První památník „živé pochodni“

Řím vzdal hold Janu Palachovi už rok po jeho smrti

Postava mladého muže zvedajícího ruce k nebi obklopená plameny. To je památník Jana Palacha v Římě. Uprostřed stejnojmenného náměstí Piazza Jan Palach. Bronzová plastika na travertinovém podstavci. Čtyři a půl metru vysoký monument připomínající českého studenta, jehož mezní čin se zapsal do dějin.

 

text Jindřich Rosendorf, foto Velvyslanectví ČR v Římě a archiv

 

palach1jpg.jpg

 

Rok studentských bouří
Jan Palach coby živá pochodeň a jeho morální apel vzbudil v Itálii silné emoce. Rok 1968 tu byl časem především studentských bouří. Počet studentů, často radikálních, nakloněných „svržení stávajících pořádků“ rychle rostl. V daném akademickém roce jich v zemi bylo přes půl milionu, jen na univerzitu v Římě se hlásilo šedesát tisíc studentů, přestože měla budovy a další zařízení pro pouhých pět tisíc. Atmosféra revolty visela ve vzduchu. A přestože kořeny jejich nespokojenosti tkvěly hlavně v zaostalosti vysokoškolského systému, rozšířilo se studentské stávkové hnutí ze škol a univerzit i do továren a ovlivnilo ve svých důsledcích celou společnost.
Kvas kolem pražského jara 1968 a československé snahy o zreformování zbytků stalinisticky tuhého režimu byly na Apeninském poloostrově sledovány s napětím i nadějemi. Ačkoli levicové myšlenky a proudy v Itálii měly zvlášť mezi mladými a intelektuály v té době značnou podporu, sovětský model socialismu i tito jejich příznivci vesměs důrazně odmítali. Protestní akce měly sice charakter zdánlivě protikapitalistický, zároveň ale paradoxně i silně protikomunistický. Srpnovou invazi armád Varšavské smlouvy do Československa provázelo v Itálii velké rozčarování a pobouření. Ostře ji odsoudily všechny hlavní politické síly země, dokonce včetně zdejší komunistické strany.

 

palach2jpg.jpg

 

Sbírka pro Palacha
Následná oběť pražského studenta Jana Palacha v lednu 1969 v rozjitřené italské ve­řejnosti rezonovala přímo explozivně. Už koncem ledna významný římský deník Il Tempo na podnět jednoho ze svých čtenářů vyhlásil veřejnou sbírku k vybudování Palachova památníku. Výzva našla okamžitou odezvu a úkolu vytvořit jej se ujal tehdy sedmašedesátiletý známý italský sochař Vittorio di Colbertaldo. Bez jednoho dne rok od Palachovy smrti – v neděli 18. ledna 1970 – byla socha slavnostně odhalena. Šlo o vůbec první památník ve světě věnovaný Janu Palachovi. Colbertaldo volil dynamické pojetí díla také v kontextu architektury místa vybraného pro tento účel – v prostoru bývalé olympijské vesnice mezi Palácem sportu a řekou Tiberou, nedaleko od Stadio Olympico, dějiště Sedmnáctých letních olympijských her v Římě 1960.

 

baner-clanek

 

Viděl smuteční průvod
Při slavnostním odhalení památníku, poutajícím velkou pozornost, promluvil, mimo jiných také za přítomnosti šéfredaktora listu Il Tempo, tehdejší starosta Říma Clelio Darida. Měl k tomu i svůj osobní důvod, vycházející z vlastní zkušenosti. Rok předtím se totiž v čele římské delegace účastnil 25. ledna 1969 pohřbu Jana Palacha v Praze. Tam při pohledu na mlčenlivý, jakoby nekonečný smuteční průvod vnímal hluboké emoce provázející událost, jež přerostla v celonárodní manifestaci a největší nenásilný protest proti okupaci Československa. „Památník Jana Palacha bude Římanům a italské veřejnosti připomínat tragickou, bolestnou, ale dobře uváženou oběť mladého člověka, který tímto hrdinným gestem chtěl probudit svědomí těch, kteří zodpovídali za osudy národa a jeho svobodu a začínali se měnit a zapomínat,“ řekl k odkazu českého studenta římský starosta. K odkazu dvacetiletého mladíka, jenž se v dopise, který po sobě zanechal, označil za „pochodeň číslo 1“ a pokusil se tím vyvolat morální tlak na svědomí národa upadajícího do letargie a kompromisů. Věta „Obětoval se pro lásku ke svobodě…“, vyrytá v italštině velkými písmeny na podstavci sochy, řečníkova slova podtrhovala. „Památník Jana Palacha bude připomínat Římanům, že občanské svobody a křesťanská víra jsou a zůstanou pro ně hodnoty, jež nikdy a za žádných okolností nesmějí opustit,“ pointoval představitel Věčného města svůj projev i k výročí úmrtí Jana Palacha, jehož čin nakonec dokázal přes lži a zamlčování ze strany normalizátorů o dvacet let později odstartovat revoluční rok 1989.
Náměstí Olympiády, na němž byl pa­mátník postaven, získalo současně Palachovo jméno. Přímo k náměstí vede Via Cecoslovacchia čili ulice Československá, která získala svůj název podobně jako okolní ulice podle států, jež se římské letní olympiády účastnily.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 12. 2018.

Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

XANTYPA 01/2019 - výběr z článků

Slavný hotel opět na výsluní

Slavný hotel opět na výsluní

Šlechta, státníci, umělci a další významní hosté se vydali roku 1893 do Tater, aby slavnostně otevřeli Hotel Lomnica, který se měl stát chloubou nově vzniklé osady Tatranská Lomnica. A skutečně tomu tak bylo, stavba navržená „dvorním architektem Tater“ Gedeonem Majunkem (1854–1921) si s příchodem nového investora vysloužila přízvisko První dáma Tater. Návštěvníci se z terasy kochali výhledem na majestátní Lomnický štít, hráli tenis, golf a v zimě sáňkovali. První dáma Tater přestála obě světové války, i když neunikla rabování, přežila i éru komunismu. Osudovou ránu jí zasadilo až období po revoluci. Stavba s výjimečnou atmosférou se proměnila na čtvrt století ve vybydlenou ruinu. Před časem ale povstala jako fénix z popela.

A na desce se točí Nipper…

A na desce se točí Nipper…

Obraz nazvaný HIS MASTER’S VOICE (HLAS JEHO PÁNA), na němž pejsek Nipper soustředěně naslouchá hlasu vycházejícímu z gramofonu, se stal jednou z nejslavnějších firemních značek.

Olivova dětská léčebna

Olivova dětská léčebna

Místo na konci Říčan nebylo vybráno před více než sto dvaceti lety náhodně. Olivova dětská léčebna stojí v nadmořské výšce čtyři sta deset metrů a malé pacienty, kteří to mají, co by kamenem dohodili k říčce Rokytce, jezírku a lesoparku, léčí i zdejší klima.

Anna Gregor

Anna Gregor

Nedlouho po okupaci v roce 1968 odcestovala z Prahy do Velké Británie. Nejprve žila v Londýně, později se usadila v Edinburghu. Byla hlavní onkoložkou Skotska, objevila nový princip komunikace s pacienty, za což obdržela Řád britského impéria. Doktorka Anna Gregor.

Jakub Klecker

Jakub Klecker

Brněnský dětský pěvecký sbor Kantiléna, spjatý se jménem sbormistra Ivana Sedláčka, je zřejmě zvláštní místo na Zemi, v jehož atmosféře zrají výrazné osobnosti hudební kultury. Jednou z nich je současný hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Jakub Klecker.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Desetiletý DOX

Desetiletý DOX

Centrum současného umění DOX slaví 10. narozeniny! Pro ohromnou řadu profesionálů i laiků je DOX autoritou, která jim nejen pomáhá formovat a dokreslovat názor na současné české i světové umění, ale nutí je zamýšlet se nad dnešním turbulentním světem a pokoušet se hledat alespoň dílčí řešení – každý sám pro sebe, pro komunitu i pro celou společnost. Proto je DOX nepostradatelný!

Věra Křesadlová

Věra Křesadlová

Byla sexsymbolem šedesátých a sedmdesátých let. V době, kdy jsem nastoupila do Semaforu jako desetileté škvrně, ona už zářila po boku Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra coby subreta. Fascinovaly mě nejen její dlouhé, nazrzlé, vždy splývavé vlasy, ale taky její i v mrazu rozepnutý vyšívaný kožíšek a vysoké barevné kozačky. „Křesadlici“ prostě nikdy nešlo přehlédnout.

Jakub S. Trojan

Jakub S. Trojan

Karla a Jakub Trojanovi žijí ve sborovém domě Českobratrské církve evangelické v pražské Libni. Jejich klidný a laskavý způsob komunikace, kdy si navzájem doplňují vzpomínky a formulace, je svým způsobem přírodní úkaz, který může vzniknout snad jen za více než šedesát osm let manželství a hlavně sdílením základních a upřímně žitých hodnot. Původně jsem chtěla mluvit s Jakubem S. Trojanem, evangelickým teologem, chartistou a bývalým děkanem Evangelické teologické fakulty o jeho vzpomínkách na pohřeb Jana Palacha, ale když se hovor stočil k praktickým dopadům Trojanových občanských postojů, které vedly k jeho perzekuci ze strany komunistického režimu, vzpomínky jeho ženy Karly se zcela přirozeně staly součástí našeho dialogu.

Beautiful Boy

Beautiful Boy

Jak se vyrovnat s tím, že si vaše milované dítě zvolilo život s drogami a o pomoc nestojí? Drama natočené podle skutečného příběhu Davida a Nica Sheffových vstoupí 3. ledna do českých kin. Emotivní snímek o závislosti a nezlomném poutu mezi otcem a synem BEAUTIFUL BOY je nový film režiséra Felixe van Groeningena. V hlavních rolích doslova září Steve Carell a Timothée Chalamet, kteří se díky vynikajícím hereckým výkonům okamžitě po zářijové premiéře na MFF v Torontu těšili z pozitivních ohlasů diváků i kritiků.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 01/2019

XANTYPA XANTYPA 01/2019

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne