Marek Daniel

Herec mnoha tváří

Jeho nejznámější role není ani divadelní, ani filmová, široká veřejnost totiž zná především jeho alter ego – Tondu Blaníka – ze satirického seriálu KANCELÁŘ BLANÍK, který vzniká pro internetovou televizi Stream.cz a v minulém roce za něj dokonce jeho tvůrci získali Českého lva. Byl však také Emilem Vrbatou v Najbrtově PROTEKTOROVI, Václavem Havlem v seriálu ČESKÉ STOLETÍ, fotografem Eadweardem Muybridgem v inscenaci Laterny magiky, hostuje v Divadle Kalich a na dalších scénách. Mám však neodbytný pocit, že v očích veřejnosti je to prostě Tonda Blaník…

 

text Lucie Kocourková, foto Marek Novotný

 

blanik2jpg.jpg
Z natáčení filmu Prezident Blaník

 

 

Lobbista Blaník ohlásil kandidaturu na prezidenta. Byla fiktivní kampaň dalším stupněm politické satiry? Proč jste se z počítačové obrazovky vydali mezi lidi?
Jako vždycky jsme chtěli reagovat na současnou politickou situaci. Když mohl anketu NEJVĚTŠÍ ČECH vyhrát Jára Cimrman, proč by se nemohl stát Tonda Blaník prezidentem? Je to náš způsob, jak se vyjádřit k tomu, co se děje v téhle zemi. Používáme k tomu internetový seriál, snažíme se to dělat zábavně a zároveň profesionálně, formou, kterou umíme.
Vyjádřit se k politické situaci, to je důvod, proč seriál vznikl?
Přesně tak. Ale nejsem autorem toho nápadu, to kluci Marek Najbrt, Robert Geisler a Benjamin Tuček, kteří spolu už předtím vytvořili několik filmů, a na začátku taky producent Milan Kuchynka. Přišli s tím, že kdybych byl ochotný takovou postavu hrát, začnou pracovat na scénáři. Bylo mi to blízké. Už tehdy jsme se s trochu jinou partou, s Josefem Poláškem, Tomášem Matonohou a Pavlem Liškou, vyjadřovali podobným způsobem prostřednictvím internetu k podpoře kandidatury a zvolení knížete Karla Schwarzenberga. Skepse z toho, jak prezidentská volba dopadla, měla přirozený vývoj, a vznikla KANCELÁŘ BLANÍK.

 

blanik1jpg.jpg


Tonda Blaník je fenomén a v očích diváků jste se s touhle postavou dokonale ztotožnil. Nehrozí vám určitá umělecká ztráta identity, nepřebíjí Tonda ostatní role?
Máte pravdu v tom, že jsem tak intenzivní soužití s žádnou postavou neměl a že je trochu součástí mého života. Musel jsem si zvyknout. Možná to podobně probíhalo, když jsem hrál Václava Havla v Českém století, ale u Tondy je to ještě jiné. Lidi mají celkem správný pocit, že Tondovi můžou tykat a chovat se dost otevřeně, až hrubě. Jsou chvíle, kdy mi to je vyloženě nepříjemné. Většina reakcí je ale pozitivních.

 

baner-clanek


Vadí vám něco na KANCELÁŘI BLANÍK?
To, že se musím čím dál tím víc nořit do informací, na jejichž základě vzniká scénář pro jednotlivé díly. To není žádná legrace, protože všechno prožíváte, musíte jít do hloubky a dozvědět se mnohem víc, než co je potom použito při natáčení. Až jednou přijde odpočinek od Blaníka, těším se na něj právě z toho důvodu, přes­tože mě jinak moc baví.
Jste zřejmě typ na záporné role…
Klaďasy moc nedostávám, to je fakt. Každý je nějaký typ, nějak vypadá, něco pro režiséry a producenty vyzařuje. A hulvát, parchant, hajzl se hraje vždycky líp než klaďas. Nevím, proč to tak je, ale je, a potvrdí vám to asi každý herec. Mě ale především zajímá, jaká ta postava je, zajímá mě scénář, v kterém se pohybuje, kdo ho napsal, jak ho napsal, kdo je producent. Když je to v divadle, tak ve kterém, a kdo režíruje. To jsou základní věci. Samotná postava, kterou mám hrát, ta vzniká až ze spolupráce s režisérem.

 

blanik3jpg.jpg
Z natáčení filmu Prezident Blaník

 


V létě jste natáčel pohádku ČERTÍ BRKO. Mnoho lidí může vnímat pohádky jako lehčí žánr, ale ono to z hereckého hlediska asi nebude tak jednoduché, že?
Pohádka je sakra těžká věc, v mnoha ohledech těžší než film ze současnosti. Obzvlášť v dnešní době, kdy se filmové pohádky moc nedaří. Natáčení jsem si ale užil a bylo mi líto, že skončilo, že mám jenom sedm dnů. Ne proto, abych vydělal víc peněz, ale že mě to opravdu bavilo. Režíruje Marek Najbrt, Robert Geisler a Tomáš Hodan, autoři KANCELÁŘE BLANÍK; napsali scénář, takže jsme zase byli stejná parta. Mohli jsme do toho „šlápnout“ a všechny ty věci, které jsme si předváděli na ostatních projektech z legrace, dělat doopravdy. Marek Najbrt mi vždycky zakazuje moc kulit oči, a strašně ho to rozčiluje, nebo že začínám být divadelní, ale tentokrát to naopak bylo vítané.
V ČERTÍM BRKU hraju měšťana Látala, mo­ji manželku Jana Plodková, stejně jako ve filmu PROTEKTOR. Celá pohádka je myslím skvěle výtvarně uchopená, kostýmy dělá výtvarnice Andrea Králová. Do kin půjde v listopadu 2018 a televizní premiéra bude asi na Vánoce 2019.
Zaujalo mě, že říkáte, že jste někdy pro film příliš divadelní. Jaký je hlavní rozdíl mezi filmovým a divadelním herectvím?
Film na devadesát devět procent vyžaduje totální civilní přirozenost, tedy alespoň filmy, v kterých obvykle hraju. Existují i filmy, které jsou až divadelní, ale to je zvláštní kategorie. V divadle je možné skoro všechno, může být znakové nebo spíš obrazové, hudební… Je velký rozdíl ve způsobu, jakým se studuje role. Zkoušení v divadle obvykle trvá dva, dva a půl měsíce a zásadní je úloha režiséra.
Dám příklad s postavou Václava Havla, o které jsem se už zmínil. Kdybychom zkoušeli na divadle, režisér by se mnou celou tu cestu šel. Třeba by ještě čtrnáct dní před premiérou úplně změnil koncept a našel pro mě nový způsob, jak roli uchopit. Kdežto pro film jsem Havla musel přinést jistým způsobem hotového, abychom ho už jenom zasazovali do děje. U filmu je tak někdy příprava náročnější a člověk musí být připravenější. Ale samozřejmě to hodně zobecňuji.

 

blanik4jpg.jpg
Zuzana Stavná a Marek Daniel ve hře HUMAN LOCOMOTION

 


Jak se vám spolupracuje s tandemem SKUTR – Lukášem Trpišovským a Martinem Kukučkou? Hrajete v jejich režii v představení PODIVNÝ PŘÍPAD SE PSEM, SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ i HUMAN LOCOMOTION v Laterně magice…
Je s nimi výborná spolupráce, ať už začínáme s dramatickým textem, nebo třeba jako v případě HUMAN LOCoMOTION doslova s čistým papírem. Tady scénář vznikal za chodu, což je pro mě jako herce, který vyrostl ve studiovém HaDivadle, vždycky vzrušující. Oba autoři jsou otevření, když vidí, že člověk nějakou cestou nedokáže jít, tak mu pootevřou jinou, nebo když ani ta nefunguje, podívají se na jeho způsob práce a nevadí jim přizpůsobit se.

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 30. 01. 2018. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 02/18 - výběr z článků

The Florida Project

The Florida Project

Když producent Chris Bergoch pomáhal matce se stěhováním na Floridu, jezdil často po dálnici 192, která je jednou z tepen přivádějící zástupy aut do Disney Worldu. Brzy si všiml míst na samém okraji zábavního průmyslu, která tvořila kontrast nablýskanému disneyovskému světu. Šokovalo ho, když zjistil, že v řadě motelů, kolem nichž projížděl, nejsou ubytováni turisté, ale rodiny s dětmi.

Happy end

Happy end

Jeden z nejvlivnějších a nejvýraznějších současných filmařů, rakouský režisér Michael Haneke, držitel mnoha festivalových ocenění včetně dvou Zlatých palem a Velké ceny z festivalu v Cannes, dvou Zlatých glóbů i Oscara, se vrací s další osobitou reflexí rozpadu hodnot současného světa.

Ženy v disentu

Ženy v disentu

Ačkoliv od sametové revoluce uplynula bezmála tři desetiletí, zůstávají české disidentky ve stínu mužů. Ve skutečnosti však tvořily třicet procent signatářů a staly se také klíčovými mluvčími Charty 77. „Je čas, abychom zaplnily bílá místa naší historie. Nemůžeme dál propagovat mýtus, že muži byli hybatelé pokroku směrem k revoluci, musíme si přiznat, že součástí toho byly i ženy,“ těmito slovy uvedla vedoucí projektu ŽENY V DISENTU Marcela Linková knihu BYTOVÁ REVOLTA. JAK ŽENY DĚLALY DISENT, na níž pracovala společně s Naďou Strakovou.

Sir Ringo Starr

Sir Ringo Starr

V polovině září minulého roku představil Ringo Starr své zbrusu nové, celkově už devatenácté sólové album. U příležitosti oslav nového roku mu pak britská královna Alžběta II. udělila „za službu hudbě“ Řád britského impéria té úrovně, která ho opravňuje používat titul sir. Stalo se tak zhruba dvacet let poté, co byl takto poctěn jeho blízký hudební souputník Paul McCartney. V červnu Ringa přivítáme u nás v Kongresovém centru na koncertě s jeho All- -Starr Bandem. Stále slušné životní tempo a úctyhodná kariéra kluka ze skromných poměrů, jehož život visel v raném dětství doslova na vlásku. Bubenická legenda z neméně legendární skupiny The Beatles se letos v červenci dožívá 78 let.

Radkin Honzák

Radkin Honzák

Setkání s věhlasným psychiatrem Radkinem Honzákem je prý něco jako svátek. Nadšení jsou z něj studenti Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde přednáší, čtenáři jeho knih i ti, kdo se s ním setkají jen tak. Šíří kolem sebe pohodu, dobrou náladu a nenásilně vede lidi k zamyšlení. Nedalo mi to a některé otázky jsem mu poslala mailem dříve, než jsme se potkali. Vzápětí mi přišlo: „Každá otázka je těhotná odpovědí. Otevřem si porodnici a budem dbát, aby bylo minimum potratů.“

Dobrodružství poznání v keňské divočině

Dobrodružství poznání v keňské divočině

Při natáčení svého celovečerního debutu ARCHA SVĚTEL A STÍNŮ se mladí čeští dokumentaristé, režisér Jan Svatoš a kameramanka Romi Straková, vypravili do odlehlých oblastí Afriky. Zavítali také do nejslavnějšího filmového archivu na světě – do knihovny Kongresu ve Washingtonu. Film spojuje silný životní příběh manželů Martina a Osy Johnsonových s nadčasovými tématy, jež dodnes hýbou civilizovaným světem. Originální filmové svědectví bude mít premiéru na březnovém FEBIOFESTU.

Psi významných osobností

Psi významných osobností

Měl skvělý původ, vynikající vzdělání, šťastnou ruku při výběru svých spolupracovníků, jedenáct bývalých prezidentů v příbuzenstvu a neteř jednoho z nich za manželku. Jestli byl někdo někdy předurčen stát se americkým prezidentem, tak to byl Franklin Delano Roosevelt. A jestli kdy některý z amerických prezidentů potřeboval onu bezpodmínečnou důvěru, oporu a něhu, kterou v mezních situacích poskytne člověku jeho pes, tak to byl on. Neboť právě tento muž musel svou zem provést hospodářskou krizí dosud nevídaných rozměrů a druhou světovou válkou. A to z invalidního vozíku. Liberály byl uctíván, konzervativci odmítán, ale všemi považován za výjimečnou osobnost.

Jan Marek

Jan Marek

Když nastupoval šestačtyřicetiletý MUDr. Jan Marek koncem června roku 2005 do letadla směřujícího do Londýna, nechával za sebou kariéru úspěšného lékaře v Dětském kardiocentru v Motole, profesní přátelství na celý život, své pacienty a Prahu. Rodinný život rozdělil mezi Londýn a Prahu. Manželka Daniela, také dětská lékařka, a sedmnáctiletý syn Lukáš, student gymnázia, souhlasili.

Vladivojna La Chia

Vladivojna La Chia

Je originální českou výtvarnicí, spisovatelkou, textařkou a muzikantkou, originální má i jméno. Vladivojna La Chia. Vězte ale, že je pravé, žádný pseudonym. Má ho po předcích. Bavili jsme se spolu nejen o její hudbě k filmu 8 HLAV ŠÍLENSTVÍ.

Editorial

Editorial

Vážení a milí! Žijeme v napínavé době. Jenže slušní lidé o dobrodružství tohoto druhu nestojí. Vláda, která nemá důvěru, premiér v demisi, vydaný Poslaneckou sněmovnou k soudnímu stíhání, volba prezidenta. V době, kdy vyjde tato Xantypa, již budeme vědět, zda je to prof. Drahoš, který vzbuzuje naději pro naši zemi, anebo nás na dalších pět let Miloš Zeman odsoudí do pozice, na které nás Evropa ani svět nebere vážně.

Osobnosti - výběr z článků

Jana Štěpánková

Jana Štěpánková

Viděla jsem ji poprvé, je to už řádka let, v někdejším Divadle S. K. Neumanna v pražské Libni. Bylo to po Pardubicích její druhé angažmá. Když vstoupila Jana Štěpánková na jeviště v roli Marie Stuartovny, hlediště zpozornělo. Provázel ji zvláštní jas, který byl a zůstal součástí její osobnosti. Seděla jsem tehdy jako přikovaná, abych kouzlo jedinečného diváckého zážitku neporušila. Vzpomněla jsem si na to zvláštní „uhranutí“ před nedávnem, při „děkovačce“ komorní hry PARDÁL v pražském Ungeltu, kde nyní působí. Uvědomila jsem si, že z žádného představení, v němž hrála, a že jich bylo, jsem neodešla „s prázdnou“. Každé postavě, kterou vytvořila, dokázala dát lidský rozměr a vdechnout jí život. Přiměla (a jistě zdaleka nejen mne) přemýšlet o ní, měřit ji vlastní životní zkušeností, což je sice vznešeným úkolem dramatické tvorby, ale naplnit ho v praxi je velká dřina. Janě Štěpánkové se to po léta daří, navíc se vzácnou noblesou. Z našeho osobního setkání jsem se radovala o to víc, že vonělo bezprostředností a jiskřilo vtipem.

Jan P. Muchow

Jan P. Muchow

Je čtyřnásobným držitelem Českého lva, šestkrát vyhrál Anděla, jednou Cenu české filmové kritiky a cenu Slovenské filmové akademie Slnko v sieti. V oblasti filmové hudby u nás nemá konkurenci. Známe se už dlouho.

Eliška Podzimková

Eliška Podzimková

Eliška Podzimková v šestnácti letech onemocněla rakovinou. Dlouhé měsíce trávila sama doma a nudila se. Tak zkusila ilustrovat fotografie. Její obrázky se o několik let později líbily i americkým médiím a slavnému kuchaři Jamiemu Oliverovi. Eliška oslnila Ameriku. Mladá výtvarnice dál maluje své fotografie, pomáhá malým onkologickým pacientům a brání ty, ke kterým patří – lesby a homosexuály.

Ozzy Osbourne

Ozzy Osbourne

Před sedmdesáti lety se počátkem prosince v dělnickém předměstí Birminghamu, ve čtvrti Aston, narodil John Michael Osbourne. Proslul jako Ozzy Osbourne, jeden z nejznámějších, nejobdivovanějších a zároveň nejkontroverznějších představitelů světové rockové scény. Vydatně k tomu přispívá i jeho démonická prezentace.

James Pfaus

James Pfaus

Čím je Mick Jagger v rockové muzice, tím je James Pfaus pro sexuologii – žijící legendou. Ví, co se vám děje v mozku, pokud máte sex ve stanu a dovnitř se začne sápat medvěd. Vyzkoumal, že vaše první sexuální zkušenost určí to, co budete po zbytek života považovat za atraktivní. Je přesvědčený, že sex a duševní zdraví se navzájem ovlivňují. A tabuizace sexu a jeho kontrola je podle něj politická a mocenská záležitost.

Nenahraditelný Miroslav Horníček

Nenahraditelný Miroslav Horníček

Nevím, odkud se vzalo tvrzení, že každý člověk je nahraditelný. Kupodivu zlidovělo, přestože nikoho nikým úplně nahradit nelze. Protože každý je jedinečný. Anebo – někdy – vlastně i nesmrtelný! Jako například Miroslav Horníček.

Kate Bush

Kate Bush

Vstupenky na její ohlášené koncerty – dvaadvacet večerů v londýnském sále Hammersmith Apollo – na podzim roku 2014 zmizely během pouhých patnácti minut. Není divu, naposledy byla na turné na samém počátku své kariéry, v roce 1979. Mezitím se příznivci a obdivovatelé anglické zpěvačky, autorky, ale také tanečnice, herečky a ženy mnoha dalších talentů Kate Bush museli spokojit s deskami a videoklipy.

Xindl X

Xindl X

Ondřeji Ládkovi, známému jako Xindl X, letos vyšlo šesté album (SEXY EXITY). Současně oslavil deset let na umělecké scéně. Kromě písniček pro sebe píše také pro jiné zpěváky, je autorem divadelní hry DIOPTRIE RŮŽOVÝCH BRÝLÍ (pro Švandovo divadlo), spoluautorem knihy BRUNO V HLAVĚ, hudby k muzikálu CYRANO! CYRANO! CYRANO! POSLEDNÍ ROXANIN SEN, uvedeném v Divadle na Vinohradech (za niž byl nominován na cenu Alfréda Radoka), filmového scénáře RESTART a prvních dílů televizního seriálu COMEBACK. Je prostě šikovný. S takovými lidmi je radost posedět a poklábosit.

Sir Winston Churchill

Sir Winston Churchill

Jednoho dne koncem roku 1953 pozval Winston Churchill několik přátel na své venkovské sídlo Chartwell, aby společně s jeho rodinou zhlédli v televizi filmovou verzi románu Charlese Dickense Oliver Twist. Churchillův pudl Rufus II. zaujal místo – jak bylo jeho zvykem – na klíně svého páníčka. Sotvaže se na obrazovce vynořil zlosyn Bill a chystal se utopit svého psa Bullseye, zakryl Churchill Rufusovi oči a domlouval mu: „Radši se na to nekoukej, můj milý, to je pro tebe moc brutální! Ale neboj, já ti řeknu, jak to dopadlo.“

Stanislav Holý

Stanislav Holý

S jeho dílem se setkal snad každý z nás. Ať už šlo o kreslené vtipy na stránkách populárního časopisu Mladý svět, ilustrace v učebnicích a knížkách, ale zejména pak o legendární televizní pořad Studio Kamarád. Ostatně, na obrazovkách České televize můžeme jeho plyšové „jůheláky“ vídat dodnes. Výtvarník, ilustrátor a grafik Stanislav Holý, od jehož úmrtí letos uplynulo dvacet let, měl mimořádně široký umělecký záběr. Od zmíněného kresleného humoru a knižních ilustrací přes animovaný film, návrhy loutek, užitou grafiku, scénické projekty a monumentální malbu, realizace v architektuře až po litografii. Zároveň byl velice laskavý člověk, což se výrazně promítlo do jeho tvorby. Na léta s ním zavzpomínala pro Xantypu jeho žena Marie Holá, která společně se synem Matějem pečuje o jeho odkaz.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 02/18

XANTYPA XANTYPA 02/18

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 12/2018

XANTYPA XANTYPA 12/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne