Olivova dětská léčebna

zdraví

Místo na konci Říčan nebylo vybráno před více než sto dvaceti lety náhodně. Olivova dětská léčebna stojí v nadmořské výšce čtyři sta deset metrů a malé pacienty, kteří to mají, co by kamenem dohodili k říčce Rokytce, jezírku a lesoparku, léčí i zdejší klima.

 

text Vašek Vašák, foto archiv Olivovy léčebny

 

olivova1jpg.jpg
Budova léčebny z 19. století
olivova2jpg.jpg
Areál Olivovy dětské léčebny je obklopen hustými lesy.

 

 

V Olivovně, jak se jí říká, se odborný personál zabývá poruchami dýchacího a pohybového ústrojí, a v posledních letech také obezitou. Jsou tu dvě oddělení pro maminky s dětmi do šesti let – pojišťovna hradí pobyt i doprovodu – a dvě pro kluky a holky do osmnácti let. Turnus je většinou pětitýdenní, v areálu je tudíž také základní škola. „Děti k nám přicházejí s výukovým plánem a naši učitelé s nimi na něm pracují. Středoškoláci sem jezdí spíš o prázdninách,“ informuje mě Olga Trnková z vedení léčebny.
„Snažíme se o to, aby byly děti co nejvíc venku, takže jsou často v lese, sportují a hrají hry. Pokud napadne v zimě sníh, jezdí na bobech, staví iglú nebo soutěží o nejhezčího sněhuláka,“ pokračuje sestra Arleta Budišová. S dětmi jezdí vychovatelé jednou týdně do bazénu, na pořadu dne jsou rovněž výlety do okolí. Třeba za koníčky. Využívá se také canisterapie (kontakt člověka se psem má pozitivní vliv na psychiku – pozn. aut.). Kromě předepsané léčby je důležité, aby měli malí klienti stále nějaký zábavný program, protože jak známo: dítě, které si hraje, nezlobí. „Organizujeme například soutěž OLIVOVNA HLEDÁ TALENT. Obzvlášť děti, které si sem přijedou léčit obezitu, totiž bývají ve škole outsidery a nikdo jim nezatleská. Tady mají příležitost ukázat, že něco umějí,“ vysvětluje sestra Budišová.
„Velkou atrakcí je pro pacienty youtuber a parkourista Tary (parkour je způsob překonávání překážek přemety, salty a skoky – pozn. aut.), kterého hlavně puberťáci milují,“ usmívá se paní Trnková. „Udělali jsme s ním dohodu, že k nám jezdí na začátek i na konec turnusů. Děti od něj dostanou motivační plakátek s úkoly, které by mohly v léčebně zkusit splnit. Pak jim předvede své show, založené na krkolomných skocích, a na konci turnusu se přesvědčí, jak děti zhubly a co už dokážou. Společně pak dělají různé cviky, ale i třeba jen dřepy, které jsou pro hodně obézní děti obtížné. Každý úspěch jim dodává motivaci. Děti potřebují mít vzor,“ je přesvědčena Olga Trnková.
„Snažíme se jim zpříjemnit pobyt o zá­žitky. Samotná léčba pro ně moc zábavná není. Chceme, aby se cítily dobře. Loni se tu vystřídalo více než šest set dětí. Často mezi nimi vznikají přátelství, ty starší se do sebe i zamilovávají,“ říká s úsměvem údajně nejpřísnější sestra Arleta Budišová.

 

olivova3jpg.jpg
Zakladatelé léčebny manželé Olivovi
olivova4jpg.jpg
Vstupní hala léčebny

 

 

Shodí až deset procent váhy
Zaměstnanci mají v ústavu pěvecký sbor Pipiny di Oliva (název je parafrází na Bambini di Praga – pozn. aut.), a když na začátku adventu rozsvěcují dětem stromek, zpívají jim koledy. Nezapomíná se ani na Mikuláše. V kapli se pořádají přednášky a koncerty, zpívala zde například Miluška Voborníková a Marie Rottrová. Jen během vánočních svátků je v Olivovně zavřeno. „Dítě má být na Vánoce doma,“ říká Arleta Budišová. Děti se učí správně stravovat a nepřejídat se. Nutriční terapeutka Miroslava Tichá pro ně vymýšlí jídelníček nejen s ohledem na počet kalorií, správnou výživu a jejich konkrétní zdravotní problém, ale i tak, aby obědvaly v podstatě to samé a nezáviděly si. Když mi předváděla vedoucí rehabilitace Vladimíra Konečná cvičební pomůcky, vybrala z nich balanční podložku bossu. „Je výborná pro nácvik rovnováhy, s níž se potýkají především obézní děti. Důležitá je i pro trénink správného držení těla,“ vysvětluje. Po pětitýdenním pobytu v Olivově léčebně shodí obézní pacienti až deset procent váhy. Pozitivních výsledků dosahují odborníci také při rehabilitaci pooperačních stavů pohybového ústrojí, při snížení respiračních potíží a léčbě refluxní choroby jícnu (takzvaného „ublinkávání“ – pozn. aut.). Každý, kdo sem zavítá, si navíc nemůže nevšimnout všudypřítomných úsměvů a přívětivého zacházení. Ne nadarmo dostala Olivova dětská léčebna certifikát Firma budoucnosti – Firma s lidskou tváří.

baner-clanek

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 12. 2018.

Objednat si Xantypy můžete i zde

XANTYPA 01/2019 - výběr z článků

Slavný hotel opět na výsluní

Slavný hotel opět na výsluní

Šlechta, státníci, umělci a další významní hosté se vydali roku 1893 do Tater, aby slavnostně otevřeli Hotel Lomnica, který se měl stát chloubou nově vzniklé osady Tatranská Lomnica. A skutečně tomu tak bylo, stavba navržená „dvorním architektem Tater“ Gedeonem Majunkem (1854–1921) si s příchodem nového investora vysloužila přízvisko První dáma Tater. Návštěvníci se z terasy kochali výhledem na majestátní Lomnický štít, hráli tenis, golf a v zimě sáňkovali. První dáma Tater přestála obě světové války, i když neunikla rabování, přežila i éru komunismu. Osudovou ránu jí zasadilo až období po revoluci. Stavba s výjimečnou atmosférou se proměnila na čtvrt století ve vybydlenou ruinu. Před časem ale povstala jako fénix z popela.

A na desce se točí Nipper…

A na desce se točí Nipper…

Obraz nazvaný HIS MASTER’S VOICE (HLAS JEHO PÁNA), na němž pejsek Nipper soustředěně naslouchá hlasu vycházejícímu z gramofonu, se stal jednou z nejslavnějších firemních značek.

Anna Gregor

Anna Gregor

Nedlouho po okupaci v roce 1968 odcestovala z Prahy do Velké Británie. Nejprve žila v Londýně, později se usadila v Edinburghu. Byla hlavní onkoložkou Skotska, objevila nový princip komunikace s pacienty, za což obdržela Řád britského impéria. Doktorka Anna Gregor.

Jakub Klecker

Jakub Klecker

Brněnský dětský pěvecký sbor Kantiléna, spjatý se jménem sbormistra Ivana Sedláčka, je zřejmě zvláštní místo na Zemi, v jehož atmosféře zrají výrazné osobnosti hudební kultury. Jednou z nich je současný hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Jakub Klecker.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Věra Křesadlová

Věra Křesadlová

Byla sexsymbolem šedesátých a sedmdesátých let. V době, kdy jsem nastoupila do Semaforu jako desetileté škvrně, ona už zářila po boku Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra coby subreta. Fascinovaly mě nejen její dlouhé, nazrzlé, vždy splývavé vlasy, ale taky její i v mrazu rozepnutý vyšívaný kožíšek a vysoké barevné kozačky. „Křesadlici“ prostě nikdy nešlo přehlédnout.

Jakub S. Trojan

Jakub S. Trojan

Karla a Jakub Trojanovi žijí ve sborovém domě Českobratrské církve evangelické v pražské Libni. Jejich klidný a laskavý způsob komunikace, kdy si navzájem doplňují vzpomínky a formulace, je svým způsobem přírodní úkaz, který může vzniknout snad jen za více než šedesát osm let manželství a hlavně sdílením základních a upřímně žitých hodnot. Původně jsem chtěla mluvit s Jakubem S. Trojanem, evangelickým teologem, chartistou a bývalým děkanem Evangelické teologické fakulty o jeho vzpomínkách na pohřeb Jana Palacha, ale když se hovor stočil k praktickým dopadům Trojanových občanských postojů, které vedly k jeho perzekuci ze strany komunistického režimu, vzpomínky jeho ženy Karly se zcela přirozeně staly součástí našeho dialogu.

První památník „živé pochodni“

První památník „živé pochodni“

Postava mladého muže zvedajícího ruce k nebi obklopená plameny. To je památník Jana Palacha v Římě. Uprostřed stejnojmenného náměstí Piazza Jan Palach. Bronzová plastika na travertinovém podstavci. Čtyři a půl metru vysoký monument připomínající českého studenta, jehož mezní čin se zapsal do dějin.

Beautiful Boy

Beautiful Boy

Jak se vyrovnat s tím, že si vaše milované dítě zvolilo život s drogami a o pomoc nestojí? Drama natočené podle skutečného příběhu Davida a Nica Sheffových vstoupí 3. ledna do českých kin. Emotivní snímek o závislosti a nezlomném poutu mezi otcem a synem BEAUTIFUL BOY je nový film režiséra Felixe van Groeningena. V hlavních rolích doslova září Steve Carell a Timothée Chalamet, kteří se díky vynikajícím hereckým výkonům okamžitě po zářijové premiéře na MFF v Torontu těšili z pozitivních ohlasů diváků i kritiků.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 01/2019

XANTYPA XANTYPA 01/2019

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 05/2019

XANTYPA XANTYPA 05/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne