Tomáš Bařina

Vzteklina – to je šest hodin strachu

Ten, kdo si zapne televizní obrazovku první lednovou neděli, bude se prý bát. V napětí by měl divák zůstat i dalších pět nedělních večerů. Česká televize totiž začíná vysílat seriál VZTEKLINA režiséra Tomáše Bařiny.

 

text Pavel Pechoušek, foto Mia Mirrelli a archiv ČT

 

 barinajpg.jpg

 

„Cílem bylo šest hodin permanentního napětí, chceme, aby se diváci báli. Doufám, že tenhle seriál je něco, co u nás v rámci tohoto žánru diváci České televize ještě neviděli,“ uvádí režisér Tomáš Bařina, autor filmů BOBULE nebo ROMÁN PRO MUŽE. VZTEKLINA je jeho seriálový debut.
Před Vánoci se objevila vaše reklama na jednoho mobilního operátora. Jak dlouho jste spot natáčel?
Dva dny. Těch spotů je několik, tentokrát jsou tři hlavní, ale natočeno je jich mnohem víc. V posledních letech se kampaně přesouvají na internet, kde jsou k tomu nějaké přívěšky, alternativní úvody, konce, fóry navíc. Mě to baví, protože tohle jsou komediální, příběhové spoty. Beru to jako pokračování Vorlíčkovy a Lipského tradice. Scenáristi, kteří je vymýšlejí, mají rádi klasické české komedie plné fantazie typu TAJEMNÝ HRAD V KARPATECH a svou prací se baví. Většina nápadů existuje dopředu a já jen něco přidám, nebo to jinak zabalím. Navíc Ivan Trojan je vyloženě autorský typ herce, který vždy rád něco vymýšlí. Něco vzniká přímo na place, já jen musím vše držet, aby se příběh nerozpadl a „zafungoval“ na maximum.

 

barina2jpg.jpg
Tomáš Bařina (druhý zprava) při natáčení reklamy

 


Jaká specifika má natáčení rek­lamy?
V reklamě jde o absolutní detail. Každá sekunda je pod přísnou kontrolou, obzvláště u těchto příběhových věcí. Story musíte nacpat například přesně do třiadvaceti vteřin, musí být tedy správně vyprávěná, musí mít sprá­vný vývoj, atmosféru, pointu. Každá vteřina se promýšlí, točí se několik variant, než se vybere ta správná možnost. Já mám příměr k výtvarnému umění, že reklama je skica, celovečerák je obraz a seriál je stropní malba. U stropní malby je hlavní celek. U reklamy je základní věcí detail. Celovečerní film mi pak přijde nejvíce harmonický.
Při natáčení seriálu jste také dával po­zor na detail?
Velký pozor, tak jak jsem zvyklý z reklamy. Ale lidi, se kterými jsem pracoval, ze mě rostli, nebyli zvyklí, že někdo takovým způsobem lpí na detailech. Pro mě jsou ale důležité. Na první pohled je všechny nevnímáte, divák jich zachytí vždy méně, takže čím je vyprávění bohatší, tím je i plnější zážitek.
Televize avizuje seriál jako výjimečnou záležitost, thriller. V čem bude podle vás tak výjimečný?
Důležitý bude žánr, u nás teď vznikají hlavně kriminálky, detektivky. Thriller je odlišný tím, že je postavený mnohem více na formě, na vizuálním vyprávění. Základem je zprostředkovat divákům strach, který ale nevzniká primárně na základě příběhu, ale díky atmosféře dané situace, díky kinematografickým prostředkům, díky filmovému jazyku, a to mě na tom strašně baví. Často není vůbec důležitý dialog, většina klíčových scén je němá, ale je to napínavé díky obrazu a zvuku.

 

barina3jpg.jpg
Kriminalistická trojice: Leoš Noha, Pavla Beretová a Filip Čapka

 


Myslíte, že bude strašidelný?
Bojíme se, aby to lidé „skousli“. Bude to útok na jejich aorty. Nejdůležitější scéna seriálu je hned ta první. Prvních pět minut je klíčových. Jakmile uvidíte těch prvních pět minut, jsem přesvědčený, že seriál dokoukáte do konce. Pouštěl jsem ho pár lidem, kteří vůbec nevěděli, o co se jedná, a pořád chtěli další a další minuty.
Prozraďte hlavní dějovou linii seriálu…
Jedná se o příběh mladého virologa v po­dání Kryštofa Hádka, který přijíždí z Prahy na Šumavu, aby podchytil vzteklinu, která se tam objevila. Zjistí, že to není náhodná epizoda… Ale více opravdu prozrazovat nechci. To je jedno z hlavních pravidel thrilleru, nevyprávět příběh někomu, kdo ho ještě neviděl. Je tam také velký prostor pro humor a pro mezilidské vztahy včetně romance.

 

banner_clanek


Jak dlouho vznikal scénář VZTEKLINY?
Scenárista Honza Stehlík a producent Josef Viewegh na něm pracovali tři roky. Původně to měl být celovečerák a horor. Já jsem na něm spolupracoval další rok. Taková doba je dost výjimečná. Já jsem bohužel dost náročný, i proto jsem zatím natočil tak málo filmů. Například na jednom scénáři jsem pracoval deset let, loni jsem ho ale zahodil, protože jsem náhodou zjistil, že už to někdo natočil dřív; prostě mě předběhl nějaký německý režisér. Sice se jednalo o jiný žánr, ale hlavní postava a základní příběh byly stejné.
Natáčeli jste na Šumavě. Znal jste šu­mavskou divočinu?
Moc ne. Já jsem typicky pražský člověk, i když jsme s rodiči jezdili často na jižní Moravu. Při natáčení jsem si uvědomil, jak veliké úsilí vyvíjejí někteří šikovní lidé ke zvelebení krajiny. Objevili jsme hodně statků, mlýnů, které komunista úplně zruinoval, ale noví nebo staronoví majitelé je neustále přeměňují. Takové lidi obdivuji.

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 12. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 01/18 - výběr z článků

Thajsko

Thajsko

Je 26. října 2017. Náměstí před Královským palácem Sanam Luang se pomalu probouzí z nočního spánku a s ním i davy lidí oděných do černého. Mnozí sem přišli již před několika dny z dalekého venkova, aby si zajistili místo a mohli při pohřebním obřadu doprovodit thajského krále Pchúmipchona Adundéta neboli Rámu IX. na jeho poslední cestě.

Čertoviny

Čertoviny

Co se stane, když dva mladí čerti popletové povalí při úklidu kotel s hříšnou duší? Duše uteče a Luciper se rozčertí. Za trest musí jít oba čerti na svět a každý přivést do pekla jednu hříšnou duši. Pak jim bude odpuštěno.

Šiniči Tohei

Šiniči Tohei

Aikido vzniklo počátkem dvacátého století, kdy ho z japonských bojových umění rozvinul Morihei Uešiba. Nejvyšším mistrem jeho školy se stal Koiči Tohei, jenž techniky aikida dále rozvíjel a obohatil ho o meditaci a dechová cvičení. V roce 1974 Koiči Tohei založil vlastní směr s názvem Ki-aikido, který klade důraz na duchovní stránku technik a energii Ki. V roce 2010 převzal vedení jeho syn Šiniči Tohei, který je dnes prezidentem celosvětové organizace.

10 let LaFa

10 let LaFa

Holešovická La Fabrika vznikla před deseti lety a od té doby si postupně vydobyla postavení respektované pražské umělecké scény, která poskytuje dokonalé technické zázemí mnoha umělcům různých žánrů. Hercům, muzikantům, tanečníkům, artistům, výtvarníkům a fotografům, občas i sportovcům. Otcem myšlenky i realizace je Richard Balous, s velkou podporou své ženy Zuzany. Program, který La Fabrika nabízí, je velice pestrý. Kromě divadelních představení (např. s Taťánou Vilhelmovou, Vojtou Dykem, Marthou Issovou, Zuzanou Bydžovskou, Annou Polívkovou, otcem a synem Prachařovými a dalšími herci) se tu konají koncerty, taneční představení, léta zde měl domovskou scénu soubor La Putyka. A letos se na zdejší scéně uskuteční již potřetí festival nonverbálního divadla. Zkrátka a dobře v La Fabrice to tepe a pořád je tam narváno. A Richard slibuje, že je to teprve začátek! Blahopřejeme!

Ambras

Ambras

Slyšela jsem hodně o zámku, v němž se ukrývaly poklady, tajná láska i obyčejné lidské štěstí. O architektonické perle sevřené do náruče horských štítů a o místě, v němž se tvořily evropské dějiny. Moje cesta tedy nemohla vést nikam jinam než do Tyrolska, na Ambras.

Odnikud

Odnikud

Herečka Diane Kruger se vrátila do Německa, aby podala jeden ze svých nejlepších výkonů ve filmu ODNIKUD.

Video k lednové Xantypě

Video k lednové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Miroslav Balaštík

Miroslav Balaštík

Brněnský Host je dnes bezesporu jedním z nejprestižnějších a nejúspěšnějších českých nakladatelství. Ročně vydává více než sto titulů a jeho autoři získali četné literární ceny; patří k nim například Kateřina Tučková, Petra Soukupová, Jiří Hájíček či Radka Denemarková. V tomto nakladatelském domě se také vzedmula vlna zájmu o skandinávské detektivky, když v roce 2008 vyšel překlad světového bestselleru Stiega Larssona MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY. Jeho šéfredaktor a spolumajitel Miroslav Balaštík zároveň už víc než dvacet let řídí literární časopis Host, publikuje provokativní eseje o literatuře a poslední dobou i o politice. A stále čeká na velký román.

Osobnosti - výběr z článků

Soulová královna

Soulová královna

O jejím hlase se prý hitmaker Burt Bacharach vyjádřil, že působí jako miniaturní loď ve skleněné láhvi. Během své kariéry se vší poctou vplula do síně slávy, sklidila ovace a pět Grammy, byla na vrcholu mezinárodních žebříčků a prodala přes sto milionů svých alb. I když má Dionne právo na vzpomínání, stále jsou pro ni důležitější živé koncerty a publikum. I proto 14. září vystoupí v Praze.

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

Právo může potrestat ničemu, ale nikdy nevytvoří světce nebo hrdinu… Krom toho aktuální právní provoz je často velmi vzdálen tomu, aby se zabýval otázkami sociální spravedlnosti nebo lidských práv.

Fotograf Alan Pajer slaví 70

Fotograf Alan Pajer slaví 70

Známe se mnoho let, respektive víme o sobě. Formovaly nás stejné události, podobné zážitky i názory, a tak vím, že Alan Pajer byl a stále je naprosto výjimečný fotograf i člověk. Ovládá skvěle svoji profesi, které vtiskl punc originality, a v soukromí nikdy nesklonil hlavu. Navíc má v sobě nepřehlédnutelnou noblesu. Vydělovala ho z šedi socialistické minulosti a nyní sice z pestré, ale bohužel velice vulgární současnosti.

Rockový bůh Robert Plant

Rockový bůh Robert Plant

Robert Plant, jedna z ikon hardrocko­vého kvasu přelomu 60. a 70. let mi­nulého století a také majitel silného a oduševnělého tenorového vokálu, který se stal poznávacím znamením legendárních Led Zeppelin, se letos v srpnu dožívá sedmdesáti let. Časopis Hit Parader, zaměřený na heavy metal, ho v roce 2006 prohlásil za nejlepšího metalového zpěváka všech dob (mimochodem druhou příčku obsadil Rob Halford ze skupiny Judas Priest); o pět let později ho publicisté z jiného renomovaného hudebního periodika Rolling Stone vyhodnotili jako nejlepšího rockového zpěváka. To už ovšem Plant, aby se vymanil z identity stále vzývaných Led Zeppelin, působil jako osobitý a odvážně experimentující sólista. Nositel řádu Britského imperia – spolu s kolegy Pagem a Jonesem uvedený v roce 1995 do Síně slávy rock’n’rollu – toužil po dráze rockového zpěváka už od mládí. Díky svému talentu, tvrdošíjnosti a zarputilosti si tento sen splnil, ovšem nebyla to cesta nijak přímočará.

Kovy - mladý a vlivný

Kovy - mladý a vlivný

Jedenadvacetiletý Karel Kovy Kovář byl loni vyhlášen ča­sopisem Forbes sedmnáctým nejvlivnějším Čechem na so­ciál­ních sítích. V té době byl také vybrán televizí Euronews, aby jako jeden ze tří evropských youtuberů (a první Čech vůbec) absolvoval interview s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Barbora Hrzánová a Radek Holub

Barbora Hrzánová a Radek Holub

Nejen pouhý časopisecký rozhovor, ale snad celý seriál by mohl vzniknout, když takhle odpoledne zasednete s Bárou a Radkem v příjemné zahrádce. Rané odpoledne se pomalu mění v pozdní, slunce se kloní k západu a řeč jde o všem možném. Od zážitků divadelních po studentské, od historek z dětství po ty o dětech, od domácích zvířat po domácí práce. Plzeňské na chvíli zhořkne na jazyku, když dojde na politiky a úředníky, ale nálada se opět vrátí, jen co se začnete dohadovat, který z příběhů kresleného Čtyřlístku byl ten nejlepší a zda byl Čtyřlístek lepší než příběhy kocoura Vavřince nebo naopak. Ale protože léto je v plném proudu, mluví se především o něm.

Onkogynekolog David Cibula

Onkogynekolog David Cibula

Onkogynekolog David Cibula býval nejmladším profesorem ve svém oboru v Čechách. Zabývá se klinickým výzkumem, tedy jakýmsi mostem mezi vědou a léčbou v běžné praxi. Snaží se o to, aby se zahraniční pracoviště přidávala k českým projektům.

Viliam Dočolomanský

Viliam Dočolomanský

Před šestnácti lety založil dnes už kultovní divadelně experimentální seskupení Farma v jeskyni, pro které vytváří mnohovrstevnaté scénické kompozice na pomezí pohybového divadla, hudby a videa. Fascinuje ho tajemství a s ním skupiny na okraji mainstreamu: emigranti, senioři, aktivisté nebo mladí lidé, které postihl fenomén známý pod japonským termínem hikikomori. Lidským bytostem, jež ztrácejí schopnost komunikovat s okolním prostředím, se umělecký šéf a režisér, pražský Slovák Viliam Dočolomanský věnuje v inscenaci ODTRŽENÍ. Po jednom jejím uvedení v pražském Centru současného umění DOX vznikl tento rozhovor.

Jak jsem potkal a fotografoval  Jana Zrzavého

Jak jsem potkal a fotografoval Jana Zrzavého

Občas se někdo, kdo vidí některý z mých portrétů výtvarníků nebo spisovatelů, zeptá, jak jsem se k tak slavné osobnosti, jako je třeba Jan Zrzavý, dostal. Často se mi chce odpovědět podobně, jako to kdysi udělal jeden ze slavných herců Národního divadla, když mu jakási redaktorka položila „rafinovanou“ otázku: „Mistře, jak jste se dostal do Národního divadla?“ A Mistr odvětil: „To bylo jednoduché, paninko, dvaadvacítkou od Sv. Ludmily přímo do divadla!“ Já bych mohl odpovědět, že jsem šel od Hradu po Zámeckých schodech a tam jsem vešel do domu č. 6, vystoupal po prošlapaných schodech do druhého patra, zazvonil na zvonek a… a hned jsme u jedné fotografie.

Jiří Suchý

Jiří Suchý

Koncem června udělí Nadace Český literární fond ve spolupráci s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Jiřímu Suchému (* 1. 10. 1931) cenu Ars longa za trvalý přínos české kultuře. Básník, textař, prozaik, dramatik, scenárista, zpěvák, herec, divadelní a filmový režisér a výtvarník ji obdrží mj. za loňskou knihu filozofických a teologických úvah KLAUN SI POVÍDÁ S BOHEM, v níž se střetá dvojí pojetí životního pocitu a názoru. Klaunství, zosobnění nevážnosti a humorného zpochybnění jeví se tu jako nadosobní vodítko světem ustálených dogmat, návod na to, jak neustrnout, myslet a tvořit stále vlastní hlavou a citem. Možná tu vznikl jakýsi klaunský testament? A kdo je to vlastně klaun? Nemusel se k tomu pojmu i sám Jiří Suchý dost složitě propracovat?

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 01/18

XANTYPA XANTYPA 01/18

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2018

XANTYPA XANTYPA 078/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne