Drahoš míří na Hrad

Není „sluníčkář“, má obavy o českou demokracii, vládu s komunisty by nejmenoval, bezpečnost bez NATO si neumí představit

 

text Martin Fendrych (komentátor Aktuálně.cz), psáno 13. dubna 2017, foto ivan větvička

 

 drahosjpg.jpg

 

Noříme se do kampaně sněmovní a prezidentské. Obě budou zběsilé. Zajímaví jsou noví kandidáti. Novým sněmovním kandidátem zřejmě bude ko­alice lidovců (KDU-ČSL) a Starostů (STAN). Ještě by ji mohl zarazit květnový volební sjezd lidovců, ale ne­očekává se to. Odvážné spojení bude muset získat minimálně deset procent hlasů, aby prošlo do Sněmovny.
Novým prezidentským kandidátem se stal bývalý ředitel Akademie věd Jiří Drahoš. Co nejdál od Prahy, v Jablunkově, odkud pochází, oznámil, že se bude ucházet o post nejvyšší. Reakce Hradu byla nepřátelská. Mluvčí Jiří Ovčáček Drahoše oblažil vícero tweety, žádný nebyl pozitivní. Připomeňme, co Miloš Zeman slíbil, když před měsícem oznamoval, že sám bude znovu usilovat o Hrad: nebude prý soupeře napadat. Ovčáček asi smí.
Pro prezidentskou volbu dnes máme tři výrazné kandidáty: Miloše Zemana, Michala Horáčka, který objíždí republiku, kontaktuje voliče, a akademika Drahoše, který se honosí profesorským titulem, vedl klíčovou vědeckou instituci, je mu 68 let a v životě uspěl.

Hrad vztekle útočí na akademika
Začněme reakcí Hradu na Drahoše. Mluvčí prezidenta tweetoval těsně po jeho oznámení, že do soutěže jde. Označil ho za „šedou myš bez názoru“. Česko prý potřebuje prezidenta, který se zastane občanů, jako třeba okolo migrační krize. Ne „kývala“, co pronese prázdný projev. „U kandidátů médií jsou typické floskule o boji s extremismem a populismem. Takové fíkusy na Hradě by plně vyhovovaly politickým stranám,“ sdělil Ovčáček.
Další jeho tweety: „Přímá volba prezidenta republiky bude o výběru mezi kandidátem občanů naší krásné země a kandidátem médií, který je umělým produktem PR.“ A další: „Žádné velké překvapení se nekoná. J. Drahoše nadšeně podporují média a politické strany. TOP 09 počínaje a okolím B. Sobotky konče.“
Smysl těch vět lze snadno pochopit: ocejchovat protikandidáta, od první vteřiny ho spojit s jednou skupinou (Hrad jí říká „pražská kavárna“ ve snaze stavět proti sobě prostý lid a intelektuály). Zřetelná byla snaha ihned přesvědčit veřejnost, že Drahoš je „vítač“, tedy člověk nakloněný nekritickému přijímání imigrantů. Označení za šedou myš je trapné; Miloš Zeman nedávno oznámil, že se neúčastní žádných debat s protikandidáty. V takové debatě by se přitom snadno ukázalo, jestli Drahoš je či není šedou myší.
Hrad ho „olajbloval“, opatřil nálepkou. Snaží se správně naladit Zemanovy voliče, aby snad sami nemuseli myslet; předkládá jim na talíři, koho ano a koho ne. Nejde o Ovčáčkovy „soukromé postoje“ (ty by nestály za pozornost); stanoviska ke kandidátovi zveřejňoval na @PREZIDENTmluvci, což je oficiální účet Hradu, na kterém běžně informuje o aktivitách prezidenta.

Drahoš: Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu
Reakce Hradu překvapila útočností i podlostí. Ještě dřív, než se Jiří Drahoš vyjádří, musí být zaškatulkován. Ještě než pořádně otevře ústa, musí být umlčen. Ty skoro hysterické tweety nakonec svědčí především o tom, že si Miloš Zeman příliš nevěří a že akademika považuje za nebezpečného soupeře.
Proč? Bývalý šéf Akademie věd není žádná me­diální hvězda, většina občanů ho minimálně donedávna neznala. Odkud se tedy bere ten strach? Hlavní důvody budou dva: Drahoš léta vedl váženou instituci a lidé u nás na instituce věří (prezident je taky instituce). Druhý důvod: Drahoš je osobnost a zároveň profesor. Zase něco, k čemu se v Česku (v tomto případě celkem logicky) vzhlíží. Proto zřejmě v Zemanovi budí obavy. Proto ta snaha ho ocejchovat, „znehodnotit“ soupeře předem.
Když to pozorujete, napadne vás, že pokud Zeman nakonec vyhraje (nemožné to není), měl by být hlavou státu jmenován zároveň i Ovčáček. Jeho podíl na Zemanově kampani je už nyní nemalý. Dělá za něj špinavou práci (které se jinak Zeman rozhodně neštítí).
Co Drahoš sdělil, když oznamoval kandidaturu? Jaké politické postoje zastává? V úvodní tiskové zprávě napsal: „Hlavním důvodem mé kandidatury jsou mé obavy o osud novodobé české demokracie. Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám.“ Už dříve varoval před tím, aby se formulování představ budoucího vývoje společnosti ujali extremisté a populisté.
Starost o českou demokracii je na místě, sdílí ji mnoho tuzemců. Sledujeme dnes dva trendy: zavržení západních hodnot – třeba v oblasti uprchlické vlny z muslimských zemí. Najednou je zpochybňován závazek zemí přijímat pronásledované, pomáhat jim. Zároveň se mluví o islámu jako hrozbě, slyšíme dokonce hlasy, že by tato víra měla být státem zakázána. Populisté kladou rovnítko mezi islám a terorismus.
Je Drahoš „sluníčkář“ či „vítač“? V Právu k tomuto tématu řekl, že Evropa má sílu čelit rizikům spojeným s migrační krizí. „Je ale potřeba se dohodnout a čelit tomu společně. To nelze vyřešit jen uzavřením lokálních hranic. Evropa navíc určitě nemůže vyřešit ekonomickou situaci lidí z Afriky či Asie tím, že ti lidé budou chtít přijít za něčím lepším. Ekonomické migranty bychom určitě neměli přijímat. Velkým problémem je také náboženský a civilizační střet.“ – Nabízí zjevně umírněný názor.

Protiruské sankce považuje za správné
Pokud jde o demokracii, jasně se vymezil vůči komunistům: „K nějakému posunu může zajisté dojít i u KSČM, ale v současné chvíli bych vládu s účastí KSČM nejmenoval. Nevím ale, jaká bude situace v roce 2021, jestli se uvnitř KSČM něco nestane, nezmění se jejich názory na řadu věcí. Respektuji je jako parlamentní stranu, v tomto smyslu s nimi nemám problém.“
Za správné považuje zavedení protiruských sankcí. O lidských právech řekl: „Pokud bych jednal jako prezident s čínskou stranou, určitě bych otázku lidských práv zmínil. Na druhou stranu si nemůžeme myslet, že vyvezeme jakýkoliv názor kamkoliv a všichni ho budou akceptovat. Zmínil bych to, je spíš otázka, jaký by to mělo dopad. V každém případě dodržování lidských práv je důležité téma.“
Byl by proti referendu o vystoupení Česka z EU a o našem vojenském začlenění míní toto: „Nedovedu si českou bezpečnost představit bez zajištění naším členstvím v NATO. Je tam navíc náš člověk, generál Pavel, takže pokud by vedení NATO dospělo k názoru, že tady mají být umístěna vojska, pak bych o tom jako prezident vážně přemýšlel.“
Můžeme si již tedy udělat hrubou představu o Drahošových politických postojích. Demokrat, který považuje lidská práva za klíčová. Zakotvení Česka v Unii a NATO vnímá jako základ naší zahraniční strategie. Sankce proti Rusku, jež okupovalo Krym, vnímá jako správné. Nevypadá jako „čínomil“. – Základy jsou, zdá se, v pořádku.
Politika je ovšem drsnější prostředí než Akademie věd. Drahoš musí počítat s útoky, s pátráním v minulosti vlastní i lidí okolo sebe. Český rozhlas přišel se zprávou, že současný šéf Drahošovy kampaně Jakub Kleindienst působil v dozorčí společnosti ML Compet. Podle policie „se ML Compet zásadně podílel na korupci ve Středočeském kraji. Firma pro hejtmanství za éry hejtmana Davida Ratha (tehdy ČSSD) organizovala soutěže o veřejné zakázky. Část – alespoň podle prvoinstančního rozsudku – tak, aby vyhrávaly předem domluvené společnosti.“ – Drahoš to nebude mít lehké. Šanci však jistě má.

 

banner_predplatne_clanek

 

Ustojí LIDOSTAN Čunkův atak?
Pokud skutečně vznikne koalice lidovců se STAN, nazvěme ji LIDOSTAN, bude napínavé sledovat, jestli projde do Sněmovny. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek řekl: „Je to velká výzva a velká šance, jak se stát velmi zajímavou alternativou až pro třicet procent voličů, z nichž je reálné získat aspoň polovinu.“ A ještě: „Chceme oslovit co nejvíc voličů, kteří jsou zklamaní z tradičních stran a zároveň si myslí, že destrukce systému, kterou přinášejí nová hnutí, už stačila a je potřeba začít konstruktivně stavět na standardní liberální demokracii, která je prozápadní, proevropská, založená na tradičních hodnotách.“
Lidovci v průzkumech získávají šest až sedm procent preferencí, Starostové pod pět procent. Ale umějí to ve svém prostředí a mohou být pro lidovce posilou. Zlínský hejtman Jiří Čunek však spojení zpochybňuje. Sám je prý sice pro, ale tvrdí, že „k lidem to neproniklo a oni tomu nerozumějí a nechtějí to“. Bělobrádek nemá soupeře na post předsedy strany a vyzývá Čunka, ať proti němu kandiduje. Uvidíme v květnu.
Bylo by dobré mít v Česku silné středové uskupení, které je pro EU a NATO, nechce měnit ústavní systém, rušit Senát a zmenšit Sněmovnu na polovinu (jak navrhuje Babiš). Zároveň platí, že aby koalice měla smysl, nestačí jí šest procent hlasů, potřebuje přes deset, jinak bude jen do počtu. Držme LIDOSTANu palce.

XANTYPA 05/17 - výběr z článků

Video k májové Xantypě

Video k májové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Herečka Zuzana Stivínová v roce 2009 odjela s celou rodinou do New Yorku, kde strávila následujících sedm let, protože její manžel, molekulární biolog, dostal nabídku pracovat tam ve výzkumu. Hned po návratu domů byla ale zase v jednom kole. Po veleúspěšné sérii Pustina hrála v televizním filmu Monstrum režiséra Viktora Polesného manželku sochaře Otakara Švece, tvůrce Stalinova pomníku, který se tyčil na Letné. A nejnověji ji můžete vidět na scéně MeetFactory na Smíchově, kde fantasticky hraje velice náročnou roli fitness trenérky v inscenaci Irwina Welshe Pohlavní životy siamských dvojčat v režii Natálie Deákové. Jaké to bylo žít v Americe, jak ji pobyt na Manhattanu obohatil a jak se Zuzana cítí po návratu zpátky, o tom a mnohém dalším si pro Xantypu povídala s Janem Lukešem. Ten byl tentokrát hodně pilný a stihl ještě vyzpovídat Zdeňka Sternberga na téma odkaz šlechtických rodů a závazek vůči předkům. Tento muž, téměř čtyřiadevadesátiletý, je stále neuvěřitelně svěží a navzdory všem možným ústrkům, které mu komunistický režim připravil, a novým začátkům po návratu z emigrace nezahořkl. Zkrátka pravý aristokrat!

Zuzana Stivínová

Zuzana Stivínová

Osmidílný seriál PUSTINA stál více méně na její postavě osudem i lidským podraznictvím zkoušené starostky malé severočeské obce. V televizním filmu MONSTRUM je manželkou nešťastného autora Stalinova pomníku na Letné. Pro vypjaté role má své dispozice: mluví s gradující vnitřní naléhavostí, bezchybně artikuluje, v jejích větách zcela chybí obvyklá slovní vata a uniformní řečová klišé. Evidentně má jasno v životě i práci, ale ne bez pochyb a schopnosti akceptovat jiný názor, jiný postoj. Je empatická, i když to tak zprvu nevypadá, a když si vedle vás stoupne na vysokých podpatcích, můžete lehce znejistět.

Sidse Babett Knudsen

Sidse Babett Knudsen

Je krásná, ale ne prvoplánově. Na první pohled působí velmi inteligentně a rozhodně. Francouzská média ji označila jako „la femme épatante“, úžasnou ženu. Čeští televizní diváci ji nyní znají především jako brilantní představitelku dánské premiérky v seriálu u nás uváděném pod názvem VLÁDA, který slavil mimořádné úspěchy ve více než třiceti zemích světa – od Austrálie až po Spojené státy. Jmenuje se Sidse Babett Knudsen, je Dánka, ale jako by z té brunetky vyzařovalo i cosi románského, vřelost, přívětivost, spontaneita.

Emir Kusturica

Emir Kusturica

Světoznámý srbský režisér Emir Kusturica na březnovém Febiofestu představil svůj nový film, fantaskní féerii NA MLÉČNÉ DRÁZE. Dvaašedesátiletý filmař během závěrečného festivalového večera převzal cenu Kristián za přínos světové kinematografii.

Zdeněk Sternberg

Zdeněk Sternberg

Posázavský pacifik mu jezdí takřka pod okny. Na jeho trať shlíží z rodového hradu Český Šternberk a občas hukot lokálky vpadá i do našeho rozhovoru. Oblíbenou výletní dráhu, která je jen o dvacet let starší než on sám, ale miluje, ostatně jeho dědeček Filip byl jejím hlavním akcionářem. Při stém výročí dokončení tratě č. 212 si dokonce zkusil, jak se na ní řídí parní lokomotiva. Prý je to docela jednoduché… Takhle ale mluví s lehkou sebeironií skoro o všem, i když mu letos v srpnu bude už devadesát čtyři let a má za sebou život plný dramatických ústrků i vzestupů. Zůstává tak věren rodovému heslu, které se vztahuje ke šternberské erbovní hvězdě: Nescit occasum – Nezná západu čili Nikdy nezapadá.

Barevný svět Jana Šafránka

Barevný svět Jana Šafránka

Odedávna se říká, že malíř maluje vlastní životopis. Toto tvrzení podle mě dokonale platí u Jana Šafránka. Jeho trvalou inspirací jsou ohniska dennodenního mezilidského počínání, místa, kde se sám pohyboval a která bystře pozoroval. Sledujeme hospodu, kde se chlapi uzavírají do svého pivního bezčasí s představou, že pod zářivkami a mraky kouře docílí svých absolutních pravd. Sledujeme kavárnu, ono místo „čekání na to, co nikdy nepřijde“, kde se moudra a fabulace prolínají až k nerozeznání. Sledujeme noční podniky a bary, kde se sny o erotickém ideálu rozplývají v drsné realitě tragikomické pokleslosti.

Bioložka Hana Svobodová

Bioložka Hana Svobodová

Suchozemská želva, kterou si zamilovala v první třídě a stále ji má, předurčila její osud. Dnes je bioložka Hana Svobodová již uznávanou odbornicí, věnující se mořským želvám. Především v Indonésii bylo díky intenzivní práci této neústupné dívky již zachráněno přes sedm set tisíc želvích vajec! Přečetla si korán, aby pochopila místní kulturu, a naučila se indonésky. Mimo jiné právě připravuje příručku s přesnými instrukcemi, jak chránit tyto nádherné tvory, neboť většina z nich je dnes bohužel kriticky ohrožena vyhynutím. Když tuto křehkou dívku uvidíte, první, co vás napadne, je: Malá holka s velkým snem… a s citlivým srdcem, odvahou a silnou vůlí, dodala bych ještě.

Smutná zpráva

Smutná zpráva

S lítostí oznamujeme, že 11. května 2017 nás navždy opustil PhDr. Milan Sládek, Ph.D., MA. Světoběžník, světoobčan. Začátkem roku 1995 založil Xantypu, od té doby ji vydával a časem přiřadil ke svým Kovohutím Příbram, kde byl předsedou představenstva. Vzpomínáme na něho s vděčností. Čest jeho památce.

Regionální speciality, které musíte ochutnat

Regionální speciality, které musíte ochutnat

Přišli jste na chuť cestování za kulinářskými zážitky? Přinášíme pět gurmánských tipů na speciality, které svou zemi proslavily i za hranicemi.

Aktuálně - výběr z článků

První Češka přeplavala Severní kanál

První Češka přeplavala Severní kanál

Ledovější voda než v La Manchi a extrémně žahavé medúzy talířovky. Ani zima a ani bolestivá žahnutí nezastavily Abhejali Bernardovou (40). Stala první Češkou, která přeplavala Severní kanál. Trasu mezi Irskem a Skotskem, dlouhou stejně jako La Manche (34 kilometrů), urazila ve výborném čase 10 hodin 23 minut a 38 vteřin.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Profesor Jiří Drahoš přestoupil z vyhraněně vědeckého světa do celospolečenského dění velmi rázně, s ambicí stát se prezidentem. Kdo jej léta důvěrně zná, jeho rozhodnutí rozumí. My z řad příznivců mu za ně děkujeme.

Nahlédněte Řekům pod pokličku

Nahlédněte Řekům pod pokličku

Doba dovolených je v plném proudu, ale věděli jste, že ať už jedete do kterékoli země, určitě místní potěšíte, když je pozdravíte jejich řečí? A že nejlépe zemi poznáte, když se vydáte mimo trasy brožurek pro turisty? I letos je jednou z oblíbených destinací Řecko, a tak jsme se zaměřili na tuto zemi ležící na jihu Balkánského poloostrova a přinášíme pár rad a triků, kterak se dostat Řekům pod kůži.

Strašidlo doktorátu

Strašidlo doktorátu

Všichni víme, že se někde berou noví doktoři, docenti a profesoři, že odněkud vzešly všechny velké postavy moderní vědy. Všichni chápeme, že odněkud musejí přijít také manažeři, auditoři, právníci, lékaři, zkrátka všichni ti, u jejichž jména lze číst zkratku D. nebo Dr. Představy o tomto „někde“ jsou však obecně velmi mlhavé a málokdo tuší, jaký je život mezi ukončením běžného vysokoškolského studia a získáním titulu doktora.

Léto na zámku Loučeň

Léto na zámku Loučeň

Rumcajsovo výročí si připomenou i na zámku Loučeň. Na srpen zde připravují zážitkový program ČESKÉ POHÁDKOVÉ LÉTO, v němž budou hrát Rumcajs, Manka a Cipísek hlavní roli. „Loučeň je častým výletním cílem naší rodiny, děti to tam milují a člověk se tam nenudí celý den, proto mě o to víc těší, že se mi podařilo navázat spolupráci. Veškeré doprovodné akce tam připravují s maximální péčí, takže jsem věděla, že i tátovy figurky zde budou v nejlepších rukou. Nyní se přípravy dokončují a těším se na finále,“ říká Marina Odvárková, dcera Radka Pilaře.

Marina Odvárková Pilařová

Marina Odvárková Pilařová

Letos je to už neuvěřitelných padesát let od doby, kdy se na televizní obrazovce poprvé objevili Rumcajs, Manka a Cipísek. Jejich příhody napsal Václav Čtvrtek, výtvarnou podobu jim dal Radek Pilař, o němž jsme si povídali s jeho dcerou Marinou Odvárkovou.

Jak se daří luxusní restauraci na D1?

Jak se daří luxusní restauraci na D1?

Koncem roku se otevřela na nejfrekventovanější české dálnici D1 nová restaurace Signature, které stačilo půl roku na to, aby se o ní začalo mluvit nejen jako o té, která vznikla na místě, kde od devadesátých let stálo torzo rozestavěné budovy tyčící se nad déjedničkou u sjezdu na Popůvky. Od podzimu si Signature našla širokou klientelu, a to překvapivě nejen z řad řidičů D1.

Přestalo jim chutnat pivo, tak vyrábějí vlastní

Přestalo jim chutnat pivo, tak vyrábějí vlastní

Majitelé prosperující značky F. H. Prager Cyril Holub a Ondřej Frunc se začali výrobě cideru věnovat před sedmi lety, když jim přestalo chutnat pivo. Starý pivovar poblíž Kladna přeměnili na moštárnu, naučili se dlouhodobým studiem a nakonec i praxí zpracovávat jablka do moštu a z něj pak vytvořit perlivý cider. A nejen cider, ale také limonády s různými příchutěmi, třeba šípkovou, zázvorovou, maté, bylinkovou Sedm, originální jablečnou nebo anýzovou, která je jediná svého druhu na světě.

Zahradnictví

Zahradnictví

„Cítil jsem dluh vůči mámě, která z PELÍŠKŮ vypadla. Na konci šedesátých let, kdy se odehrávají, už byla vdaná, měla mě a bráchu a bydlela mimo rodinu mého dědečka Jindřicha Rohna, ve filmu Jiřího Kodeta,“ vysvětluje Petr Jarchovský, proč se znovu ponořil do rodinné historie a napsal scénář k filmové trilogii ZAHRADNICTVÍ, jež je situována do let 1939–1959.

Skororevoluce v Bělorusku

Skororevoluce v Bělorusku

Bělorusko v poslední době zažívá řadu otřesů, které vyhání lidi demonstrovat v předvečer uctění nejvýznamnějšího svátku, který je tradičně cílem největších opozičních akcí. Jedná se o 99. výročí vyhlášení samostatné Běloruské národní republiky. Dvě události dostaly do ulic masy Bělorusů doposud držené zkrátka Lukašenkovou vládou. První má zásadní historický a pietní význam, druhá je svázána s ekonomickou situací obyvatelstva. Mohou společně vyústit i do politických změn?

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 05/17

XANTYPA XANTYPA 05/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/17

XANTYPA XANTYPA 10/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne