Prodaná nevěsta

– za deset krav

Kdo se chce v Africe oženit, musí si připravit peněženku, aby vyvolenou od její rodiny vykoupil. Dřívější symbolická tradice se změnila v odírání ženicha, který však po svatbě může manželku považovat za svůj majetek.

 

kenya1jpg.jpg
Přes značné zlepšení je negramotnost keňských venkovanek vyšší než u mužů.

 

 

Když jel v červenci 2015 Barack Obama poprvé v roli amerického prezidenta do vlasti svého otce ve východní Africe, bylo jeho pohledné dceři Malii šestnáct let. Tedy holka na vdávání, řekl si keňský právník Felix Kiprono a dopisem nabídl americkému politikovi za její ruku padesát krav, sedmdesát ovcí a třicet koz. Tak to před vdavkami žádají zvyky nejen v Keni, ale ve většině zemí na jih od Sahary (a také v některých částech Asie nebo na tichomořských ostrovech). V Keni této tradici říkají mahari, známější je termín lobola z jihu kontinentu, my mu můžeme říkat nevěstné.
Kipronova nabídka přitáhla pozornost k tradici, kterou například v Ugandě zakázali zákonem, protože z ženy činí obchodovatelné zboží, takže se po zaplacení nevěstného stává mužovým majetkem.
Tak to vnímá například i řidič Benson z keňské metropole Nai­robi. „Za manželku jsem dal tři krávy a k tomu navrch deset tisíc šilinků (2400 Kč). Ví, že už se nemůže vrátit ke své rodině, protože jsem za ni zaplatil. V případě, že by přece jen utekla, museli by mi peníze vrátit,“ líčí zvyky největšího keňského etnika Kikujů.

 

kenya2jpg.jpg
Americký prezident nedá dceru ani za 50 krav, 70 ovcí a 30 koz.

 

 

Více potomků s více manželkami
Čtyřicátník Benson má dvě děti, ale počet ratolestí by chtěl zvýšit na půltucet, čehož muže dosáhnout s druhou chotí, kterou si plánuje pořídit ke své současné. „Moje první manželka o tom ví, ale co by tomu měla říkat,“ diví se muž otázce. Mnohoženstvím nebude páchat nic nelegálního. Až do roku 2014 ho keňský právní systém, založený na zákonících bývalého kolonizátora – Velké Británie, zakazoval, nicméně nyní se zákon přizpůsobil realitě země, kde je polygamie běžná nejen mezi muslimským obyvatelstvem, ale i u etnik obývajících celé teritorium, především ve venkovských oblastech.
„Budoucí partnerku si vyhlédneš sám. Pokud má o sňatek zájem, pošleš za jejími rodiči otce, strýce nebo někoho staršího z tvých příbuzných, a ten dojedná výši mahari. Takové setkání má také svoje pravidla a je proto nezbytné, aby se obě rodiny dobře poznaly,“ vysvětluje Benson. Dodává, že sex před formálním uzavřením svazku je žádoucí. „Když je nevěsta při svatbě těhotná, je to důkaz, že je vše v pořádku,“ směje se.
Vyřčené však nelze automaticky vztahovat na celou Afriku. Pravidla nevěstného nejsou pevně daná, neliší se jen země od země nebo kmen od kmene, ale i komunita od komunity. Někde synovi jeho nastávající vybírají otec s matkou a on jejich rozhodnutí musí přijmout, někde jsou předmanželské intimnosti naprosto nepřípustné. Jinde je možné lobolu splácet nebo ji lze odložit na pozdější dobu. Někde musí rodina peníze vrátit, pokud je žena neplodná, jinde ne. Někde si otec dceru, jestliže její partner neplatí dohodnutou sumu, vezme zpět podle hesla: žádné peníze, žádný sex. A někde vdova přechází „bezplatně“ do rukou bratra zesnulého. A tak dále – variant existuje vzhledem k pestrosti kontinentu neomezené množství.

 

kenya3jpg.jpg
Pestrobarevnost oděvů činí z Masajek nejfotogeničtější etnikum na východě Afriky.

 

 

Biješ ženu? Samozřejmě
Keňanky to nemají jednoduché. Zaprvé je tu hrozivá praxe obřízky, při níž se dívkám ještě před první menstruací mrzačí pohlavní orgány, aby se v budoucnu snížil jejich sexuální apetit a tím i hrozba jejich nevěry. Od této tradice společnost ustupuje velmi pomalu, především na vesnicích neberou její zákaz příliš v potaz.
Po sňatku musí žena vždy poslouchat. O tom hovořím s Marthou Shunetovou. Potkali jsme se náhodou poblíž města Naroku u vodopádu neobjeveného turistickým ruchem. Přijela ve svém novém terénním autě zkontrolovat, jak se daří rajčatům na jejích pozemcích. Čtyřicátnice, mající předky z kmene Kikujů a Masajů, mluví razantně a sebevědomě, nebojí se hledět mi přímo do očí. „Vám bělochům to nedělá problém, když se s vámi jedná na stejné úrovni, ale k manželovi bych si to dovolit nemohla. Když mu musím říct nějakou nepříjemnou věc, třeba že dítě je nemocné, nebo že nám došel cukr, musím k němu přistoupit opatrně, aby mě neuhodil. Takhle…“ předvádí šouravou shrbenou chůzi, hlavu má schovanou mezi ramena a oči klopí k zemi. „Žena je pro muže jen další dítě, které ho musí bezpodmínečně poslouchat. Když to nedělá, tak ji k tomu donutí bitím,“ dodává. „Stěžovat si na něj na policii? To by bylo překročení všech mezí, vždyť je to můj manžel,“ kroutí hlavou nad pošetilostí Evropanova návrhu. „Pokud by mě mlátil nesnesitelně, třeba každý týden, mohu se obrátit na staršiny nebo svého otce, aby se mu pokusili domluvit. Ale opustit ho, to nejde. Přišla bych o své děti.“
Rozhovoru naslouchá i můj masajský průvodce, vysokoškolsky vzdělaný mladík James Nakola. Výbornou angličtinou mě přesvědčuje, že Shunetová přehání, že republika v tomto ohledu udělala pokrok a ženy mají stejná práva jako muži. Ptám se ho přímo, jestli bude svoji budoucí choť také bít. „Samozřejmě, je to naše kultura,“ odpovídá bezelstně a bez nejmenšího zaváhání.

 

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 31. 1. 2017

 

 audio-160jpgjpg.jpg

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

text i foto Tomáš Nídr a čtk

XANTYPA 02/17 - výběr z článků

Video k únorové Xantypě

Video k únorové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Meryl Streepová

Meryl Streepová

Letos v lednu získala čestný Zlatý glóbus a ve své děkovné řeči se opřela do xenofobních postojů Donalda Trumpa. „Hollywood je plný cizinců a lidí, kteří přišli odjinud. Když je všechny vyhodíme, budete se moct dívat jenom na fotbal a na bojová umění, což není umění,“ prohlásila Meryl Streepová. Ve svém emotivním projevu se zastala také handicapovaného novináře, kterého Trump ostudně zesměšňoval. Reakce nově zvoleného prezidenta přišla vzápětí: označil Meryl za jednu z nejpřeceňovanějších amerických hereček. Tento dehonestující žvást snad ani nelze brát vážně. Jen málokterá hvězda je totiž uznávanější, pracovitější a kreativnější než právě ona.

David Koller: Většina politiků jsou psychopati

David Koller: Většina politiků jsou psychopati

David Koller žije v Mikulově, kde má dům a dvě děti. Do Prahy už jen dojíždí. Účinkovat, za kamarády nebo dělat rozhovory. Za ta léta už si zvykl. A ostatní také. Jelikož jsme kolegové z branže a dlouho jsme byli takřka sousedé, nepředstírali jsme vykání. Povídali jsme si o životě na jižní Moravě, o jeho dětech a také o skupině Lucie a MeetFactory.

Turkana

Turkana

Největší pouštní jezero představuje symbiózu nehostinné krajiny, rostlin, zvířat a lidí. Jeho příběh je bohužel také důkazem toho, jak i zdánlivě nezranitelný ekosystém může člověk svou ignorací lehce sprovodit ze světa.

Ondřej Gregor Brzobohatý: Filmovou muziku jsem chtěl dělat odmalička

Ondřej Gregor Brzobohatý: Filmovou muziku jsem chtěl dělat odmalička

Od našeho prvního setkání s Ondřejem uplynulo už jistě víc než deset let. Během té doby se stačil stát vyhledávaným a uznávaným skladatelem filmové a scénické hudby, autorem dvou muzikálů, četně oslovovaným aranžérem a producentem, široce oblíbeným moderátorem, hercem a především zpěvákem a interpretem vlastních písní na pomezí jazzu, popu a funky. Spolu se svou druhou ženou Taťánou, Miss World 2006, se nevyhnul ani dychtivému zájmu nevybíravého bulváru, jehož lačnosti ani jeden z nich nevychází právě vstříc.

Skvosty evropské přírody

Skvosty evropské přírody

Nedělá vám dobře let nad oceánem, ale přesto toužíte objevovat neobvyklé přírodní scenérie? Pro dobrodružné zážitky není třeba překročit hranice Evropy.

Jackie

Jackie

Druhého února vstupuje do kin snímek JACKIE, dlouho očekávané drama režiséra Pabla Larraína. Od své loňské premiéry na filmovém festivalu v Benátkách snímek posbíral řadu ocenění od kritiků i festivalových porot, včetně nominace na Zlatý glóbus nebo čerstvé nominace na cenu BAFTA pro představitelku titulní role Natalii Portmanovou.

Petra Špalková

Petra Špalková

Dvacet pět písmen, dvacet pět slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká vlastně je abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

Benedict Cumberbatch

Benedict Cumberbatch

Na civilních fotografiích připomíná vedoucího skautského oddílu nebo alespoň kladnou postavičku z nějakého komiksového seriálu, třeba RYCHLÝCH ŠÍPŮ. Brity fascinuje až groteskní podobnost jeho tváře a výrazu s chráněným bobrem.

Hawkingův život se singularitami

Hawkingův život se singularitami

Kosmolog Stephen Hawking zkoumá černé díry, které dosud nikdo neviděl, popsal záření, jež by z nich mělo vycházet, ale v dohledné době se nám ho nepodaří detekovat, a marně se snaží spojit teorii gravitace s kvantovou mechanikou. Přesto patří k nejslavnějším vědcům současnosti, protože porozuměl převratnému pokroku v kosmologii ve 20. století a napsal o něm knihu STRUČNÁ HISTORIE ČASU, kterou mnoho lidí dočetlo do konce a uvěřilo jejímu obsahu. Tento výjimečný autor oslavil 8. ledna 2017 pětasedmdesátiny.

Reportáže - výběr z článků

Návrat vlků

Návrat vlků

Fotografie divokého vlka, pořízená fotopastí nedaleko Loučovic v roce 2015, jako by po stočtyřicetileté pauze odstartovala šumavské vlčí hemžení. Vlk byl loni prokazatelně spatřen v Boleticích. V posledních měsících byli zpozorováni ne­jen jednotliví vlci, ale po sto pa­desáti letech dokonce první divoké vlčí smečky. Na přítomnost vlků si zkrátka musíme začít v šumavských a lipenských lesích zvykat.

Viktoriiny vodopády

Viktoriiny vodopády

„Postavte most tak, aby na vlaky projíždějící přes propast dopadala voda z Viktoriiných vodopádů…“ Slova, která patřila železničním inženýrům, vyslovil vlivný britský koloniální podnikatel a politik Cecil Rhodes. Mocný jihoafrický magnát jimi inicioval vznik nejznámějšího mostu Afriky, dokončení svého nápadu se ovšem nedožil…

Rumunskými horskými silnicemi

Rumunskými horskými silnicemi

Bylo časné ráno. Snášeli jsme po schodech dolů do auta věci na náš měsíční šestitisícikilometrový okruh po Balkánu. Kristýna pak usedla za volant, já vedle ní a obtěžkáni očekáváními i předsudky o Rumunsku jsme vyrazili na D jedničku. Stále dostatečně brzo na to, abychom se stačili vyhnout zácpám, které tvoří její neodmyslitelný kolorit každý den.

Na koloběžce po světě

Na koloběžce po světě

Před rokem jsem si vzal batoh, koloběžku a s pár kamarády jsme se vydali za oceán. Naplánovali jsme trasu, která měla vést přes celou Střední Ameriku až do Jižní Ameriky a skončit v dalekém São Paulu. Cesta na koloběžkách trvala bezmála osm měsíců.

Dobrodružství poznání v keňské divočině

Dobrodružství poznání v keňské divočině

Při natáčení svého celovečerního debutu ARCHA SVĚTEL A STÍNŮ se mladí čeští dokumentaristé, režisér Jan Svatoš a kameramanka Romi Straková, vypravili do odlehlých oblastí Afriky. Zavítali také do nejslavnějšího filmového archivu na světě – do knihovny Kongresu ve Washingtonu. Film spojuje silný životní příběh manželů Martina a Osy Johnsonových s nadčasovými tématy, jež dodnes hýbou civilizovaným světem. Originální filmové svědectví bude mít premiéru na březnovém FEBIOFESTU.

Thajsko

Thajsko

Je 26. října 2017. Náměstí před Královským palácem Sanam Luang se pomalu probouzí z nočního spánku a s ním i davy lidí oděných do černého. Mnozí sem přišli již před několika dny z dalekého venkova, aby si zajistili místo a mohli při pohřebním obřadu doprovodit thajského krále Pchúmipchona Adundéta neboli Rámu IX. na jeho poslední cestě.

Zóna kontaktu

Zóna kontaktu

Prázdné silnice. Přízraky rozstřílených budov. Ulice a domy bez lidí. Hypnotizující opuštěnost. Bezčasí. Jakási neurčitá hrozba smrti na obzoru. Když v roce 1979 dotočil ruský režisér Andrej Tarkovskij svůj slavný film STALKER, jistě netušil, jak se jeho bezútěšné vizi filmové Zóny bude podobat „zamrzlá“ ukrajinská fronta na podzim roku 2017. Jak vypadá každodenní život v ochromení, které nevyřešený konflikt přinesl?

Pelikáni z Walvis Bay

Pelikáni z Walvis Bay

Tolikrát už jsem městečkem Walvis Bay v Namibii projel a zatím se v něm nikdy nezastavil. Maximálně tak na doplnění paliva nebo výměnu či opravu kola po defektech v náročném terénu soutěsky Soros. Dnes jsem si poprvé udělal přestávku. A jsem rád, protože tato změna byla skvělým zpestřením. Příště tu zůstanu déle, aspoň dvě noci.

Lo Manthang

Lo Manthang

Existuje vůbec někde na světě ono bájné a tajemstvími opředené údolí Šangri-la? Tahle otázka se znovu a znovu vynořuje, snad aby důkladně potrápila náruživé cestovatele, stejně jako neúnavné hledače dobrodružství.

Elim

Elim

Evropan míří na černý kontinent s představou všude přítomných slonů a za každým keřem ukrývajícím se lvem. Pak se dostane do oblasti, která spíše připomíná české louky, vinice, sady s jabloněmi a hrušněmi. Na chvíli zavřít oči a zapomenout na ten šílený let, řeknu si, že jsem někde u Mikulova a ne v Jižní Africe.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 02/17

XANTYPA XANTYPA 02/17

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 06/18

XANTYPA XANTYPA 06/18

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne