají na internet, kde jsou k tomu nějaké přívěšky, alternativní úvody, konce, fóry navíc. Mě to baví, protože tohle jsou komediální, příběhové spoty. Beru to jako pokračování Vorlíčkovy a Lipského tradice. Scenáristi, kteří je vymýšlejí, mají rádi klasické české komedie plné fantazie typu TAJEMNÝ HRAD V KARPATECH a svou prací se baví. Většina nápadů existuje dopředu a já jen něco přidám, nebo to jinak zabalím. Navíc Ivan Trojan je vyloženě autorský typ herce, který vždy rád něco vymýšlí. Něco vzniká přímo na place, já jen musím vše držet, aby se příběh nerozpadl a „zafungoval“ na maximum.

 

barina2jpg.jpg
Tomáš Bařina (druhý zprava) při natáčení reklamy

 


Jaká specifika má natáčení rek­lamy?
V reklamě jde o absolutní detail. Každá sekunda je pod přísnou kontrolou, obzvláště u těchto příběhových věcí. Story musíte nacpat například přesně do třiadvaceti vteřin, musí být tedy správně vyprávěná, musí mít sprá­vný vývoj, atmosféru, pointu. Každá vteřina se promýšlí, točí se několik variant, než se vybere ta správná možnost. Já mám příměr k výtvarnému umění, že reklama je skica, celovečerák je obraz a seriál je stropní malba. U stropní malby je hlavní celek. U reklamy je základní věcí detail. Celovečerní film mi pak přijde nejvíce harmonický.
Při natáčení seriálu jste také dával po­zor na detail?
Velký pozor, tak jak jsem zvyklý z reklamy. Ale lidi, se kterými jsem pracoval, ze mě rostli, nebyli zvyklí, že někdo takovým způsobem lpí na detailech. Pro mě jsou ale důležité. Na první pohled je všechny nevnímáte, divák jich zachytí vždy méně, takže čím je vyprávění bohatší, tím je i plnější zážitek.
Televize avizuje seriál jako výjimečnou záležitost, thriller. V čem bude podle vás tak výjimečný?
Důležitý bude žánr, u nás teď vznikají hlavně kriminálky, detektivky. Thriller je odlišný tím, že je postavený mnohem více na formě, na vizuálním vyprávění. Základem je zprostředkovat divákům strach, který ale nevzniká primárně na základě příběhu, ale díky atmosféře dané situace, díky kinematografickým prostředkům, díky filmovému jazyku, a to mě na tom strašně baví. Často není vůbec důležitý dialog, většina klíčových scén je němá, ale je to napínavé díky obrazu a zvuku.

 

barina3jpg.jpg
Kriminalistická trojice: Leoš Noha, Pavla Beretová a Filip Čapka

 


Myslíte, že bude strašidelný?
Bojíme se, aby to lidé „skousli“. Bude to útok na jejich aorty. Nejdůležitější scéna seriálu je hned ta první. Prvních pět minut je klíčových. Jakmile uvidíte těch prvních pět minut, jsem přesvědčený, že seriál dokoukáte do konce. Pouštěl jsem ho pár lidem, kteří vůbec nevěděli, o co se jedná, a pořád chtěli další a další minuty.
Prozraďte hlavní dějovou linii seriálu…
Jedná se o příběh mladého virologa v po­dání Kryštofa Hádka, který přijíždí z Prahy na Šumavu, aby podchytil vzteklinu, která se tam objevila. Zjistí, že to není náhodná epizoda… Ale více opravdu prozrazovat nechci. To je jedno z hlavních pravidel thrilleru, nevyprávět příběh někomu, kdo ho ještě neviděl. Je tam také velký prostor pro humor a pro mezilidské vztahy včetně romance.

 

baner-clanek


Jak dlouho vznikal scénář VZTEKLINY?
Scenárista Honza Stehlík a producent Josef Viewegh na něm pracovali tři roky. Původně to měl být celovečerák a horor. Já jsem na něm spolupracoval další rok. Taková doba je dost výjimečná. Já jsem bohužel dost náročný, i proto jsem zatím natočil tak málo filmů. Například na jednom scénáři jsem pracoval deset let, loni jsem ho ale zahodil, protože jsem náhodou zjistil, že už to někdo natočil dřív; prostě mě předběhl nějaký německý režisér. Sice se jednalo o jiný žánr, ale hlavní postava a základní příběh byly stejné.
Natáčeli jste na Šumavě. Znal jste šu­mavskou divočinu?
Moc ne. Já jsem typicky pražský člověk, i když jsme s rodiči jezdili často na jižní Moravu. Při natáčení jsem si uvědomil, jak veliké úsilí vyvíjejí někteří šikovní lidé ke zvelebení krajiny. Objevili jsme hodně statků, mlýnů, které komunista úplně zruinoval, ale noví nebo staronoví majitelé je neustále přeměňují. Takové lidi obdivuji.

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 12. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 01/18 - výběr z článků

Thajsko

Thajsko

Je 26. října 2017. Náměstí před Královským palácem Sanam Luang se pomalu probouzí z nočního spánku a s ním i davy lidí oděných do černého. Mnozí sem přišli již před několika dny z dalekého venkova, aby si zajistili místo a mohli při pohřebním obřadu doprovodit thajského krále Pchúmipchona Adundéta neboli Rámu IX. na jeho poslední cestě.

Čertoviny

Čertoviny

Co se stane, když dva mladí čerti popletové povalí při úklidu kotel s hříšnou duší? Duše uteče a Luciper se rozčertí. Za trest musí jít oba čerti na svět a každý přivést do pekla jednu hříšnou duši. Pak jim bude odpuštěno.

Šiniči Tohei

Šiniči Tohei

Aikido vzniklo počátkem dvacátého století, kdy ho z japonských bojových umění rozvinul Morihei Uešiba. Nejvyšším mistrem jeho školy se stal Koiči Tohei, jenž techniky aikida dále rozvíjel a obohatil ho o meditaci a dechová cvičení. V roce 1974 Koiči Tohei založil vlastní směr s názvem Ki-aikido, který klade důraz na duchovní stránku technik a energii Ki. V roce 2010 převzal vedení jeho syn Šiniči Tohei, který je dnes prezidentem celosvětové organizace.

10 let LaFa

10 let LaFa

Holešovická La Fabrika vznikla před deseti lety a od té doby si postupně vydobyla postavení respektované pražské umělecké scény, která poskytuje dokonalé technické zázemí mnoha umělcům různých žánrů. Hercům, muzikantům, tanečníkům, artistům, výtvarníkům a fotografům, občas i sportovcům. Otcem myšlenky i realizace je Richard Balous, s velkou podporou své ženy Zuzany. Program, který La Fabrika nabízí, je velice pestrý. Kromě divadelních představení (např. s Taťánou Vilhelmovou, Vojtou Dykem, Marthou Issovou, Zuzanou Bydžovskou, Annou Polívkovou, otcem a synem Prachařovými a dalšími herci) se tu konají koncerty, taneční představení, léta zde měl domovskou scénu soubor La Putyka. A letos se na zdejší scéně uskuteční již potřetí festival nonverbálního divadla. Zkrátka a dobře v La Fabrice to tepe a pořád je tam narváno. A Richard slibuje, že je to teprve začátek! Blahopřejeme!

Ambras

Ambras

Slyšela jsem hodně o zámku, v němž se ukrývaly poklady, tajná láska i obyčejné lidské štěstí. O architektonické perle sevřené do náruče horských štítů a o místě, v němž se tvořily evropské dějiny. Moje cesta tedy nemohla vést nikam jinam než do Tyrolska, na Ambras.

Odnikud

Odnikud

Herečka Diane Kruger se vrátila do Německa, aby podala jeden ze svých nejlepších výkonů ve filmu ODNIKUD.

Video k lednové Xantypě

Video k lednové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Miroslav Balaštík

Miroslav Balaštík

Brněnský Host je dnes bezesporu jedním z nejprestižnějších a nejúspěšnějších českých nakladatelství. Ročně vydává více než sto titulů a jeho autoři získali četné literární ceny; patří k nim například Kateřina Tučková, Petra Soukupová, Jiří Hájíček či Radka Denemarková. V tomto nakladatelském domě se také vzedmula vlna zájmu o skandinávské detektivky, když v roce 2008 vyšel překlad světového bestselleru Stiega Larssona MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY. Jeho šéfredaktor a spolumajitel Miroslav Balaštík zároveň už víc než dvacet let řídí literární časopis Host, publikuje provokativní eseje o literatuře a poslední dobou i o politice. A stále čeká na velký román.

Osobnosti - výběr z článků

Miloš Fikejz

Miloš Fikejz

Na pultech našich knihkupectví je momentálně možné najít jedinečný počin – třídílný slovník českých filmových herců a hereček. Bez něj se neobejde žádný český filmový novinář či historik, ale ocení jej i každý filmový fanoušek. Autorem monumentálního díla, čítajícího více než dva tisíce stran, je dlouholetý pracovník Národního filmového archivu Miloš Fikejz, který se vedle životopisů českých filmových tvůrců věnuje i jejich fotografickému portrétování.

Jakub Klecker

Jakub Klecker

Brněnský dětský pěvecký sbor Kantiléna, spjatý se jménem sbormistra Ivana Sedláčka, je zřejmě zvláštní místo na Zemi, v jehož atmosféře zrají výrazné osobnosti hudební kultury. Jednou z nich je současný hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Jakub Klecker.

Věra Křesadlová

Věra Křesadlová

Byla sexsymbolem šedesátých a sedmdesátých let. V době, kdy jsem nastoupila do Semaforu jako desetileté škvrně, ona už zářila po boku Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra coby subreta. Fascinovaly mě nejen její dlouhé, nazrzlé, vždy splývavé vlasy, ale taky její i v mrazu rozepnutý vyšívaný kožíšek a vysoké barevné kozačky. „Křesadlici“ prostě nikdy nešlo přehlédnout.

Jakub S. Trojan

Jakub S. Trojan

Karla a Jakub Trojanovi žijí ve sborovém domě Českobratrské církve evangelické v pražské Libni. Jejich klidný a laskavý způsob komunikace, kdy si navzájem doplňují vzpomínky a formulace, je svým způsobem přírodní úkaz, který může vzniknout snad jen za více než šedesát osm let manželství a hlavně sdílením základních a upřímně žitých hodnot. Původně jsem chtěla mluvit s Jakubem S. Trojanem, evangelickým teologem, chartistou a bývalým děkanem Evangelické teologické fakulty o jeho vzpomínkách na pohřeb Jana Palacha, ale když se hovor stočil k praktickým dopadům Trojanových občanských postojů, které vedly k jeho perzekuci ze strany komunistického režimu, vzpomínky jeho ženy Karly se zcela přirozeně staly součástí našeho dialogu.

Amy Winehouse

Amy Winehouse

Příběh nevšedního talentu a zá­ro­veň nelítostné sebedestrukce. Zpěvačka, autorka a kytaristka suverénně propojující jazz, rhythm and blues a soul. Nositelka řady nejprestižnějších hudeb­ních cen, jejíž nahrávky patřily – i přes hudební náročnost a často smutné až depresivní ladění textů – k těm komerčně nejúspěšnějším. A ode dne své smrti další členka pochmurného klubu 27: Amy Winehouse.

Forman Sisters

Forman Sisters

Málokdo se může pochlubit takovou výjimečností jako Josefína, Emílie a Antonie. Jejich tatínek Petr Forman je známý divadelník, maminka Klára je scenáristka, dědeček Miloš Forman byl jeden z největších světových filmových režisérů, dědeček Jiří Stránský je věhlasný scenárista a spisovatel a babička Věra Křesadlová je známou herečkou.

Jana Štěpánková

Jana Štěpánková

Viděla jsem ji poprvé, je to už řádka let, v někdejším Divadle S. K. Neumanna v pražské Libni. Bylo to po Pardubicích její druhé angažmá. Když vstoupila Jana Štěpánková na jeviště v roli Marie Stuartovny, hlediště zpozornělo. Provázel ji zvláštní jas, který byl a zůstal součástí její osobnosti. Seděla jsem tehdy jako přikovaná, abych kouzlo jedinečného diváckého zážitku neporušila. Vzpomněla jsem si na to zvláštní „uhranutí“ před nedávnem, při „děkovačce“ komorní hry PARDÁL v pražském Ungeltu, kde nyní působí. Uvědomila jsem si, že z žádného představení, v němž hrála, a že jich bylo, jsem neodešla „s prázdnou“. Každé postavě, kterou vytvořila, dokázala dát lidský rozměr a vdechnout jí život. Přiměla (a jistě zdaleka nejen mne) přemýšlet o ní, měřit ji vlastní životní zkušeností, což je sice vznešeným úkolem dramatické tvorby, ale naplnit ho v praxi je velká dřina. Janě Štěpánkové se to po léta daří, navíc se vzácnou noblesou. Z našeho osobního setkání jsem se radovala o to víc, že vonělo bezprostředností a jiskřilo vtipem.

Jan P. Muchow

Jan P. Muchow

Je čtyřnásobným držitelem Českého lva, šestkrát vyhrál Anděla, jednou Cenu české filmové kritiky a cenu Slovenské filmové akademie Slnko v sieti. V oblasti filmové hudby u nás nemá konkurenci. Známe se už dlouho.

Eliška Podzimková

Eliška Podzimková

Eliška Podzimková v šestnácti letech onemocněla rakovinou. Dlouhé měsíce trávila sama doma a nudila se. Tak zkusila ilustrovat fotografie. Její obrázky se o několik let později líbily i americkým médiím a slavnému kuchaři Jamiemu Oliverovi. Eliška oslnila Ameriku. Mladá výtvarnice dál maluje své fotografie, pomáhá malým onkologickým pacientům a brání ty, ke kterým patří – lesby a homosexuály.

Ozzy Osbourne

Ozzy Osbourne

Před sedmdesáti lety se počátkem prosince v dělnickém předměstí Birminghamu, ve čtvrti Aston, narodil John Michael Osbourne. Proslul jako Ozzy Osbourne, jeden z nejznámějších, nejobdivovanějších a zároveň nejkontroverznějších představitelů světové rockové scény. Vydatně k tomu přispívá i jeho démonická prezentace.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 01/18

XANTYPA XANTYPA 01/18

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 01/2019

XANTYPA XANTYPA 01/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne